Petře

[Petra]

Miliardy let tu nebyl internet, ani žádný Guru.
Žhavá koule terčem meteoritů.

My ani nevíme, jaký je tohle zázrak, zvykli jsme si, a vytvořily nauky.

Jak by řekl Jáčko, tohle vše je mysl.

Ve velké mléčné dráze nebyl objeven nám známý život.

Jen hypotézy a touhy.

Já viděl velkou bílou kouli. Ale lidi to nebyli, ani ufoni.
Možná to byl Bůh.

A možná to byl on, kdo mi podepřel nohy pod ledem, kdo mě chytil do větví pod skálou.
Kdo se nezúčastněně díval na několikrát převrácené auto (počítal jsem to - sedm). A to bylo v noci, a nebyly telefony. Přesto první auto co záhy jelo, byla sanitka. :-)

Podle mne to byl anděl strážný. Mají velkou moc ochranovat. 

[Pedrito]

To jsou strejdové, Michael a Gabriel. :-)

Po indicku je jeden z nich Hanumán, ale už jsem ztratil tu vizi, kterej. Vládne pingale - což je sice rozum - ale Paradoxně Hanuman nikdy moc nepřemýšlel, a taky se nevyznal v květinách. No a Síta zas neměla tu rychlost, takže mu nějak vysvětlila, jaký květ musí přinést, pro uzdravení Rámy... Ač Hanuman není žádný myslitel, řeší vše okamžitě. Takže přilít k hoře a viděl tolik podobných květin.Hledal by tu pravou dlouho, a Ráma umíral.
Co dělat? Vzal celou horu...
To je Hanuman. 

[Pedrito]

Už vím, Hanuman je Michael. Gabriel je Bhairava - vládne idě. Coby ti archandělé.
Taky se o tom mluví jako o gunách, či stavech vědomí, či přírody - Tamas, atd. Jsou to jen jiná pojetí stejné "kostry" bytí. Lze to "odstupňovat" - od toho nejjemnějšího až k egoismu. :-)
Je to průhledné. ;-)

[Pedrito]

Tak já ještě do třetice kouknu na to suno, a prolistuju, co bych ti rád poslal. Mám takovej hodně starej sešit, i když ne nejstarší. Ale teď musím do obchodu. Vůbec nevím, co vařit. Co bych dal za boršč, nebo aspoň kyselku... Včerejší chili con carne a k tomu dárkové silné pivo mě dosti vyprášilo závity.

[Pedrito]

Bez suna :-) a nově.

Tajemný Bože všehomíra
vše v Tobě rodí se
vše v Tobě zmírá.

Od zrnka prachu
po hvězdné galaxie.
Od temna strachu
po světla euforie.

Jsi nekonečnou hranicí všeho,
věčností v zlomku času,
nevinnou dívčí něhou,
jemnocit v mužském hlasu.

Jsi tichem mezi slovy
jas mezi myšlenkami
Jsi jediný, kdo mluví
když život proudí námi.

[Pedrito]

Byl jednou jeden velký duch,
byl jen on sám, jeden bez druhého.

Jeho vědomí bylo nerozdělené,
neohraničené, čiré.

Tělo, ve kterém přebýval, nemělo žádné jméno, ani tvar.

Jeho země byla prostá hranic a světových stran.

Jeho domovem byla meditace, tichá a hluboká, jako on sám.

Jeho dnem byla věčnost a jeho nocí nekonečný den.

Tu jednou (řekněme) za úsvitu se jeho domovem rozlilo nepopsatelné světlo.

To už se tak v hluboké meditaci stává, že z ní povstane síla čistší než sen rozbřesku.

Ó Sílo, naplň mě čistou krásou svou! Snil duch v nevinném okouzlení.

Síla se rozechvěla štěstím, zažehla časoprostor a roztančila se v něm.

Ó Lásko, v kosmický svůj šat už zahal mne! A procitněme spolu ve hře života.

Přál si duch. A tak se i stalo.

[Pedrito]

No ... akorát tam je blbě jedno slovo "živorodosti", nejde to opravit. :-)

https://suno.com/song/3a23a375-6618-44be-8cd5-de12c464caf6

[Pedrito]

https://suno.com/song/58addc46-15cd-450b-9313-4b70dbd77b8c

Akorát tam je špatně tenhle verš:

"je ticho v srdci tvého srdce,
jak krůpěj ticha v tichu moře."

Budu to muset ale asi fakt zkytařit, neb mám jinou sluchovitost.

[Pedrito]

ono by se tam hodilo možná trošku rapu.

[Pedrito]

Kde čoveče furt seš? Máš se?

[Pedrito]

Díky Petruš, mám dycky vekou radost, když tě vidím.

[Pedrito]

Co to je den
provoní ti vlasy
co to je sen
cítím tolik krásy

Co je to žít
děti po vlasech hladit
co to je být

účasten vnitŕní krásy
a co je nebýt
nevíš sama

a já nevím sám...

[Pedrito]

Dáme?

[Pedrito]

Mám šachový absťák

[Petra]

Díky Petruš, mám dycky vekou radost, když tě vidím.