Posezeníčko

Citace od: Pedrito kdy 2024-12-12 21:26Já.

Já taky . U Petry jsem své příspěvky smazala. Asi bude lepší nechat jí prostor jen pro pana Tomáše.

Tak co je to ego, hmmm?

Pedro teprv za chvilku jet bydlet

No, ego je já. Z latiny, žejo.. prostě já

Tady je výslovnost v řečtině:

Já and company

Jenže západní duchotepci a filozovědové udělali "pozoruhodnou" věc, nějak se jim ten latinskej pojem zalíbil a napasovali ho na sanskrtskej - Ahamkara. A je z toho bordel takřka mystickej...

Jenže, kdo to má uklízet? Leda ten, kdo se do tý zabordelovaný mysli (v sanskrtu manas) ponoří, zjistit, jak to funguje... A co zjistí, že je to takřka nemožné (to vysvětlit).. A to si ještě z toho zánoru ponechal naději pro lidský pokolení. Jak psal někde Honzam, akorát že on už ji asi zhas... No a ty duchovňácký ohňostroje, ty v tom hrají od nepaměti hlavní role. Každej tyran je v něco věřící, např. Kim je přesvědčen, že je bůh, a Putin nejspíš, že je anděl...

Já jsem já (ego taky) a tak to má být . To naše ego je přeci i hezký a není nutné ho potlačovat, já jsem naopak ráda, že se projevuje, protože tím mám možnost chápat ostatní. Jo jen to nafukování ega je blbý, ale na to je zase dobrý používat rozum.

Brát se na dvě půlky, na pozitivní a negativní je trestnej čin, bere nám celost. Ale chápu, že někdo se bojí a potláčí sebe sama a asi to má na chvíli význam- než sebe zkultivuje natolik, že bude schopný se sám se sebou potkat.

Citace od: Pedrito kdy 2024-12-12 23:33No, ego je já. Z latiny, žejo.. prostě já

No jo, ale existuje jen pojem egoismus a ne jajismus.  Podle mne jde o to očistit ego od egoismu, který vzníká především z pocitu "já jsem tělo/osoba/člověk a tedy oddělen od ostatních těl/osob, a to natolik, aby očistěný paprsek Nadjá mohl v hlubokém samadhi (nirvikalpa) sklouznout zpátky do Zdroje a tím dojde k Poznání. Poznání je tady sice pořád, ale je "přehlušeno" právě dojmy z prožívaných zkušeností ega - malého já.

Ono po nirvikalpa to malé já - ego zase vyleze, ale tak říkajíc už oslabené - méně či více. Kdo chce dosáhnout duchovní uroven Eduarda Tomáše a nebo se k ní aspon přiblížit, tak musí ego očistovat tak, jak to dělal on.

Velmi slabý pocit já-tělo zůstává ale i u džnanina, řekl Ramana. 


Eduard Tomáš:

Ego vzhledem ke svým vasanám (závislostem), které tvoří jeho sílu, se rychle znovu uchopí své vlády. Proto se je snažíme zneškodnit všemi možnými prostředky.

Proto se musíme všichni snažit o úplné rozpuštění ega, při němž se všechny závislosti spalují, a hlavně negace.

Tazatel: Jak odhodím představu, že jsem tělo?

Nejdříve na základě introspektivních intelektuálních analýz, potom často se opakující představou "vše, co existuje, je jediné BYTÍ povahy Existence-Vědomí a Blaho, a Já jsem To..." a nakonec v četných samadhi (savikalpa a nirvikalpa), kteréžto zkušenosti, když se upevní, přenesou se automaticky do tvého života.

Jajismus je dobrej pojem, necháme si ho? .
Pan Tomáš dával jistě dobré rady a věděl proč, minimálně ze své úrovně poznání. Je hoden následování, ale ne opičení se po něm.

Pokud máme být pokorní, neměli bysme si dopředu dělat žádné obrázky o tom, co je nirvikalpa a podobně.

Citace od: Petra kdy 2024-12-13 07:23Ono po nirvikalpa to malé já - ego zase vyleze, ale tak říkajíc už oslabené - méně či více. Kdo chce dosáhnout duchovní uroven Eduarda Tomáše a nebo se k ní aspon přiblížit, tak musí ego očistovat tak, jak to dělal on.

Stav ega má zřejmě také co dělat s věkem a životní situací. V Pamětích mystika Eduard Tomáš vypráví, že v době, kdy už Drtikol žil bez ega, on sám ještě ego potřeboval. Až to najdu, tak to dám na vlákno Eduard Tomáš.

Jasan, dej to tam .

Stav ega může mít co do činění s věkem a životní situací a stav ega nemusí mít co do činění s věkem a životní situací.

Ramanu to na arunáčalu táhlo po tom, co si prodělal jakoby smrt po smrti otce. Mohl se starat o matku, ale rozhodl se jít za vnitřním voláním.

Nejde srovnávat ramanu s panem Tomášem, každý to měl jinak. Prostě nejde vidět věci jednostranně.

Ono jde vidět věci jednostranně, ale to se pak ochuzujeme právě o to pochopení, o to jakoby rozšíření.

V sanskrtu maj pro já jediný slovo - aham. A kara znamená čin. Ahamkara - činné já.  A tzv. činné já je co? Je to pozornost - čitta.
Pozornost kouká, volí, pomocí rozumu a citu vyhodnocuje, utváří manas - mysl a paměť... A osůbka je na světě.. Já oháklé myslí, tělem...

Sanskrt neumím, ale byla by škoda nepřidat k tomu ještě druhou půlku. Kdyby nebylo toho malého já, té mysli a těla, nebylo by možnost pozornosti.

Kdyby nebylo toho přívěsku, nevědělo by se o JÁ a nedalo by se k němu dojít.

Asi to píšu trochu kostrbatě, ale doufám, že to chápete.

Kdyby si Absolutno nevytvořilo toto malé já s myslí a tělem, tak by se o Absolutnu nikdo nedověděl - protože by neexistoval nikdo, koho by to zajímalo, tedy kromě samotného Absolutna.

A proto se malé já domnívá, že si Absolutno vytvořením malého já hraje samo se sebou.   

Ramana to viděl střízlivěji: Celý projev včetně malého já je manifestací Absolutna a je zcela jedno, jestli se Absolutno takto manifestuje nebo s tím přestane. Proto byl nejraději ve stavu, kdy se žádný projev nemanifestuje = nirvikalpa (při zavřených očích je to stav nirvikalpa - řekl o své osobě džnánína). Podle Eduarda Tomáše byl (a je) Ramana opravdový duchovní velikán.