malé "já"

[Paradoxy]

Absolutnu je to jedno .

Jestli jsi ty první dva odstavce psala ty sama za sebe, tak mě to moc těší a jestli ne, tak to nevadí.
Jinak já těm stavům nirvikalpa a podobně nerozumím. Leda že by to bylo tak, že je to vše, to znamená jakýsi paradox.

[Pedrito]

Sanskrt neumím, ale byla by škoda nepřidat k tomu ještě druhou půlku. Kdyby nebylo toho malého já, té mysli a těla, nebylo by možnost pozornosti.

Kdyby nebylo toho přívěsku, nevědělo by se o JÁ a nedalo by se k němu dojít.

Taky sanskrt neovládám, ale ta slova, co se používaj v duchovědě mě vždy zajímala, jich pravé významy, protože z nich je to postavené.
A právě v tom západním pojetí se s nima dost šachuje. A teď, když se bavíš se stoupenci všelijakých odnoží Nauky, od nějakých druhů jóg, cest, až po tu advaitu, kterých je taky mnoho pojetí, musíš se vžít do jejich pojmologií, k nějaké domluvě. A tady vidíš, jak na těch naučených významologiích, kdo lpí. Přestože to je právě to, oč jde - nelpět na nich, přímo cítit, do hloubky - dýchat to - beze slov. Kde se vše naučené rozpadá, ztrácí... Tím je obnažováno TO podstatné - meditativně - tiše - o kterém to všechno je.

[Petra]

přímo cítit, do hloubky - dýchat to - beze slov. Kde se vše naučené rozpadá, ztrácí... Tím je obnažováno TO podstatné - meditativně - tiše - o kterém to všechno je.

Ale potom pro To hledáš slova, aby sis o Tom mohl s někým povídat, jestli má podobnou zkušenost z toho Ticha jako ty.
Tak to bylo u Ramany. V podstatě žádné duchovní pojmy neznal, ale když mu je později předčítali, tak poznal, že se někdo snažil popsat právě ty samé zkušenosti z Ticha, které sám znal. 

[Paradoxy]

A stejně tak my jako Ramana můžeme používat slova k popsání toho a můžou být i úplně jiná a pochopíme se .

[Pedrito]

Ale potom pro To hledáš slova, aby sis o Tom mohl s někým povídat, jestli má podobnou zkušenost z toho Ticha jako ty.
Tak to bylo u Ramany. V podstatě žádné duchovní pojmy neznal, ale když mu je později předčítali, tak poznal, že se někdo snažil popsat právě ty samé zkušenosti z Ticha, které sám znal. 

Jasnačka, proto máme jazyk a ústa, nejen k jídlu, ale i k povídání si... Ono se nic z toho poznaného neztratí, jen v těch chvílích mentální siesty to utichne, usne... A ke všelijakým zkušenostem přibude i tahle podstatná. Pozornost se napila vody čiré a ráda se k tomu vrací... A ten intelekt a cit a z nich myšlenky a pocity - zkrátka mysl - už jí neovládají. Vidí je odpoutaně, co možné nástroje kreativity, té komunikace, dorozumění... Stává se čistě vědomou.

[Pedrito]

Ono je zajímavé samo to slovo Aham (Já). Hodně slov sanskrtu je složením dvou i více slůvek a hlásek samostatných významů. A hláska "A" je zápor v těchto spojeních na jejich začátku. Ham je sebevyjádřením, to zas záleží na podnětu - jakého - jaké kvality... Ale to "A" říká "ne"... Čili jde o Já nijak nevyjádřené. Avšak ve spojení s "Kara" - čin - už jde o Já v pohybu... A právě ten tělem aktivovaný aspekt Já, co se může v jeho manifestaci svobodně pohybovat, je pozornost. Spolu s vůlí...

[Pedrito]

Jo a pozor!

Listuju ve slovníku... Zatímco Ananda s krátkým "A" znamená pochmurnost, tak Ánanda s "Á" dlouhým znamená radost, co stav klidné mysli.

[Pedrito]

Takže jsem poučen, krátké "A" na začátku záporuje, dlouhé umocňuje

Nanda se překládá jako prostá radost, a zajímavé že taky jako syn...

Jó sanskrt

[Paradoxy]

Je fajn, když se můžeš podívat ke zdroji, stačí jedno písmenko a už to má jiný význam.

[Pedrito]

Třeba to Átmá, Átman (takhle se to píše správně) jsou významově stejná slůvka. Je to jako v češtině duše, duch, vztahující se k tělu.
A Brahman je absoultno, zdroj, podstata universa.
To spojení "Parambrahma" je uvedeno jen bez "n" na konci, a znamená "dokonalý princip".
 

[Pedrito]

Átmá má k tzv egu (i jak ho chápou duchovňáci) velmi blizoučko, ta hranice padá, už jen - narodit se v těle. A Brahman má blizoučko k Átmá...
 

[Pedrito]

Když to vezmu po Honzamovsku, tak Brahman plodí Átmá. Ono nemá pohlaví. Aby to bylo, z toho povstalou myslí, trošku chápáno (nic jiného to chápat nemůže) musí se Brahman "rozdělit" na Otce a Matku. Zdroj a Energii - Bůh a Duch svatý (jeho dech). A dva plodí třetí - Vědomí (Átmá) - Dítě. Jenže ono to rozděleno nijak není. Jen v tý manifestaci - vidět to smysly - myslí - rozumem - citem - se to vždy ňák zašmrdochá... Pozornost se ztrácí, bloudí, nachází... "Návrat ztraceného syna".

[Pedrito]

Kdysi jsem byl zásobovanej hinduistickými komiksi, kde se spolu Božstva vlastně pernamentně dohadovala, kdo z nich poznal Brahman dřív...
To je Honzame ta lidová tvořivost. Ale místy tam něco vykoukne. Na dannosti se holt tvoří. Co prokoukne, prokoukne. Vždy je i není komu.
Ono to není až tak blbé dát Jednomu tisíce jmen, když v tom prožívání individuálna se tak pozoruje...

[Paradoxy]

Když to vezmu po Honzamovsku, tak Brahman plodí Átmá. Ono nemá pohlaví. Aby to bylo, z toho povstalou myslí, trošku chápáno (nic jiného to chápat nemůže) musí se Brahman "rozdělit" na Otce a Matku. Zdroj a Energii - Bůh a Duch svatý (jeho dech). A dva plodí třetí - Vědomí (Átmá) - Dítě. Jenže ono to rozděleno nijak není. Jen v tý manifestaci - vidět to smysly - myslí - rozumem - citem - se to vždy ňák zašmrdochá... Pozornost se ztrácí, bloudí, nachází... "Návrat ztraceného syna".

Co je vlastně s Honzou? Dlouho se tu neukázal

[Pedrito]

Myslím, že nechce rušit. Ale to on náturou nedělá. Má víc soucitu než kdejaký velký... Možná to je ďábel sám, ale ač nerad, je to furt lidský čertík. Nejí maso, aby neubližoval, nepije kakao, neb myslí na otroky. Atd... Takhle se asura, bhut, nechová...