Jednota

[durodara]

Každá nápověda tedy i nápověda co přesně iluzí ještě je a co jí už není, vede pouze ke změně v tom, že se dotyčný začne zabývat pro změnu duchovními iluzemi.
Jediné co může navodit změnu je opravdovost, poctivá praxe (beze slov a konceptů), nikoliv sebelepší teorie.
To je moje zkušenost i zkušenost lidí, které jsem ve svém životě poznal. 

Objektivně se zdá, že máš pravdu.
Je to však jen zdání, iluze...

Koho vidíš jako toho činícího tu poctivou praxi?

Ano, můžeš strávit tisíce životů tvrdou askezí, kdy se musíš naučit, že sice svou oddělenou entitu můžeš zocelit do diamantu, že ji můžeš vyleštit do nesmírného jasu... Ale pořád budeš oddělenou entitou. Tím, který koná nekonečné úsilí, a tím sám získává nekonečné sily. Ale i s úsilím, dokonce i s těmi silami, stále budeš jen oddělenou entitou.

Pokud se ale podíváš očima na skutečnost, zjistíš, že být oddělenou entitou není nic jiného, než následování iluze mysli o své vlastní důležitosti, výiímečnosti, nadřazenosti, které zákonitě vedou jen k osobní pýše... Je to pro tebe TEN cíl, pro který tu praxi provádíš?

 

[durodara]

Nevím, co je iluze oddělennosti. Pocit být od ostatních oddělen?

Možná. Možná je to pojem, kterým lidé označují stav, kdy už prostě jen nemohou k "druhému" blíž...
A při tom ví a cítí, že ta zábrana není skutečná, že je jen iluzí - pro některé ale zcela nepřekonatelnou.

[Evulína]

Miroslave, co je podle tebe "poctivá praxe beze slov a konceptů"?

[Paradoxy]

Miroslave, co je podle tebe "poctivá praxe beze slov a konceptů"?

Můžu dát odpověď i já, jak to vnímám? Prosím prosím 

[Petra]

Podle mne je pravda obojí.

U někoho je někdy potřeba nápověda - když je vidět, že by mu to mohlo pomoci dál.

A bez opravdovosti - která nakonec zahrnuje pustit všechny koncepty - se to také neobejde.

......

Bez konceptu "iluze" jsem se obešla, ale třeba ji někdo na své cestě potřebuje. Ale když někdo na té "iluzi" ulpí a píše jen a jen o iluzi, tak se stane koncept iluze spíš problémem.

[Evulína]

Můžu dát odpověď i já, jak to vnímám? Prosím prosím 

Určitě 

[Petra]

Můžu dát odpověď i já, jak to vnímám? Prosím prosím 

Samozřejmě. Všichni si to rádi přečteme. 

[Evulína]

Motto: "To je zřejmě podle úrovní pohledu."

Napadají mne jen kdysi a kýmsi vyřčená slova:
V pohledu jednoty je uvědomována pouhá skutečnost, že mnohost je iluze.
Jednota "v mnohosti" pak existuje jen v mysli, která se vnímané jednotlivosti sama snaží nějak "sjednocovat", a ta svá "sjednocení" pak mylně nazývá "Jednotou".
Jednota "z mnohosti" je vlastně jen popis opuštění konceptu mnohosti.

Takže za c) je správně.?

[Petra]

Eduard Tomáš:

Tělo a svět jsou neskutečné, díváme-li se na ně egem.

Stávají se skutečnými, vidíme-li je okem Nadjá.

........................

Pojem "neskutečné" zřejmě odpovídá pojmu "iluze".

Musím přiznat, že jsem už na pojem "iluze" alergická, a tak mi víc vyhovuje to duchovnácké skutečné/neskutečné. Kdy neskutečné znamená proměnlivé, pomíjivé - tedy v žádném případě to neznamená, že by to neexistovalo. 

[Paradoxy]

Samozřejmě. Všichni si to rádi přečteme. 

Je to sám život

[Evulína]

Je to sám život

Souhlas, a pokud ho žiješ opravdově, no tak to je to, o čem psal Miroslav.

Ale u něj a nejenom u něj si nejsem jista, že je to to pravé ořechové. Hodně lidí to hraje na to, aby z takto žitého, opravdově, jak jinak :-) nechtěli získat nějaký profit - pocit důležitosti, vyjímečnosti, nadřazenosti - jak psal/a durodara (to je teda nick).

A tak meditují v lotosovém květu 20 hodin denně, já vlastně ani nevím, resp. mě nenapadají žádné další praktické úkony ve smyslu duchovní praxe :-))) Čtou různá svatá písma, účastní se přednášek atd.... asi.

Proto mne zajímá, co Miroslav myslí tou skutečnou praxí....

[Miroslav]

Miroslave, co je podle tebe "poctivá praxe beze slov a konceptů"?

To je dobrá otázka. Už ta naznačuje opravdovost tázatele. Určitě více než nějaká "poučená" odpověď majitele pravdy:

"Koho vidíš jako toho činícího tu poctivou praxi?"

To je ten rozdíl - jestli opravdově hledáme v životě samém, nebo hledáme v mrtvých konceptech a teoriích abychom měli tu pravdu, abychom byli tím, kdo má pravdu.
Pravdu nemůžeme mít. Můžeme ji jenom objevovat, poznávat, žít.

Kdysi jsem četl knihu s krásným názvem "Fyzika jako dobrodružství poznání" (autoři Albert Einstein , Leopold Infeld)

Stejně tak duchovní cestu vnímám a žiju jako dobrodružství poznání. A to je to, co nazývá opravdová praxí. Život sám bez předsudků, berliček atd.

[Evulína]

Kdysi nám na jednom kurzu řekla lektorka, že duchovní praxe je život žitý pokus - omyl - poučení.
A žitý v opravdovosti, potom nemusí být tolik pokusů a omylů 

Někde jsem četla pěkný verš:

Opravdovost je zlatá květina,
která zámky otvírá...

[Petra]

Koho vidíš jako toho činícího tu poctivou praxi?

To je velmi dobrá otázka. Ale zřejmě až pro toho, kdo je na své cestě tak daleko, aby ji pochopil.

Je to pořád ještě o osobě, egu, které by něco mělo dělat...poctivou praxi...aby... - Tedy o začátku cesty a pak stále hlubší pokročilosti. 

Před koncem se už nic nedělá.

[Evulína]

To je velmi dobrá otázka. Ale zřejmě až pro toho, kdo je na své cestě tak daleko, aby ji pochopil.

Je to pořád ještě o osobě, egu, které by něco mělo dělat...poctivou praxi...aby... - Tedy o začátku cesty a pak stále hlubší pokročilosti.

Před koncem se už nic nedělá.

Jak Eduard říkal: "Jen buďte..."

No kurňa, jen jsem, furt jsem a osvícení Nikde :-)))))))))))))))))))))))