Posezeníčko

S Pedritovým souhlasem otevírám vlákno o Eduardu Tomášovi.

Mám momentálně potřebu zabývat se vyjímečnou osobností Eduarda Tomáše.

Vidím jeho vyjímečnost především v jeho pokoře, která neustále rostla. A právě díky této velké pokoře byl možný jeho obrovský duchovní pokrok.

 834.

Tazatel: Co je to vlastně pokora? Stále nám ji doporučujete a předpisujete jako podmínku Poznání, a já vůbec nevím, co to znamená.


Eduard Tomáš:

Pokora znamená, že máme přistupovat k Poznání nebo k Nadjá nebo k poslednímu Pozorovateli v nás s velikou úctou, důvěrou a  -s-   -o t e v ř e n ý m-  - s r d c e m-.

Že si nesmíme dělat představu,  jak vypadá to, co toužíme dosáhnout, ale naopak úplně se Tomu podrobit. Musíme být povolní a tak otevření, abychom se učinili průchodem

oné neznámé síly, kterou  očekáváme. Božství k nám nesestoupí,  dokud mu neukážeme, že jsme úplně slabí, omezení a nevědomí. My je nesmíme chtít používat, ale musíme dovolit,

aby Ono použilo nás.


 :)

Je poznat, že se Eduard Tomáš těmito svými doporučeními sám řídil.  :)

Eduard Tomáš :

Lidstvo jako celek má ještě daleko do vyciťování Jednoty, ačkoliv již nyní existují pokročilí jedinci, kteří se tomuto stavu přibližují.
Tato nesourodost je způsobena jednak tím, že lidstvo stojí na různých vývojových stupních - od úplného divocha až po mudrce , jednak tím, že i pokročilí a vyspělí jedinci narážejí dosud na příliš mnoho překážek, které jím brání v plynulé duchovní cestě.

Několik doporučení:

Je proto třeba, aby si pokročilý žák jógy uvědomil několik zásadních momentů souvisejících s těmito překážkami a osvojil si metody, jak se jim bránit či jak je překročit:

a) Je třeba si vždy uvědomit, že zlo a jeho přítomnost jsou jen dočasné, zatímco dobro je věčné.

b) Zlo bude tak dlouho ve světě, dokud zde bude vládnout ego.

c) To současně znamená, že jen realizace pravdy a vyciťování jednoty lidstva může zlo zcela odstranit

d) Devadesát devět procent chyb a tím i nesnází a překážek na duchovní cestě je v tobě příteli. Zkoumej neúprosně svůj život a nehledej alibi pro své chyby a poklesky!
To, co tě zdržuje od duchovního pokroku, je hlavně ego. Své potíže vždy vystopuj zpět až ke svým vlastním slabostem. Jistěže existují i příčiny mimo tebe (bude o nich řeč později), ale i tak je to jen jediné procento ze sta. Ale i v tom případě skutečnou odpovědnost nese tvé ego. Nikdy je neospravedlňuj.

e) Vždy se nech vést vyššími ideály. Žiješ-li jen v intelektu a citech, žiješ špatně.

f) Překroč strach, podezírání, závist, nenávist a lakotu. Zejména však překroč pýchu, že jako pokročilý žák jógy jsi víc než jiní. Všechno toto vyrůstá z tvého jáství. Znič je klidem átmana. Znič hlavně svou vlastní samolibost.

g) Vyzkoumej, které tendence tě vedou k negativním myšlenkám a činům. Nikdy nedovol egu, aby získávalo víc, než dává. Nedovol mu rozptylovat se osobními záležitostmi víc, než je nezbytně nutné. Zjisti, jak dalece tě rozptylují smyslová potěšení. Víc než ve svém egu hledej oporu v božském klidu jáství.
Dojdeš-li až do stavu mimo myšlení a cítění, udrž se v něm! Tento stav je tvojí záchranou a milostí. Tvoje osobní názory jsou proti němu jako zrnko písku proti Mount Everestu.

h) Zejména buď opatrný na přechod do vyššího stavu vědomí. Buď ubezpečen, že každý předchozí stav, tj. nižší, tě bude držet v kleštích. Vyšší psychické zkušenosti ti mohou dát pocit sebepovyšování, zdánlivé svatosti a moudrosti, ale to všechno jsou zkoušky pro tvé ego. Právě v tomto místě své cesty musíš vyvinou nejvyšší ostražitost. Ješitnost, ctižádost a domýšlivost, chvála od jiných, byť dobře myšlená, budou tvé ego povzbuzovat. Dosud latentní negativní sklony ega neúměrně vzrostou a... pád je neodvratný. A padnout můžeš na velmi dlouhou dobu a možná hlouběji, než jsi byl kdy předtím.
Vzpomínky na staré špatné sklony nesmaže v záblesku první vstup do nebe, naopak - v kritické době vystoupí na povrch a hravě tě přemohou dřív, než si to uvědomíš. Zde bude hrát hlavní slovo úskočnost a mimořádná smyslnost, někdy i povahová tvrdost a hrubost. Jsi přece náhle "velký", proč bys měl být i milosrdný k ubožákům, kteří se nedostali tam, kam ty? Ego je zrádné a lstivé, začne-li tě znovu ovládat, je království nebeské na opačném konci. Tvoje předsudky i omluvy ega jsou vrozené, a proto vytrvalé. Království nebeského jsi se sotva dotkl, a třebaže ti pomáhá, pomáhá ti v tichu, nenápadně. Musíš k němu zcela přiklonit, máš-li s jeho pomocí vyjít z léčky ega.
Učiň tak ihned! Nikdy to neodkládej. Věž, že duchovní pýcha je nejzatvrzelejší vlastností i vyspělého jogína. Aniž bys co zpozoroval, bude tvá cesta zatarasena nejen vnitřními, ale i zevními okolnostmi, lidmi a hlavně událostmi. Pokušení všeho druhu - káminikáňčana (ženy a zlato) - se budou kolem tebe jen hemžit. Tak můžeš svůj duchovní pokrok buď vůbec zakopat, nebo oddálit o mnoho dlouhých let.

i) Do zvlášť nebezpečných fází cesty se dostáváš, je-li tvým úmyslem pomáhat lidem. Pak musíš přímo počítat s opozicemi zla. V tom případě odlož ihned všechny nároky na odměnu či lásku tohoto světa a počítej se všemi druhy svůdných i jiných pokušení. Jsou nevyhnutelná. Jen si pamatuj, že jsou vždy dočasná. I když budou nejvíc pracovat ve tvé mysli, přemůžeš je jen obrácením se k Já, k božskému, nejvýš milosrdnému jáství.
Buď bdělý a přísahej sám sobě, že jim nikdy nepodlehneš. Podaří-li se ti to bez klopýtnutí, jsi jedním z milionů.

k) Střež se zejména pokrytců.

l) Mnoho lidí má zájem o duchovní pravdy, ale ještě víc je těch, kteří se zajímají o psychické síly, zvrácenosti, čarodějnictví a zvláštní formy sexu. Střež se jich, společenství s nimi způsobuje pokřivení charakteru. Zejména se střež užívání drog, budou tě k tomu svádět. Drogy, to jsou vrazi pravé duchovnosti.

m) Duchovní pokrok není a ještě asi dlouho nebude masový. Jenom jedinci rychle pokračují. Vyhledávej je a drž se jejich příkladů a rad. Vzdaluj se těch, kteří rozdmychávají nenávist, lhostejno ke komu. I těch, kteří žijí bez zábran. Pozor! Dobro i zlo jsou v lidech smíchány. Obojí existuje dokonce i v těch pokročilejších. Jen ti, kteří již zcela dosáhli pravdy, jsou ze zla vyňati. Prarabdhakarma působí však i u nich až do konce.

n) V tomto století vychází na svět jak zlo, tak i duchovnost. Snaž se žít v míru s vyššími silami dobra. Odlož pocit marnosti a nespokojenosti a postav se stranu duchovních sil dobra. Ani na okamžik nepěstuj negativní myšlenky a city, kritiku, pýchu a domýšlivost. Nejnebezpečnější je opět pýcha: nedovolí ti přiznat si vlastní chyby. Je to právě pýcha a negativní myšlení, které překrývají štěstí duchovního srdce.

o) Rozdávej lidem dobro. Rozdávat můžeš však jen to, co máš. Proto buď dobrý! Odmítni ihned všechny negativní ideje, jakmile se objeví v tvé mysli. Každý den před spaním a rovněž tak ráno po probuzení si dávej sugesce, že budeš celý den myslet a jednat správně a pozitivně. Drž se míru, který je uvnitř tebe. Negativní city se v tobě nesmí udržet ani na okamžik. Nebuď nelaskavý a nesnášenlivý. Boj s omezujícími okolnostmi, ale také s vnitřními nepřáteli končí až v poznání a ještě pak musíš být opatrný na drobné reakce hněvu a rozmrzelosti. Ihned je v sobě znič. Buď pevně odhodlán zvítězit nad všemi negacemi. Nahraď je ihned pozitivním myšlením.

p) Setkáš-li se se zlem, požádej dobro o pomoc a snaž se zlu čelit jedině dobrem. Pak předej všechny výsledky vyšším silám. Nikdy neztrať naději na vítězství dobra. Spoléhej na Boha.

r) Víra v pomoc vyšších sil a touha jim sloužit ochraňuje. Nepodporuj nikdy postoj negace, i kdyby se zakládal na pravdě. Drž se však postoje spravedlnosti. Proti nepřátelům pravdy a dobra buď neohrožený! Nikdy s nimi nediskutuj. Vyhni se jejich zlu a obrať se k Já, kdykoliv se s nimi setkáš nebo jsi nucen s nimi jednat. Vzývej Boha o pomoc proti nim. Strach a starost předej svému vyššímu Já. Pomodli se k Bohu a medituj. Uvědom si: Bůh je s tebou stále. Jsi trvale v moci Boží, uvědom si to a ničeho se neboj.

s) Nenávist neoplácej nikdy nenávistí, ale trpělivou dobrou vůlí. Před nepřáteli se s přáním dobra všem bytostem ukryj do ticha, na spravedlnosti však trvej.

t) Nediskutuj nikdy s nikým o negacích.

u) Uvědom si, že lidstvo jako celek odmítá dosud otevřít svá srdce. Buď proto opatrný ve veřejné činnosti. Až na výjimky lidstvo neslyší hlas univerza. Odmítá ho a tím na sebe uvaluje stavy utrpení.
Lidé se stali necitlivými k božství v sobě, a proto jím nejsou chráněni. Toto je kritická hodina obratu. Násilí a nemorálnost jsou přímými důsledky materialismu. Proto se lidé zdráhají studovat duchovní nauky. Žijí kriticky vzdáleni od svého vlastního duchovního středu. Morálka se ztrácí a sobectví vítězí. Proto je třeba lidem vštěpovat víru ve vyšší život a odstraňovat posedlost vnějším životem.

v) Nekritizuj, neprojevuj příliš často nesouhlas nebo hněv. Onemocněl bys. Nedej se odstrašit klopýtnutím nebo vlastními pády. Pokračuj v duchovním úsilí, jako by se nic takového nestalo.

y) Nemluv o sobě, nepiš o sobě. Živil bys tím svůj egoismus a ješitnost.

z) Buddha řekl: "Jestliže ve svých myslích uděláme místo pro negativní či trpké myšlenky, jako jsou například žaloby, urážky nebo bezpráví, vůči těm, kteří s námi špatně zacházejí, nebudeme svobodni a zůstaneme neschopni, nebudeme moci nalézt mír."

SUBHAM ASTU SARVADŽAGATAM!
ŠŤASTNY AŤ JSOU VŠECHNY BYTOSTI
- ÓM -

529.

Když čtu duchovní knihy nebo skripta, přesně všemu rozumím. Nepřinášejí mně už vůbec nic nového, a tak vlastně nevím, co mám ještě hledat.

Máš hledat Pravdu,což znamená stát se Jí.

Co je to "stát se Jí", tomu nerozumím?

Odložit ego. Ale jestliže tomu nerozumíš, a hlavně nedoveděš-li to provést v praxi, tak nerozumíš ani duchovním knihám, i kdybys je znal nazpamět.

940.

Jaký je rozdíl mezi iluzi a skutečnost?

Iluze je to, co se mění. Skutečnost zústává věčně stálá, jedna a tatáž a nikdy se nemění.

Co je ego, iluze nebo skutečnost?

Ego, jak je známo, je spíš iluze.

Jak to "spíš"?

To, co se v egu mění, - a ego je v trvalé změně, jak známo - je iluzorní. Jeho základní životnost, paprsek Nadjá, je však provždy beze změny. Ten se ale sám o sobě v čase a prostoru nikdy neudrží. Když se tedy ego úplně očistí, to znamená, když se zbaví toho, co tvoří jeho sílu, resp. dělá ego egem, zůstane právě jen tento čistý paprsek Nadjá, který se však okamžitě vrátí do svého Zdroje.

Proto tedy říkají buddhisté, že ego vlastně neexistuje?

Ano, a mají ze svého hlediska pravdu.

 :)

754.

Je známo, že různí duchovní Mistři mají různé povahové vlastnosti a že některým dokonce přetrvaly i některé vlastnosti negativní nebo vady. Znamená to, že jejich Poznání je různé?

Ne. Poznání Pravdy je vždy stejné, ale ne všichni duchovní Mistři jsou v něm hluboko upevnění.

Čím se to vysvětluje?

Větším nebo menším rozpuštěním ega.

Tomu nerozumím.

Vhodíte-li do vody kostku cukru a ponecháte-li ji tam dostatečně dlouho, rozpustí se. Ale když ji včas opět vytáhnete, nerozpustí se docela. Možná, že i časem znovu uschne.

Ale už nikdy přece nebude taková, jako byla předtím.

Správně, něco z ní ubylo, ale ne všechno. A právě tak rozpustí se ego úplně v ohni Pravdy, takže individuální já úplně vyhasne, kdo by ještě mohl být nositelem povahových závislostí? Proto se musíme všichni snažit o úplné rozpuštění ega, při němž se všechny závislosti spalují, a hlavně negace.


 :)

772.

Nemohu se zbavit ega. At se soustředím na cokoli nebo kohokoli pronásleduje mne ego jako neúprosný drak. Co mám dělat?

Soustředit se na ně.

Na ego?

Ano, přímo na myšlenku-cit "já".

Ale co tím proboha získám? Vždyt takovým soustředěním budu ego spíš posilovat.

Jen zdánlivě. Když vytrváš, osamostatníš myšlenku "já" a tato myšlenka se sama neudrží.

Co provede?

Sklouzne zpět do zdroje, z něhož povstala. A tím zdrojem je Nadjá.

To tedy dosáhnu Poznání?

Samozřejmě, a je to nejrychlejší a nejspolehlivější cesta, jakou znám.

To se mi nějak nezdá. Poslyšte, není v tom nějaký zádrhel? Víte, myslím nějaká podmínka nebo tak něco.

Nepatrná. Musíš to dělat s citovou oddaností a odevzdaností.

To jsem si mohla myslet. To je právě totiž to, co neumím.

:)

842.

Existuje nějaký základní omyl, pro který i oddaný uctivatel Boha se nemůže dostat do Poznání?

Ovšem, je to myšlenka "já". Ta způsobuje, že si člověk myslí, že existují dvě nezávislé entity: Bůh a člověk. A zatím existuje ve skutečnosti jen Bůh.

Ale bhakti-jogín si přece vždycky myslí, že existuje Bůh a člověk.

Proto dochází k úspěchu jedině tehdy, když velkou oddaností a láskou k Bohu zruší pocit "já", džnanín k tomu dojde rozumem.

Co si nakonec myslí takový bhakta?

Myslí si, že všechny činy jsou činy Nejvyššího, čímž se vlastně stává džnaninem.

Má Bůh či Absolutno pocit já?

Nemá, jeho stav je stavem neosobnosti.

Jak je tedy možno, aby jogín zaměnil svůj stav osobního "já" za božský stav neosobnosti?

Bhakta to provede láskou, karma-jogín neosobní činností a džnanín rozumem a jednobodovou koncentrací.

Je taková změna stavu trvalá?

Zpravidla není trvalá. Proto, když jogín pozná jednou svůj pravý stav, má se ho pevně držet.

Proč to není hned trvalé?

Ego vzhledem ke svým vasanám (závislostem), které tvoří jeho sílu, se rychle znovu uchopí své vlády. Proto se je snažíme zneškodnit všemi možnými prostředky.

:)

509.

Jak se zbavit ega?

Nač se ho nějak záměrně zbavovat? Ego je ve skutečnosti nereálné, stan se Jednotou a ono zmizí.

Jak se stanu Jednotou?

Tím, že se zřekneš dualismu, mnohosti, členitosti a pokud jde o ego i představy oddělenosti. To se ostatně uskuteční i pouhým vhledem, jehož základem je nový správný názor. Co zůstane je čisté Bytí.

Potíž je v tom, že mne ego někdy také přináší radost. Proto se ho nerad vzdávám.

Odevzdáš-li i radost, jsi v Jednotě.

Jaké je to být v Jednotě, blažené?

Těžko říci blažené. O n o - t o - j e , a to náhle z ničeho nic, bez dlouhé přípravy. Ale předchozí dlouhý boj, který byl bohužel nutný. Potom je k smíchu.

:)

 :)

Eduard Tomáš:

Lidská duše se opakovanými samadhi natolik pročistí, že může vycítit absolutní Jáství v jeho statickém i dynamickém aspektu.

2:29

...A tak jsem se jednou ptal jednoho dobrého učitele, českého učitele, byl to Frána Drtikol: "Co je to vlastně to ego?" A on se jen tak usmál a říkal: "Vždyt ono žádný není, prosím tě, neexistuje." Skutečně Pravda je stav bez ega. A ten člověk v Pravdě žil, a proto pro něho neexistovalo. Ale pro mě tenkrát, pro takového začátečníka nebo pokročilejšího začátečníka, ego ještě bylo v plné parádě a já jsem ho taky potřeboval, protože -  měl jsem ještě velice mnoho úkolů, kdy ještě bylo to ego zapotřebí a kdy bylo mojí silou a slávou. Ted už dávno ne.

 :)

Citace od: Petra kdy 2024-12-13 09:39Eduard Tomáš:

...A tak jsem se jednou ptal jednoho dobrého učitele, českého učitele, byl to Frána Drtikol: "Co je to vlastně to ego?" A on se jen tak usmál a říkal: "Vždyt ono žádný není, prosím tě, neexistuje." Skutečně Pravda je stav bez ega. A ten člověk v Pravdě žil, a proto pro něho neexistovalo. Ale pro mě tenkrát, pro takového začátečníka nebo pokročilejšího začátečníka, ego ještě bylo v plné parádě a já jsem ho taky potřeboval, protože -  měl jsem ještě velice mnoho úkolů, kdy ještě bylo to ego zapotřebí a kdy bylo mojí silou a slávou. Ted už dávno ne.

 

Úplně jiná byla životní situace Ramany. Když přišel v 16 letech k Arunachale, tak se vzdal peněz i ošacení a už jen seděl v samadhi. K jídlu si něco vyžebral nebo mu to někdo sám dal. Nechodil do školy ani do práce, nemusel se o nikoho starat.

Citace od: Petra kdy 2024-12-13 09:392:29

...A tak jsem se jednou ptal jednoho dobrého učitele, českého učitele, byl to Frána Drtikol: "Co je to vlastně to ego?" A on se jen tak usmál a říkal: "Vždyt ono žádný není, prosím tě, neexistuje." Skutečně Pravda je stav bez ega. A ten člověk v Pravdě žil, a proto pro něho neexistovalo. Ale pro mě tenkrát, pro takového začátečníka nebo pokročilejšího začátečníka, ego ještě bylo v plné parádě a já jsem ho taky potřeboval, protože -  měl jsem ještě velice mnoho úkolů, kdy ještě bylo to ego zapotřebí a kdy bylo mojí silou a slávou. Ted už dávno ne.

 :)

U Eduarda Tomáše obdivuji jeho pokoru, úpřímnost a prostotu. Zcela po pravdě řekne, jak to bylo, jak to v daný čas měl. Mírný, laskavý, přátelský. Prostě zcela vyjímečný.  :)

Eduard Tomáš:

v) Nekritizuj, neprojevuj příliš často nesouhlas nebo hněv. Onemocněl bys. Nedej se odstrašit klopýtnutím nebo vlastními pády. Pokračuj v duchovním úsilí, jako by se nic takového nestalo.

:)

Eduard Tomáš:


h) Zejména buď opatrný na přechod do vyššího stavu vědomí. Buď ubezpečen, že každý předchozí stav, tj. nižší, tě bude držet v kleštích.

Vyšší psychické zkušenosti ti mohou dát pocit sebepovyšování, zdánlivé svatosti a moudrosti, ale to všechno jsou zkoušky pro tvé ego. Právě v  tomto místě své cesty musíš vyvinou nejvyšší ostražitost.

Ješitnost, ctižádost a domýšlivost, chvála od jiných, byť dobře myšlená, budou tvé ego povzbuzovat.

Dosud latentní negativní sklony ega neúměrně vzrostou a... pád je neodvratný.

A padnout můžeš na velmi dlouhou dobu a možná hlouběji, než jsi byl kdy předtím.

Eduard Tomáš:


Boj s omezujícími okolnostmi, ale také s vnitřními nepřáteli končí až v poznání a ještě pak musíš být opatrný na drobné reakce hněvu a

rozmrzelosti. Ihned je v sobě znič. Buď pevně odhodlán zvítězit nad všemi negacemi. Nahraď je ihned pozitivním myšlením.

 :smiley_innocent:  :)

814

Když budu celý život cvičit podle některé oficiální duchovní cesty, mám tím zaručeno, že dosáhnu Poznání?

Bohužel pouhým cvičením ne, ledaže bys tím došel takových kvalit duchovních, které jsou potřebné k dosažení nejvyšší Svobody.

Co to znamená?

To znamená, že tvá mysl se už nebude převážně zabývat zevním světem, ale prázdnotou Absolutna a že i tvé vědomí bude otevřeno jen a jen příchodu Poznání. A k tomu vlastně nemusíš ani cvičit.

Z toho soudím, že Poznání nepřichází dík duchovním jednáním člověka, ale že za ně může poděkovat jen vnitřním stavům své duše. Je to tak?

Ano, je to tak.

:) 

E. Tomáš:

Věž, že duchovní pýcha je nejzatvrzelejší vlastností i vyspělého jogína.

Asi to byl právě jeden z hlavních důvodů, proč jsem nechtěla mít s duchovnem nic společného.

E. Tomáš:

Ani na okamžik nepěstuj negativní myšlenky a city, kritiku, pýchu a domýšlivost. Nejnebezpečnější je opět pýcha: nedovolí ti přiznat si vlastní chyby. Je to právě pýcha a negativní myšlení, které překrývají štěstí duchovního srdce.

:)

Dnes se budu muset soustředit na toto:

E. Tomáš:

Nedej se odstrašit klopýtnutím nebo vlastními pády. Pokračuj v duchovním úsilí, jako by se nic takového nestalo.

Citace od: Petra kdy 2024-12-21 08:59E. Tomáš:

Věž, že duchovní pýcha je nejzatvrzelejší vlastností i vyspělého jogína.

Asi to byl právě jeden z hlavních důvodů, proč jsem nechtěla mít s duchovnem nic společného.

E. Tomáš:

Ani na okamžik nepěstuj negativní myšlenky a city, kritiku, pýchu a domýšlivost. Nejnebezpečnější je opět pýcha: nedovolí ti přiznat si vlastní chyby. Je to právě pýcha a negativní myšlení, které překrývají štěstí duchovního srdce.

:)

Ona pramení ta duchovní pýcha z té připoutanosti k vědění. A těžko se nějakému hledajícímu vyhla. Umocňují ji povahové rysy už z dřívěška. Když asi někoho furt jen chválili, jak je skvělej, tak ji bude mít jak z praku.
 :)
Prostě se na sebe podívat nezávisle.. ale ono se to řekne, žejo.

Tomu jsme říkali introspekce, sebepozorování, odhalování zažitých egojuchaismů :D Přiznání si chyb...
 

Eduard Tomáš

Joga velikého symbolu

část devátá

...Jak myslí osvícený a jak jedná? Myslí asi takto: z jednoty se rodí mnohost, z mnohosti pocházejí touhy, z tužeb pochází utrpení. Vše co bylo do mnohosti zrozeno, bude však jednou pomocí Pravdy dovedeno zpět do Jednoty. Ale již dnes jsou všechny zrozené bytosti Jednotou, již dnes jsou ve skutečnosti dokonalé, jejich zdánlivá oddělenost je klam. Kdyby připustil skutečnou oddělenost individuality byl by to konec mudrce, neboť by přestal být moudrým. Jak by to však mohl připustit, když má neochvějné vědomí Jednot.

Většina lidí se domnívá, že jejich vlastní domov je ve dvojnosti a i když jsou na duchovní cestě a zažijí nějaké vytržení Jednoty, opět se vracejí normálním vědomím do dvojnosti. Pak se říká, že zažil Jednotu, ale on se ještě přesto může vracet a to dlouho do základního pocitu dvojnosti. I když už má lepší základnu, než před tím (více světla každým vytržením). Ale osvícený má trvale přesunuto vědomí do Jednoty, i když zpočátku ještě osciluje silně do dvojnosti (džanin nižší, střední, nejvyšší). I když osciluje do dvojnosti, vždy se brzo vrací do své přirozenosti. Vědomí Jednoty....

....

Osvícený má trvale přesunuto vědomí do Jednoty, i když zpočátku ještě silně osciluje do dvojnosti.
Co tedy ještě osciluje do té dvojnosti? Část vědomí?

....Má moudrý ještě nějaké úkoly na duchovní cestě? Nemá úkoly. Ale tím, že žije v harmonii s božským plánem, je v tom božím plánu samočinně zařazen do úkolů pro jiné. Je božím nástrojem. Aby jim však mohl stav Poznání i cestu přiblížiti, musí obojímu plně porozumět, musí obojí plně pochopit, musí umět Poznání udržet. To znamená být aniž by něčím byl. Bez osobního potěšení, bez osobní radosti z toho nebo nad tím, že jenom Jest. Jen tak může přinášet Světlo. Jen z Pravdy – nikdy ne z ega.
A přece žije blažen v nejvyšším nepopsatelné blahu, v potěšení vyplývající z ,,nic nechtění".

Jenomže on nemyslí na potěšení ani na blaho jako druzí. Nemyslí na bytí ani na nebytí, ani na vědomí, ani na nevědomí, nemyslí ani na Boha, ani na Prázdno, nepřemýšlí o nich se zálibou. On jimi jest. Kdyby o tom přemýšlel, jako o něčem druhém, vyřadil by se z Bytí, neboť by zkušenost zpředmětňoval. On však zůstává bez vnímání stavů, předmětů či vjemů. Ať jakkoli vysokých, které by chtěl nebo mohl uchopit Nepřivlastňuje si z toho nic; jen když chce vědět, ví, že je zde Poznání. Tak rozlišuje svou nadčasovou současnost od dřívějšího klamu v čase...

.....

...musí umět Poznání udržet. To znamená být, aniž by něčím byl.

... jen když chce vědět, ví, že je zde Poznání.

Eduard Tomáš

Joga velikého symbolu

část desátá

....Toto není a ani nemůže být pro všechny lidi stejnou záležitostí. Vyžaduje to čas a místo pro studium a každodenní trénink, vyžaduje to vytvořit si nový zvyk. Odmítnout spoustu zbytečných, nebo polozbytečných ,,povinností", zábav a činností, které nám násilně vtiskuje moderní civilizace a najít si lepší, prospěšnější a spásnější druh činnosti, na místo ,,nespásných", jak říká Budha, a to i při plnění našich běžných nezbytných denních povinností.

Kromě toho se vyžaduje přemoci staré zvyky myšlení, citová vzrušení a pocity sklíčenosti, jakož i rozbujelou představivost, přemoci netrpělivost a zvyk obracet se ven na místo do nitra a pak už jen udržet myšlenky pevně a soustředěně. Jednosměrně, zpětně běžným způsobem do jediného ohniska naší vlastní pozornosti. Přemýšlivé pozornosti, kterou se stahuje do nitra intelektuální pochopení problému, jak říká Paul Brunton, aby se působením živého vnitřního světla změnilo v Moudrost Nestvořeného....

...To je význam koánu: ,,Jak se mění hory a řeky v Prázdno?". Mistr odpovídá otázkou: ,,Jak se mění Prázdno v tyto hory a řeky?"

Obě tyto otázky jsou pobídkou k přemýšlivé pozornosti a hlubokému nazírání....

Musíme si však pro vždy uvědomit: Naukám je možno vyučovat – moudrosti nelze učit slovy.

 :)

Eduard Tomáš

Joga velikého symbolu

část osmá


...Pochopit ilusi mysli, tj. pochopit vlastní myšlení a s ním empiricky vnímatelný svět.

Je to totiž jedna z vynikajících předností této cesty, že nemá za konečný cíl odhalení tajemství podstaty člověka, ale též poznání podstaty světa.

 A k tomu potřebuje nejen mysl statickou, ale i mysl hybnou, mysl dynamickou.


Svět, jak jsme si zde již mnohokrát řekli, není nic jiného, než dynamický projev Absolutna...

....

Absolutno v klidu, Absolutno v pohybu.  :)

No právě, moudrosti nelze učit slovy.

Tak proč pořád ty citace?

Citace od: Evulína kdy 2025-02-07 14:56No právě, moudrosti nelze učit slovy.

Tak proč pořád ty citace?

Ta slova jsou pro nauku, která, když se praktikuje, může dovést k moudrosti.  :)

Eduard Tomáš

Joga velikého symbolu

část desátá


...JVS říká o tom výslovně toto: ,,Jen bezzájmovým pozorováním, které si nic nepřivlastňuje, dojdeme k poznání, že pohyb není ničím jiným než nepohyb, nepohyb ničím jiným než pohybem."

Nebo-li co to znamená? Znamená to, že dojdeme pomocí bezzájmovosti (indiference) k rovnítku mezi pravým ,,já" a tím ostatním. Mezi ,,Já" a ty. Mezi Nirvanou a sansarou.

Nyní je již jasné, proč se musíme umět nejdříve dostat do Nirvány, chceme-li tuto rovnici zhotovit hlouběji než rozumem, tj. chceme-li ji zažít osobním prožitkem.

Je jasné, že musíme umět zažít nirvikalpa –samadhi. Neboť z povrchní zkušenosti může vzniknout jen povrchní znalost, nikdy ne pravá Moudrost.

Jen pozorováním hloubky Bytí ze stanoviska čisté Existence a při současné indiferenci k věcem a událostem je možné dojít k poznání jednotné podstaty všeho, člověka i světa, pohybu i nepohybu.

Proto také není možné, aby někdo, kdo nemá poznání posuzoval správně toho kdo je má a to i kdyby šlo o žáka pokročilejšího.

Dokud nezažije stejný stupeň, nemůže ho správně posoudit. Má jen představy o zažití Pravdy. Tyto představy mu dokonce brání, aby jí sám dosáhl. Dělat si představu o Poznání je největší překážkou Poznání...

902.

Co říkáte televizi, radiu, zábavné četbě apod., je to vhodné pro člověka, který se snaží o duchovní pokrok?

Všechno, co člověka mentálně rozptyluje, považují jogíni za zdržení. I kdyby to jinak bylo dobré.

Je však celá řada činností, např. v zaměstnání, které ho tak jako tak vyrušují a zdržují od jeho duchovního snažení, kterým se vyhnout nemůže.

To je pravda; právě proto by si neměl přidělávat další, kterým se vyhnout může. Ale pro ty nevyhnutelné činnosti, při nichž nelze udržovat vnitřní pozornost, je jedna dobrá rada: vzpomenout si na Boha nebo Nadjá na začátku a na konci. To stačí.

Ale proč vlastně by měl člověk tolik spěchat? Cožpak si jogín neumí dopřát trochu zábavy?

Nejlepší zábava je ponoření mysli do Pravdy! Pak se život stane nekonečný, neomezený, prakticky bez utrpení (nebot není téměř pozorováno) a plně bdělý. To bez Poznání nejde. Ego má ovšem svobodu tento závěr co nejdéle oddalovat a také ji plně využívá.

To jsem si už všiml, ale uhlídat je, to je fuška.

O manželce a synovi :: Eduard Tomáš, Paměti mystika 12/15


7:34

...A tak jsme se sešli, no jak to mohlo jinak dopadnout. Jak to mohlo dopadnout, když se dva magnety setkají. Za chvilku jsme věděli, za necelou čtvrt hodiny, kdo to tehdy stával na hlavě a kdo psal ten dopis. A taky jsme cítili, už tehdy jsme cítili, že jsme staří známí a že se známe - já už nevím, bůhví odkud. A protože i domácnosti, poměry v domácnostech našich tomu nasvědčoval, tam to bylo celý rozklížený, no tak jsme to pochopitelně v příslušné době dali dohromady. A nelitujeme toho vůbec. My jsme věděli, že spokojenosti je možno dosáhnout jenom vnitřně, ne zevně. A já jsem si při prvním shledání s Mílou uvědomil, že tady je člověk, kterej to dosahuje, kterej se dovede obrátit do nitra a dovede hledat štěstí tam. A tak jsem si říkal, nebylo by dobře s takovým člověkem uzavřít společenství? Tušil jsem, že to nebylo poprvé, a také to nebylo poprvé. Mockrát jsme si ověřili, že to společenství už bylo dávno a dávno. Ale řekli jsme si, že faktem je, že štěstí může přijít k člověku jenom, když se obrátí k Bohu. To jsme věděli oba dva. Oba dva jsme si to společně uvědomovali a oba dva jsme si řekli: Tak dobře, když to víme, musíme o to informovat také jiné lidi. A to jsme skutečně dělali a děláme - dosud. S pomocí Boží.
Tak jsme to nechali na Pánubohu. Štastně jsme se vzali, žili spolu a vychovávali malého synka. A taky jsme už začali chodit k Drtikolovi do Spořilova.

9:55 Chlapeček se projevoval od začátku jako velká duše. A Drtikol to poznal na první pohled. No, Miloš měl - mohu říct - už od mládí moudrost starých mystiků....

941.

Moc jsem přemýšlel o tom, co jste nám posledně říkal o tzv. krátké cestě. Co je vlastně její podstatou?

Vědět a chápat, že v podstatě my sami jsme  b o ž s t v í . To znamená, že Bůh je nejen s námi, ale přímo námi. Jenomže toto "my" nesmíme nikdy slučovat s egem, to by byl základní omyl. Proto ego musí v této cestě jít provždy  ú p l n ě  s t r a n o u  a to od začátku až do konce. To je ostatně také jediný vliv, jaký může mít na výsledek krátké cesty, když se zmenší na minimum a nakonec se docela vymaže.

Nevede toto vnitřní postavení přece jen nakonec k pýše?

Když zůstane ego stranou, tak právě naopak. Na to se ovšem nesmí na krátké cestě nikdy zapomínat.

Tak se mi zdá, že to není zrovna lehká cesta...

Rozhodně není lehká pro lidi, kteří se nikdy ani nepokusili o introspektivní autoanalýzu.

Citace od: Petra kdy 2024-12-12 18:49529.

Když čtu duchovní knihy nebo skripta, přesně všemu rozumím. Nepřinášejí mně už vůbec nic nového, a tak vlastně nevím, co mám ještě hledat.

Máš hledat Pravdu,což znamená stát se Jí.

Co je to "stát se Jí", tomu nerozumím?

Odložit ego. Ale jestliže tomu nerozumíš, a hlavně nedoveděš-li to provést v praxi, tak nerozumíš ani duchovním knihám, i kdybys je znal nazpamět.

Možná je přesnější "vnímat očima Celku" a nenechávat se ovlivňovat pohledem [svého] jednotlivce. Není potřeba něco "odkládat", naopak, to že zde ta individualita je, je správně, ona zde být má, patří sem a má svou funkci - ta funkce "příslušnosti" ale neznamená, že má nějakou "prioritu"...

Citace od: Petra kdy 2024-12-12 20:51754.

Je známo, že různí duchovní Mistři mají různé povahové vlastnosti a že některým dokonce přetrvaly i některé vlastnosti negativní nebo vady. Znamená to, že jejich Poznání je různé?

Ne. Poznání Pravdy je vždy stejné, ale ne všichni duchovní Mistři jsou v něm hluboko upevnění.

Čím se to vysvětluje?

Větším nebo menším rozpuštěním ega.

Tomu nerozumím.

Vhodíte-li do vody kostku cukru a ponecháte-li ji tam dostatečně dlouho, rozpustí se. Ale když ji včas opět vytáhnete, nerozpustí se docela. Možná, že i časem znovu uschne.

Ale už nikdy přece nebude taková, jako byla předtím.

Správně, něco z ní ubylo, ale ne všechno. A právě tak rozpustí se ego úplně v ohni Pravdy, takže individuální já úplně vyhasne, kdo by ještě mohl být nositelem povahových závislostí? Proto se musíme všichni snažit o úplné rozpuštění ega, při němž se všechny závislosti spalují, a hlavně negace.


 :)

Jistě. O tom je ten předchozí komentáž - "čím více jsem Celkem, tím méně může být rozdílů ve vnímání Skutečnosti..."

Citace od: Petra kdy 2025-02-07 10:28Musíme si však pro vždy uvědomit: Naukám je možno vyučovat – moudrosti nelze učit slovy.

 :)

Není to zřetelné až tak přesně - "proč se je nelze učit slovy...?"

Je jisté, že to tak skutečně je - správná odpověď na otázku "proč tomu tak je?" dokáže otevřít vědomí jedním šmahem a zcela.

Citace od: Petra kdy 2024-12-13 09:24:)

Eduard Tomáš:

Lidská duše se opakovanými samadhi natolik pročistí, že může vycítit absolutní Jáství v jeho statickém i dynamickém aspektu.

Myslím, že Míla by to dokázala říci jednodušeji a mnohem jasněji: "Opakovaným samadhi duše pozbývá svého snu o své oddělenosti od Celku...".

Citace od: Petra kdy 2025-02-06 17:39Eduard Tomáš

Joga velikého symbolu

část devátá

...Jak myslí osvícený a jak jedná? Myslí asi takto: z jednoty se rodí mnohost, z mnohosti pocházejí touhy, z tužeb pochází utrpení. Vše co bylo do mnohosti zrozeno, bude však jednou pomocí Pravdy dovedeno zpět do Jednoty. Ale již dnes jsou všechny zrozené bytosti Jednotou, již dnes jsou ve skutečnosti dokonalé, jejich zdánlivá oddělenost je klam. Kdyby připustil skutečnou oddělenost individuality byl by to konec mudrce, neboť by přestal být moudrým. Jak by to však mohl připustit, když má neochvějné vědomí Jednot.

Většina lidí se domnívá, že jejich vlastní domov je ve dvojnosti a i když jsou na duchovní cestě a zažijí nějaké vytržení Jednoty, opět se vracejí normálním vědomím do dvojnosti. Pak se říká, že zažil Jednotu, ale on se ještě přesto může vracet a to dlouho do základního pocitu dvojnosti. I když už má lepší základnu, než před tím (více světla každým vytržením). Ale osvícený má trvale přesunuto vědomí do Jednoty, i když zpočátku ještě osciluje silně do dvojnosti (džanin nižší, střední, nejvyšší). I když osciluje do dvojnosti, vždy se brzo vrací do své přirozenosti. Vědomí Jednoty....

....

Osvícený má trvale přesunuto vědomí do Jednoty, i když zpočátku ještě silně osciluje do dvojnosti.
Co tedy ještě osciluje do té dvojnosti? Část vědomí?

Ne. Osciluje "setrvačnost" mysli uzurpovat si "své interpretace" vnímaného - a tím vyživovat dojem své nezávislé existence.

(On vlastně Eduard až teprve hodně pozdě - odhadem asi až do doby přímého setkání s Dalajlamou - neustále zastával pozici síly a vnitřního boje, pokusů o "změnu" sama sebe - individuality - tak, aby do Celku byla nějak "podobná". Viz většina jeho dřívějších komentářů - všechny jsou o silovém tlaku na sebe sama s cílem svého "připodobňování". Pak nastal zlom - a Eduard začal psát úplně jinou "formou" o existenci a Bytí. Míla už mnohem dříve napsala že ji doslova "uzmul ten třpyt Prázdna". Na slově "uzmul" popsala velmi přesně, co se stalo... 

Citace od: durodara kdy 2025-03-22 05:59Jistě. O tom je ten předchozí komentáž - "čím více jsem Celkem, tím méně může být rozdílů ve vnímání Skutečnosti..."

To je velký omyl: Myslet si, že se Poznání dá "naučit".

Při všech těch omylech, co si lidé myslí, při všech těch konceptech, na kterých lpí, není vůbec s podivem, že takřka nikdo nedosahuje Poznání. Poznání si ho nevezme, dokud to všechno nepustí.

O tom mluví, jak např. Eduard Tomáš tak Nisargadatta. Ale pro induvidualitu je velmi těžké to přijmout. Obvykle chce mít vše pod vlastní kontrolou. A tak to prostě nefunguje.

Citace od: Petra kdy 2025-02-07 10:03...To je význam koánu: ,,Jak se mění hory a řeky v Prázdno?". Mistr odpovídá otázkou: ,,Jak se mění Prázdno v tyto hory a řeky?"

Obě tyto otázky jsou pobídkou k přemýšlivé pozornosti a hlubokému nazírání....

Mně by ale docela zajímalo, jak si vysvětlujete tu otázku Mistra...

Nějaké "příhozy" ke "navýšení" "banku"?  (Aneb: "Život je neřízený hazard - a proto je to nejkásnější, co jsme mohli "dostat...")

Citace od: Petra kdy 2025-03-22 06:21

Citace od: durodara kdy 2025-03-22 05:59Jistě. O tom je ten předchozí komentáž - "čím více jsem Celkem, tím méně může být rozdílů ve vnímání Skutečnosti..."

To je velký omyl: Myslet si, že se Poznání dá "naučit".

Při všech těch omylech, co si lidé myslí, při všech těch konceptech, na kterých lpí, není vůbec s podivem, že takřka nikdo nedosahuje Poznání. Poznání si ho nevezme, dokud to všechno nepustí.

O tom mluví, jak např. Eduard Tomáš tak Nisargadatta. Ale pro induvidualitu je velmi těžké to přijmout. Obvykle chce mít vše pod vlastní kontrolou. A tak to prostě nefunguje.

Nikdo tě (kromě tvé vlastní mysli) nenutí neustále vystupovat jako oddělená (a hlavně stále se vydělující "se") entita. Je to "tvé" vlastní rozhodnutí. Ty sama ho ale můžeš změnit. Není to úplně jednoduché, ale jde to.

Citace od: durodara kdy 2025-03-22 06:19Ne. Osciluje "setrvačnost" mysli uzurpovat si "své interpretace" vnímaného - a tím vyživovat dojem své nezávislé existence.

(On vlastně Eduard až teprve hodně pozdě - odhadem asi až do doby přímého setkání s Dalajlamou - neustále zastával pozici síly a vnitřního boje, pokusů o "změnu sama sebe - individuality - tak, aby do Celku byla nějak "podobná". Viz většina jeho dřívějších komentářů - všechny jsou o silovém tlaku na sebe sama s cílem svého "připodobňování". Pak nastal zlom - a Eduard začal psát úplně jinou "formou" o existenci a Bytí. Míla už mnohem dříve napsala že ji doslova "uzmul ten třpyt Prázdna". Na slově "uzmul" popsala velmi přesně, co se stalo... 

Zřejmě si to měla dát patentovat - ten třpyt Prázdna.  ;D  ;D  ;D Do jaké primitivnosti mohou upadat i duchovně vyspělí jedinci mne opravdu udivuje.

Citace od: durodara kdy 2025-03-22 06:27Nikdo tě (kromě tvé vlastní mysli) nenutí neustále vystupovat jako oddělená (a hlavně stále se vydělující "se") entita. Je to "tvé" vlastní rozhodnutí. Ty sama ho ale můžeš změnit. Není to úplně jednoduché, ale jde to.

To všechno, co píšeš, je svět tvé mysli.  :)

Citace od: Petra kdy 2025-03-22 06:36

Citace od: durodara kdy 2025-03-22 06:27Nikdo tě (kromě tvé vlastní mysli) nenutí neustále vystupovat jako oddělená (a hlavně stále se vydělující "se") entita. Je to "tvé" vlastní rozhodnutí. Ty sama ho ale můžeš změnit. Není to úplně jednoduché, ale jde to.

To všechno, co píšeš, je svět tvé mysli.  :)

Ano. Mysl to tak chce vidět. Skutečnost, že to tak není, ale závisí na tom, aby připustila, že její "uzurpování si" je její vlastní záležitostí a že nemá trvalého a vlastně ani dlouhodobého smyslu.

Citace od: Petra kdy 2025-03-22 06:33

Citace od: durodara kdy 2025-03-22 06:19Ne. Osciluje "setrvačnost" mysli uzurpovat si "své interpretace" vnímaného - a tím vyživovat dojem své nezávislé existence.

(On vlastně Eduard až teprve hodně pozdě - odhadem asi až do doby přímého setkání s Dalajlamou - neustále zastával pozici síly a vnitřního boje, pokusů o "změnu sama sebe - individuality - tak, aby do Celku byla nějak "podobná". Viz většina jeho dřívějších komentářů - všechny jsou o silovém tlaku na sebe sama s cílem svého "připodobňování". Pak nastal zlom - a Eduard začal psát úplně jinou "formou" o existenci a Bytí. Míla už mnohem dříve napsala že ji doslova "uzmul ten třpyt Prázdna". Na slově "uzmul" popsala velmi přesně, co se stalo... 

Zřejmě si to měla dát patentovat - ten třpyt Prázdna.  ;D  ;D  ;D Do jaké primitivnosti mohou upadat i duchovně vyspělí jedinci mne opravdu udivuje.

Okamžik, pohled do tvých očí, kdy ti dojde dosah toho, co jsi teď napsala, by bylo žádoucí uchovat jako video - u mne by mohlo jít stále a stále, pořád dokola...!

Citace od: durodara kdy 2025-03-22 06:07

Citace od: Petra kdy 2024-12-13 09:24:)

Eduard Tomáš:

Lidská duše se opakovanými samadhi natolik pročistí, že může vycítit absolutní Jáství v jeho statickém i dynamickém aspektu.

Myslím, že Míla by to dokázala říci jednodušeji a mnohem jasněji: "Opakovaným samadhi duše pozbývá svého snu o své oddělenosti od Celku...".

Moje zkušenost odpovídá tomu, co říká Eduard Tomáš. Ale oni šli oba různou cestou - což je v pořádku. A navzájem se od sebe učili. To bylo Eduardovi jasné, ale Míla s tím měla zřejmě problém. V Eduardovi Tomášovi nebyla žádná duchovní pýcha. Proto byl - a  je tak naprosto vyjímečný mystik, kterému se hned tak nikdo nevyrovná. :)

Citace od: Petra kdy 2025-03-22 06:47

Citace od: durodara kdy 2025-03-22 06:07

Citace od: Petra kdy 2024-12-13 09:24:)

Eduard Tomáš:

Lidská duše se opakovanými samadhi natolik pročistí, že může vycítit absolutní Jáství v jeho statickém i dynamickém aspektu.

Myslím, že Míla by to dokázala říci jednodušeji a mnohem jasněji: "Opakovaným samadhi duše pozbývá svého snu o své oddělenosti od Celku...".

Moje zkušenost odpovídá tomu, co říká Eduard Tomáš. Ale oni šli oba různou cestou - což je v pořádku. A navzájem se od sebe učili. To bylo Eduardovi jasné, ale Míla s tím měla zřejmě problém. V Eduardovi Tomášovi nebyla žádná duchovní pýcha. Proto byl - a  je tak naprosto vyjímečný mystik, kterému se hned tak nikdo nevyrovná. :)

Nepopírám. Míla zase už v dětství ztratila potřebu vidět se neustále jako oddělená od celku.

Citace od: durodara kdy 2025-03-22 06:51Nepopírám. Míla zase už v dětství ztratila potřebu vidět se neustále jako oddělená od celku.

V dětství se teprve začíná vytvářet pocit oddělenosti. Dítě je k tomu vedeno rodiči, když ho "učí", že je já.

[laik Pchang lamenoval:]
"Jak složité to je! Jak složité to je!
Moje hloubání je jako sušení deseti tisíc liber těžkých vláken lnu zavěšením na slunce."

Jeho žena na to odpověděla:
"Snadné, snadné, snadné.
Je to jako dotyk tvých nohou země, když vylézáš z postele. Objevila jsem toto učení přímo na vrcholu kvetoucí pláně."



Skutečně je to tak, že žena má k vnitřnímu "chápání" mnohem blíž. Muž se od ní může tomuto učit. Muž ale zase může ženě dát "Prostor a čas", aby její chápání mu ukázalo tu správnou "cestu"....



(Stále se to dá "stáhnout" - https://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/buddhismus/6dcd7144_1_blaznivimraci.pdf -a pro posezeníčkáře je tam lahůdek i více:  https://www.advaita.cz/24832-e-knihy)

15:15

...Ten živý Mistr, ten Vám může poradit, pochopitelně. To, co zná, to, co ví, to, co zažil, může Vám poradit, abyste to dělali lepší, než děláte, nebo jinak a podobně. Jestliže dosáhl nejvyšší Pravdy - to znamená pravé vnitřní Skutečnosti - jestliže ji žije a nebylo to jenom náhodné nebo okamžité = záblesk - tak Vám může dokonce zprostředkovat lepší soustředění na vnitřním Jáství. To je jeho moc a síla, která se dělá spontánně. Ale vnitřní Mistr, to pravé Božství, to Vás nejen přitahuje k sobě, ale může Vás úplně proměnit v Sebe. Ono zruší Vaše ego - jak bych tak řekl - spolkne do Sebe a Vy se stanete Jím. To je velký rozdíl těch dvou Mistrů...

 :)

Citace od: Petra kdy 2025-03-23 20:07

15:15

...Ten živý Mistr, ten Vám může poradit, pochopitelně. To, co zná, to, co ví, to, co zažil, může Vám poradit, abyste to dělali lepší, než děláte, nebo jinak a podobně. Jestliže dosáhl nejvyšší Pravdy - to znamená pravé vnitřní Skutečnosti - jestliže ji žije a nebylo to jenom náhodné nebo okamžité = záblesk - tak Vám může dokonce zprostředkovat lepší soustředění na vnitřním Jáství. To je jeho moc a síla, která se dělá spontánně. Ale vnitřní Mistr, to pravé Božství, to Vás nejen přitahuje k sobě, ale může Vás úplně proměnit v Sebe. Ono zruší Vaše ego - jak bych tak řekl - spolkne do Sebe a Vy se stanete Jím. To je velký rozdíl těch dvou Mistrů...

 :)

V tom videu (pro mne) ale Eduard přiznává, že nalezení vnitřního Mistra není "jen tak", že se musí člověk "připravit", vzdát všeho, co považuje za "své", všeho co "předpokládá, že mu jeho existenci tvoří", teprve tehdy, kdy je člověk (mými slovy) doslova "nahý" - jen s pokorou, vírou a vděkem - se ten vnitřní Mistr "vynoří". Do té doby to vnímám jen jako nenaplnitelné sny.
On cítil ten "magnet", musel ho "najít" - a ve svém důsledku to důležité se po tom "přijetí" teprve MUSEL naučit (od toho "magnetu")...

Podle mne - ten krok přijetí své "vlastní nahoty" před Bohem, je totálně mandatorní, nejde vůbec nijak "obejít", a to, že se v pravý čas objeví ten "učitel/průvodce/přítel" je pak "úplně normální" - Míla se "objevila" a nejen ho učila, ale on se to i sám naučil - a tak se to stalo., že ten vnitřní Mistr se zviditelnil.

Citace od: durodara kdy 2025-03-24 04:27V tom videu (pro mne) ale Eduard přiznává, že nalezení vnitřního Mistra není "jen tak",

Když tě něco takového zaujalo, tak uved, od které minuty o tom Eduard Tomáš mluví.

Mne, jak je možné vidět, zaujalo něco jiného.

Jinak je ale mojí zkušenosti, že si tě vnitřní Mistr nalezne sám - když je ten pravý čas.  :)

Citace od: Petra kdy 2025-03-24 08:52

Citace od: durodara kdy 2025-03-24 04:27V tom videu (pro mne) ale Eduard přiznává, že nalezení vnitřního Mistra není "jen tak",

Když tě něco takového zaujalo, tak uved, od které minuty o tom Eduard Tomáš mluví.

Mne, jak je možné vidět, zaujalo něco jiného.

Jinak je ale mojí zkušenosti, že si tě vnitřní Mistr nalezne sám - když je ten pravý čas.  :)

Nemám proč tvého vnitřního Mistra jakkoli "rozporovat" - já ti věřím na slovo i beze slov - ale už jen to, že to "jen tak" píšeš, na Janině Poradně muselo vyrobit plno záště...

Citace od: Petra kdy 2025-03-24 08:52

Citace od: durodara kdy 2025-03-24 04:27V tom videu (pro mne) ale Eduard přiznává, že nalezení vnitřního Mistra není "jen tak",

Když tě něco takového zaujalo, tak uved, od které minuty o tom Eduard Tomáš mluví.

Mne, jak je možné vidět, zaujalo něco jiného.

Jinak je ale mojí zkušenosti, že si tě vnitřní Mistr nalezne sám - když je ten pravý čas.  :)

A s tou povídáním/videem - musím to znovu "projet" - a čas bude zase až večer...

777.

Mluví se dost často o odstranění nebo aspon o omezení egoismu. Je to možné také karma-jogou? Mám totiž dojem, že se ego karmajogou spíš rozšiřuje.

Tvůj dojem není docela nesprávný, protože chceme-li se zbavit ega činností, musíme opravdu rozšířit jeho hranice, ale tak mocně, až se ego v této nekonečnosti doslova rozplyne.

Jsou nějaká pravidla pro takovou činnost?

Ovšem. Tato činnost musí být absolutně nesobecká, bez osobních ambicí, bez nároku na uznání, bez vyložené touhy po odměně, jen pro samotnou radost z práce a vykonané pomoci.

Čeho se dosáhne takovou činností?

Představ si to a uvidíš.

Svoboda.

Ano, vyvanutí lidské osobnosti cestou lidské činnosti, což je práce pro duchovní obry.

To musí být opravdu těžké.

Lehké to není, protože obyčejně je člověk  zvyklý poutat se k výsledkům své práce. Ale když se tento stupen překročí a člověk pracuje rád a nepřipoutaně, cítí se štastný a svobodný.

Čím to je?

Protože takový člověk vytváří nejen hodnoty materiální, ale i etické a ty těší nejen jeho, ale mocně působí i na druhé.

Myslíte příkladem?

To také, ale hlavně tím, že proudy  o d o s o b n ě l é  mentální energie kladně emanují do širokého okolí a ovlivnují lidi podobného zaměření.

Ostatní ne?

Částečně také, ale u silných egoistů to může mít někdy obrácenou reakci.

Patří takové působení do vyslovených záměrů karmajogínů?

Ne, karmajogín tohoto druhu jedná už jen jako nástroj Boží. Jeho jediným "záměrem", dá-li se to tak nazvat, je zůstat tímto nástrojem.

9:11

...abychom si udělali správnou představu - správnou, jakou skutečně má být - tak si uvědomte, že čas a prostor je ve Vás, že Vy jste absolutní existence, absolutní univerzální Bytí v podstatě a celý vesmír je ve Vás a je ve Vás jen jako špendlíková hlavička, protože Vy jste ve skutečnosti nekoneční. To je pravda a tu si, přátelé, pamatujte. A budete-li si ji pamatovat a budete-li na to meditovat, Vaše meditace bude rychlejší, protože bude spočívat na správných skutečnostech...skutečnostech, které Vám může poradit jen ten, kdo je zažil...

 :)

Citace od: Petra kdy 2025-03-25 11:35

9:11

...abychom si udělali správnou představu - správnou, jakou skutečně má být - tak si uvědomte, že čas a prostor je ve Vás, že Vy jste absolutní existence, absolutní univerzální Bytí v podstatě a celý vesmír je ve Vás a je ve Vás jen jako špendlíková hlavička, protože Vy jste ve skutečnosti nekoneční. To je pravda a tu si, přátelé, pamatujte. A budete-li si ji pamatovat a budete-li na to meditovat, Vaše meditace bude rychlejší, protože bude spočívat na správných skutečnostech...skutečnostech, které Vám může poradit jen ten, kdo je zažil...

 :)

Tím jsi "vyřešila" celou Poradnu. A nejen tu...

(https://c.tenor.com/Rxz2fN_-PrQAAAAd/tenor.gif)

Míla a Eduard Tomášovi Otázky a Odpovědi 7 mp4

Míla a Eduard Tomášovi Otázky a Odpovědi 1

Míla a Eduard Tomášovi 1994 Otázky a odpovědi 2

Je to moc pěkné poslechnout si Tomášovi.  :)

To věčné dohadování je proti tomu otravné.

Míla a Eduard Tomášovi 1997 Otázky a odpovědi 4

Pokusím se vám to přiblížit přirovnáním: Představte si nekonečný provaz, na kterém jsou smyčky. Každá smyčka začíná a končí v uzlíku, pochopitelně. Ty smyčky, to jsou jakoby stvořené individuality a uzlík představuje jejich nevědomost o tom, že jsou součástí nekonečného provazu. Teprve když se uzel nevědomosti na provazu rozváže a smyčka splyne s nekonečným provazem, z něhož byla vytvořena, pozná se, že oddělenost smyčky byla jen zdánlivá a provázek že je vlastně jednotný, nekonečný, univerzální. Oddělenost byla nejen zdánlivá, ale také jen dočasná. A stejné je to, přátelé, s námi: Klid a pohyb v jednotě, rub a líc jedné mince.

~ Eduard Tomáš