Já jako malé já

[honzam]

Nejsi. Je to úplně normální a 99% lidí to tak má. Když se náhodou začnou zajímat o advaitu, tak čekají, že tam najdou něco víc, ale takhle to nefunguje. Za normálních okolností začínají lidé Boha vnímat ve světě kolem sebe a to je pak vede k duchovnu a náboženstvím. Když postupně sami pouštějí svou hadí individualitu od Ďábla, může začít kundalini stoupat správným kanálem, ale k tomu by Ti určitě víc a lépe řekl Pedrito nebo Miroslav.

[Paradoxy]

Nejsi. Je to úplně normální a 99% lidí to tak má. Když se náhodou začnou zajímat o advaitu, tak čekají, že tam najdou něco víc, ale takhle to nefunguje. Za normálních okolností začínají lidé Boha vnímat ve světě kolem sebe a to je pak vede k duchovnu a náboženstvím. Když postupně sami pouštějí svou hadí individualitu od Ďábla, může začít kundalini stoupat správným kanálem, ale k tomu by Ti určitě víc a lépe řekl Pedrito nebo Miroslav.

Tak snad se tu objeví některý z nich a poradí mi.
Já osobně okolo sebe vnímám, že lidi sami sebe téměř nevnímají a dívají se jenom ven. Málokdo zkouší nějakou sebereflexi a podívat se sám sobě na zoubek, sama o tom vím své...

[honzam]

To Ti jen přijde. Je to tím, že je obecně pro lidi obtížné o sobě mluvit před ostatními. Málokdo otevřeně mluví o svých pochybách nebo slabostech. Je to evolučně dané a chrání se tím. Myslím si, že určitou formu introspekce umí dělat i některá zvířata.

Většina lidského jednání a komunikace je formou boje o své místo mezi ostatními. Pro úspěch je potřeba znát i sám sebe nejen okolní podmínky. Teprve, když člověk nazří, že bojuje, a že ho to obrovsky svazuje, může pokročit dál. Víc by zase napsal Miroslav.

[Paradoxy]

Jo je možné, že je to tak jak píšeš. Myslím si, ale to nemám ověřené, že jdeme všeobecně jako lidi radši vyšlapanou cestičkou a proto je pro nás snadné chytit se různých udiček ať už ve hmotném světě nebo v náboženství.

[Pedrito]

Nejsi. Je to úplně normální a 99% lidí to tak má. Když se náhodou začnou zajímat o advaitu, tak čekají, že tam najdou něco víc, ale takhle to nefunguje. Za normálních okolností začínají lidé Boha vnímat ve světě kolem sebe a to je pak vede k duchovnu a náboženstvím. Když postupně sami pouštějí svou hadí individualitu od Ďábla, může začít kundalini stoupat správným kanálem, ale k tomu by Ti určitě víc a lépe řekl Pedrito nebo Miroslav.

Tak snad se tu objeví některý z nich a poradí mi.
Já osobně okolo sebe vnímám, že lidi sami sebe téměř nevnímají a dívají se jenom ven. Málokdo zkouší nějakou sebereflexi a podívat se sám sobě na zoubek, sama o tom vím své...

Díky bohu, že jsem vůbec nezačínal s advaitou. Jen jsem cítil uvnitř sebe divnou energii, co mě uváděla do divného vytržení. Divnou proto, že v ranném mládí jsem o Kundalini nic nevěděl. Tak asi proto jsem se to musel dozvědět. Ale vůbec nikdy jsem v tom nenašel žádný rozpor s žádnou naukou, ani náboženstvím...

Ona právě naplňuje to pohroužení do nitra, a z toho se rodí ta "božská radost". Ono se říká bezpříčinná, no protože to je přirozené. Jen ve většině víceméně přikryté.

Čisté já se říká, že v to ta pozornost sestupuje (jde domů) z těch držících jí navyklých mentálních vazeb. On tím cit a rozum ani paměť nezmizí, jak z toho mnozí chytí děs. Přichází i hluboké meditace, kdy ty funkce bytosti prostě spí, ale vždy se znovuzrodí, dokud tu bytost sama Smrt nesejme...

[Paradoxy]

Nějak ti nerozumím? Advaita jako nedvojnost? O tom ale nepíšu, ani o nějakém stavu prázdnoty.

Jde prostě o to, že já jsem z ničeho nebo jak to nazvat. To není žádný stav. Prostě zaměřím pozornost na sebe a jsem to já, ale bez nějakých vlastností. Prostě nevím jak to napsat a neznamená to, že bych neměla ráda nebo nepřemýšlela.

[Pedrito]

No tak to není nic, ne? Když máš ráda? "Nic" neexistuje, a vůbec se o něm nelze bavit. To zkouší např. Veil, co se pokládá za neexistujího. Ale mlel o tom v jednom kole. Jana naopak razí, že je vším, ale nezapomíná zmínit, že projev je iluze, tedy neexistuje. :-) Sranda oba. Proto říkám, díkybohu, že tomuhle jsem se vyhnul.
Nech tomu volnou cestu. Co jinýho?

[honzam]

Tady je obsáhlý anglický popis speciálního vztahu Ramany ke zvířatům. Je to výmluvné.

Incidents Related To Sri Ramana Maharshi and his association with Animals And Plants

https://groups.google.com/g/holy_trinity/c/pGEOE3zMJbc

[Paradoxy]

No tak to není nic, ne? Když máš ráda? "Nic" neexistuje, a vůbec se o něm nelze bavit. To zkouší např. Veil, co se pokládá za neexistujího. Ale mlel o tom v jednom kole. Jana naopak razí, že je vším, ale nezapomíná zmínit, že projev je iluze, tedy neexistuje. :-) Sranda oba. Proto říkám, díkybohu, že tomuhle jsem se vyhnul.
Nech tomu volnou cestu. Co jinýho?

Jo volnou cestu tomu nechám, u mě to tak většinou chodí, že pochopení přijde až pozdějc🙂 každopádně to není o tom, že jsem nic a nebo všechno, jen se k tomu nedají najít slova. Prostě jsem, ale bez přidavného jména. Bytí, ale ani to slovo není ono, pravda se fakt nedá popsat

[Paradoxy]

Tak si zkuste zaměřit pozornost na sebe, copak to jde?

[Paradoxy]

Tady je obsáhlý anglický popis speciálního vztahu Ramany ke zvířatům. Je to výmluvné.

Incidents Related To Sri Ramana Maharshi and his association with Animals And Plants

https://groups.google.com/g/holy_trinity/c/pGEOE3zMJbc

Pokud to není smyšlené, tak to byl úžasný člověk. A mě osobně přijde, že to tak bylo🙂

[honzam]

Tohle je prostě na člověka moc.

One day when Ramana inadvertently bumped against a sparrow's nest, an egg fell out and cracked. He was dismayed and cried out to his attendant Madhava, "Look, look what I have done today! Oh,the poor mother will be so sorrow-stricken, perhaps angry with me also, at my causing the destruction of her expected little one! Can the cracked eggshell be pieced together again? Let us try!"

So saying he took a piece of wet cloth, wrapped it around the broken egg and laid it back into its nest. Each third hour he took it out again, removed the cloth, took it in his hand and glanced at it for a few minutes. Seven days later, after taking the egg from its nest, he announced with the astonishment of a schoolboy, "Look what a
wonder! The crack has closed." Some days later he found the egg hatched out, the little bird had come out. With a face beaming with joy he took the nestling into his hand, stroked and caressed it and handed it to the others, that they could also admire it.

[Paradoxy]

Mě by to nenapadlo. Dnes jsem rozšlápla šneka, nechtíc jsem na něj dupla. No byl kaput, nevím jestli kdybych ho vzala do ruky a nějak ho ovázala, jestli by to dal.

[honzam]

Tohle je reálné i na člověka.

One day some new born squirrels had fallen out of their nest and landed on Ramana's couch. Their eyes were still closed and they were very tiny. The mother, however, did not take them back. But how should one feed such tiny things? The squirrels laid in Ramana's palm. His face was glowing with love and affection towards them. The devotees looked on helplessly, but he was happy and cheerful. He asked for some cotton and made a soft bed for them.Then he took a piece of the cotton, rolled it up so that the end looked like a sharp needle, dipped it into some milk and trickled it in their tiny mouths. This he did repeatedly. He looked after them with great care and love until they grew up and started running around. They did not run away, however, but always ran around their 'mother'.

[Pedrito]

Tak si zkuste zaměřit pozornost na sebe, copak to jde?

No o to jde, dát pozornost na pozornost. A sledovat od kud vychází. To je prostě to, kam a čím se díváš. Dívat se na samé dívání, neuhnout do myšlenky, pocitu, neustat. A tím se něco stane...