Láska

[Pedrito]

Mě se nejvíc líbí, jak tancoval Werich, a řeknu vám že se naučíte spíš Majklovu měsíční chůzi, než Werichovu kroksumkrok...

[durodara]

Mě se nejvíc líbí, jak tancoval Werich, a řeknu vám že se naučíte spíš Majklovu měsíční chůzi, než Werichovu kroksumkrok...

Nebude to tím, že Moon-walk je technikálii, kterou jde nacvčit, a Werich byl přirozeně "člověčí", což se nijak nacvičit nedá?

[Pedrito]

Jsou jemné stavy duše, jejíž oblekem je ta opovrhovaná mysl. Ne tělo, i když hraje v tom velkou roli. Ale co z toho propojení vzešlo, je mysl a její stavy. Je otázkou zda je prožívá džíva - dušenka, kapka absolutna.. nebo její uskutečnění - zváno Bytím.

[Pedrito]

Chtěl jsem to dát tam, jak píšeš o ubližování, ale splet jsem si téma.  Tak to ospravedlňuji.

[durodara]

Jsou jemné stavy duše, jejíž oblekem je ta opovrhovaná mysl. Ne tělo, i když hraje v tom velkou roli. Ale co z toho propojení vzešlo, je mysl a její stavy. Je otázkou zda je prožívá džíva - dušenka, kapka absolutna.. nebo její uskutečnění - zváno Bytím.

Netuším, proč by myl měla být mysl "opovrhovaná" - vždyť slouží dobře, přenáší citové vzruchy do slov, která jdou jednodušeji sdílet.

Možná ale píšeš o její roli, kdy z dobrého služebníka někdo umožnil projevit zlého pána...
To ale není věc mysli jako takové, to je jen svedení hloupou rolí...
Stačí ji jen ukázat její místo - a ona po chvíli bude sama na svém "místě" spokojeně příst.

[honzam]

To bude Miroslavova výuka Pedrita v praxi. Opovrhovaná mysl -> opovrhované myšlenky -> opovrhovaní lidé.

[Pedrito]

Jsou jemné stavy duše, jejíž oblekem je ta opovrhovaná mysl. Ne tělo, i když hraje v tom velkou roli. Ale co z toho propojení vzešlo, je mysl a její stavy. Je otázkou zda je prožívá džíva - dušenka, kapka absolutna.. nebo její uskutečnění - zváno Bytím.

Netuším, proč by myl měla být mysl "opovrhovaná" - vždyť slouží dobře, přenáší citové vzruchy do slov, která jdou jednodušeji sdílet.

Možná ale píšeš o její roli, kdy z dobrého služebníka někdo umožnil projevit zlého pána...
To ale není věc mysli jako takové, to je jen svedení hloupou rolí...
Stačí ji jen ukázat její místo - a ona po chvíli bude sama na svém "místě" spokojeně příst.

No to já taky netuším proč, byla to vlastně otázka. A tady si je možné všimnout, jak to vzniká. A nad čím je má mysl stále v úžasu. Ač spolu lidé roky diskutují, jako by stále začínají znovu se v druhém vyznat - jak co MYSLÍ.

[honzam]

No to já taky netuším proč, byla to vlastně otázka. A tady si je možné všimnout, jak to vzniká.

Tím, že na to myslíš, a pak to řekneš nebo napíšeš. Nehledej v tom nic složitého. Myslíš na pomstu. Dostaneš pomstu.

[honzam]

No to já taky netuším proč, byla to vlastně otázka. A tady si je možné všimnout, jak to vzniká.

Tím, že na to myslíš, a pak to řekneš nebo napíšeš. Nehledej v tom nic složitého. Myslíš na pomstu. Dostaneš pomstu.

Jiný příklad:
Milovaná mysl -> milované myšlenky -> milovaní lidé.

[Pedrito]

No to já taky netuším proč, byla to vlastně otázka. A tady si je možné všimnout, jak to vzniká.

Tím, že na to myslíš, a pak to řekneš nebo napíšeš. Nehledej v tom nic složitého. Myslíš na pomstu. Dostaneš pomstu.

Pomstu vidím, když je vykonávána. Třebas pod rouškou lásky. A to opravdu píchne. Tehdy je těžké mlčet, i když v hloubi víš že mstitele v ráži nemůžeš ukonejšit. Musí pocítit ránu kterou zasadí v druhém, komu se mstí, neb sám na sobě pocítil zranění. Nad tím je otázka původního záměru neb od něj se to odvíjí. Jestli tam skutečně byl ůmysl ublížit, nebo to tak bylo mylně vyhodnoceno... Těžko mohu uvěřit, že takového úmyslu tu někdo někdy byl, včetně poradny a dál... Spíš mi to příjde jako člověče nezlob se, brané najednou k neuvěření vážně....

[durodara]

No to já taky netuším proč, byla to vlastně otázka. A tady si je možné všimnout, jak to vzniká.

Tím, že na to myslíš, a pak to řekneš nebo napíšeš. Nehledej v tom nic složitého. Myslíš na pomstu. Dostaneš pomstu.

Pomstu vidím, když je vykonávána. Třebas pod rouškou lásky. A to opravdu píchne. Tehdy je těžké mlčet, i když v hloubi víš že mstitele v ráži nemůžeš ukonejšit. Musí pocítit ránu kterou zasadí v druhém, komu se mstí, neb sám na sobě pocítil zranění. Nad tím je otázka původního záměru neb od něj se to odvíjí. Jestli tam skutečně byl ůmysl ublížit, nebo to tak bylo mylně vyhodnoceno... Těžko mohu uvěřit, že takového úmyslu tu někdo někdy byl, včetně poradny a dál... Spíš mi to příjde jako člověče nezlob se, brané najednou k neuvěření vážně....

Pomsta je pokus o satisfakci mysli, vyvěrá často ze zmatení, že láska se projevuje jako touha.

[Pedrito]

I touha je brána protikladně. Někdo v ní vidí chtíč a jiný třeba to prosté "kéž jsou všichni šťastní". A mysl? No to je prostor pro všechny ty protiklady. Proto jsem se tu opět podivil, jaká je mysli v některých duchovních tradicích přisuzovaná role. Vlastně je viněna, a duchovňák je rád že vidí strůjce svého lidského neštěstí. Dochází mu, že to vidí skrz ní? A co když ta mysl je čistá? To už není "ta" zlá mysl plná iluzí? Takže je mysl pravdivá a mysl iluzorní? Může prostor pokoje za to, jak si ho kdo zařídí a jak jej obývá? Kdo je ten "kdo"?

[durodara]

I touha je brána protikladně. Někdo v ní vidí chtíč a jiný třeba to prosté "kéž jsou všichni šťastní". A mysl? No to je prostor pro všechny ty protiklady. Proto jsem se tu opět podivil, jaká je mysli v některých duchovních tradicích přisuzovaná role. Vlastně je viněna, a duchovňák je rád že vidí strůjce svého lidského neštěstí. Dochází mu, že to vidí skrz ní? A co když ta mysl je čistá? To už není "ta" zlá mysl plná iluzí? Takže je mysl pravdivá a mysl iluzorní? Může prostor pokoje za to, jak si ho kdo zařídí a jak jej obývá? Kdo je ten "kdo"?

Možná je tvůj život řízený touhou, ale "Ať jsou všechny bytostí šťastny a blaženy" není výsledek touhy, ale pokory a naplnění slov "Ne ale tak chci já, ale tak, jak chceš Ty".

[Pedrito]

Zkus ten pojem "touha" oprostit od tužeb po osobních ziscích. Měl by zbýt čistý cit, který má blizoučko k onomu - děj se vůle Tvá. Tak se to v člověku probouzí. A on zprvu neví, nemá to popsané. Nemůže to vyjádřit, cítí nepopsatelný "žár", to poznat, je ochoten dát za to život.  Je to skutečná milost, co otevírá obzor, cestu k spočinutí, utišení. Začalo to u někoho jinak? Nedokážu si to představit.

[durodara]

Zkus ten pojem "touha" oprostit od tužeb po osobních ziscích. Měl by zbýt čistý cit, který má blizoučko k onomu - děj se vůle Tvá. Tak se to v člověku probouzí. A on zprvu neví, nemá to popsané. Nemůže to vyjádřit, cítí nepopsatelný "žár", to poznat, je ochoten dát za to život.  Je to skutečná milost, co otevírá obzor, cestu k spočinutí, utišení. Začalo to u někoho jinak? Nedokážu si to představit.

Nepomáhá to. Je-li přítomna touha, je přítomno její prožívání. Prožívat ale může jen osoba. Vzniká tím dvojnost.