Zamyšlení

[Evulína]

Já se z vás, Pedrito a Miroslave, picnu, fakt že jo.
Proč potom Miroslav reaguje na slova o jednotě (Filipovo evangelium) a mým rozvinutím = mým zamyšlením nad tímto slovy:

Jung používá pojem individuace.
Je to úplné vymanění se z kolektivu, z kolektivní duše, nalezení sebe, nezávislosti na mínění druhých, na tradicích a dalších nasměrování kolektivní duší, toho co by se mělo, nemělo atd.
To je taková úplná dospělost, svoboda, psychologická nezávislost.
A taková svobodná duše se teprve opravdu setkává s jinou, jinak je to zase jen povrchní setkávání v režii předsudků, nadějí, očekávání, zklamání, představ, potřeby sebepotvrzení, zamilovanosti a pod.

Kde v tom je jednota bytí? Jednota všeho? Nikde.
Naopak! Je to - jeho slova - úplné vymanění se z kolektivu, z kolektivní duše, individualizace, teprve tedy se jedná o svobodu duše, nezávislou na.... a teprve tehdy se taková svobodná duše opravdu setkává s jinou duší, jiank jde jen o povrchní setkání...

Tak jsem asi blbá a stojím si na vedení.

Ne, prostě Miroslav je alfa samec lpící na SVÉ svobodě, nezávislosti (to alespoň vysvětluje tu jeho tajemnost a hraní si na NĚKOHO) a ty Pedrito jeho nohsledem, ve kterém vidíš pána boha.

[Evulína]

Vidíš tady v tom snad např. jednostrannou zamilovanost nebo něco jednostranně podobného, Miroslave?


Já bych to, co je výše dáno jako Filipovo evangelium, napsala, řekla trochu jinak, ale podstatné je stejné.
Ne že je nutností, ale neodvratnosti, že se dva (tři..../) setkají a poznají. Tak jako např. Eduard a Dalajláma. Aniž by si cokoli řekli, ví to. Ví, že jsou a vždy budou z jednoho těsta, jedné podstaty. Takoví spolu vůbec nemusí fyzicky být a přece jsou stále spolu v plnosti, radosti bytí.

[Pedrito]

Tak jsem se k tomu vrátil, Miroslav tím Jungem reagoval na tohle tvoje:

Jsou však i takoví, kteří ještě dávají přednost své individualitě  a všemu s ní, individualitou, spojenému. A místo žití radosti v plnosti bytí, které není z tohoto světa, žijí, zakoušejí pomíjivé starosti, radosti individuality, starosti, radosti tohoto světa.

Nejspíš pro širší zamyšlení.. Jen asi netušil, že si to vztáhneš jako útok na svou citaci z Filipa, kterou tu od tý chvíle uvádíš jako jádro pudla.

Tady je celé to evangelium, mám za to, že v dobrém překladu, originál neznám... A nepochybuju že těch překladů je hafo, a každý dle překladatele, jak to zrovna tý jeho individualitě šmakovalo. Jak už to s překlady podobných textů bývá.

https://probud.se/media/pdf/Filipovo_evangelium.pdf

[Petra]

Vidíš tady v tom snad např. jednostrannou zamilovanost nebo něco jednostranně podobného, Miroslave?


Já bych to, co je výše dáno jako Filipovo evangelium, napsala, řekla trochu jinak, ale podstatné je stejné.
Ne že je nutností, ale neodvratnosti, že se dva (tři..../) setkají a poznají. Tak jako např. Eduard a Dalajláma. Aniž by si cokoli řekli, ví to. Ví, že jsou a vždy budou z jednoho těsta, jedné podstaty. Takoví spolu vůbec nemusí fyzicky být a přece jsou stále spolu v plnosti, radosti bytí.

Jenomže oni tu Jednotu by měli poznávat ve všem, ve všech lidech, ne jen v sobě navzájem. Pokud vím, tak měli nějakou společnou vzpomínku. Eduard Tomáš - samozřejmě jako někdo jiný -  v ní prý nenosil vousy. Takovéhle společné vzpomínky měl i se svou ženou Mílou.

[Miroslav]

Vidíš tady v tom snad např. jednostrannou zamilovanost nebo něco jednostranně podobného, Miroslave?

Jednostrannou zamilovanost jsem uvedl jako pěkný příklad toho, jak by se někdo chtěl sjednotit, ale přitom vůbec nejde o sjednocení, jen o pocity a touhu po naplnění psychologických potřeb. Jako když slepice vyrazí po flusu.
Skutečné sjednocení - poznání jednoty může nastat až po osvobození z těch individuálních psychologických potřeb, závislostí, instinktů, očekávání atd.
Do té doby druhého nepoznáváme, poznáváme a prahneme jen po svých projekcích, které si projikujeme do chudáka druhého a když je neopětuje, tak si ho obviňujeme z neschopnosti sjednocení, individualismu atd.

To je poznání jednoty?

[Miroslav]

A jiný druh "jednoty" zase předvádí Jana - "já jsem vším, tedy logicky v jednotě se vším".
A jiný druh zase předvádí Honzam - "všichni jsou moje děti".

Prostě mysl je mocná čarodějka a vykouzlí ti vše, čemu jsi schopná uvěřit. Bohužel ale je ve tvé hlavě a srdci.

[Evulína]

[font="Segoe UI", "Helvetica Neue", "Nimbus Sans L", Arial, "Liberation Sans", sans-serif].... poznáváme a prahneme jen po svých projekcích, které si projikujeme do chudáka druhého a když je neopětuje, tak si ho obviňujeme z neschopnosti sjednocení, individualismu atd.[/font]

[font="Segoe UI", "Helvetica Neue", "Nimbus Sans L", Arial, "Liberation Sans", sans-serif]Chudák malá :-)[/font]
[font="Segoe UI", "Helvetica Neue", "Nimbus Sans L", Arial, "Liberation Sans", sans-serif]Tak nebeč, tata kupi slona :-) (se u nás říká) [/font]

[font="Segoe UI", "Helvetica Neue", "Nimbus Sans L", Arial, "Liberation Sans", sans-serif]:-)[/font]

[font="Segoe UI", "Helvetica Neue", "Nimbus Sans L", Arial, "Liberation Sans", sans-serif]Ty máš nějaký strach z těch projekcí, viď, musíš s tím mít asi velké zkušenosti...., no, není divu, všude samý/á neosvobozená, nezrálá duše, ale hlavně že jsi tu pravou našel ve své manželce, chytré, krásné, duchovní to ženě.[/font]

[font="Segoe UI", "Helvetica Neue", "Nimbus Sans L", Arial, "Liberation Sans", sans-serif]:-)[/font]
[font="Segoe UI", "Helvetica Neue", "Nimbus Sans L", Arial, "Liberation Sans", sans-serif]Neboj, ode mne ti žádné nebezpečí nehrozí, jednako bych z tebe fakt nechtěla dělat chudáka a druhák, nevydržela bych s tebou ani týden§ Co týden! Ani den![/font]
[font="Segoe UI", "Helvetica Neue", "Nimbus Sans L", Arial, "Liberation Sans", sans-serif]:-)[/font]

[Evulína]

No vidíš to, co děláš! Se z toho i ta písměnka zvencla :-)))))))

Ne tak chudák já, co všechno od tebe ještě musím číst za bláboly, než se jakž takž přijatelně vyjádříš :-)

[Miroslav]

nevydržela bych s tebou ani týden§ Co týden! Ani den!

Taky nic nevydržíš :-(

[Pedrito]

Jenomže oni tu Jednotu by měli poznávat ve všem, ve všech lidech, ne jen v sobě navzájem. Pokud vím, tak měli nějakou společnou vzpomínku. Eduard Tomáš - samozřejmě jako někdo jiný -  v ní prý nenosil vousy. Takovéhle společné vzpomínky měl i se svou ženou Mílou.

Prostě každý je v projevu, v životě jiný, ale Duch je stejný. Každý má jinou povahu, jiné zájmy, zaměstnání, jiný smysl pro umění, humor, atd, atd. To je to "individuální". Ale svítit do toho každému může stejné Světlo... A to je to "universální".
Spojení holt...

[Petra]

Prostě každý je v projevu, v životě jiný, ale Duch je stejný. Každý má jinou povahu, jiné zájmy, zaměstnání, jiný smysl pro umění, humor, atd, atd. To je to "individuální". Ale svítit do toho každému může stejné Světlo... A to je to "universální".
Spojení holt...

Jednota v mnohosti a různorodosti. 

[Evulína]

Jednostrannou zamilovanost jsem uvedl jako pěkný příklad toho, jak by se někdo chtěl sjednotit, ale přitom vůbec nejde o sjednocení, jen o pocity a touhu po naplnění psychologických potřeb. Jako když slepice vyrazí po flusu.
Skutečné sjednocení - poznání jednoty může nastat až po osvobození z těch individuálních psychologických potřeb, závislostí, instinktů, očekávání atd.
Do té doby druhého nepoznáváme, poznáváme a prahneme jen po svých projekcích, které si projikujeme do chudáka druhého a když je neopětuje, tak si ho obviňujeme z neschopnosti sjednocení, individualismu atd.

To je poznání jednoty?

Toto už je blíže mému vnímání a i tomu, co jsem zde vložila jako Filipovo evangelium.

Poprosila jsem jáčka, aby se podíval na tuto rozjetou debatu k jednotě a vyrážení za flusem, ehm.

Odepsal toto:, zkopíruju:
----------------------------

Jednostranna zamilovanost? Z pohledu advaity ani NEMUZE nic jineho existovat ;-)))))

Miroslav si v tom textu plete zamilovanost a touhu. U nej mne to ale neprekvapuje.

Kdyz se podivas ocima sv. Frantiska z Assisi (a je to hodne podobne i u ostatnich skutecne odevzdanych krestanskych svetcu i svetkyn, napr. Sv. Fatima), uvidis obrovskou jednostrannou zamilovanost do cisteho byti, ktere v krestanstvi nazyvaji dalsimi pojmenovanimi. Nemusi to nutne byt nejaka osoba, ale kdyz uz ma formu osoby, velmi se lisi od jakekoli oddelenosti, ktera by mohla vytvaret touhu, byť i jen po nejake cinnosti zintenzivnujici pocit sjednocovani.

Tomasovi byli teto touhy zcela prosti, protoze Mila ukazala Edovi, ze mezi nimi nemusi byt oddelenost, a Eduard to posleze uvidel a pochopil, jak to skutecne je.

[Miroslav]

Jednostranna zamilovanost? Z pohledu advaity ani NEMUZE nic jineho existovat ;-)))))

Miroslav si v tom textu plete zamilovanost a touhu. U nej mne to ale neprekvapuje.

"Z pohledu advaity..."

Šedá všechna teorie, zelený strom živta 

Bavím se s tebou a ne s "advaitou".
Jaký je tvůj pohled na tu jednostrannou zamilovanost?

[Evulína]

No já myslím, že jsem to popsala hned, v odpovědi na tvou otázku, co tím chtěl básník říct (na F. evangelium), tys pak začal s nějakou indiviuací a máme z toho dvě další stránky. Otázkou je, co je žito, resp. co žiju a tady si každý může sáhnou do svědomí, jak to má s tou touhou po někom nebo něčem a žitím pravdy. Čistého bytí.

Já za sebe a ze sebe bych řekla, že jsem díky jáčkovi, ale i tobě už dost pochopila, odžitím, jak jinak, ale že tu pravdu, prostě ještě nežiju na 100%, aniž bych netoužila po styku s vámi, šmárija ne styku jako styku, ale setkání s vám :-) třeba přes ty písmenka, nebo i díky hlasu. A
Ale díky jáčkovi vím, o čem to je "nepoložené telefonní sluchátko" .... :-)

Tady je ta má první odpověď na tvou první otázku, co tím chtěl básník říct:


Já bych to, co je výše dáno jako Filipovo evangelium, napsala, řekla trochu jinak, ale podstatné je stejné.
Ne že je nutností, ale neodvratnosti, že se dva (tři..../) setkají a poznají. Tak jako např. Eduard a Dalajláma. Aniž by si cokoli řekli, ví to. Ví, že jsou a vždy budou z jednoho těsta, jedné podstaty. Takoví spolu vůbec nemusí fyzicky být a přece jsou stále spolu v plnosti, radosti bytí.

[Miroslav]

No já myslím, že jsem to popsala hned, v odpovědi na tvou otázku, co tím chtěl básník říct (na F. evangelium),

Hlavně že to nepopisuješ z pohledu "advaity", že je to tvůj pohled, tvoje poznání.

"Lepší je vlastní, i když nedokonalá cesta, než sebedokonalejší cesta druhého, protože cesta druhého má svá úskalí"