malé "já"

[Paradoxy]

Nějak to nepojmenovatelné musíme nazvat, abysme věděli, o čem je řeč . Malé děti ještě neoddělují vědomí ega nebo malého já od ostatních. Podle své zkušenosti bych řekla, že to oddělení nastává v okamžiku, když si nějak uvědomíme já versus ostatní.

Jojo vědomí nebo pozornost nebo jak to nazveme, to je to naše malé já, ten paprsek🙂.

[Pedrito]

Ó...

Ono se může jen vzdát, oddat, darovat...

Což je zpočátku boj.

Ty jsi se oddal, vzdal, daroval?

Ne trvale  Neboť nežiju v lese ale ve městě.
Ale jinak jsme každý den měli ranní a večerní meditace.
A tam šel člověk odevzdat svý ego.

[Petra]

Malé děti ještě neoddělují vědomí ega nebo malého já od ostatních.

Protože jsme je ještě nenaučili, že by to tak měly dělat. 

[Petra]

Nějak to nepojmenovatelné musíme nazvat, abysme věděli, o čem je řeč

Možná by zcela vystačil ten výraz "nepojmenovatelné". 

[Pedrito]

Nějak to nepojmenovatelné musíme nazvat, abysme věděli, o čem je řeč

Možná by zcela vystačil ten výraz "nepojmenovatelné". 

Už to je výraz.. A moc hezký.
Co se stane, když se toho chopí pozornost?

[Paradoxy]

Ó...

Ono se může jen vzdát, oddat, darovat...

Což je zpočátku boj.

Ty jsi se oddal, vzdal, daroval?

Ne trvale  Neboť nežiju v lese ale ve městě.
Ale jinak jsme každý den měli ranní a večerní meditace.
A tam šel člověk odevzdat svý ego.

myslíš, že je rozdíl, jestli žiješ ve městě nebo v lese?

[Paradoxy]

Malé děti ještě neoddělují vědomí ega nebo malého já od ostatních.

Protože jsme je ještě nenaučili, že by to tak měly dělat. 

mě to nikdo neučil, prostě přišlo sebevymezení s uvědoměním, že jsem já a že je ostatní. Nevzpomínám si, že by mě to někdo učil, ale každý to má asi jinak.

[Pedrito]

Ó...

Ono se může jen vzdát, oddat, darovat...

Což je zpočátku boj.

Ty jsi se oddal, vzdal, daroval?

Ne trvale  Neboť nežiju v lese ale ve městě.
Ale jinak jsme každý den měli ranní a večerní meditace.
A tam šel člověk odevzdat svý ego.

myslíš, že je rozdíl, jestli žiješ ve městě nebo v lese?

Pro mě ano. Je rozdíl když musím myslet na to, co kde poplatit, zařídit, atd. Nebo se tím vůbec nezabývat. Je to mnohem těžší, ta civilizace..

[Pedrito]

Neboj, já si nemyslím že jsem dokonalý. Pro mě ani není záměrem někoho upozorňovat na chyby. No ale sdílnej jsem, a o meditaci něco vím.

A tyhle stránky jsou službou pro svobodomyslé lidi a jiné krásné blázny.

 

[Pedrito]

To je parafráze toho co asi stoosmkrát opakuje Jana. Víš?

[Petra]

Malé děti ještě neoddělují vědomí ega nebo malého já od ostatních.

Protože jsme je ještě nenaučili, že by to tak měly dělat. 

mě to nikdo neučil, prostě přišlo sebevymezení s uvědoměním, že jsem já a že je ostatní. Nevzpomínám si, že by mě to někdo učil, ale každý to má asi jinak.

To slovo "já" jsi ale musela slyšet od okolí, to sis přece sama nevymyslela, nebo? V kolika letech ses vymezila - ve dvou, ve třech? Holčičky začínají obvykle mluvit dřive než chlapci. A děti se všeobecně učí především příkladem z okolí. A také když se jim někdo velmi věnuje.

[Paradoxy]

Ó...

Ono se může jen vzdát, oddat, darovat...

Což je zpočátku boj.

Ty jsi se oddal, vzdal, daroval?

Ne trvale  Neboť nežiju v lese ale ve městě.
Ale jinak jsme každý den měli ranní a večerní meditace.
A tam šel člověk odevzdat svý ego.

myslíš, že je rozdíl, jestli žiješ ve městě nebo v lese?

Pro mě ano. Je rozdíl když musím myslet na to, co kde poplatit, zařídit, atd. Nebo se tím vůbec nezabývat. Je to mnohem těžší, ta civilizace..

Hele já popravdě nevím co je těžší, protože nemám srovnání.

[Paradoxy]

Neboj, já si nemyslím že jsem dokonalý. Pro mě ani není záměrem někoho upozorňovat na chyby. No ale sdílnej jsem, a o meditaci něco vím.

A tyhle stránky jsou službou pro svobodomyslé lidi a jiné krásné blázny.

 

Já o meditaci nic moc nevím. Přijde mi, že je to sám život

[Paradoxy]

Malé děti ještě neoddělují vědomí ega nebo malého já od ostatních.

Protože jsme je ještě nenaučili, že by to tak měly dělat. 

mě to nikdo neučil, prostě přišlo sebevymezení s uvědoměním, že jsem já a že je ostatní. Nevzpomínám si, že by mě to někdo učil, ale každý to má asi jinak.

To slovo "já" jsi ale musela slyšet od okolí, to sis přece sama nevymyslela, nebo? V kolika letech ses vymezila - ve dvou, ve třech? Holčičky začínají obvykle mluvit dřive než chlapci. A děti se všeobecně učí především příkladem z okolí. A také když se jim někdo velmi věnuje.

Nevím, kolik mi bylo, ale přišlo to s tím, že jsem byla na někoho naštvaná, už si to přesně nepamatuju. Slovo já a pochopení slova já bude asi něco jiného. Ono když ti někdo vysvětlí, že bílá je bílá, tak znáš slovo, ale skutečně ho poznáš, až bílou uvidíš a uvědomíš si to.

Naučit se muže něco i pes, ale jde spíš o to pochopení. Já se třeba můžu naučit zpaměti celou bibli, je to hromada slov, ale když to nepochopím, tak co?

[Paradoxy]

To je parafráze toho co asi stoosmkrát opakuje Jana. Víš?

Vážím si toho, že spolu můžeme v klidu mluvit a nejsme dogmatický, kdybych náhodou já začala být nějak dogmatická viz. Jana, tak do mě kopněte