Posezeníčko

S Pedritovým souhlasem otevírám vlákno o Eduardu Tomášovi.

Mám momentálně potřebu zabývat se vyjímečnou osobností Eduarda Tomáše.

Vidím jeho vyjímečnost především v jeho pokoře, která neustále rostla. A právě díky této velké pokoře byl možný jeho obrovský duchovní pokrok.

 834.

Tazatel: Co je to vlastně pokora? Stále nám ji doporučujete a předpisujete jako podmínku Poznání, a já vůbec nevím, co to znamená.


Eduard Tomáš:

Pokora znamená, že máme přistupovat k Poznání nebo k Nadjá nebo k poslednímu Pozorovateli v nás s velikou úctou, důvěrou a  -s-   -o t e v ř e n ý m-  - s r d c e m-.

Že si nesmíme dělat představu,  jak vypadá to, co toužíme dosáhnout, ale naopak úplně se Tomu podrobit. Musíme být povolní a tak otevření, abychom se učinili průchodem

oné neznámé síly, kterou  očekáváme. Božství k nám nesestoupí,  dokud mu neukážeme, že jsme úplně slabí, omezení a nevědomí. My je nesmíme chtít používat, ale musíme dovolit,

aby Ono použilo nás.


 

Je poznat, že se Eduard Tomáš těmito svými doporučeními sám řídil. 

Eduard Tomáš :

Lidstvo jako celek má ještě daleko do vyciťování Jednoty, ačkoliv již nyní existují pokročilí jedinci, kteří se tomuto stavu přibližují.
Tato nesourodost je způsobena jednak tím, že lidstvo stojí na různých vývojových stupních - od úplného divocha až po mudrce , jednak tím, že i pokročilí a vyspělí jedinci narážejí dosud na příliš mnoho překážek, které jím brání v plynulé duchovní cestě.

Několik doporučení:

Je proto třeba, aby si pokročilý žák jógy uvědomil několik zásadních momentů souvisejících s těmito překážkami a osvojil si metody, jak se jim bránit či jak je překročit:

a) Je třeba si vždy uvědomit, že zlo a jeho přítomnost jsou jen dočasné, zatímco dobro je věčné.

b) Zlo bude tak dlouho ve světě, dokud zde bude vládnout ego.

c) To současně znamená, že jen realizace pravdy a vyciťování jednoty lidstva může zlo zcela odstranit

d) Devadesát devět procent chyb a tím i nesnází a překážek na duchovní cestě je v tobě příteli. Zkoumej neúprosně svůj život a nehledej alibi pro své chyby a poklesky!
To, co tě zdržuje od duchovního pokroku, je hlavně ego. Své potíže vždy vystopuj zpět až ke svým vlastním slabostem. Jistěže existují i příčiny mimo tebe (bude o nich řeč později), ale i tak je to jen jediné procento ze sta. Ale i v tom případě skutečnou odpovědnost nese tvé ego. Nikdy je neospravedlňuj.

e) Vždy se nech vést vyššími ideály. Žiješ-li jen v intelektu a citech, žiješ špatně.

f) Překroč strach, podezírání, závist, nenávist a lakotu. Zejména však překroč pýchu, že jako pokročilý žák jógy jsi víc než jiní. Všechno toto vyrůstá z tvého jáství. Znič je klidem átmana. Znič hlavně svou vlastní samolibost.

g) Vyzkoumej, které tendence tě vedou k negativním myšlenkám a činům. Nikdy nedovol egu, aby získávalo víc, než dává. Nedovol mu rozptylovat se osobními záležitostmi víc, než je nezbytně nutné. Zjisti, jak dalece tě rozptylují smyslová potěšení. Víc než ve svém egu hledej oporu v božském klidu jáství.
Dojdeš-li až do stavu mimo myšlení a cítění, udrž se v něm! Tento stav je tvojí záchranou a milostí. Tvoje osobní názory jsou proti němu jako zrnko písku proti Mount Everestu.

h) Zejména buď opatrný na přechod do vyššího stavu vědomí. Buď ubezpečen, že každý předchozí stav, tj. nižší, tě bude držet v kleštích. Vyšší psychické zkušenosti ti mohou dát pocit sebepovyšování, zdánlivé svatosti a moudrosti, ale to všechno jsou zkoušky pro tvé ego. Právě v tomto místě své cesty musíš vyvinou nejvyšší ostražitost. Ješitnost, ctižádost a domýšlivost, chvála od jiných, byť dobře myšlená, budou tvé ego povzbuzovat. Dosud latentní negativní sklony ega neúměrně vzrostou a... pád je neodvratný. A padnout můžeš na velmi dlouhou dobu a možná hlouběji, než jsi byl kdy předtím.
Vzpomínky na staré špatné sklony nesmaže v záblesku první vstup do nebe, naopak - v kritické době vystoupí na povrch a hravě tě přemohou dřív, než si to uvědomíš. Zde bude hrát hlavní slovo úskočnost a mimořádná smyslnost, někdy i povahová tvrdost a hrubost. Jsi přece náhle "velký", proč bys měl být i milosrdný k ubožákům, kteří se nedostali tam, kam ty? Ego je zrádné a lstivé, začne-li tě znovu ovládat, je království nebeské na opačném konci. Tvoje předsudky i omluvy ega jsou vrozené, a proto vytrvalé. Království nebeského jsi se sotva dotkl, a třebaže ti pomáhá, pomáhá ti v tichu, nenápadně. Musíš k němu zcela přiklonit, máš-li s jeho pomocí vyjít z léčky ega.
Učiň tak ihned! Nikdy to neodkládej. Věž, že duchovní pýcha je nejzatvrzelejší vlastností i vyspělého jogína. Aniž bys co zpozoroval, bude tvá cesta zatarasena nejen vnitřními, ale i zevními okolnostmi, lidmi a hlavně událostmi. Pokušení všeho druhu - káminikáňčana (ženy a zlato) - se budou kolem tebe jen hemžit. Tak můžeš svůj duchovní pokrok buď vůbec zakopat, nebo oddálit o mnoho dlouhých let.

i) Do zvlášť nebezpečných fází cesty se dostáváš, je-li tvým úmyslem pomáhat lidem. Pak musíš přímo počítat s opozicemi zla. V tom případě odlož ihned všechny nároky na odměnu či lásku tohoto světa a počítej se všemi druhy svůdných i jiných pokušení. Jsou nevyhnutelná. Jen si pamatuj, že jsou vždy dočasná. I když budou nejvíc pracovat ve tvé mysli, přemůžeš je jen obrácením se k Já, k božskému, nejvýš milosrdnému jáství.
Buď bdělý a přísahej sám sobě, že jim nikdy nepodlehneš. Podaří-li se ti to bez klopýtnutí, jsi jedním z milionů.

k) Střež se zejména pokrytců.

l) Mnoho lidí má zájem o duchovní pravdy, ale ještě víc je těch, kteří se zajímají o psychické síly, zvrácenosti, čarodějnictví a zvláštní formy sexu. Střež se jich, společenství s nimi způsobuje pokřivení charakteru. Zejména se střež užívání drog, budou tě k tomu svádět. Drogy, to jsou vrazi pravé duchovnosti.

m) Duchovní pokrok není a ještě asi dlouho nebude masový. Jenom jedinci rychle pokračují. Vyhledávej je a drž se jejich příkladů a rad. Vzdaluj se těch, kteří rozdmychávají nenávist, lhostejno ke komu. I těch, kteří žijí bez zábran. Pozor! Dobro i zlo jsou v lidech smíchány. Obojí existuje dokonce i v těch pokročilejších. Jen ti, kteří již zcela dosáhli pravdy, jsou ze zla vyňati. Prarabdhakarma působí však i u nich až do konce.

n) V tomto století vychází na svět jak zlo, tak i duchovnost. Snaž se žít v míru s vyššími silami dobra. Odlož pocit marnosti a nespokojenosti a postav se stranu duchovních sil dobra. Ani na okamžik nepěstuj negativní myšlenky a city, kritiku, pýchu a domýšlivost. Nejnebezpečnější je opět pýcha: nedovolí ti přiznat si vlastní chyby. Je to právě pýcha a negativní myšlení, které překrývají štěstí duchovního srdce.

o) Rozdávej lidem dobro. Rozdávat můžeš však jen to, co máš. Proto buď dobrý! Odmítni ihned všechny negativní ideje, jakmile se objeví v tvé mysli. Každý den před spaním a rovněž tak ráno po probuzení si dávej sugesce, že budeš celý den myslet a jednat správně a pozitivně. Drž se míru, který je uvnitř tebe. Negativní city se v tobě nesmí udržet ani na okamžik. Nebuď nelaskavý a nesnášenlivý. Boj s omezujícími okolnostmi, ale také s vnitřními nepřáteli končí až v poznání a ještě pak musíš být opatrný na drobné reakce hněvu a rozmrzelosti. Ihned je v sobě znič. Buď pevně odhodlán zvítězit nad všemi negacemi. Nahraď je ihned pozitivním myšlením.

p) Setkáš-li se se zlem, požádej dobro o pomoc a snaž se zlu čelit jedině dobrem. Pak předej všechny výsledky vyšším silám. Nikdy neztrať naději na vítězství dobra. Spoléhej na Boha.

r) Víra v pomoc vyšších sil a touha jim sloužit ochraňuje. Nepodporuj nikdy postoj negace, i kdyby se zakládal na pravdě. Drž se však postoje spravedlnosti. Proti nepřátelům pravdy a dobra buď neohrožený! Nikdy s nimi nediskutuj. Vyhni se jejich zlu a obrať se k Já, kdykoliv se s nimi setkáš nebo jsi nucen s nimi jednat. Vzývej Boha o pomoc proti nim. Strach a starost předej svému vyššímu Já. Pomodli se k Bohu a medituj. Uvědom si: Bůh je s tebou stále. Jsi trvale v moci Boží, uvědom si to a ničeho se neboj.

s) Nenávist neoplácej nikdy nenávistí, ale trpělivou dobrou vůlí. Před nepřáteli se s přáním dobra všem bytostem ukryj do ticha, na spravedlnosti však trvej.

t) Nediskutuj nikdy s nikým o negacích.

u) Uvědom si, že lidstvo jako celek odmítá dosud otevřít svá srdce. Buď proto opatrný ve veřejné činnosti. Až na výjimky lidstvo neslyší hlas univerza. Odmítá ho a tím na sebe uvaluje stavy utrpení.
Lidé se stali necitlivými k božství v sobě, a proto jím nejsou chráněni. Toto je kritická hodina obratu. Násilí a nemorálnost jsou přímými důsledky materialismu. Proto se lidé zdráhají studovat duchovní nauky. Žijí kriticky vzdáleni od svého vlastního duchovního středu. Morálka se ztrácí a sobectví vítězí. Proto je třeba lidem vštěpovat víru ve vyšší život a odstraňovat posedlost vnějším životem.

v) Nekritizuj, neprojevuj příliš často nesouhlas nebo hněv. Onemocněl bys. Nedej se odstrašit klopýtnutím nebo vlastními pády. Pokračuj v duchovním úsilí, jako by se nic takového nestalo.

y) Nemluv o sobě, nepiš o sobě. Živil bys tím svůj egoismus a ješitnost.

z) Buddha řekl: "Jestliže ve svých myslích uděláme místo pro negativní či trpké myšlenky, jako jsou například žaloby, urážky nebo bezpráví, vůči těm, kteří s námi špatně zacházejí, nebudeme svobodni a zůstaneme neschopni, nebudeme moci nalézt mír."

SUBHAM ASTU SARVADŽAGATAM!
ŠŤASTNY AŤ JSOU VŠECHNY BYTOSTI
- ÓM -

529.

Když čtu duchovní knihy nebo skripta, přesně všemu rozumím. Nepřinášejí mně už vůbec nic nového, a tak vlastně nevím, co mám ještě hledat.

Máš hledat Pravdu,což znamená stát se Jí.

Co je to "stát se Jí", tomu nerozumím?

Odložit ego. Ale jestliže tomu nerozumíš, a hlavně nedoveděš-li to provést v praxi, tak nerozumíš ani duchovním knihám, i kdybys je znal nazpamět.

940.

Jaký je rozdíl mezi iluzi a skutečnost?

Iluze je to, co se mění. Skutečnost zústává věčně stálá, jedna a tatáž a nikdy se nemění.

Co je ego, iluze nebo skutečnost?

Ego, jak je známo, je spíš iluze.

Jak to "spíš"?

To, co se v egu mění, - a ego je v trvalé změně, jak známo - je iluzorní. Jeho základní životnost, paprsek Nadjá, je však provždy beze změny. Ten se ale sám o sobě v čase a prostoru nikdy neudrží. Když se tedy ego úplně očistí, to znamená, když se zbaví toho, co tvoří jeho sílu, resp. dělá ego egem, zůstane právě jen tento čistý paprsek Nadjá, který se však okamžitě vrátí do svého Zdroje.

Proto tedy říkají buddhisté, že ego vlastně neexistuje?

Ano, a mají ze svého hlediska pravdu.

 

754.

Je známo, že různí duchovní Mistři mají různé povahové vlastnosti a že některým dokonce přetrvaly i některé vlastnosti negativní nebo vady. Znamená to, že jejich Poznání je různé?

Ne. Poznání Pravdy je vždy stejné, ale ne všichni duchovní Mistři jsou v něm hluboko upevnění.

Čím se to vysvětluje?

Větším nebo menším rozpuštěním ega.

Tomu nerozumím.

Vhodíte-li do vody kostku cukru a ponecháte-li ji tam dostatečně dlouho, rozpustí se. Ale když ji včas opět vytáhnete, nerozpustí se docela. Možná, že i časem znovu uschne.

Ale už nikdy přece nebude taková, jako byla předtím.

Správně, něco z ní ubylo, ale ne všechno. A právě tak rozpustí se ego úplně v ohni Pravdy, takže individuální já úplně vyhasne, kdo by ještě mohl být nositelem povahových závislostí? Proto se musíme všichni snažit o úplné rozpuštění ega, při němž se všechny závislosti spalují, a hlavně negace.


 

772.

Nemohu se zbavit ega. At se soustředím na cokoli nebo kohokoli pronásleduje mne ego jako neúprosný drak. Co mám dělat?

Soustředit se na ně.

Na ego?

Ano, přímo na myšlenku-cit "já".

Ale co tím proboha získám? Vždyt takovým soustředěním budu ego spíš posilovat.

Jen zdánlivě. Když vytrváš, osamostatníš myšlenku "já" a tato myšlenka se sama neudrží.

Co provede?

Sklouzne zpět do zdroje, z něhož povstala. A tím zdrojem je Nadjá.

To tedy dosáhnu Poznání?

Samozřejmě, a je to nejrychlejší a nejspolehlivější cesta, jakou znám.

To se mi nějak nezdá. Poslyšte, není v tom nějaký zádrhel? Víte, myslím nějaká podmínka nebo tak něco.

Nepatrná. Musíš to dělat s citovou oddaností a odevzdaností.

To jsem si mohla myslet. To je právě totiž to, co neumím.

842.

Existuje nějaký základní omyl, pro který i oddaný uctivatel Boha se nemůže dostat do Poznání?

Ovšem, je to myšlenka "já". Ta způsobuje, že si člověk myslí, že existují dvě nezávislé entity: Bůh a člověk. A zatím existuje ve skutečnosti jen Bůh.

Ale bhakti-jogín si přece vždycky myslí, že existuje Bůh a člověk.

Proto dochází k úspěchu jedině tehdy, když velkou oddaností a láskou k Bohu zruší pocit "já", džnanín k tomu dojde rozumem.

Co si nakonec myslí takový bhakta?

Myslí si, že všechny činy jsou činy Nejvyššího, čímž se vlastně stává džnaninem.

Má Bůh či Absolutno pocit já?

Nemá, jeho stav je stavem neosobnosti.

Jak je tedy možno, aby jogín zaměnil svůj stav osobního "já" za božský stav neosobnosti?

Bhakta to provede láskou, karma-jogín neosobní činností a džnanín rozumem a jednobodovou koncentrací.

Je taková změna stavu trvalá?

Zpravidla není trvalá. Proto, když jogín pozná jednou svůj pravý stav, má se ho pevně držet.

Proč to není hned trvalé?

Ego vzhledem ke svým vasanám (závislostem), které tvoří jeho sílu, se rychle znovu uchopí své vlády. Proto se je snažíme zneškodnit všemi možnými prostředky.

509.

Jak se zbavit ega?

Nač se ho nějak záměrně zbavovat? Ego je ve skutečnosti nereálné, stan se Jednotou a ono zmizí.

Jak se stanu Jednotou?

Tím, že se zřekneš dualismu, mnohosti, členitosti a pokud jde o ego i představy oddělenosti. To se ostatně uskuteční i pouhým vhledem, jehož základem je nový správný názor. Co zůstane je čisté Bytí.

Potíž je v tom, že mne ego někdy také přináší radost. Proto se ho nerad vzdávám.

Odevzdáš-li i radost, jsi v Jednotě.

Jaké je to být v Jednotě, blažené?

Těžko říci blažené. O n o - t o - j e , a to náhle z ničeho nic, bez dlouhé přípravy. Ale předchozí dlouhý boj, který byl bohužel nutný. Potom je k smíchu.

 

Eduard Tomáš:

Lidská duše se opakovanými samadhi natolik pročistí, že může vycítit absolutní Jáství v jeho statickém i dynamickém aspektu.

2:29

...A tak jsem se jednou ptal jednoho dobrého učitele, českého učitele, byl to Frána Drtikol: "Co je to vlastně to ego?" A on se jen tak usmál a říkal: "Vždyt ono žádný není, prosím tě, neexistuje." Skutečně Pravda je stav bez ega. A ten člověk v Pravdě žil, a proto pro něho neexistovalo. Ale pro mě tenkrát, pro takového začátečníka nebo pokročilejšího začátečníka, ego ještě bylo v plné parádě a já jsem ho taky potřeboval, protože -  měl jsem ještě velice mnoho úkolů, kdy ještě bylo to ego zapotřebí a kdy bylo mojí silou a slávou. Ted už dávno ne.

 

Citace od: Petra kdy 2024-12-13 09:39Eduard Tomáš:

...A tak jsem se jednou ptal jednoho dobrého učitele, českého učitele, byl to Frána Drtikol: "Co je to vlastně to ego?" A on se jen tak usmál a říkal: "Vždyt ono žádný není, prosím tě, neexistuje." Skutečně Pravda je stav bez ega. A ten člověk v Pravdě žil, a proto pro něho neexistovalo. Ale pro mě tenkrát, pro takového začátečníka nebo pokročilejšího začátečníka, ego ještě bylo v plné parádě a já jsem ho taky potřeboval, protože -  měl jsem ještě velice mnoho úkolů, kdy ještě bylo to ego zapotřebí a kdy bylo mojí silou a slávou. Ted už dávno ne.

 

Úplně jiná byla životní situace Ramany. Když přišel v 16 letech k Arunachale, tak se vzdal peněz i ošacení a už jen seděl v samadhi. K jídlu si něco vyžebral nebo mu to někdo sám dal. Nechodil do školy ani do práce, nemusel se o nikoho starat.

Citace od: Petra kdy 2024-12-13 09:392:29

...A tak jsem se jednou ptal jednoho dobrého učitele, českého učitele, byl to Frána Drtikol: "Co je to vlastně to ego?" A on se jen tak usmál a říkal: "Vždyt ono žádný není, prosím tě, neexistuje." Skutečně Pravda je stav bez ega. A ten člověk v Pravdě žil, a proto pro něho neexistovalo. Ale pro mě tenkrát, pro takového začátečníka nebo pokročilejšího začátečníka, ego ještě bylo v plné parádě a já jsem ho taky potřeboval, protože -  měl jsem ještě velice mnoho úkolů, kdy ještě bylo to ego zapotřebí a kdy bylo mojí silou a slávou. Ted už dávno ne.

 

U Eduarda Tomáše obdivuji jeho pokoru, úpřímnost a prostotu. Zcela po pravdě řekne, jak to bylo, jak to v daný čas měl. Mírný, laskavý, přátelský. Prostě zcela vyjímečný. 

Eduard Tomáš:

v) Nekritizuj, neprojevuj příliš často nesouhlas nebo hněv. Onemocněl bys. Nedej se odstrašit klopýtnutím nebo vlastními pády. Pokračuj v duchovním úsilí, jako by se nic takového nestalo.

Eduard Tomáš:


h) Zejména buď opatrný na přechod do vyššího stavu vědomí. Buď ubezpečen, že každý předchozí stav, tj. nižší, tě bude držet v kleštích.

Vyšší psychické zkušenosti ti mohou dát pocit sebepovyšování, zdánlivé svatosti a moudrosti, ale to všechno jsou zkoušky pro tvé ego. Právě v  tomto místě své cesty musíš vyvinou nejvyšší ostražitost.

Ješitnost, ctižádost a domýšlivost, chvála od jiných, byť dobře myšlená, budou tvé ego povzbuzovat.

Dosud latentní negativní sklony ega neúměrně vzrostou a... pád je neodvratný.

A padnout můžeš na velmi dlouhou dobu a možná hlouběji, než jsi byl kdy předtím.

Eduard Tomáš:


Boj s omezujícími okolnostmi, ale také s vnitřními nepřáteli končí až v poznání a ještě pak musíš být opatrný na drobné reakce hněvu a

rozmrzelosti. Ihned je v sobě znič. Buď pevně odhodlán zvítězit nad všemi negacemi. Nahraď je ihned pozitivním myšlením.