Jednota

[Petra]

Vůbec není špatně, to co pan Tomáš doporučuje, naopak.

Důvěřuji Eduardu Tomášovi, tobě ne. To jistě chápeš.

A samozřejmě můžeš vidět jinak - t.z. vysvětlovat si jinak to, co v tom rozhovoru Eduard Tomáš říká - než já. Pro mne ale nejsi v tomto směru autorita. Něco víš, něco jsi poznal, to jo, ale ve srovnání s Edurdem Tomášem je to velmi málo. A podle mne se to nepohne dál, pokud zůstaneš vnitřně tak ztuhlý.

Každopádně nejde v tom, co Eduard Tomáš radí, o názor nebo o činy.

Už ted jste ve skutečnosti svobodný - tak k čemu nějaký názor nebo nějaké činy...

Podle mne jde jen o to, aby to bylo dotyčnému důležitější než cokoliv jiného. A to je to nejtěžší - člověk chce se ve skutečnosti všechno možné - a jiné - a jen tak trochu "bokem" třeba i to "být svobodný". Ale tak to holt nefunguje...

Intenzita musí jít tím jediným směrem. A musí všechno ostatní "spálit".

[Petra]

A ještě jedna myšlenka chce být napsaná...

Mnoho lidí si neuvědomuje, že jsou jen čisté vědomí, právě proto, protože si tím ztotožněním se si představují, že jsou to a tím, co žijí...

Je trochu problematické jako člověk (t.z. už být identifikován s osobou, s člověkem) si uvědomovat něco úplně jiného.  Na způsob: Já člověk jsem čisté Vědomí. Tak to samozřejmě nemůže fungovat.

To přece musí začít tím: Zřejmě nejsem člověk - pořád jsem se pokládál za člověka - ale ted už se za člověka nebudu pokládat - jsem čisté Vědomí.

Tedy: Doted jsem byl přesvědčen, že jsem člověk a ted budu přesvědčen, že jsem čisté Vědomí. 

Nisargadatta: Budte přesvědčeni, že jste čisté Vědomí.

To je začátek.

[Miroslav]

A samozřejmě můžeš vidět jinak - t.z. vysvětlovat si jinak to, co v tom rozhovoru Eduard Tomáš říká - než já.

To chápu a je to tak v pořádku.
Zaujalo mne jak píšeš, že jsem vnitřně ztuhlý. Můžeš mi to prosím nějak více popsat, přiblížit, co tím myslíš?

[durodara]

A ještě jedna myšlenka chce být napsaná...

Mnoho lidí si neuvědomuje, že jsou jen čisté vědomí, právě proto, protože si tím ztotožněním se si představují, že jsou to a tím, co žijí...

Je trochu problematické jako člověk (t.z. už být identifikován s osobou, s člověkem) si uvědomovat něco úplně jiného.  Na způsob: Já člověk jsem čisté Vědomí. Tak to samozřejmě nemůže fungovat.

To přece musí začít tím: Zřejmě nejsem člověk - pořád jsem se pokládál za člověka - ale ted už se za člověka nebudu pokládat - jsem čisté Vědomí.

Tedy: Doted jsem byl přesvědčen, že jsem člověk a ted budu přesvědčen, že jsem čisté Vědomí. 

Nisargadatta: Budte přesvědčeni, že jste čisté Vědomí.

To je začátek.

Zkus tohle:

Uvědomte si, že stále jste jen čisté vědomí a nemůžete ani být něčím jinýn.
Vaše osoba je jen dočasný projev tohoto vědomí.
Přesvědčovat tu osobu, že ona sama "je" ( = "může" a "má" být "něčím"), ji dává dojem nezávislé existence.
Tento dojem vytváří ambice projevovat se, prokázat svou existenci...


   

[Salmo1cz]

Neptopadat závislostem je praktická rada, ale neznamená žít jako sfinga.
Nisargaradatta řídil svůj business až do důchodu.
Vydávání knih, točení seriálu a pořádání přednášek má i svůj zákulisní business.
Ramana Maharši se aktivně podílel na řízení ašramu.

[Petra]

Uvědomte si, že stále jste jen čisté vědomí a nemůžete ani být něčím jinýn.

To mi nedává smysl. Vědomí si nepotřebuje něco uvědomovat a ani to nejde. Uvědomování je až v životě člověka - tedy základem je, že se pokládám za člověka - A jde právě o to se od tohoto předpokladu osvobodit. V životě člověka to bylo pořád - uvědom si tohle, uvědom si tamto...Tudy (podle mne) cesta nevede.
Bud to jsi - a potom není potřeba si to uvědomovat, anebo to nejsi, a máš si uvědomovat - což je nesmysl.


Vaše osoba je jen dočasný projev tohoto vědomí.

Jak jsi přišel na to, že osoba někomu patří - že jí říkáš "vaše"? Komu patří? Vědomí? Pak ale Vědomí patří všechny osoby...



Přesvědčovat tu osobu, že ona sama "je"

Vědomí si doposud myslelo, že je osobou, - Tedy jde o to přesvědčit Vědomí, že není osobou. 



( = "může" a "má" být "něčím"), ji dává dojem nezávislé existence.
Tento dojem vytváří ambice projevovat se, prokázat svou existenci...

Ty tam máš pořád ta přivlastnovací zájmena - "svou" existenci. Jakou "svou"? Nestačí jen existence? Vědomí, existence...

.....

Prostě si nerozumíme, nechápeme se. Jako pořád...

[Petra]

To chápu a je to tak v pořádku.
Zaujalo mne jak píšeš, že jsem vnitřně ztuhlý. Můžeš mi to prosím nějak více popsat, přiblížit, co tím myslíš?

Raději ne. Mně fakt nejde o to tebe - nebo někoho jiného -  kritizovat. Podle mne má každý právo být takový, jaký je. - Jinak by se to tak vůbec nedělo.

Mně šlo v podstatě o to začít se zase bavit o duchovních tématech, protože jiná témata už mne moc nebaví/nezajímají.

.....

Stejně - kdybych zkoušela vysvětlovat, co tou ztuhlostí myslím, tak bys (jako vždy) reagoval, že to tak není.      Podle tebe tě přece ostatní vnímají špatně, pravda je jen to, jak vnímáš ty sám sebe. = To je tvoje obvyklá reakce. Takže se nebudu namáhat dát do slov mé vnímání.   

[durodara]

Neptopadat závislostem je praktická rada, ale neznamená žít jako sfinga.
Nisargaradatta řídil svůj business až do důchodu.
Vydávání knih, točení seriálu a pořádání přednášek má i svůj zákulisní business.
Ramana Maharši se aktivně podílel na řízení ašramu.

42 Ježíš řekl: Staňte se neulpívajícími. (Buďte kolemjdoucími.)

[Petra]

Prostě si nerozumíme, nechápeme se. Jako pořád...

P.S.

Ty pořád ještě vycházíš z osoby.

Po přesvědčení, že jsem čisté Vědomí - vycházím už jen z Vědomí.

[durodara]

Uvědomte si, že stále jste jen čisté vědomí a nemůžete ani být něčím jinýn.

To mi nedává smysl. Vědomí si nepotřebuje něco uvědomovat a ani to nejde. Uvědomování je až v životě člověka - tedy základem je, že se pokládám za člověka - A jde právě o to se od tohoto předpokladu osvobodit. V životě člověka to bylo pořád - uvědom si tohle, uvědom si tamto...Tudy (podle mne) cesta nevede.
Bud to jsi - a potom není potřeba si to uvědomovat, anebo to nejsi, a máš si uvědomovat - což je nesmysl.


Vaše osoba je jen dočasný projev tohoto vědomí.

Jak jsi přišel na to, že osoba někomu patří - že jí říkáš "vaše"? Komu patří? Vědomí? Pak ale Vědomí patří všechny osoby...



Přesvědčovat tu osobu, že ona sama "je"

Vědomí si doposud myslelo, že je osobou, - Tedy jde o to přesvědčit Vědomí, že není osobou. 



( = "může" a "má" být "něčím"), ji dává dojem nezávislé existence.
Tento dojem vytváří ambice projevovat se, prokázat svou existenci...

Ty tam máš pořád ta přivlastnovací zájmena - "svou" existenci. Jakou "svou"? Nestačí jen existence? Vědomí, existence...

.....

Prostě si nerozumíme, nechápeme se. Jako pořád...

Pokud vyjdu z tvrzení "Buďte přesvědčeni, že jste čisté Vědomí." a nenacházím v něm tu logičtější 1.os.mn.čísla "Buďme...", použiji stejnou formu sdělení...

[durodara]

Prostě si nerozumíme, nechápeme se. Jako pořád...

P.S.

Ty pořád ještě vycházíš z osoby.

Po přesvědčení, že jsem čisté Vědomí - vycházím už jen z Vědomí.

... vycházej - a porozumění bude trvalé.

[Miroslav]

To chápu a je to tak v pořádku.
Zaujalo mne jak píšeš, že jsem vnitřně ztuhlý. Můžeš mi to prosím nějak více popsat, přiblížit, co tím myslíš?

Raději ne. Mně fakt nejde o to tebe - nebo někoho jiného -  kritizovat. Podle mne má každý právo být takový, jaký je. - Jinak by se to tak vůbec nedělo.

Mně šlo v podstatě o to začít se zase bavit o duchovních tématech, protože jiná témata už mne moc nebaví/nezajímají.

.....

Stejně - kdybych zkoušela vysvětlovat, co tou ztuhlostí myslím, tak bys (jako vždy) reagoval, že to tak není.      Podle tebe tě přece ostatní vnímají špatně, pravda je jen to, jak vnímáš ty sám sebe. = To je tvoje obvyklá reakce. Takže se nebudu namáhat dát do slov mé vnímání.   

Mně by to zajímalo, co se ti z mého projevu jako ztuhlost jeví a vůbec bych to nevnímal jako nějakou kritiku.
Prostě když to nějak vidíš, tak to je fakt a má to své příčiny a mohu se z toho případně poučit a neberu si to osobně.
Když mi třeba někdo napíše, že jsem v Jílovém u Tomášů určitě nikdy nebyl - no tak reaguji tak, že to není pravda, že to tak není, jak si to myslí. Nicméně to má nejspíš nějaký důvod, proč si to myslí a ten mne zajímá a z toho se mohu poučit. A někdy jindy zase dotyčný může mít pravdu a upozornit mne na něco, co si neuvědomuju.
Je na tom něco špatně?

[Petra]

Pokud vyjdu z tvrzení "Buďte přesvědčeni, že jste čisté Vědomí." a nenacházím v něm tu logičtější 1.os.mn.čísla "Buďme...", použiji stejnou formu sdělení...

"Buďme..." se týká osob - jako, že osoba je základ a že osob je mnoho, ale čisté Vědomí je jen jedno.  Proto mi "Buďme" nevyhovuje - to už je zase nějaké společné budování.

V němčině není moc jasné, jestli se při vykání jedná o jednotné nebo množné číslo - a s angličtinou je to obdobné.

[Petra]

... vycházej - a porozumění bude trvalé.

No, ono nějaké porozumění ještě ani nazačalo, natož aby bylo trvalé. 

Prostě společná komunikace těžce vázne...

[durodara]

Pokud vyjdu z tvrzení "Buďte přesvědčeni, že jste čisté Vědomí." a nenacházím v něm tu logičtější 1.os.mn.čísla "Buďme...", použiji stejnou formu sdělení...

"Buďme..." se týká osob - jako, že osoba je základ a že osob je mnoho, ale čisté Vědomí je jen jedno.  Proto mi "Buďme" nevyhovuje - to už je zase nějaké společné budování.

V němčině není moc jasné, jestli se při vykání jedná o jednotné nebo množné číslo - a s angličtinou je to obdobné.

Pro mne "Buďte..." vede na vydělení se typu "mne se to netýká"...