Jednota

[Pedrito]

Hmmm. Čučim tu na to a nic mě nenapadá.. Asi jsem dostal od Toho "nahoře" dovolenou.

 

[Miroslav]

Hmmm. Čučim tu na to a nic mě nenapadá..

Tak to buď rád

[Pedrito]

 

[Pedrito]

Jó už mi to dorazilo - "iluze oddělenosti".. že by zas volajaký aspekt myšlenky, co si vzal za choť pozornost?

[Pedrito]

A tak když není správné držet se oddělenosti, tak se začneme držet neoddělenosti, jednoty a různých jiných správných predstav, "správných" názorů, přesvědčení a vžívat se do nich, jako to dělá třeba vzorově Jana.

Ještě jí z toho nešvihlo?
 

[Pedrito]

Eduard Tomáš:

Tělo a svět jsou neskutečné, díváme-li se na ně egem.

Stávají se skutečnými, vidíme-li je okem Nadjá.

Vytesat do šprťáctvím zkamenělých srdcí!
 

[Evulína]

Motto: "To je zřejmě podle úrovní pohledu."

Napadají mne jen kdysi a kýmsi vyřčená slova:
V pohledu jednoty je uvědomována pouhá skutečnost, že mnohost je iluze.
Jednota "v mnohosti" pak existuje jen v mysli, která se vnímané jednotlivosti sama snaží nějak "sjednocovat", a ta svá "sjednocení" pak mylně nazývá "Jednotou".
Jednota "z mnohosti" je vlastně jen popis opuštění konceptu mnohosti.

Přemýšlela jsem, jak to je s tím pohledem, týkajícím se Jednoty.
Petra svůj názor napsala..., já vlastně taky, kdy mi bylo nejbližší c) - myšleno ze tří pohledů, viz.citace.
Docela mě ty tři možnosti vyjádření zaujaly, protože odpověď odráží momentální stav toho, kdo (si) odpovídá.

Miroslave, která možnost vyjádření z těch tří je ti nejbližší?

[Miroslav]

Miroslave, která možnost vyjádření z těch tří je ti nejbližší?

Ani jedno.

Když se dívám na moře a na něm se pohybují vlny na nich se odrážejí paprsky slunce, vane svěží vítr atd.
Nenapadá mne nic jako jednota nebo mnohost pohyb nepohyb a podobné problémy některých duchovňáků.
Je prostě to, co je.
Některý zenový mistr říkal: "Pravda se odehrává právě teď před tvýma očima".

Jiný zase: "Měsíční svit dopadá na kláštení schody, ani zrnko prachu se nepohne"
To jsou vyjádření s velkým V.
Ale to mletí o jednotě, nepohybu, iluzi a podobně je snaha tu Pravdu si nějak nakrájet a pak ji nejlépe sníst (mít) a co pak z některých jako Jana leze? Vostál to trefně pojmenoval.


Někteří pro samé koncepty, pojmy snad ani nežijí v tomto světě, ale jen ve svých hlavách, představách.
To je asi ta iluze.

Způsob života "Žiju, žiju a ani neochutnám"

[Evulína]

Díky. Ses nějak poslední dobou krapet změnil.
K lepšímu 🙂

[Miroslav]

To se ti jen zdá.
Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá.

[durodara]

Docela mě ty tři možnosti vyjádření zaujaly, protože odpověď odráží momentální stav toho, kdo (si) odpovídá.

Tvá intuice ti odpovídá přesně. Většina se umí poznávat v různých stavech pozornosti a jejího pozorování, umí proto na tento jednoduchý dotaz také určit rovinu, ze které aktuálně pozoruje. Otázek je možných více, stejně tak odpovědí - tenhle happening vznikl na dvou předložkách svázaných s různými pohledy na jednu a tu samou věc.

Neexistuje žádná "správná" odpověď, protože všechny mají svou platnost. V kontextu hledání "co je a co není iluze" je potřeba zmínit možnost, že iluze sama o sobě nemůže existovat - je vytvářena popisem, který ale generuje konkrétní mysl. Pokud mysl z jakéhokoli důvodu iluzi negeneruje, vědomí automaticky přechází do svého základního stavu, kde mizí všechny možnosti rozlišování - a tedy i mizí veškeré iluze...

To by také mohla být forma odpovědi na to, jak naložit s otázkou vztahu pohledu jednoty a jeho odrazem mnohosti.   

[durodara]

Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá.

To, že Evulína vnímá tebe sama jako "lepší tvé minulé já", nepřímo ukazuje na to, že ti pobyt v tomto rybníčku prospívá...
A to je moc dobře.

[durodara]

Je to sám život

trošku tě doplním: funguje to nejlépe, když si o té "praxi" nevytváříš žádné vlastní závěry, přijímáš všechny její příchozí formy, a hlavně - s plným a vědomým nasazením se těch forem nijak neobáváš.

[Paradoxy]

trošku tě doplním: funguje to nejlépe, když si o té "praxi" nevytváříš žádné vlastní závěry, přijímáš všechny její příchozí formy, a hlavně - s plným a vědomým nasazením se těch forem nijak neobáváš.

Vím, je v tom pak možnost chápání, když to člověk nechá otevřené.

[Pedrito]

V pohledu jednoty je uvědomována pouhá skutečnost, že mnohost je iluze.

Pěvec zpívá Píseň svého Srdce a uvědomuje si "pouhou" skutečnost, že každý tón je klam?

Jednota "v mnohosti" pak existuje jen v mysli, která se vnímané jednotlivosti sama snaží nějak "sjednocovat", a ta svá "sjednocení" pak mylně nazývá "Jednotou".

Nedělitelnost Pěvce, Srdce a Písně existuje "jen" v nějaké mysli? Která se zřejmě cítí být rozpolcena, když si interně objasňuje, co jest celistvé?

Jednota "z mnohosti" je vlastně jen popis opuštění konceptu mnohosti.

Z Písně uletěl nějakej pocit, postavil si z tónů hnízdo ve větvích zpěvu, a jal se "jen" popisovat svůj koncept mnohosti tónů?
 Nj, tak nejspíš vznikla hudební nauka