Stav společnosti

[Miroslav]

A čemu chceš přijít na kloub? Myslí si to, protože se tak projevuješ.

Ano mezi mým projevem a tím, co si o něm ten druhý myslí tedy v případě Dorky spíš o mně jako o autorovi toho projevu, je  mysl toho kdo, si ten obraz na základě mých projevů vytváří - a ty související pochody v té mysli mne zajímají.

[Evulína]

U tebe je to tak hluboko ve tvém já, že fakt - až na výjimky - každá tvá věta na introspekci neosobním pohledem je vynikající.

To je hezké, ale zajímalo by mne, co máš na mysli tím "to" co je tak hluboko v mém já. Teda jestli mohu prosit o jasnou odpověď.

Principelně - uvidíme, zda to bude stačit - jde o to, že tvůj projev vychází až moc často z přemiry: "to já mám pravdu a mýlí se vždy ti ostatní".

(což ale není primárně věta empatické ryby, ani když je jata nemírnou ješitností)

Dorko, podle mě, taky často, možná i pořád vystupuješ tak, že co píšeš, říkáš, je jediné správné. A nemyslím si, že tím, že ti to teď píšu, ti to ještě někdo jiný nenapsal, nebo neřekl.

[durodara]

A čemu chceš přijít na kloub? Myslí si to, protože se tak projevuješ.

Ano mezi mým projevem a tím, co si o něm ten druhý myslí tedy v případě Dorky spíš o mně jako o autorovi toho projevu, je  mysl toho kdo, si ten obraz na základě mých projevů vytváří - a ty související pochody v té mysli mne zajímají.

Proč tě zajímají reflexe toho, na co reagují? Není to proto, aby ses naučil ty příčiny jejich reakcí ve tvých vyjádřeních "upravit"? Nemůžeš totiž přece chtít, aby se přizpůsobovali všichni tvému specifickému pohledu na realitu...

[honzam]

A čemu chceš přijít na kloub? Myslí si to, protože se tak projevuješ.

Ano mezi mým projevem a tím, co si o něm ten druhý myslí tedy v případě Dorky spíš o mně jako o autorovi toho projevu, je  mysl toho kdo, si ten obraz na základě mých projevů vytváří - a ty související pochody v té mysli mne zajímají.

Normální postup:

1) Durodara vidí chybu.
2) Podíváš se u sebe, kde by ta chyba mohla být.
3) Když najdeš chybu, tak ji opravíš.
4) Zjistíš od Durodary, jestli je to už v pořádku.

[durodara]

U tebe je to tak hluboko ve tvém já, že fakt - až na výjimky - každá tvá věta na introspekci neosobním pohledem je vynikající.

To je hezké, ale zajímalo by mne, co máš na mysli tím "to" co je tak hluboko v mém já. Teda jestli mohu prosit o jasnou odpověď.

Principelně - uvidíme, zda to bude stačit - jde o to, že tvůj projev vychází až moc často z přemiry: "to já mám pravdu a mýlí se vždy ti ostatní".

(což ale není primárně věta empatické ryby, ani když je jata nemírnou ješitností)

Dorko, podle mě, taky často, možná i pořád vystupuješ tak, že co píšeš, říkáš, je jediné správné. A nemyslím si, že tím, že ti to teď píšu, ti to ještě někdo jiný nenapsal, nebo neřekl.

Když to píši, přemýšlím před napsáním, i o dalších variantách pohledu. Přidám sem jeden dopis (možná ho budu muset lehce anonymizovat)...

[honzam]

Nojo, ale tohle já nepíšu, ani si to nemyslím.
Když něco píšu, tak to, o čem si myslím, že je pravda a když si myslím, že druhý pravdu nemá, tak se mu snažím vysvětlit proč si to myslím a normání spoludiskutující to dělá stejně.
Ty to děláš nějak jinak?

Miroslave, jak bys opravil svůj předchozí příspěvek, abys nezněl jako idiot?

Kde je chyba?

[Pedrito]

U tebe je to tak hluboko ve tvém já, že fakt - až na výjimky - každá tvá věta na introspekci neosobním pohledem je vynikající.

To je hezké, ale zajímalo by mne, co máš na mysli tím "to" co je tak hluboko v mém já. Teda jestli mohu prosit o jasnou odpověď.

Principelně - uvidíme, zda to bude stačit - jde o to, že tvůj projev vychází až moc často z přemiry: "to já mám pravdu a mýlí se vždy ti ostatní".

(což ale není primárně věta empatické ryby, ani když je jata nemírnou ješitností)

Dorko, podle mě, taky často, možná i pořád vystupuješ tak, že co píšeš, říkáš, je jediné správné. A nemyslím si, že tím, že ti to teď píšu, ti to ještě někdo jiný nenapsal, nebo neřekl.

Mě už je to u řiti, ať se všichni třeba uargumentují do bezvědomí. Honzam bude spokojen s průběhem hry, neb zjistil že obecenstvo rádo divadlo. Tak aspoň diváci ušetří peníze za lístky

[durodara]

Sebezpytný algoritmus reflexní odpovědi...
Je to hodně složité, ale omlouvám se, tohle fakt jinak popsat neumím tak, aby v tom byly všechny "vyhýbky" vidět...



Jistěže vycházíme z toho, že se snažíme domluvit.

To ale nejde jinak, než tím, že se snažíme vidět očima toho druhého. Ne ho přesvědčovat o své pravdě, ale - pokud to jde - uvidět to, co vidí on.

Dál musím psát jen za sebe.

Když mi to nejde, v první řadě musím zkontrolovat, zda můj pohled "nevydriftoval" (doslova to chápu jako "ulítnul") někam mimo nám viditelnou část. To můžu provést více metodami, dejme tomu, že zvolím metodu mi blízkou a to "odosobnění" svého pohledu.

To je ale zároveň bod, kdy důvodně nemohu použít "slovník" někoho jiného (byť mistra), protože slovník je jen popis, a ten popis musí být jen můj, protože jen můj popis je podložen mými zkušenostmi. Když bych převzal slovník někoho jiného, tak si do něj vnesu hromadu chyb - chyb špatného vyjádření mluvčího, chybu převodu do slov, chybu překladu, chybu vlastního pochopení/interpretace. Ve svém důsledku bych obhajoval věci, které nejsou mé vlastní a protože mi nejsou mé vlastní, nemohu s nimi pracovat jako s vlastními - a musím je tak jen dogmaticky obhajovat, i s těmi dříve popsanými chybami. Což vede k nepochopení, nedorozumění a zášti. Nemohu být totiž přirozený a nemohu být ani autentický.

Když použiji ten odosobněný pohled (pro jednoduchost, pohled, který mi nevrací odrazy/reflexe), rozpadne se mé vidění do tří vrstev a já na podkladě rozdílů v těch vrstvách, můžu vidět "to světlo" a jeho "odlesky", které jsou vytvářeny odchylkami zkreslujícími to světlo.

Zároveň ale vidím i možnosti, jak ty odchylky "umožnit vidět" - a protože mi jde o to, abychom se domluvili a nebazírovali na odchylkách (a tím vlastně vyvolali přetlačovanou), můžu i vidět jejich "kontext".

Jakmile narazím na paprsky, které vidím jako jdoucí s tím světlem, chápu je jako použitelné, a pokud jsou "druhého", opouštím ty své - protože se chci "domluvit" a ne "prosadit svou", a ony jsou ze zdroje a já chci k tomu zdroji dojít, klidně i cestou druhého.

Pokud jsou moje, zkusím zjednat u sebe opravu, případně se omluvím, že to vidím jinak, zkresleně, a že má pravdu zřejmé na své straně on, protože v mém vidění je břevno, které musím nejdříve odstranit, a teprve potom pokračovat.
Za ta léta to mám docela nacvičené, takže to nepůsobí nikterak nepřístojně, Prostě vidím chybu ve svém pohledu a potřebuji "pauzu".

Když nenajdu bloker u sebe a ve svém pohledu, můžu pokračovat do hloubky odchylky.

Jakmile ten paprsek je jen odražený (pro jednoduchost - nemá celé spektrum světa zdroje), snažím se ukázat jak to vidím, a pokud ten druhý to neuvidí, nemám potřebu mu jeho vidění té věci jakkoli měnit (tedy - pokud ho to neohrožuje, příklad, jdeme po kolejích a já vidím vlak a on ne, tak udělám vše pro to, aby na kolejích bídně nezhynul i za cenu, že ho mimo koleje zlákám. Ono mu to při průjezdu vlaku docvakne samo, většinou... totéž očekávám ale já od něj a mám plnou důvěru, že se nepletu).

Pokud tedy nezareaguje, že vidí ten rozdíl i on, nemůžeme pokračovat ve sdílení svých pohledu, protože nemáme stejné výchozí vidění konkrétní věci - a hrozí možnost nenajít dohodu a soulad, takže ty pokusy slušně ukončím.

Pokud ale toho souladu dosáhnout můžeme, dojdeme k bodu, kdy popisy jako takové mizí, a nastává harmonie, souznění, a v tom vrcholovém "setkání" vznikne společný akord, který zanechá jistou formu zkušenosti dotyků s jednotou - prvotním záměrem společné domluvy. Pak už není potřeba slov, a většinou stejně všechna slova zmizela a prostě jen "nejsou". A v podstatě o nic jiného mi nejde - nepotřebují "vyhrávat" se svými názory, pokud je to možné, rád se přizpůsobím.

Pokud to možné není, nemá ani smysl "tlačit na pilu" - třeba se to zadaří jindy.

[durodara]

U tebe je to tak hluboko ve tvém já, že fakt - až na výjimky - každá tvá věta na introspekci neosobním pohledem je vynikající.

To je hezké, ale zajímalo by mne, co máš na mysli tím "to" co je tak hluboko v mém já. Teda jestli mohu prosit o jasnou odpověď.

Principelně - uvidíme, zda to bude stačit - jde o to, že tvůj projev vychází až moc často z přemiry: "to já mám pravdu a mýlí se vždy ti ostatní".

(což ale není primárně věta empatické ryby, ani když je jata nemírnou ješitností)

Dorko, podle mě, taky často, možná i pořád vystupuješ tak, že co píšeš, říkáš, je jediné správné. A nemyslím si, že tím, že ti to teď píšu, ti to ještě někdo jiný nenapsal, nebo neřekl.

Mě už je to u řiti, ať se všichni třeba uargumentují do bezvědomí. Honzam bude spokojen s průběhem hry, neb zjistil že obecenstvo rádo divadlo. Tak aspoň diváci ušetří peníze za lístky

Tebe zachranuje ta tvá poetičnost, takže neházej flintu do žita ještě cestou do kantýny...

[honzam]

Mě už je to u řiti, ať se všichni třeba uargumentují do bezvědomí. Honzam bude spokojen s průběhem hry, neb zjistil že obecenstvo rádo divadlo. Tak aspoň diváci ušetří peníze za lístky

Další příklad pokrytectví a záměrné lži. V úvodu prohlásíš, že je Ti jedno, co se tu děje, ale hned posměšně naznačuješ, že tu dělám nějakou show pro publikum. Výjimečně pomáhám Miroslavovi pochopit, proč mu lidé vytýkají povýšenost.

[durodara]

Mě už je to u řiti, ať se všichni třeba uargumentují do bezvědomí. Honzam bude spokojen s průběhem hry, neb zjistil že obecenstvo rádo divadlo. Tak aspoň diváci ušetří peníze za lístky

Další příklad pokrytectví a záměrné lži. V úvodu prohlásíš, že je Ti jedno, co se tu děje, ale hned posměšně naznačuješ, že tu dělám nějakou show pro publikum. Výjimečně pomáhám Miroslavovi pochopit, proč mu lidé vytýkají povýšenost.

Pedrita omlouvá, že píše emocemi - v tom logiku hledat je skoro až hřích...

[Pedrito]

Mě už je to u řiti, ať se všichni třeba uargumentují do bezvědomí. Honzam bude spokojen s průběhem hry, neb zjistil že obecenstvo rádo divadlo. Tak aspoň diváci ušetří peníze za lístky

Další příklad pokrytectví a záměrné lži. V úvodu prohlásíš, že je Ti jedno, co se tu děje, ale hned posměšně naznačuješ, že tu dělám nějakou show pro publikum. Výjimečně pomáhám Miroslavovi pochopit, proč mu lidé vytýkají povýšenost.

Ty tu pomáháš Posezeníčku, a v současnosti s návštěvností, kéž by tu bylo viacej takých Honzamou

[Pedrito]

Mě už je to u řiti, ať se všichni třeba uargumentují do bezvědomí. Honzam bude spokojen s průběhem hry, neb zjistil že obecenstvo rádo divadlo. Tak aspoň diváci ušetří peníze za lístky

Další příklad pokrytectví a záměrné lži. V úvodu prohlásíš, že je Ti jedno, co se tu děje, ale hned posměšně naznačuješ, že tu dělám nějakou show pro publikum. Výjimečně pomáhám Miroslavovi pochopit, proč mu lidé vytýkají povýšenost.

Pedrita omlouvá, že píše emocemi - v tom logiku hledat je skoro až hřích...

Jasně Sókrate. Emoce je moje druhé jméno

[Evulína]

Nenavážejte se mi do Miroslava, nebo uteče 😐

[Miroslav]

A teď si představ, že tvá mysl je jako počítač, a má v kódu jakoukoli zmínku o vlastní sebereflexi - s důsledkem nutnosti opravy sebe sama - odmítnout. Když si to představíš, hledat ve svých větách, ve svých odpovědích, náznaky tohoto programového vzorce. Na to lidé ve tvém okolí reagují, na to odmítnutí tvé sebereflexe s důsledkem nutné vlastní změny.

Já sebereflexi neodmítám, naopak. A ty náznaky tam jak vidno někteří lidé vidí, s tím já nic nenadělám. Mohu na to akorát upozornit, že sebereflexi neodmítám a zatím většinou nenacházím důvod něco měnit. Měním, když zjistím, že je něco chybně, ale ne jenom proto, že si to někdo myslí.
Mám dojem, že některé manželky se podonými metodami snaží měnit své manžely k obrazu svému - aby jim vyhovovali.