Obrázky

[Pedrito]

Špatný odhad?

[Pedrito]

Angličan maluje tak špatně, až se mu zakázky jen hrnou

Ale svérázně, a lidi to baví

[Pedrito]

Hele jaká tapeta se mi nabrnkla na plochu

[Evulína]

vrrrrr :-)

[honzam]

Si nedovedeš představit, co se mi děje, když se dívám na dokumenty o lvech. Jaké mám představy. Úplná Sodoma Když si lehám, tak se mi pocitově tvar fyzického těla morfuje do tvaru ležící lvice. Normálně je mám nastěhované v mysli, jako bych byl člen smečky a pořád do mě pronikají ty jejich lví věci.

[honzam]

Abychom si rozuměli, je to nádherný.

[honzam]

Abychom si rozuměli, je to nádherný.

Ty okřídlené kočkovité šelmy jsou mimozemšťanky. Jsou fakt jako andělé.

[Pedrito]

To já jsem taky mimozemšťan.. nohy jsou teda pozemské, neb ťapou po zemi.. a hlava ve hvězdách.

Ale jednou jsme si s děckama vykopaly podzemní bungr.. a v něm jsem se cejtil jako podzemšťan. Nebo spíš vnitrozemšťan.

[Miroslav]

I psi mohou být okřídlení

[Pedrito]

Fidovi stačila hbitá ušiska

[honzam]

Vy malověrní. Ve vlastní nebeský zrod a andělskou mámu nevěříte.

[Pedrito]

[Miroslav]

Náhrobek ženy, která zemřela při porodu

Marie Magdalena Langhans by se asi nestačila divit, kdyby tušila, že ji studenti dějin umění budou označovat jako ,,Zombie mámu". Osmadvacetiletá milovaná manželka pastora ze švýcarského Hindelbanku zemřela roku 1751. Má opravdu jedinečný náhrobek.

[Pedrito]

"Majstře, mosím splnit poslední vůlu nebožky ženy. Tož jí udělajte pomník z dvúma holúbkama, "Spi sladko!" po obúch stranách a v prostředku "Na zhledanú!" - dyž už to mosí byt!"

Dali tři zlatky zálohy a jeli dom.

Tajak Klásek slúbili, tak aj splnili - každú chvílu našče-vovali "sirotečka" a poplakávali spolem. "Slza" halúzkovéj sa dycky našla...

Za nějaký čas dostali stařeček psáni, že sa bude pomník stavjat, aby teda došli na kerchov. Napucovali sa jak ženich, zastrčili peníze do lajbla a v novéj baranici a holénkách nesli sa přes dědinu jak pudmístr.

Na řbitově obcházali pomník ze všeckých stran a spokojeno pokyvovali. Holúbci byli na kameni jak sa sluší a patří: holu-běnka umřitá - ta lézala, holúbek živý - ten stál... Mrkli po holuběnce a potem sa dlúho zadívali na holúbka. Věděli, že to sú oni - MatúšPagáč...

A potem sa dali do čtení zlatých liter. Přečtli ich a trhli hlavu... Protřeli si oči, zamrkali a začáli znova, že nosem čárali o kameň - a zaséj škubli hlavu zpátky. Tož si nasadili brýle a už po šéstéj slabikovali písmenko po písmenku:

SPI SLADKO PO OBÚCH STRANÁCH! NA ZHLEDANÚ DYŽ UŽ TO MOSÍ BYT!

A stařečkovi sa ponajprv za jejich života zatnulo v očách a zvézli sa na zem jak uzélek neščestí... ,

Nebýt chlapů a dobrého kamaráda hotařa Kláska, snáď by sa po stařenčinéj smrti stál ze stařečka pústevník. Ale to by nebylo dobré ani pro stařečka, ani pro ludí z jejich dědiny, ani pro Tebe, milý čtenáři. Lebo stařečka majú všecí rádi takého, jaký byli a jaký doposavad' sú - aj z jejich ludskýma chybama, keré má přeca každý...

Lesti mám byt upřímný, tož ani nevím, kdy stařeček mluvili "namúdušu" pravdu a kdy "valili". Kerú příhodu si enom "při-šili na tělo" - alebo kerú opravdu prožili a přišili ju druhému?

To ale, myslím, néni podstatné, lebo jedno vím naisto - že tým nikemu nechtěli ublížit...

A že rádi popíjajú halúzkovú a vínečko? To néni ani chyba, ani hřích! To je medecína, kerú ím dává rodná zem za to, že ju kropijú svým potem. Viděl sem stařečkovy ruky. A pro ty mozole ím všecko, všecičko odpúščám...

S odchodem stařenky sa smířili, lebo věděli, že protivá smrti sú bezmocní aj najmocnější z mocných a najbohatší z bohatých.

Jak možú, zanesu stařence na řbitov kvítečko a dycky sa podívajú na svojého holúbka...

Dyž jednu delší dobu zle krepírovali, přemýšlali na lůžku, co mosijú udělat, lesti sa uzdravijú. A protože ich opatrovali pán dochtor z městečka a hotař Klásek, dostali sa z teho aj bez "kozího pití" a jejich první cesta vedla na kerchov. Vzali z okna růžový muškát, kerý měli stařenka najrači, do kúska papíru trošku gipsu a hrneček z vodu.

Muškát dali stařence na hrob a pomodlili sa. Potem rozdělali v hrnečku gips a podšprajcovali svojému holúbkovi nožičky, aby ešče nějaký čas vydržál...

Snáď to nemoseli ani dělat. Lebo lesti ich při tem viděl pámbu, tajak hotař Klásek, kerý ich špehovali, naisto ich ešče dlúho nezavolá... Lebo tam navrchu vijú, že stařeček sú pravý šlováčky fiskus!

Ale v "Knize života" majú aj zaznamenané, že sú néenom spravedlivý ke všeckým, ale aj poctivý, pracovitý, přísný ke zlému, ochotný k pomoci, chudobný v majetku, ale bohatý v humoru!

A tací ludé by neměli umřít nikdá...".

-Galuška-

[Pedrito]

Východ slunce v mrznoucí Praze dnes