Vánek
Co psát?
V hlavě ticho
Minulé vyznělo
Mnohé zapoměno
Jen jiskřičky popela
jen v abstrakci chmýrka
Fénixova
Voláním obrazotvornosti
viděn je řád
Jako dítě si hrát
jako vítr na západ i východ
severu pjet o zahradách jihu
a jihu o jarním tání
Neusínej má Paní!
Svět by to bolelo
Z popela dechem
z abstrakce ticha
rozfoukej tón
V dotecích
Nikdo není držitel řádu pravdy
To je divoká květina
A pokusem se ji dotknout, uchopit
uvadá před očima
Je to jako dotknout se doteku
já se dotékám a frrrrrr
lístky odlétnou v dál
tak hurá za nimi
Furt a furt do nekonečných obzor
Ne, ty musíš číhat v tichu, ani nečekat
a ona se ukáže, vtiskne neviný polibek
nesmíš se ani pohnout
neb každá myšlenka na ní, ji vyplaší
Žádná pýcha, žádná zásluha
Ovine tě, jako Matka
a ukojí zbytky tvý žízně