Stav společnosti

[Miroslav]

Proč tě zajímají reflexe toho, na co reagují? Není to proto, aby ses naučil ty příčiny jejich reakcí ve tvých vyjádřeních "upravit"? Nemůžeš totiž přece chtít, aby se přizpůsobovali všichni tvému specifickému pohledu na realitu...

Já nechci aby se někdo přizpůsoboval mému pohledu na realitu.
Mně podobné reakce druhých zajímají - jejich příčiny, protože mne zajímá lidství, lidská duše, například proč někdo věří svým představám o druhém člověku více než tomu, co o tomtéž říká ten druhý, který to má z "první ruky". Už jsem zmiňoval ten příklad, že mi někdo tvrdí, že jsem nikdy nebyl tam, co jsem byl.
No není to zajímavé, proč se to děje? Já to tuším, ale nedělám ukvapené závěry. Když se setkám s někým takovým, tak si s ním rád popovídám, abych poznal víc, případně aby mi druhý pomohl pochopit, když je to jinak.

[Pedrito]

U tebe je to tak hluboko ve tvém já, že fakt - až na výjimky - každá tvá věta na introspekci neosobním pohledem je vynikající.

To je hezké, ale zajímalo by mne, co máš na mysli tím "to" co je tak hluboko v mém já. Teda jestli mohu prosit o jasnou odpověď.

Principelně - uvidíme, zda to bude stačit - jde o to, že tvůj projev vychází až moc často z přemiry: "to já mám pravdu a mýlí se vždy ti ostatní".

(což ale není primárně věta empatické ryby, ani když je jata nemírnou ješitností)

Dorko, podle mě, taky často, možná i pořád vystupuješ tak, že co píšeš, říkáš, je jediné správné. A nemyslím si, že tím, že ti to teď píšu, ti to ještě někdo jiný nenapsal, nebo neřekl.

Mě už je to u řiti, ať se všichni třeba uargumentují do bezvědomí. Honzam bude spokojen s průběhem hry, neb zjistil že obecenstvo rádo divadlo. Tak aspoň diváci ušetří peníze za lístky

Tebe zachranuje ta tvá poetičnost, takže neházej flintu do žita ještě cestou do kantýny...

Tos celkem vystih, zrovna jsem šel s coffe+co z delikomatu. Flintu mám ruční vzduchovku, asi jsem ji už skoro zahodil, pač nevim kde je... Dobrej nápad si zastřílet po čase

[durodara]

Nenavážejte se mi do Miroslava, nebo uteče 😐

Nenavážejte se mi do Miroslava, nebo uteče 😐

Máš pravdu. Pro dnešek už dost. Tyhle věci nejdou moc uspěchávat.

Díky,

[Miroslav]

Nojo, ale tohle já nepíšu, ani si to nemyslím.
Když něco píšu, tak to, o čem si myslím, že je pravda a když si myslím, že druhý pravdu nemá, tak se mu snažím vysvětlit proč si to myslím a normání spoludiskutující to dělá stejně.
Ty to děláš nějak jinak?

Miroslave, jak bys opravil svůj předchozí příspěvek, abys nezněl jako idiot?

Kde je chyba?

Když nad tím přemýšlím, tak možná v tom, že to, jak k diskuzi přistupuji já, není normální.
Normální je, jak k tomu přistupuje většina. Že normální je diskutovat ne proto, aby člověk poznal pravdu, ale aby naplnil nějaké své jiné psychologické potřeby - obhájil svůj názor, našel potvrzení svého názoru, předvedl se, jak je dobrý, budil důvěru, byl přijat a podobně.
A tak si to myslí i o tom co píšu já a proč to asi píšu (ta normální část diskutujících).
No vidíš, ty mne vždy dobře upozorníš na chybu.  Dík

[honzam]

Nenavážejte se mi do Miroslava, nebo uteče 😐

Je mu to úplně jedno, že máš starost. Místo, aby Tě ošetřil, tak si dál píše sám pro sebe svoje odrhovačky o lidství a lidské duši a jak ho to zajímá, ale lidé jako takoví jdou mimo něj. Podle mě je totálně mimo a fakt není schopný pochopit elementární lidské city. Raději zase z ničeho nic pomlouvá manželky, i když to vůbec nebylo téma. Je to ztracený případ.

[Pedrito]

Prostě, stav společnosti je stavem všech myslících tvorů dohromady. A to není peříčko, aby tohle bylo v pohodě, když málokterá z těch myslí je v nepohodě, a jak kdy. Nálady, který se protínaj v tom éteru vědomí, spolu neustále kolidují, jako ty hvězdy v hlubokém vesmíru. A zrodí se z toho nová, jinak žhnnoucí, nová nálada, v podobě kvasaru, magnetaru, trpajzlíka, černý díry... a to ani nemluvím o srážkách galaxií... A to je makrokosmos, v tom mikro to je ale podobné... A to něco mezi jsou ty myšlenky a pocity.... A zas jsme u osob v kterých a s kterými se to tím střetává... Ale tohle "mezi" je u nás to nejdůležitější, neb to tvoří vztahy a nálady a názory atd...

[Miroslav]

Je to ztracený případ.

[durodara]

Nojo, ale tohle já nepíšu, ani si to nemyslím.
Když něco píšu, tak to, o čem si myslím, že je pravda a když si myslím, že druhý pravdu nemá, tak se mu snažím vysvětlit proč si to myslím a normání spoludiskutující to dělá stejně.
Ty to děláš nějak jinak?

Miroslave, jak bys opravil svůj předchozí příspěvek, abys nezněl jako idiot?

Kde je chyba?

Když nad tím přemýšlím, tak možná v tom, že to, jak k diskuzi přistupuji já, není normální.
Normální je, jak k tomu přistupuje většina. Že normální je diskutovat ne proto, aby člověk poznal pravdu, ale aby naplnil nějaké své jiné psychologické potřeby - obhájil svůj názor, našel potvrzení svého názoru, předvedl se, jak je dobrý, budil důvěru, byl přijat a podobně.
A tak si to myslí i o tom co píšu já a proč to asi píšu (ta normální část diskutujících).
No vidíš, ty mne vždy dobře upozorníš na chybu.  Dík

Základním problémem tvé formy komunikace je v tom, že "neslyšíš" co druhý "říká", pokud se to neshgduje se tvým "zněním".

[Miroslav]

Základním problémem tvé formy komunikace je v tom, že "neslyšíš" co druhý "říká", pokud se to neshgduje se tvým "zněním".

Já to slyším moc dobře, to ale neznamená, že s tím, co říká druhý, musím vždy souhlasit. Například když mne druhý přesvědčuje, že jsem nikdy nebyl tam, co jsem nepochybně byl.
Nevěří tomu, co říkám, místo toho mnohem víc věří svým mylným představám, které si o mně dělá, když se mu nelíbí, co píšu.
Stejný člověk shodou okolností nevěří "masmediím". Představuje si, že je to něčí nástroj, který všem účelově lže a manipuluje.
Přitom jsou v nich většinou poctiví, inteligentní, obětaví novináři, kteří jsou občas třeba i na bojištích a odtamtud objektivně informují o situaci na místě. Raději věří některým webům, které "informují" v souladu s jejich mylnými představami.

[durodara]

Základním problémem tvé formy komunikace je v tom, že "neslyšíš" co druhý "říká", pokud se to neshgduje se tvým "zněním".

Já to slyším moc dobře, to ale neznamená, že s tím, co říká druhý, musím vždy souhlasit. Například když mne druhý přesvědčuje, že jsem nikdy nebyl tam, co jsem nepochybně byl.
Nevěří tomu, co říkám, místo toho mnohem víc věří svým mylným představám, které si o mně dělá, když se mu nelíbí, co píšu.
Stejný člověk shodou okolností nevěří "masmediím". Představuje si, že je to něčí nástroj, který všem účelově lže a manipuluje.
Přitom jsou v nich většinou poctiví, inteligentní, obětaví novináři, kteří jsou občas třeba i na bojištích a odtamtud objektivně informují o situaci na místě. Raději věří některým webům, které "informují" v souladu s jejich mylnými představami.

Ty uvozovky, tam nebyly proto, že se mi přpletly pod prsty.

A to je asi součást toho, proč jsi přesvědčený, že ty to tak, jak to máš, máš objektivně správně, a vůbec netušíš, co my tady rozebíráme. Když si ale vezmeš dobu těch osmdesátých let, kterou tvrdíš, že znáš, tak taky v ní existovaly "masmédia" a bylo by s podivem (vzhledem k tomu, co z tebe vychází teď), kdybys teď potvrdil, že to nebyl něčí nástroj, který také nikdy účelově neříkal pravdu, a také nikdy dokonce ani nemanipuloval.
Abys to mohl číst v pozitivně postavené větě, význam to má tedy tento: "média vždy říkala pravdu a vždy se na jejich slova dalo spolehnout, protože přinášely jen objektivní a relevantní informace".

A to je přesně ono, co máš napsáno v té mé větě: "Základním problémem tvé formy komunikace je v tom, že "neslyšíš" co druhý "říká", pokud se to neshoduje se tvým "zněním".

Stále mne ale ještě zajímá, kde k tomu vykolejení došlo, protože mi vychází, že nejde o tvé specifikum, ale že je to nějaký obecný jev. Ale to je skutečně "na dlouhou trať".

A zajímá mne to proto, protože formou stejné "vykolejení" stále pozoruješ u Jety, opravuješ ji a jste neustále jako vepři, protože ona reaguje na tvou kritiku úplně stejnou logikou, jako ty reaguješ na kritiku tebe. Jak je možné, že u ni to umíš vidět a u sebe ne?



 

[honzam]

Nenavážejte se mi do Miroslava, nebo uteče 😐

Je mu to úplně jedno, že máš starost. Místo, aby Tě ošetřil, tak si dál píše sám pro sebe svoje odrhovačky o lidství a lidské duši a jak ho to zajímá, ale lidé jako takoví jdou mimo něj. Podle mě je totálně mimo a fakt není schopný pochopit elementární lidské city. Raději zase z ničeho nic pomlouvá manželky, i když to vůbec nebylo téma. Je to ztracený případ.

Asi takhle ztracený.

http://inspiruj.cz/viewtopic.php?f=22&t=4172&p=45838#p45840

od armin » pon 14. dub 2025 8:33:11

Můj kamarád na studiích, když viděl nějakou spolužačku smutnou, tak ji utěšoval:
"Nebreč, stejně umřeš."

[Miroslav]

Stále mne ale ještě zajímá, kde k tomu vykolejení došlo, protože mi vychází, že nejde o tvé specifikum, ale že je to nějaký obecný jev. Ale to je skutečně "na dlouhou trať".

A zajímá mne to proto, protože formou stejné "vykolejení" stále pozoruješ u Jety, opravuješ ji a jste neustále jako vepři, protože ona reaguje na tvou kritiku úplně stejnou logikou, jako ty reaguješ na kritiku tebe. Jak je možné, že u ni to umíš vidět a u sebe ne?

 

Nevím kdo je Jety.

[Pedrito]

Jety je naše poradnice z malého fóra JZ kdysi. Znamená to jako že je ty

[durodara]

Stále mne ale ještě zajímá, kde k tomu vykolejení došlo, protože mi vychází, že nejde o tvé specifikum, ale že je to nějaký obecný jev. Ale to je skutečně "na dlouhou trať".

A zajímá mne to proto, protože formou stejné "vykolejení" stále pozoruješ u Jety, opravuješ ji a jste neustále jako vepři, protože ona reaguje na tvou kritiku úplně stejnou logikou, jako ty reaguješ na kritiku tebe. Jak je možné, že u ni to umíš vidět a u sebe ne?

 

Nevím kdo je Jety.

Omlouvá tě tedy tvá pokročilá skleróza, protože si ještě jako Jety založila pro svá extempore Poradnu. Poradnu znáš? Podle vašich vzájemných pout jsi mohl si všimnout, o které tvé duchovní blíženkyni píší: "A zajímá mne to proto, protože formou stejné "vykolejení" stále pozoruješ u Jety, opravuješ ji a jste neustále jako vepři, protože ona reaguje na tvou kritiku úplně stejnou logikou, jako ty reaguješ na kritiku tebe. Jak je možné, že u ni to umíš vidět a u sebe ne?"

Pokud to nebyla tvá strategie mou otázku o Jety a o "veřejnoprávních médiích" a jejich téměř obdobných formách (ty nynější jsou řádově horší) je "řeč"- odklonem úplně vymlčet.

To, co jsi totiž odmazal, aby nebylo vidět, že jsi neodpověděl, je toto: "A to je asi součást toho, proč jsi přesvědčený, že ty to tak, jak to máš, máš objektivně správně, a vůbec netušíš, co my tady rozebíráme. Když si ale vezmeš dobu těch osmdesátých let, kterou tvrdíš, že znáš, tak taky v ní existovaly "masmédia" a bylo by s podivem (vzhledem k tomu, co z tebe vychází teď), kdybys teď potvrdil, že to nebyl něčí nástroj, který také nikdy účelově neříkal pravdu, a také nikdy dokonce ani nemanipuloval.
Abys to mohl číst v pozitivně postavené větě, význam to má tedy tento: "média vždy říkala pravdu a vždy se na jejich slova dalo spolehnout, protože přinášely jen objektivní a relevantní informace".

https://www.posezenicko.cz/index.php?msg=9389

[Miroslav]

Stále mne ale ještě zajímá, kde k tomu vykolejení došlo, protože mi vychází, že nejde o tvé specifikum, ale že je to nějaký obecný jev. Ale to je skutečně "na dlouhou trať".

A zajímá mne to proto, protože formou stejné "vykolejení" stále pozoruješ u Jety, opravuješ ji a jste neustále jako vepři, protože ona reaguje na tvou kritiku úplně stejnou logikou, jako ty reaguješ na kritiku tebe. Jak je možné, že u ni to umíš vidět a u sebe ne?

 

Nevím kdo je Jety.

Omlouvá tě tedy tvá pokročilá skleróza, protože si ještě jako Jety založila pro svá extempore Poradnu. Poradnu znáš? Podle vašich vzájemných pout jsi mohl si všimnout, o které tvé duchovní blíženkyni píší: "A zajímá mne to proto, protože formou stejné "vykolejení" stále pozoruješ u Jety, opravuješ ji a jste neustále jako vepři, protože ona reaguje na tvou kritiku úplně stejnou logikou, jako ty reaguješ na kritiku tebe. Jak je možné, že u ni to umíš vidět a u sebe ne?"

Pokud to nebyla tvá strategie mou otázku o Jety a o "veřejnoprávních médiích" a jejich téměř obdobných formách (ty nynější jsou řádově horší) je "řeč"- odklonem úplně vymlčet.

To, co jsi totiž odmazal, aby nebylo vidět, že jsi neodpověděl, je toto: "A to je asi součást toho, proč jsi přesvědčený, že ty to tak, jak to máš, máš objektivně správně, a vůbec netušíš, co my tady rozebíráme. Když si ale vezmeš dobu těch osmdesátých let, kterou tvrdíš, že znáš, tak taky v ní existovaly "masmédia" a bylo by s podivem (vzhledem k tomu, co z tebe vychází teď), kdybys teď potvrdil, že to nebyl něčí nástroj, který také nikdy účelově neříkal pravdu, a také nikdy dokonce ani nemanipuloval.
Abys to mohl číst v pozitivně postavené větě, význam to má tedy tento: "média vždy říkala pravdu a vždy se na jejich slova dalo spolehnout, protože přinášely jen objektivní a relevantní informace".

https://www.posezenicko.cz/index.php?msg=9389

Veřejnoprávní media i ta soukromá - Prima, Barandov, Hospodářské noviny atd. jsou dnes svobodná, nejsou řízena přísně komunisty potažmo SSSR jako za totáče. K jistému uvolnění totáče došlo přechodně pouze v 68. než nás soudruzi zase "osvobodili"

A k té Janě (když jsem narazil na poradnu, měla nick Jana) já za ta léta mám Janu velmi dobře přečtenou, tedy její problémy a motivace. Není to u ní nějaké vykolejení, je to u ní normální vývoj duchovního ega - stále více se vybarvuje to, co v ní už je od začátku - očekávání od duchovnosti - štěstí, uznání atd.

Mojí motivací je naopak čistě poznávání, poznání, podobně jako třeba ve vědě, které jsem se také věnoval.
Pravda, jak to nazývval pan Tomáš.
Prostě dobrodružství objevování jak co je, co to je, lidská "duše" (včetně vlastní) a je mi úplně jedno jak před druhými vypadám, jestli mne někdo uznává či se mnou souhlasí nebo nesouhlasí, přijímá nebo odmítá  i když právě i to, jak kdo přistupuje k duchovní cestě a pravdě je pro mne zdrojem poznávání jak co v člověku je a projevuje se. Proto také rád diskutuji s duchovňáky, abych k tomu poznávání měl živá "data", pozorování in vivo.
A přitom mám ty všechny lidi rád, jsou mi všichni blízcí a cítím s nimi - podobně jako dobrý lékař se svými pacienty - i s těmi zatím nevyléčitelnými. Nechci nikoho měnit, měnit jeho názory, zvyky, jen občas nastavuji zrcadlo, aby se dotyčný mohl uzdravovat sám, pokud ten odraz neodmítne.