Rozvité téma o závislostech atd

[Pedrito]

Křišťálové oko rána
rozsvěcí nebe spícího radixu
země se budí do neznáma
sluneční vítr ovane květy snů.

Plátky se rozvinou
a vůně dálek zatají dech trnoucímu času
hvězdy se rozplynou
v pozemských sférách subtilního jasu.

Svět éterických partitur
otisklých v letokruhy vznikání a skonu
osnovy listů padajících shůr
koncerty mistrů ukrytých v dešti tónů.

Hlasy se rozvinou
a dotek ticha zatají dech trnoucímu času
verše se rozplynou
v pozemských sférách subtilního jasu.

[Petra]

https://www.advaita.cz/26534n-68.-hledejte-zdroj-vedomi-z-knihy-ja-jsem-to

Nisargadatta:

Podstatou projeveného světa je přece to, že každé dobro je vyváženo stejnou dávkou zla.

Lidé si myslí, že tou hysterií proti kouření (tak to vidím), dělají dobro. Ale příroda si poradí a vytvoří spoustu jiných chorob, nezávislých na "zlém" kouření.

V mé době (jsem už dost stará), kouřili hodně lékaři - i když moc dobře věděli, že to není zdravé.

Ale možná nebyly tenkrát cigarety tak nezdravé, jako jsou dnes. To aspon tvrdí můj syn. Že prý se do cigaret začalo přidávat mnoho zdraví obvzláště škodlivých složek.

Kdysi dávno mi jeden lékař řekl - když jsem se ho ptala, jak je to s kouřením -  že do pěti cigaret denně kouření neškodí. Prostě všeho s mírou. Ale to jsem

nedokázala,´a tak jsem musela přestat kouřit úplně - osvobodit se - v mém případě - od závislosti. A tak už jen mohu vzpomínat, jak to bylo příjemné, zakouřit si na

schůdku u dvěří s hrnkem čaje - v klidu a o samotě bez "shonu a hluku" naší rodiny - pozorovat keře, stromy a relaxovat - a pak se zase s novou silou vydat do

rodinného života.

 

https://silamoudrosti.unas.cz/cs/texts/vva.pdf

Byl jsem s Františkem Heinem u Fráňovy postele. Kouřil jsem. František povídá:

,,Fráňo – řekni Evženovi, ať nekouří – není to zdravé". Fráňa drže v ruce viržínko, vyfoukl

kouř, podíval se na Františka a klidně povídá: ,,No, co chceš, v tom kouři je ,,TO" také"....

Hluboký Klid se rozhostil kolem...... Pro úplnost dodávám, že již dlouhá léta nekouřím.

 

[honzam]

Ukaž mi jediného člověka, co nebyl a není na ničem závislý. Ne jeho Duši, ale otisk té Duše v jeho osobním životě. Zkus tři měsíce nejíst, pravděpodobně umřeš, pokud se tělo nepřehodí na tu pránu. Zkus tři dni nepít, a tělo půjde do háje. A zkus tři minuty nedýchat... To nepokládáme za závislosti?

Dokonce na jakémkoliv místě mimo Zemi, bychom pravděpodobně nepřežili ani minutu.

Život sám je svým způsobem závislý na tolika okolnostech, až je neuvěřitelným zázrakem, že se tu vůbec vylíh.

A my tu řešíme, které náboženství, a guru v těle je ten pravý a na ničem nezávislý...

Bez těla, které je závislé úplně na všem základním pro život, by tu nebylo Mistra ani žáka.

Ani prd by tu nebyl, ani hovínko v trávě...

To je absurdní zavádějící argumentace. Píšu o závislosti jako nemoci, o chorobné závislosti a touze po cigaretě, která dělá člověka nesvobodným a ovlivňuje jeho vědomí, že se po aplikaci drogy cítí jako superman. Nikotin působí na stejná mozková centra jako pervitin. Kouření k životu nepotřebuješ.

[honzam]

Kouření způsobuje utrpení.

https://www.buddhismus.cz/ctyri-vznesene-pravdy.html

2. vznešená pravda o vznikání utrpení

Příčinou utrpení je žádostivost, spojená s rozkoší a lpěním na smyslových rozkoších.

[honzam]

A tak už jen mohu vzpomínat, jak to bylo příjemné, zakouřit si na

schůdku u dvěří s hrnkem čaje - v klidu a o samotě bez "shonu a hluku" naší rodiny - pozorovat keře, stromy a relaxovat - a pak se zase s novou silou vydat do

rodinného života.

 

Patologickou psychickou silou, kterou navozuje droga. Dobře, žes přestala. 

[Pedrito]

Lidé si myslí, že tou hysterií proti kouření (tak to vidím), dělají dobro. Ale příroda si poradí a vytvoří spoustu jiných chorob, nezávislých na "zlém" kouření.

V mé době (jsem už dost stará), kouřili hodně lékaři - i když moc dobře věděli, že to není zdravé.

Ale možná nebyly tenkrát cigarety tak nezdravé, jako jsou dnes. To aspon tvrdí můj syn. Že prý se do cigaret začalo přidávat mnoho zdraví obvzláště škodlivých složek.

Kdysi dávno mi jeden lékař řekl - když jsem se ho ptala, jak je to s kouřením -  že do pěti cigaret denně kouření neškodí. Prostě všeho s mírou. Ale to jsem

nedokázala,´a tak jsem musela přestat kouřit úplně - osvobodit se - v mém případě - od závislosti. A tak už jen mohu vzpomínat, jak to bylo příjemné, zakouřit si na

schůdku u dvěří s hrnkem čaje - v klidu a o samotě bez "shonu a hluku" naší rodiny - pozorovat keře, stromy a relaxovat - a pak se zase s novou silou vydat do

rodinného života.

 

https://silamoudrosti.unas.cz/cs/texts/vva.pdf


 

Jj. Nikomu nezazlívám jestli pije nebo kouří. Pokud ho to nepřemůže. Protože pak v akoholickém opojení je schopen věcí destruktivních. Kouření není tak drastické pro veřejnost, pokud tedy neumře na rakovinu plic táta svých malých dětí. Poznal jsem alkoholiky, co je to přivedlo do vězení i předčasne do hrobu. Cigára jsou jiná kategorie drog. My v mládí kouřili převážně startky, začalo to na čundrech, kde nebylo nic tak obřadního, jako si žhavou větvičkou zapálit cigárko. Já teda kouřil fajfku, neb mi to přišlo víc tulácky romantické... Na vojně to bez tabáku bylo těžké, pač člověk moc netušil, co se vlastně děje, nesměl o tom myslet. Ale pak v józe tohle samo odpadlo. Meditace to z člověka setřásla. Co zbytečnost.

Drtikol to měl asi jinak, nebylo to pro něj důležité, i když už se o škodlivosti kouření vědělo. U Nisargadatty to začlo v době a místu, kdy o škodlivosti se vědělo pramálo.

Kdysi jsme měli po městě hafo novinových stánků a jejich obsluha si prodejem novin i cigaret vydělávala na živobytí. Neřek bych, že jsou kvůli tomu prokletí. Není kupec, není obchodník.

[Petra]

Kouření způsobuje utrpení.

Jak dlouho a kolik cigaret denně jsi kouřil, že jsi dospěl k tomuto názoru?

Mně např. kouření utrpení nezpůsobovalo.

[Petra]

Patologickou psychickou silou, kterou navozuje droga. Dobře, žes přestala. 

Mně jako droga mnohem víc škodilo kafe, tak jsem s ním přestala už před kouřením. 

Ještě horší je závislost na droze alkohol a na droze cukr.

Je to pořád to samé - v malém množství neškodí, může být i prospěšné - ve velkém množství působí už jen jako jed.

[Pedrito]

To je absurdní zavádějící argumentace. Píšu o závislosti jako nemoci, o chorobné závislosti a touze po cigaretě, která dělá člověka nesvobodným a ovlivňuje jeho vědomí, že se po aplikaci drogy cítí jako superman. Nikotin působí na stejná mozková centra jako pervitin. Kouření k životu nepotřebuješ.

A v čem je absurdní?

Že má rád v tom životě třeba kafe nebo čaj je absurdní.? Co nějakou sladkost, či slanost, kyselost, hořkost? Potřebuje to člověk k životu?

Myslíš že to neškodí tělu?

[Petra]

Píšu o závislosti jako nemoci, o chorobné závislosti a touze po cigaretě, která dělá člověka nesvobodným a ovlivňuje jeho vědomí, že se po aplikaci drogy cítí jako superman.[/b]

Jakákoliv závislost dělá nesvobodným, to jo. Ale po cigaretě jsem se jako supefrau necítila, to určitě ne. 

Abych se od závislosti na kouření mohla osvobodit, tak jsem se musela hluboce zabývat tím, co mi kouření dává a co mi kouření bere. Trvalo to rok.

[Pedrito]

To je jednoduché, okrádá tě o peníze A bere to zdraví. Ale to v mládí ti je šumák, když mlaďase dotují rodiče a chce poznat svět...

[Pedrito]

Můj dotěď kamarád na to nebyl, prostě to odmítal zkusit, to kouření. Ale jednou jsem ho nějak ukecal, dal si dva šluky a šel zvracet... A už mu cigaretu nikdy nikdo nenabídl.

PS.

Já z toho poprvý blil taky jako amina. Ale nekuř mezi partou panelákových metalistů...

[Petra]

To je jednoduché, okrádá tě o peníze A bere to zdraví. Ale to v mládí ti je šumák, když mlaďase dotují rodiče a chce poznat svět...

No jo, o peníze tě okrádá skoro všechno. Na to je přece máš.   

Navíc kouření dříve nebylo tak příšerně drahé jako ted.

Tenkrát mi peníze za kouření nechyběly - takže to nebyl ten správný důvod.

Můj dědeček umřel ve 48 letech na rakovinu plic - dost silný kuřák. Ale druhý dědeček také kouřil a dožil se celkem normálního věku. Možná protože byl jako rolník hodně venku, v přírodě.

Takže zdraví také nebylo ten správný důvod.

[Petra]

Můj dotěď kamarád na to nebyl, prostě to odmítal zkusit, to kouření. Ale jednou jsem ho nějak ukecal, dal si dva šluky a šel zvracet... A už mu cigaretu nikdy nikdo nenabídl.

PS.

Já z toho poprvý blil taky jako amina. Ale nekuř mezi partou panelákových metalistů...

Skoro každý poprvé zvrací.

[Petra]

Já teda kouřil fajfku, neb mi to přišlo víc tulácky romantické...

Taky jsem jeden čas zkoušela dýmku - ale bylo to moc namáhavé - komplikované zapalování a špatně táhla.