Obrázky

[Pedrito]

Tohle je v nás už ale od věků. Oni všichni nejsou zlí. Možná že těch hodných je i víc. Jenže hodní jsou tišší a nekonfliktní. I jeden s agresivní povahou bude viděn víc než skupinka u vohně zpívající o řece...
Ta agresivita se projevuje i v duchovnu, takovým lidem nejde o Poznání, jde jim o sebe. Jež se vidí ve věčnosti, nejlépe blažené.

[Pedrito]

Kdyby Tomášovi, a další, od dálnověku, až teď, věděli, co jejich texty udělaj s některými výtečníky, chytali by se za hlavu...

Jinak ale Dva výtečníci byl gut film.

[honzam]

Byl vyjjímečnou realizací ducha v projeveném světě. Dítě Otce a Matky bylo narozeno. Do té doby se rodil Otec, či Matka. Teď se zrodil Syn...

Tohle je přesně to hraní se slovy a ohýbání skutečnosti, o kterém píšu. Biologicky je to nesmysl! Ježíš byl úplně normální lidské dítě jako ostatní až na to, že se z něj stal archon. Ve smyslu výše uvedeného z něho lvice udělala mladého lva, proto pak vedl ty řeči o nebeském Otci a nakonec ho lidé (ne lvi) polapili a ukřižovali, když si začal hrát na Bohem pomazaného krále.

Stát se Bohem je vždycky o hubu a to i v dnešní době.

[honzam]

Tohle je v nás už ale od věků. Oni všichni nejsou zlí. Možná že těch hodných je i víc. Jenže hodní jsou tišší a nekonfliktní. I jeden s agresivní povahou bude viděn víc než skupinka u vohně zpívající o řece...
Ta agresivita se projevuje i v duchovnu, takovým lidem nejde o Poznání, jde jim o sebe. Jež se vidí ve věčnosti, nejlépe blažené.

Agresivita je přirozenou součástí života. Lvice bývá agresivní, když cítí, že jsou lvíčata v nebezpečí.

[Pedrito]

Nemyslím si to. Hra se slovy ve smyslu dannosti je jejich obracením do svého vidění dané věci.
Tohle je o něčem jiným, to už nelze mentálně obrátit.
Je to ukázka uskutečnění dětství - jeho život i smrt. A znovuzrod... Ten zmiňovaný soud je přesně v tomhle. Tebe ukřižuje ego, tvou duši, a ty znovu povstaneš. Odpustíš egu. A znovu se zrodíš - z ducha svatého - lásky. To je věčný příběh.

[honzam]

Kdyby Tomášovi, a další, od dálnověku, až teď, věděli, co jejich texty udělaj s některými výtečníky, chytali by se za hlavu...

Jinak ale Dva výtečníci byl gut film.

Tomášovi odvedli dobrou práci. Ježíš taky mluvil o Otci hezky. Problém je, že všechny tyhle popisy nejsou exaktní vědou a mají skuliny, které si pak každý vyplní, jak zrovna potřebuje.

Svět potřebuje jakou sůl vědecky podložený komplexní popis části reality, která není přístupná běžnému lidskému vnímání, ale je s tou běžně přístupnou částí v souladu. Dokud tohle nepřijde, lidé zůstanou fantazírujícími dětmi.

[honzam]

Nemyslím si to. Hra se slovy ve smyslu dannosti je jejich obracením do svého vidění dané věci.
Tohle je o něčem jiným, to už nelze mentálně obrátit.
Je to ukázka uskutečnění dětství - jeho život i smrt. A znovuzrod... Ten zmiňovaný soud je přesně v tomhle. Tebe ukřižuje ego, tvou duši, a ty znovu povstaneš. Odpustíš egu. A znovu se zrodíš - z ducha svatého - lásky. To je věčný příběh.

Tohle je přesně to dětské fantazírování bez vědeckého přístupu. Ježíše ukřižovali, protože se moc chvástal. Rozumím tomu, proč to dělal, ale udělal chybu. Budiž mu odpuštěno, protože to sjednocení s archony je vážně omamné.

[Pedrito]

Můj přístup je naprosto vědecký. On se nechvástal. Copak to z toho necítíš? Vědec bez citu, je jako zaintelektualizovanej duchovňák... A kdo kdy řek že vtělení Rámy, Krišny, Buddhy, bylo hned a bezproblémů?

[honzam]

Pro lvy se nechvástal, ale pro lidi ano, protože nerozuměli tomu, o čem mluví a nerozumí dodnes.
Ego je to dítě z trojice - lvíče, tak je ego nedílnou součástí Boha.

[Pedrito]

My staří trampové a plešetí pankeři tomu říkáme evoluce.

[Pedrito]

Záleží, co máš pod pojmem ego. Já to koukal jsem beru jinak než, lidi co o tom mluvili. Ani svého Mistra v tom nekopíruji. On věděl, co o egu říká a proč to říká. Ale zároveň, to nechal na každém, ať se s tím poperou. A mé poprání rozhodně neobkresluje všeobecný kruh...

[honzam]

Své dítě.

[Pedrito]

Duchovní mistr, když mluví o egu a mysli, mluví o jejich negativních zvyklostech. A dělá to proto, aby ty dobré "zvyklosti" převzaly vládu. Což je jaksi ten první krok toho dítka ega v tej duchovní mateřské...

[Pedrito]

Ty, pokud se cítíš Otcem - Matkou - Synem, si nemůžeš dovolit pochybnosti, že jsi něco způsobil. Ale taky nemůžeš argumentovat Janovského způsobu... Svým způsobem to způsobuješ, dáváš tomu možnost a vyživuješ to. Ale pak nesmíš zůstat na úrovni sourozenců, i když to táhne, jejich žal... Ale dal jsi jim svobodu.. Tak to musíš respektovat. I když je to místama strašné... Až už to jako dítě nevydržíš, něco se stane. Matka se v tobě vzbouří... Nejen za tebe. Jak je to v tom zjevení?

[Pedrito]

Holt, Božská matka, a to je jedno jestli ji někdo ve svých pohnutích nazve Parvatí nebo Káli, nebo Lakšmí... Nebuď na těch pojmech tak stojící. V jakým vztahu jsou k tomu tvý oblíbený pojmy?