Posezeníčko

Otevírám na základě toho, co napsal Miroslav:

Citace od: Miroslav kdy 2024-12-18 23:54Co chybí je praxe,

Chtělo by to vlákno  "Praxe", kde by se publikovaly různé doporučené techniky, se kterými má člověk dobrou zkušenost.

V Jílovém jsme nediskutovali, ale pracovali s bdělou pozorností na zahradě

Jak se to dělá, Miroslave, pracovat s bdělou pozorností?

Konkrétně na co se má upínat pozornost při práci?

Říkali nám bděte   :)

No pan Tomáš radil když někdo nevěděl jak začít, vidličnatě rozdělenou pozornost.
Uvědomovat si zároveň srdce a to, co dělám.
Normálně, když člověk něco mechanického dělá, tak při tom myslí na všechno možné, takže místo toho myšlení na všechno možné držet pozornost v srdci. A v podstatě se tím člověk i více soustředí na to, co dělá.
Tím se vlastně trochu zároveň cvičí přenesení pozornosti - pozorovatele do srdce.
Napřed se soustředíme na srdce a pak tam pozorovatel sklouzne (z hlavy) Takže to není nic umělého ale jaksi tomu jen trochu napomoci, tomu co je přirozené ale zvykově rozběhlé do hlavy - za dívání se do světa i na vlastní představy.

Takže by to nemělo vypadat tak, že třeba v mém případě se v práci soustředím třeba na nějaký rozpočet a stane se, že takhle počítám půl dne a pak si uvědomím- sakra já nebyla přítomná. Prostě jsem se do toho tak ponořila, že zpětně klidně prohlásím, že je to jak kdybych ten půl den nebyla.

Co bude asi úplně špatně- když skládám krabice (brigáda) a už je umím nazpaměť, tak mi pozornost lítá do přemýšlení nebo snění o něčem úplně jiném. Takže chápu dobře, že v tu chvíli mám dát pozornost na to co zrovna dělám a stáhnout jí na sebe, do srdce? Vlastně ta pozornost na pozornost?

Hodí se to na ty mechanické činnosti.
Stažení pozornost na pozornost už je něco jiného o tom příště.
Tady může být výsledkem a to třeba při meditaci v sedě, že jak se běžně díváme z hlavy - třeba na své představy a podobně, tak plným soustředěním na srdce - místo v hrudi se ten pozorovatel nepozorovaně přenese do sdce a na své tělo  se vnitřně díváme ze srdce, hlava a mozek je nahoře.
Když se tohle podaří - stane se, tak je to spojeno s velkým uvolněním v hlavě a ze srdce pozorujeme ta napětí případně bolesti v hlavě - ta s námi do srdce nejdou.

Tohle jsem cvičil dříve, když jsem přišel z práce, zcela vyčerpaný s bolavou hlavou atd. šel jsem se uklidit do pokojíčku sednul si a souředil se do srdce, lehce, mile, a když se to stalo, tak jak jsem psal jsem pozoroval ze srdce tu hlavu, ta se uvolnila bolesti, napětí dozněly a já asi po 15-ti minutách vstal úplně v pohodě s hlavou čistou uvolněnou, odpočatou.

Při té činnosti se nacvičuje zvyk k tomu srdci a omezení toho  mylšlení na všechno možné. U činnosti vyžadující soutředění a analytickou, početní a podobnou činnost mozku by to zpočátku nebylo vhodné, bylo by to vzhledem k té činnosti kontraproduktivní.
Je potřeba jemně, mile bez napětí, nějakého zvláštního úsilí - spíše připomínkou, když to uteče, zase se k tomu vrátit, nic si nevyčítat atd. - je to svobodné nikdo a nic nás k tomu nenutí ani sami se nenutíme. Je to záležitost změny zvyku, tedy dlohodobější - při té činnosti.
   

Děkuju Míro.

Citace od: Miroslav kdy 2024-12-19 17:51Říkali nám bděte  :)

No pan Tomáš radil když někdo nevěděl jak začít, vidličnatě rozdělenou pozornost.
Uvědomovat si zároveň srdce a to, co dělám.

Dík za objasnění.

Mně normálně mysl moc nikam neutíká, obvykle se soustředím na to, co právě dělám. Až když jsem rozrušená, tak mysl začne vyšilovat.

Proto mne zajímájí ta doporučení od E. Tomáše:

Např:  e) Vždy se nech vést vyššími ideály. Žiješ-li jen v intelektu a citech, žiješ špatně.

Nevím, jaké vyšší ideály jsou zde míněny. Žít v citech - at nepříjemných nebo blažených - mi moc nevyhovuje. Mysl pak vyšiluje a to je otravné. Nejvíce mi vyhovuje klid a mír.

Co se myslí tím "žít v intelektu", také nevím.

Právě přemýšlím = snažím se poznat, v čem žiju já - taky nějak nevím. Momentálně něco jako vědomí, bytí...

Toto s tím zřejmě souvisí:

Dojdeš-li až do stavu mimo myšlení a cítění, udrž se v něm! Tento stav je tvojí záchranou a milostí. Tvoje osobní názory jsou proti němu jako zrnko písku proti Mount Everestu.


Začínám se pouštět svých názorů, přestávají být důležité. To je zřejmě to stáří.
 :)

Citace od: Petra kdy 2024-12-20 10:00Dojdeš-li až do stavu mimo myšlení a cítění, udrž se v něm! Tento stav je tvojí záchranou a milostí. Tvoje osobní názory jsou proti němu jako zrnko písku proti Mount Everestu.

K tomu bych mohl uvést několik související příkladů (zkušenosti) ze života, které k tomu vedou, ale nevím, jestli to tu mám vyprávět. Možná, když je tu to "posezeníčko", tak asi je to vhodné prostředí pro vyprávění příběhů ze života a není to nějaké diskuzní fórum.
To by šlo, ne?
Jsme nakaženi diskutováním, vysvětlováním, vyvracením, klábosením, povrchním reagováním atd. z jiných fór
a nikdo nic nevypravuje ze svého života, ze svých zkušeností, jak k tomu, co poznává nebo nepoznává došel. Maximálně tak Eva/Tara občas něco vypravuje.

Jasně, vyprávěj Miroslave.

Já můžu vyprávět třeba nějaké příhody ze sanghy, když si vzpomenu...

Jinak znám takový praktický "pomůcky" pro tu meditaci, něco jsem po fórech semtam zmínil, ale že by to někoho zaujalo, to nevim.

On se na to vlastně ani moc nikdo nikoho neptá. Až tady tebe Petra,
a Paradoxy taky, jestli se nepletu :)

Citace od: Miroslav kdy 2024-12-20 11:21K tomu bych mohl uvést několik související příkladů (zkušenosti) ze života, které k tomu vedou, ale nevím, jestli to tu mám vyprávět.

Příklady a zkušenosti ze života jsou mnohem lepší než jen teoretické vysvětlování - alespon pro mne. Tak je, prosím, uved.  :)

Kdyby sis tu chtěl Miroslave moderovat fórum nebo subforum s nějakým názvem, stačí říct. I ostatní přítomní, samosebou.
 :)

Citace od: Petra kdy 2024-12-20 12:39Příklady a zkušenosti ze života jsou mnohem lepší než jen teoretické vysvětlování - alespon pro mne. Tak je, prosím, uved.  :)

On člověk s praxí chápe i tu teorii, koncepty mu jsou "průsvitné". Má to promeditované... Ale je fakt, jak říká Miroslav, že na těch fórech se vydatně vysvětluje, pohledy lítaj jak rachejtle, až oči přecházej... Tak já si to beru k srdci.
 :)

Tak to bylo tak, byl jednou jeden..  :D

Nene. :)

1. Stav za myslí
Jsou různé postupy, "cvičení" jako třeba ta bdělost, prodýchávání těla a páteře, a další  které disponují člověka k tomu "dostat se za mysl" O tom více jindy.
Když se člověk dostane za mysl (pan Tomáš to takhle nazval v Joze Velkého SymboluvˇČlověk vidí svoji mysl, pocity atd. neangažován v tom, co se děje
Vidí, jak na nějaký podnět se spustí proces- emocionální a myšlenkový a následně slovní třeba rozčílení nebo potěšení nebo kdoví co - podle toho jak to v okamžiku něco vyhodnotí se z navyklých "programů" příslušný spustí. Podobně jako třeba pes spustí buď milý přátelský program, nebo agresivní. Takže to je vidět - jak z ničeho - klidu ta mysl v reakci na podnět, situaci spouští to nebo ono nebo něco dalšího. Ve stavu za myslí je to celé vidět je to teď vědomé a překvapivá zkušenost je, že můžeme spustit úplně něco jiného než se by se normálně spustilo a nebo taky nespustit nic.
Od té doby, kdy se to upevní, pozoruje člověk sám sebe jaksi zevnitř a postupně se tak osvobozuje od svých dříve neuvědomovaných duševních zlozvyků, nebo jak to nazvat, tím, že je vidí, pochopí jejich zbytečnost a škodlivost vzhledem k vnitřnímu klidu a pohodě - že jsou to vlastně duševní zlozvyky a nespouští je, nebo třeba opačné nebo žádné.
O tom, jak se k tomu dobrat (jak jsem se k tomu já postupně dobral různým cvičením), které k tomu člověka disponuje proberu samostatně s použitím některých citací z přednášek pana Tomáše. třeba na jiném vlákně - to je třeba ta pozornost na pozornost a podobně.

2. To už je související vyprávění ze života.
Měli jsme po rodičích, ti po prarodičích atd. malý mlýn na potoce na Sedlčansku. Točil se v něm také film Na samotě u lesa. Průběžně chátral a zároveň jsme ho udržovali, renovovali atd. Jednu zimu bylo hodně sněhu a střecha na stavbě se tíhou sněhu zhroutila, voda z tajícího sněhu zničila vnitřní omítky, stropy atd. A co teď. Tak jsme se rozhodli mlýn prodat. Na rekonstrukci jsme neměli, tak co jiného.
Mlýn od nás hned po vystavení inzerátu koupil mladý schopný podnikatel v oblasti IT, který ho zgruntu přestavěl na školící středisko včetně obnovy přilehlého rybníka. Asi po dvou letech jsme se tam jeli podívat. Mlýn byl v ďolíku a nahoře byla zídka a zhora byl pěkný pohled do dvora, na celou stavbu, rybník, jak tam řemeslníci něco pracují atd. A tak se tak díváme a najednou jsem si uvědomil: To je jako bych byl mrtvý a teď vidím, jak to tu běží všechno dál už beze mne...
Velice silé přiblížení, pochopení klidu smrti, puštění, opuštění, odcházení a zároveň vidění toho, jak to běží dál na mně už nezávisle.
Vzpomněl jsem si pak po čase (tohle se mi velice vepsalo a víceméně probíhá dál) jak pan Tomáš popisoval temnou noc duše kterou prožíval a jak se pokusil sám sebe zabít a jak se ráno vzbudil a zjistil, že je stále živý. A tak si řekl. "Dobře, budu tedy, když to tak dopadlo, žít jako bych byl mrtvý". Dřív jsem to nechápal jak to bude žít a teď mi to došlo.

No, se skoro smrtí, toho těla, mám zkušeností dost, sebevraždit jsem se ale chtěl jen jednou, někdy v sedmé třídě. Byla v tom trochu holka, trochu bezmoc nějakých těch stavů, že nevím, co je za tou barevnou "oponou" světa... Tak jsem utek do pole v Kněžicích, tam si leh do obilí, a chtěl umřít... Ale ráno jsem se vzbudil úplně živej, a splín přešel. Akorát u babičky jsem dostal strašnou sodu, že už se chystali volat policii... Co jsem moh říct, prostě jsem usnul v poli no.

Podle vyprávění pana Tomáše se mu objevovala světla v době zamilovanosti, když dívku políbil. Myslím, že to popisuje v povídce Modrá víla. Svoji manželku si vzal kvůli tomu světlu, vypráví. A později mu světla začala mizet - 18:52 - při styku s manželkou."Prostě kouzlo Božích světel zmizelo". Zřejmě zmizela zamilovanost, okouzlenost a šlo spíš o manželskou rutinu.


Mně se moc líbilo v povídce Nesmrtelný Kylián: "Musel bys zabít své myšlenky!"...."Musel  bys žít jako ty stromy v lese"...."Tak přirozeně...netoužit po ničem!"

:)

Světlo jsem měla jen jednou. Na přednášce o krija joze. V okamžiku, kdy na jevišti začal mluvit Hariharananda, žák Šri Juktešvara (kterého si velmi vážím), tak se z mé hrudi začalo šířit světlo v obrovském množství na všechny strany - neměla jsem tušení, co se děje. Byla to velmi zajímavá zkušenost, ale nenapadlo mne, že bych to tak chtěla mít pořád. Asi to je tím, že nejsem zbožná.



https://images.app.goo.gl/CVFW3znMntuojNvp7

No já to měl v tom kolektivu Jogínů, byli to to obyčejní lidé na cestě, co prostě toužili poznat hloubku bytí, tak. Že v tom kolektivu, třeba na "programech" pro veřejnost, nebo na společných meditacích, jsem se té hlobky dotknul, málo kdy. Bylo to dost rušivé, odevzdávané negativity lítaly vzduchem. Ale meditace o "samotě", zpočátku ne v Ášramu, to jsme ho tu ještě neměli, to byla síla... Nějak jsem to chápal, proč tomu tak je a neřešil... I když ostatní to měli spíš opačně, v kolektivu jim to šlo...

Citace od: Miroslav kdy 2024-12-20 11:21K tomu bych mohl uvést několik související příkladů (zkušenosti) ze života, které k tomu vedou, ale nevím, jestli to tu mám vyprávět. Možná, když je tu to "posezeníčko", tak asi je to vhodné prostředí pro vyprávění příběhů ze života a není to nějaké diskuzní fórum.
To by šlo, ne?
Jsme nakaženi diskutováním, vysvětlováním, vyvracením, klábosením, povrchním reagováním atd. z jiných fór
a nikdo nic nevypravuje ze svého života, ze svých zkušeností, jak k tomu, co poznává nebo nepoznává došel. Maximálně tak Eva/Tara občas něco vypravuje.

Jsem moc ráda, že tu máme možnost psát o praxi a o zkušenostech. Většinou je to jenom o nějakém filozofování a ještě k tomu s mořem citací.

Vzpomínám si, jak u mě všechno začalo. Měla jsem dlouhodobě náročný život, pak se to nějak uklidnilo, ale místo toho, abych si mohla říct konečně mám klid, tak se stalo to, že jsem najednou vnitřně neměla pro co žít, dokonce bych to nazvala posttraumatický syndrom. Měla jsem to postavené tak, že nemít děti, tak to tady zabalím.

A vůbec dodnes nechápu, kde se to ve mně vzalo, ale já i když jsem neměla takový ten vnitřní motor žít, tak jsem každý večer poděkovala za jídlo, za střechu nad hlavou a tak a to naprosto bezdůvodně, nikdy předtím jsem to nedělala. No a pak jsem v září 2020 onemocněla nějakou virozou a začala jsem trpět nespavostí a začaly se dít věci, úplnej fičák, mě chvílema až hrabalo, děly se mi různý nadpřirozený věci a tak...úplně se to ve mně proměnilo. Ty dva roky to byla fakt jízda.

Citace od: Petra kdy 2024-12-20 16:20Světlo jsem měla jen jednou. Na přednášce o krija joze. V okamžiku, kdy na jevišti začal mluvit Hariharananda, žák Šri Juktešvara (kterého si velmi vážím), tak se z mé hrudi začalo šířit světlo v obrovském množství na všechny strany - neměla jsem tušení, co se děje. Byla to velmi zajímavá zkušenost, ale nenapadlo mne, že bych to tak chtěla mít pořád. Asi to je tím, že nejsem zbožná.



https://images.app.goo.gl/CVFW3znMntuojNvp7

Bylo to světlo zlaté nebo jakoby průsvitné? Nebo úplně jiné?

Citace od: Pedrito kdy 2024-12-20 16:33No já to měl v tom kolektivu Jogínů, byli to to obyčejní lidé na cestě, co prostě toužili poznat hloubku bytí, tak. Že v tom kolektivu, třeba na "programech" pro veřejnost, nebo na společných meditacích, jsem se té hlobky dotknul, málo kdy. Bylo to dost rušivé, odevzdávané negativity lítaly vzduchem. Ale meditace o "samotě", zpočátku ne v Ášramu, to jsme ho tu ještě neměli, to byla síla... Nějak jsem to chápal, proč tomu tak je a neřešil... I když ostatní to měli spíš opačně, v kolektivu jim to šlo...

Co konkrétně se ti dělo?

Citace od: Paradoxy kdy 2024-12-20 17:03Co konkrétně se ti dělo?

Prostě, co šlo o tý samotě u svíčky a tyčinky na oltářku samo, tady bylo těžké. Vnímal jsem to jako žhavé jiskry, co neustále musíš zhasínat. Až ze mě často tekl pot. To je prostě citlivost nějaká moc citlivá... Nevím, čím jiným by to mohlo být. Ale v poho, v Ášramu už se mi to nedělo. Možná je to "zvyk" na energii druhých. To je jak, když nastoupíš k nové práci, taky se hned člověk necítí pevný v kramflecích. Teď mám zas nového ukrajince, už nevím kolikátého... A říkali mi, že je dobrej. Je to děs, je už starší. A zvyklej na úplně jiný mašiny. A to je to nejtěžší, překonat zvyk... Příjmout nové, neznámé... Ale je to dobrej srdečnej člobrda, tak to dá. Je to holt o trpělivosti k bodu, kdy vymění program - starou naučenost.

To světlo Petro... já měl ty stavy, kdy nevěděl, co to je. Třeba jsem se toulal vesmírem, hledal jeho konec, o duchovnu neznal vůbec nic.. A tím letem rostlo světlo. Ale já nedokázal to nějak definovat. A upřímně, ty definice pozdějš to trošku přikryly. Vědění prostě je trochu stín, přikreje tu spontaneitu, ale i pojmenuje neznámé, ze kterého šla ta něžná nejistota nevědění. A přece je tou nosnou Krásou všech cest...

Citace od: Pedrito kdy 2024-12-20 18:00To světlo Petro... já měl ty stavy, kdy nevěděl, co to je.

Taky jsem v té době o světle vůbec nic nevěděla. Ale byla to doba, kdy se dělo víc podivných věcích. A tak jsem prostě koukala, jak exploduju jak supernova. Co mne později zaujalo, bylo, že nejdříve mluvil na podium Peter van Breukelen, pak nějaký Ind - a nic, pak začal mluvit Hariharananda a při jeho prvním slově se to stalo. Byla to nějaká zvláštní návaznost... :)

Jednou jsem opravdu myslel, že je to má poslední chvilka. Když jsem se propad blbnout na zamrzlé řece... To už jsem psal, pač na to se zapomenout nedá. Hlavou mi při tom polykání andělíčků proběhlo hodně. Ale nakonec jsem se smířil. A něco mi podepřelo nohu, neví se, co to bylo, a nikdy se to nedozvím... Byla tam jen hloubka a nikde nic. Měřili to.
No zážitek to byl takřka mystickej. :)

Citace od: Petra kdy 2024-12-20 18:29Taky jsem v té době o světle vůbec nic nevěděla. Ale byla to doba, kdy se dělo víc podivných věcích. A tak jsem prostě koukala, jak exploduju jak supernova. Co mne později zaujalo, bylo, že nejdříve mluvil na podium Peter van Breukelen, pak nějaký Ind - a nic, pak začal mluvit Hariharananda a při jeho prvním slově se to stalo. Byla to nějaká zvláštní návaznost... :)

Ono to světlo vyráží až oči, může to být až nepříjemné. Tady právě ta připravenost na smrt je příjmající i bolest spalujícího světla. Jinak to člověk nepřijme. Zabilo by ho to.
Miroslav už s tím byl vnitřně smířen, když "mrtev" pozoroval známé údolí.

Podobně jsem to měl třeba na škole, čuměl jsem na tu učitelku, a najednou jsem byl u stropu třídy, kde se něco dělo. Jestli to bylo za myslí nevím. Za myšlením určitě... A pak přistál pohlavek a tahání za ucho. "Nestrojil, zas ten nestrojil... Zopakuj, co jsem říkala! Co to je amfóra?" A já řek vyrušen, to je stát v africe. :))

Úplně po prvním seznámení s jógou jsem dostal takovej papírek s celkem krátkým textem, jak meditovat. Tak jsem si zapálil na peřiňáku svíčku, usadil se do toho lotosu, zíral na plamínek, z hluboka a pomalinku dýchal, a beze slov, reagování, pozoroval, co se děje v tý hlavě. To jsem ještě o čakrách neměl páru. A ono to v tý hlavě fakt utichlo. A třeba se klubal nějakej pocit, jako - "no to je teda něco".. A s ním zazněl hlas, ale ne můj, "to nejsi ty", a další pocit se klubal, "uff uff, co to bylo?".. a zase hlas, "to je jen pocit, to nejsi ty"... A vtáhlo mě to hned takhle napoprvý dost hluboko. Bylo to trochu jiné než ty dřívější "výlety". Až později mi došlo, že ten "hlas" je vlastně oním vnitřním učitelem, co hledače provází. No a ta meditace skončila přece šokem, kdy mi začal samovolně rotovat trup, v tom posedu. Nebylo to nepříjemné, jen strašně zvláštní.. to mě vytáhlo "zpět"...

To "světlo" začalo přicházet s vyšší intenzitou, či jak to říct.. až když jsem se začal věnovat Kundaliní, žádat ji o vzestup. Předtím to byly takové "závany", průblesky. A to mnohdy ta záda fakt pálila, jak to tam hořelo, ty odevzdávané připoutanosti, zvyklosti...
Má zkušenost je, že když je to "zpracované", nějaká negace, blok, tak je to chladivé - takový vjem...

Citace od: Pedrito kdy 2024-12-20 18:00Třeba jsem se toulal vesmírem, hledal jeho konec, o duchovnu neznal vůbec nic..

Já jsem intuitivně nechtěla mít  s duchovnem nic společného. Ale nakonec jsem byla donucená.

Aha, tohle je důležítá rada:

y) Nemluv o sobě, nepiš o sobě. Živil bys tím svůj egoismus a ješitnost.

Citace od: Petra kdy 2024-12-21 08:42Já jsem intuitivně nechtěla mít  s duchovnem nic společného. Ale nakonec jsem byla donucená.

Aha, tohle je důležítá rada:

y) Nemluv o sobě, nepiš o sobě. Živil bys tím svůj egoismus a ješitnost.

No, ale koukni, že i Mistři o sobě mluví, i když třeba těm začínajícím říkají tuto radu. Je to pro ně dobrá rada. Pro tuto onu chvíli. Nelze si nevšimnout, že v projevech Mistrů je mnoho jevících se rozporů a paradoxů, vysvětlování, když se přece nemá vysvětlovat a být tišší... Jenže jak se to hledač má dozvědět, a ten a ten a ten a to a to a to...

Když jsme byli třeba na přednášce Mistra, tak jsme to pak probírali. A každej slyšel něco jiného, to co slyšet potřeboval... Ale když jsem si to třeba pustil po letech, už jsem taky slyšel něco jiného než tenkrát :)

Výborná je "zenová mysl".

Žák se Mistra třeba na něco zeptá a Mistr mu dá odpověď.
A pak se Mistr žáka zeptá na to samé a jak to vidí... A žák zopakuje, co mu Mistr řek, páč už je mu to přece jasné, už se cítí v Nirváně...
A Mistr mu dá za ucho.
 :)

Citace od: Petra kdy 2024-12-21 08:42Já jsem intuitivně nechtěla mít  s duchovnem nic společného.

To já taky ne :D byl jsem zarytě nevěřící a jak někdo mluvil o Bohu atd, tak jsem prchal. Úplně mi to drásalo bubínky. Do meditace jsem taky nešel s obrázkem toho, co tam najdu. Když má člověk představu, čeho chce dosáhnout, dosáhne jen "realizace" té představy, stane se pro něj skutečností.
 :)

Citace od: Pedrito kdy 2024-12-21 10:13No, ale koukni, že i Mistři o sobě mluví, i když třeba těm začínajícím říkají tuto radu.

To je rada pro pokročilé. Začátečník nemá moc co o svých duchovních zážitcích vyprávět. Navíc právě Mistři mohou mít duchovní pýchu.

Podle mne je ta rada výborná a důležitá. :)

Citace od: Paradoxy kdy 2024-12-20 16:59Vzpomínám si, jak u mě všechno začalo. Měla jsem dlouhodobě náročný život, pak se to nějak uklidnilo, ale místo toho, abych si mohla říct konečně mám klid, tak se stalo to, že jsem najednou vnitřně neměla pro co žít, dokonce bych to nazvala posttraumatický syndrom. Měla jsem to postavené tak, že nemít děti, tak to tady zabalím.

A vůbec dodnes nechápu, kde se to ve mně vzalo, ale já i když jsem neměla takový ten vnitřní motor žít, tak jsem každý večer poděkovala za jídlo, za střechu nad hlavou a tak a to naprosto bezdůvodně, nikdy předtím jsem to nedělala. No a pak jsem v září 2020 onemocněla nějakou virozou a začala jsem trpět nespavostí a začaly se dít věci, úplnej fičák, mě chvílema až hrabalo, děly se mi různý nadpřirozený věci a tak...úplně se to ve mně proměnilo. Ty dva roky to byla fakt jízda.

On lotos roste z bláta, a tu otevře své plátky...

Citace od: Petra kdy 2024-12-21 12:56To je rada pro pokročilé. Začátečník nemá moc co o svých duchovních zážitcích vyprávět. Navíc právě Mistři mohou mít duchovní pýchu.

Podle mne je ta rada výborná a důležitá. :)

Rada to je vynikající. Ale opravdový mistr už prostě pýchu nemá. Možná hrdost. Nevím už který Mistr řek, "Jediný rozdíl mezi mnou a vámi je, že já vím kdo jsem, vy to ještě ne zcela víte. Kráčíte k tomuto poznání. Jiného rozdílu mezi námi není."

Citace od: Petra kdy 2024-12-21 12:56To je rada pro pokročilé. Začátečník nemá moc co o svých duchovních zážitcích vyprávět. Navíc právě Mistři mohou mít duchovní pýchu.

Podle mne je ta rada výborná a důležitá. :)

Je fakt, že zpočátku jsem třeba něco světelného nebo "vyššího" zažíval a zůstávalo to ve mně a když jsem to někomu sdělil, tak to zmizelo, přestalo.  A ten princip je, že se egíčko na tom při tom sdílení automaticky popáslo jako na všem jiném, co se zdaří a tím se to zase vrátilo do "normálu".

Pan Tomáš nám říkával -
"Víš jak poznáš, že jsi sešel z cesty?
že se ti začne všechno dařit"

Trungpa zase říkal:
"Zklamání je nejlepší vůz"

Je to tvrdá cesta, pokud je to cesta za Pravdou a Poznáním.
Nic nezískáme, všechno ztratíme.  :)

A tak prost strachu a vší naděje... "Budiž pozdraveni, všichni takto jdoucí"

A nejhorší je, že se přitom adeptovi otevírají ty taumaturgické síly.
Musí chodit se zbytky ega jak na minovém poli a nic kromě Pravdy samé si nepřát, protože cítí, že by se to vyplnilo a už by se do toho zamotal a ego by pod rouškou dobra a spravedlnosti ožilo a chopilo se této moci.
A také říkával obrazně pan Tomáš - vedle posledních dveří k Bohu jsou hned vedle dveře, které vedou rovnou do pekla.
To jsou ta pokušení Ježíše na poušti, Buddhy a dalších

Citace od: Petra kdy 2024-12-21 12:56To je rada pro pokročilé. Začátečník nemá moc co o svých duchovních zážitcích vyprávět. Navíc právě Mistři mohou mít duchovní pýchu.

Podle mne je ta rada výborná a důležitá. :)

Rada je to určitě důležitá, pokud člověk na ,,svých,, zážitcích lpí a bere je za důležité.

Citace od: Miroslav kdy 2024-12-21 13:41Je fakt, že zpočátku jsem třeba něco světelného nebo "vyššího" zažíval a zůstávalo to ve mně a když jsem to někomu sdělil, tak to zmizelo, přestalo.  A ten princip je, že se egíčko na tom při tom sdílení automaticky popáslo jako na všem jiném, co se zdaří a tím se to zase vrátilo do "normálu".

Pan Tomáš nám říkával -
"Víš jak poznáš, že jsi sešel z cesty?
že se ti začne všechno dařit"

Trungpa zase říkal:
"Zklamání je nejlepší vůz"

Je to tvrdá cesta, pokud je to cesta za Pravdou a Poznáním.
Nic nezískáme, všechno ztratíme.  :)

A tak prost strachu a vší naděje... "Budiž pozdraveni, všichni takto jdoucí"

A nejhorší je, že se přitom adeptovi otevírají ty taumaturgické síly.
Musí chodit se zbytky ega jak na minovém poli a nic kromě Pravdy samé si nepřát, protože cítí, že by se to vyplnilo a už by se do toho zamotal a ego by pod rouškou dobra a spravedlnosti ožilo a chopilo se této moci.
A také říkával obrazně pan Tomáš - vedle posledních dveří k Bohu jsou hned vedle dveře, které vedou rovnou do pekla.
To jsou ta pokušení Ježíše na poušti, Buddhy a dalších

Musí mít na té cestě to autíčko individuality funkční kontrolku, že vůbec jede. Kdo ho řídí? No přece jááá :D
A pozorovatel na zadním sedadle aby ho furt upozorňoval, vlevo, vpravo, přidej, uber plyn...
 :)

CitaceJe fakt, že zpočátku jsem třeba něco světelného nebo "vyššího" zažíval a zůstávalo to ve mně a když jsem to někomu sdělil, tak to zmizelo, přestalo.  A ten princip je, že se egíčko na tom při tom sdílení automaticky popáslo jako na všem jiném, co se zdaří a tím se to zase vrátilo do "normálu".

Je to součástí cesty, nějaký ty mystic stavy. Jen si z toho člověk nesmí udělat Nirvánu. :)

Ty mystické stavy nemusí být jenom pozitivní...i takové se můžou stát.

A taky v nich může být schované ponaučení.

Citace od: Paradoxy kdy 2024-12-21 19:23Ty mystické stavy nemusí být jenom pozitivní...i takové se můžou stát.

A taky v nich může být schované ponaučení.

Jedna moje kamarádka začala z ničeho nic slyšet myšlenky druhých, ale vůbec o to nestála, si to představ... :smiley_eyes:
Asi rok se tím trápila a nemohla s tím nic dělat, pak to zas zmizelo. Říkala, že to byla ta nejhorší zkušenost, co jí kdy potkala.

Citace od: Miroslav kdy 2024-12-21 13:41Je to tvrdá cesta, pokud je to cesta za Pravdou a Poznáním.
Nic nezískáme, všechno ztratíme.  :)

Čím výš se člověk dostane, tím větší pád mu hrozí. Proto je důležité pořád bdít.

Dokud je tělo, tak je i malé já, na které se může zase něco "nabalit" - a ego je znovu na světě.

Proto považuji ta doporučení od pana Tomáše za velmi důležitá.

E. Tomáš:

Věž, že duchovní pýcha je nejzatvrzelejší vlastností i vyspělého jogína.


Ani na okamžik nepěstuj negativní myšlenky a city, kritiku, pýchu a domýšlivost. Nejnebezpečnější je opět pýcha: nedovolí ti přiznat si vlastní chyby.

 :)

Citace od: Pedrito kdy 2024-12-22 16:02Jedna moje kamarádka začala z ničeho nic slyšet myšlenky druhých, ale vůbec o to nestála, si to představ... :smiley_eyes:
Asi rok se tím trápila a nemohla s tím nic dělat, pak to zas zmizelo. Říkala, že to byla ta nejhorší zkušenost, co jí kdy potkala.

Muselo to být těžké.

Našel jsem na netu vzpomínky Evžena Štekla na Drtikola, tak sem dávám odkaz na PDF knížečky.

https://silamoudrosti.unas.cz/cs/texts/vva.pdf (https://silamoudrosti.unas.cz/cs/texts/vva.pdf)

Přítomnost znamená, že zaměříte pozornost na to, co si myslíte a děláte, a že se nenecháte rozptýlit myšlenkami ani tím, co se děje kolem Vás.
-není to z mé hlavy, je to skvělá rada k praxi od Čhögjal Namkhai Norbu.

Citace od: Miroslav kdy 2024-12-24 16:55Našel jsem na netu vzpomínky Evžena Štekla na Drtikola, tak sem dávám odkaz na PDF knížečky.

https://silamoudrosti.unas.cz/cs/texts/vva.pdf (https://silamoudrosti.unas.cz/cs/texts/vva.pdf)

Díky. Je to zajímavé počteníčko.

Tohle mi připomnělo Karla Renze. 

Stálá bdělost – stálé jasné vědomí – neuchopovat smysly vše, co mi přijde tak zvaně
pod hubu. Nesmíme tomu naletět. Na otázku: ,,Co je to vlastně to samsáro" odpovídá Fráňa:
,,Smysly se baví – smysly si hrají – nemá to žádný smysl, žádný cíl – všechno na jedno brdo –
furt dokolečka – stálý koloběh utrpení, strasti – vytentýrovat se na to".

Karl Renz:

V tom, že jsi, co jsi, nemůžeš nic získat a nic ztratit. Nemůžeš dostat více nebo méně než to, co je. Co se tedy dá dělat? Protože to jsi, musíš dělat další zkušenost tvého Sebe. Nemůžeš přestat realizovat sám sebe. Je to nekonečný příběh.

Nisargadatta to nazval "oceánem utrpení". To bývá obvykle přehlédnuto. Oceán relativních zkušeností, který bude vždy plný utrpení. Strastiplné zkušenosti oddělenosti. Ty to nemůžeš zastavit. Neexistuje žádná jiná možnost zažít sám sebe. Bude to vždy zkušenost duality. To Jedno musí samo sebe zažít jako dvojnost. Z toho neexistuje žádná cesta ven. Někdy tady je sjednocení/jednota a někdy oddělenost. Jednotě se dává přednost a tomu druhému se chce vyhnout. Být jedno s milovanou jednotou a potom být zase oddělen.

:)

Citace od: Pedrito kdy 2024-12-30 12:09Víme něco o tom? Víme :)

Ale já neznám pojetí "toho víme", jak většina.. Rád bych to uměl, ale neumím. Ani nejkrásnější básnířku A malířku Ív sem dostat neumím...

Víme něco o tom? Víme :)

Ale já neznám pojetí "toho víme", jak většina.. Rád bych to uměl, ale neumím. Ani nejkrásnější básnířku A malířku Ív sem dostat neumím...

Bože, Petro, asi jsem něco nechtíc smazal.. strašně mě to mrzí. Jestli si to pamatuješ, bylo to moc hezké, klidně to dej nově. Jsem trošku nablblej z teploměru...

Uf uf, jsem to vzpoměl, promiň Petruško... Jsem jedna velká omluva.

Petra: "Možná pro jeden život.  :)

Ale ta zkušenost různých životů nikdy nekončí...Je to nekonečný příběh."

Pěkný článek o psychospirituální krizi.

Dokud se člověk nezačne vyrovnávat s nevědomými obsahy nevědomí, tak se v podstatě duchovně s člověkem nic nemění.

https://www.flowee.cz/psychologogie-a-vztahy/14843-videt-svetla-slyset-hlasy-kdyz-to-neni-silenstvi-ale-psychospiritualni-krize?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.context

J. Krishnamurti o meditaci

Meditace je květem pochopení. Pochopení není v hranicích času, čas nikdy nepřinese pochopení. Pochopení není postupný proces který spočívá ve shromažďování kousek po kousku s péčí a trpělivostí.
Pochopení je buď nyní nebo nikdy, je to destruktivní záblesk, ne ovládaná záležitost. Právě tohoto otřesu se obáváme a proto se mu vyhýbáme, vědomě nebo nevědomě.
Pochopení může změnit směr našeho života, způsob myšlení a jednání, může být příjemné nebo ne ale pochopení je vždy nebezpečné pro všechny naše vztahy. Ale bez pochopení bude bolest pokračovat. Bolest může zkončit jen skrze sebepoznání, uvědoměním si každé myšlenky a pocitu , každého pohybu toho co je vědomé i toho co je skryto.
Meditace je pochopením vědomí, skrytého i zjevného a pohybu který leží za všemi myšlenkami a city.

Na inspiruj budu dávat postupně přednášky pana Tomáše "Joga velikého symbolu"
To není určeno pro nekonečné filozofování, ale pro praxi. Případné komentáře, pokud to budete někdo číst, tak nejlépe do paralelního vlákna, aby se to originální lépe a přehledněji četlo.

Je to stejný text jako z knihy? V té jsem si kdysi četl v knihovně. Nebylo to odlišné od toho, co jsme se učili. Někdo v té době z knih Eduarda Tomáše našemu Mistrovi četl, a on byl z toho nadšený... :)

Klidně to můžeš dát i sem a když vezmeš moderátora, myslím že jde udělat i téma bez komentářů a na případné komentáře odkázat jinam.

A pak by šlo, to se musím ještě naučit, vytvořit novou stránku v menu, vedle "Portálu" a "Fóra", nebo více stránek, kde by se zobrazovala jen vybraná témata...
Což by bylo velmi přehledné a hned po kliku zobrazitelné. :)

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-02 09:31Je to stejný text jako z knihy?

Je to stejný text. Vznikl tak, že po přednáškách se vždy nabízel cyklostylovaný text přednášky. Soubor těchto textů byl po revoluci vydán Avatarem jako knížka. Pan Tomáš ten text předem napsal a pak ho přednášet tak, že ho svým neopakovatelným způsobem na podiu předčítal.

CitaceČást první
...
Bedlivě a tiše sledujeme svoje myšlenky s bdělostí a soustředěností kočky číhající na kořist.

Tohle je inspirace a myšlenka odkud?

:smiley_chinrub:

Citace od: honzam kdy 2025-02-02 12:35Tohle je inspirace a myšlenka odkud?

:smiley_chinrub:

Z přírody.

Třeba jako v buddhismu je pojem "Lví řev"

(https://2a0b0e2743.cbaul-cdnwnd.com/3184205d847ee5744e7b917d163b3f96/200000100-bdd84bdd87/Buddhovy%20rozpravy%205%20Lv%C3%AD%20%C5%99ev.webp?ph=2a0b0e2743)

Člověk není duchem (nemusí být) omezen jen na jednu zvířecí kvalitu. Může být odhodlaný jako lev, může být bdělý a soustředěný jako kočka číhající na myš, může být pokorný a odevzdaný jako ovečka, být nespokojený s trávou na svém svahu jako koza atd.

Já makám po nedělích jako kůň.. :)) Nebo vůl? ???

Přečetl jsem obě části a jestli se nemýlím, tak je tam uvedené jedno jediné zvíře. Tahle krvelačná kočka číhající na kořist jako přirovnání k pozorné mysli jogína.

Proč zrovna kočka? Proč pan Tomáš nepoužil jako symbol pavoučka, vránu, okouna nebo krtka?

Citace od: honzam kdy 2025-02-02 13:20Přečetl jsem obě části a jestli se nemýlím, tak je tam uvedené jedno jediné zvíře. Tahle krvelačná kočka číhající na kořist jako přirovnání k pozorné mysli jogína.

Proč zrovna kočka? Proč pan Tomáš nepoužil jako symbol pavoučka, vránu, okouna nebo krtka?

To bude tím, že tu kočku v dané situaci soustředění a pozornosti zná více lidí, i ten její výraz je nám bližší než třeba hmyzolačného krtka nebo rybolačného okouna.
Bylo by ti bližší přirovnání k myšolačnému hadovi. Ty jsi snad býložravým hadem?

Nebo k čemu ty bys ji přirovnal tu pozornou mysl jogína, kdybys ji chtěl někomu přirovnáním přiblížit?

Ze zvířat právě ke kočce. :)

Jinak díky za přednášky. Tady je Drtikolův text z roku 1938 a kočka tam není.

http://www.silamoudrosti.unas.cz/cs/texts/joga_vs_cs.pdf

Ohledně čtyř vzpomínek je tam uvedený Nágárdžuna, kterého vyučovali nágové a prý přinesl Mahájánu z pekel.

Tak dík za odkaz. To jsem ani neznal a nevěděl, že to je. Asi taky Minařík to nejspíš také zpracoval.

Nevím jak ty, ale já mám kočky velmi rád, mívali jsme je doma a v Jílovém je také měli.
A jednou, když se ptali paní Tomášové jako co by se chtěla v příštím životě narodit, tak řekla - "Třeba jako kocour"

Viděl jsem film z Thajského buddhistického kláštera a tam měli tygry. Mniši meditovali a tygři se mezi nimi procházeli, případně si sedli a meditovali s mnichy. Také s nimi chodili na procházku po přilehlém městečku.

Tygry z kláštera někdy v roce 2016 zachránili a mnichy obvinili z týrání zvířat.

----------------------

http://inspiruj.cz/viewtopic.php?f=22&t=3978&start=3100#p44066

"Třeba jako kocour"?

CitaceRe: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvek od Salmo1cz » pát 10. kvě 2024 19:29:22
Já jsem si třeba povšiml povýšení kapra na draka, díky síle ducha. Tak on to nebude kapr ale spíše amur. No a amur kudy plave tudy svítí. Amur čistí vodu, kdežto kapr vodu kalí, amur je velký bojovník a má poměrně vysoce kvalitní bílé maso.
Takže jako na ďábla mi to celé nesedí.
Pokud vím, tak Mila Tomášová měla také sestupnou kundaliní sílu.
Jsou to drobky já vím :) , ale já bych toho ďábla ještě přehodnotil a neházel flintu do obilí. :cooool:

Citace od: honzam kdy 2025-02-02 16:17Tygry z kláštera někdy v roce 2016 zachránili a mnichy obvinili z týrání zvířat.

Zavřeli je do klecí v Zoo?

U těch mnichů vypadali svobodně a spokojeně.
Hold asi neprojevovali dostatečnou krvelačnost, jak si asi ti zachránci představovali.
Naše kočky naštěstí nikdo nezachraňoval. Také působily svobodně a spokojeně.

Tady jsou nějaké články:

https://www.lidovky.cz/svet/tygri-klaster-bude-bez-tygru-pro-zvirata-byl-peklem-celi-obvineni-ze-zneuzivani.A160531_164313_ln_zahranici_msl

CitaceTygří klášter bude bez tygrů. V pekle pro zvířata našli v mrazáku 40 mláďat

Mniši mlčí

    Tygři z kláštera jsou nyní považováni za zvířecí uprchlíky, vyjádřily se úřady. Klášteru se dlouhou dobu dařilo odolávat snahám úřadů si zvířata odvézt. Z chrámu se stala jakási moderní zoo, kde návštěvníci platí za to, že se s tygry vyfotí, nakrmí je a pohladí si je.

Zvířata zdrogovali, myslí si turisté

    Přesto turistická atrakce sama sebe prezentuje jako útulek pro divoká zvířata. V minulých letech ji už thajské úřady několikrát prošetřovaly kvůli podezření z černého obchodu a zneužívání zvířat. Navíc ochránci zvířat obvinili mnichy z nelegálního rozmnožování tygrů. Někteří návštěvníci také uvádějí, že se jim zvířata zdála zdrogovaná a otupělá. Tygří klášter všechna tato nařčení popírá a odmítá obvinění dále komentovat.
...
    Například mezinárodní organizace bojující za práva zvířat PETA (People for the Ethical Treatment of Animals) vydala prohlášení, že chrám je ,,peklem pro zvířata", která stráví většinu svého života betonových celách. Navíc vyzvala turisty, aby přestali navštěvovat tyto zvířecí atrakce, ať už doma nebo v zahraničí, napsal thajský deník Chiangrai Times.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/thajsko-tygri-chram/r~b4ef626c273211e6a4100025900fea04/

CitaceOblíbená turistická atrakce končí. Tygří chrám opustí všech 137 šelem

...
Tygrům navíc nikdo nebránil se množit a podle WCO mnozí z nich trpí chronickými poruchami a někteří jsou například zcela slepí. Divoké kočky budou během následujícího týdne přesunuty do záchranných stanic. Prozatím se podařilo přestěhovat pouze tři.

Proč by se chtěl duchovně pokročilý člověk v eventuálním příštím životě narodit do říše zvířat?

http://www.jitrnizeme.cz/view.php?cisloclanku=2012030010 (http://www.jitrnizeme.cz/view.php?cisloclanku=2012030010)

CitaceProtože se opici opakovaně nedaří její fantazie uskutečnit, začíná být trochu podrážděná, ale současně se s tím smiřuje. Začíná zmírňovat intenzitu svého hladu a uvolňuje se, takže nadále reaguje na svět souborem stereotypních odpovědí. Tímto způsobem svůj svět omezuje. Pes se snaží očichat vše, s čím přijde do styku. Kočka nemá zájem o televizi. Je to zvířecí říše, říše hlouposti. Opice je slepá k tomu, co je kolem ní, odmítá zkoumat nové území, drží se známých cílů a známých podráždění. Je opojena svým bezpečným, do sebe uzavřeným, známým světem, takže se upíná ke známým cílům a snaží se je dosáhnout s neochvějnou a umíněnou rozhodností. Proto zvířecí říši symbolizuje prase. Prase sežere všechno, co se mu objeví před rypákem. Nedívá se napravo ani nalevo, projde vším, jenom jde. Nevadí mu, že musí projít močůvkou nebo že musí zdolat jiné překážky. Prodere se vším a sežere všechno, co se před ním objeví.

V přírodě také nikdo nebrání tygrům se nekontrolovaně množit, akorát že narozené vadné kusy - slepí a podobně brzo chcípnou hlady.

Ty se také nekontrolověně množíš. Ještě že se to nedoneslo ochráncům zvířat a státním úřadům.

Co taky lidi v souvislosti s kočkami napadne ...

https://www.petiskovi.cz/l/kocici-citaty/

CitaceKolik dětí by raději bylo koťaty... A mělo by raději za svou matku kočku, která by své koťátko neopustila... Co všechno se mohou lidé učit od koček... Třeba: neopouštět své děti... Svá koťátka...

Pokud by kočce někdo tvrdil, že má právo na své tělo a může se tedy rozhodnout nenechat narodit svá koťata..., nepoklepala by si nechápavě tlapkou na čelo?

Ze vztahu majitele kočky k jeho kočce se dají odečítat i jeho vztahy ke zbytku vesmíru...

Citace od: honzam kdy 2025-02-02 19:14Proč by se chtěl duchovně pokročilý člověk v eventuálním příštím životě narodit do říše zvířat?

A co Kocour Mikeš nebo Ferda Mravenec, nebo třeba ty?

Ježíš například sestoupil do sedmi pekel, takže říše zvířat je proti tomu brnkačka.
Probuzený svobodný duch není omezován tím, jakou na sebe bere formu.
Na rozdíl od ducha ztotožněného a lpícího na své formě.
Ty například, na to že jsi had, tak jsi chytřejší, moudřejší a vnímavější než mnohý člověk.

Mikeš a Ferda jsou pohádkové postavy. Já jsem skutečný.

Citace od: Miroslav kdy 2025-02-02 19:34Probuzený svobodný duch není omezován tím, jakou na sebe bere formu.

Takže proč ze všech možných forem zrovna ten kocour?

Aha!

https://www.mystika.info/news/ctyri-vnory-s-milou-tomasovou/

CitaceČtyři vnory s Mílou Tomášovou
Přednáška Míly Tomášové a Petra Pavlíka na Vltavské 25. 3. 1997

Ale všechno vzniká od podmínek, jak je psáno v jedné pěkné knize, která se jmenuje Nauka o Prázdnu. Podmínky jsou vnější a vnitřní. Například jsme se zrodili jako lidé, takže máme celkem velmi dobré podmínky. A tak si toho važme a snažme se udržet na tomto stupni, abychom byli spíš lepší než horší. Tak půjdeme dopředu a naše vědomí se nebude vracet v příštím životě třeba do kocoura. I když kocour umí moc pěkně meditovat. To nekonečné je totiž ve všem, i v té kočce.

Umí meditovat líp než člověk?

Citace od: honzam kdy 2025-02-02 19:43Takže proč ze všech možných forem zrovna ten kocour?

Bylo to řečeno v tom smyslu, že je to jedno do čeho nebo jak - a když tam byl zrovna kocour tak řekla "třeba do kocoura".

Jestli kocour umí meditovat nevím, ale moc pěkně a meditativně to vypadá zvenku, když tak v klidu sedí, uvolněný a je v pohodě.

Všichni známe sfingu. Vypadá to božsky a lidi to žerou jako symboliku.

https://www.amazon.com/Cat-Buddhism-Introduction-Principles-Revolutionary/dp/B0BZFRP7L1

Cat Buddhism: A Purr-fect Introduction to Buddhist Principles (Tantric Revolutionary Center)

(https://m.media-amazon.com/images/I/71HmUaU2ZGL._SL1500_.jpg)

A pak že já jsem mystik béďa...

Každopádně vím že morčete zvaného Pšenda je nirvána je louka plná pampelišek.

Ale jinak je to nesmysl. 

Ty Honzame, co je pro tebe meditace? Jednou jsme to ve stejný čas zkoušeli... Cos vlastně cítil? Jestli si to pamatuješ.

Moje duchovní zkušenost mi ukazuje, že Bůh téhle planety je kocour a andělé jsou kočky. Buddhismus má pro mě původ v téhle kočičině a ve své původní podobě je o tom, jak opustit lidství (opičí povahu) a se stát kočkou (bohem).

Už si na to nepamatuju. Kdy to bylo?

Pro mě je meditace, jak jsem ji sám cvičil, hlavně bodová koncentrace, kdy vědomí soustředíš do bodu, a pak taky trochu átmavičára jako koncentrace na ten sebe si uvědomující princip. Obojí při otevřených očích.

To bylo léta páně na VP, než tě někdo namích, už nevím kdo, a řek jsi ádios.

No, já cítil u vstupu do meditace jen svoje nazbíranosti během dne.
Meditace není koncentrace.
A pro jogiho,.. - kdo se koncentruje?
Koncentruje se Duch, Atman, Vědomí?
Proč by to dělal? Kdo se tedy koncentruje?

Meditace není ani opakem koncentrace, jejím opakem je rozevlátí, pozornost lítá kam vítr.
V meditaci vítr ustává.

To nejde koncentrací... Ale bez ní taky ne. Koncentrace je šperháček. Dírka je meditace. Zámek dvířek tedy. Nic nejde jen samo o sobě. Vše je na sobě závislé. Nic z toho nemůže být samostatné. Leda idea. A ani ona ne, i když to neví.

Nikdy jsem necvičil vizualizace. Nepředstavoval jsem si, že mám křídla, že jsem kočka, ani jsem v představě nestavěl Boha na své místo a sebe na místo Boha. Cvičil jsem jednoduše pořád to samé a ponechal osudu, co z toho vzejde. Podstatné je, že jsem tohle někdy extrémní úsilí nevyvíjel pro sebe, ale pro ostatní. Myslím si, že meditace pro sebe a svůj vlastní užitek není buddhistická. Když si člověk sedá, neměl by to dělat s cílem získat něco pro sebe.

http://inspiruj.cz/viewtopic.php?f=50&t=4159&p=45426&sid=55b37dd5e5f097a379610b18a7c59628#p45424

CitaceMoudrý má vždy jen jeden cíl a nezdržuje se příliš podrobnostmi života. Je veliký rozdíl mezi člověkem, který takto žije a těmi ostatními. Je to jako cestovat v letadle anebo tlačit káru. Oba cestují. Jenomže, tlačíme-li káru, jedeme pomalu a brzy nás budou bolet ruce i nohy, neboť neodoláme, abychom na své cestě tu a tam něco do té své káry nepřihodili a ona bude čím dál tím těžší.
Cestujeme-li letadlem, cestujeme pohodlně, rychle, nic netlačíme ani netáhneme. Letí to samo. Nemůžeme - pravda – sbírat oblázky při cestě a vonět ke kytičkám, ale alespoň se tím nezdržujeme a nebolí nás ruce a nohy. Pohybujeme se daleko rychleji než náš přítel s károu. Budeme brzy, velmi brzy u cíle, kde na nás čeká bohatá odměna za naši odvahu.
Ale někdo z nás se třeba i vrátí, aby pomohl svým bratřím a sestrám, kteří se ještě bojí létat, tlačit jejich káry. Možná, že jim jen pomůže vyházet trochu té přítěže a už i to by bylo hodně.

Žádná odměna. Nic pro sebe! Celý výsledek jen pro svět. Takhle je to podle mě buddhistické.

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-02 23:37To bylo léta páně na VP, než tě někdo namích, už nevím kdo, a řek jsi ádios.

No, já cítil u vstupu do meditace jen svoje nazbíranosti během dne.
Meditace není koncentrace.
A pro jogiho,.. - kdo se koncentruje?
Koncentruje se Duch, Atman, Vědomí?
Proč by to dělal? Kdo se tedy koncentruje?

Vostalpetr mě poslal pryč, tak jsem to respektoval. Psal jsem moc náruživě o Pravdě.

Já medituji a dělám to pro ostatní bytosti. Takhle to podle mě dělal i Buddha. Koncentroval se intenzivně spoustu let na utrpení ve spojení s tělem.

Správný konzervativní buddhista medituje, protože:

1) Vidí, že ostatní bytosti trpí.
2) Vadí mu to.
3) Chce ji pomoci.

Ostatní motivace jsou balast, který se na buddhismus nabalil v průběhu tisíciletí z jiných nauk.

Meditace není vůbec žádné úsilí. Jak je snaha, není to meditace. Koncentrace je práce s pozorností, aby se uklidnila, přestala lítat. To není meditace, to je cesta k ní. To co medituje je ego a jeho mysl. Nic jiné meditovat nemůže. Ani Duch ani Síla ani Vědomí - jsou v jednotě. Jsou důvodem meditace toho, kdo se v nich rodí a v nich umírá - já.

Když se kdokoliv ocitne v tichu, třeba před krásným obrazem, přírodní scénou, nebo mu hudba vezme dech, nějaký děj života, který může být i smutný.. udeří ho dojetí a celé to plátno dění roztrhne. Ticho ho pohltí.
To není jeho myšlenka, co to udělala. Takže to mnoho lidí důvěrně zná, ale nedokáže to pojmenovat, "jejda, co to bylo, mám husinu v zádech..."
To se ozývá Duch svou silou, co projede cit, a rozum je z toho paf. A mysl, kde spolu jinak hrají všelijak soustředěně s pozorností člověče nezlob se (a víme jak to mnozí berou vážně), se otevře (roztrhne)...
Někdo říká, "to srdce se otevřelo". Ale to jen praskla bublina osobní mysli a bylo spatřeno to legendární "uvnitř", co v ten moment však spojuje se s "venkem". Takové objetí mikra a makra, kdy zbývá kosmos, jeho Duch... A přesto vše plyne dál.
Nevidět i to sice jde, ale to Universum človíčkovi, málo kdy dovolí, protože to v životě skýtá velké nebezpečí pro něj...

To "nebezpečí" tkví v tom, že Duch to naráz přirozeně neudělá, jeho síla, že nadobro vymaže jeho podvědomí, protože by to bytost zabilo. Nejen to ego, ale i tělo v němž se to odehrává, by doslova shořelo. To se opravdu stalo mnohým, co si nedali pokoj, aniž by byly k tomu napřed pročištěni, a dali tomu takovou osobní vůli po věčné dokonalosti, že Duše řekla dost!
A tak se jim to vlastně splnilo.
Akorát, k čemu to bylo dobré?
Střední cesta je o něčem jiném :)

Míla Tomášová:

...Tak půjdeme dopředu a naše vědomí se nebude vracet v příštím životě třeba do kocoura...

Není to spíš, že vědomí má svého člověka a pak svého kocoura, než že "naše" vědomí? Kdo říká: Moje vědomí? 


Vědomí se "propůjčilo" tvaru člověka a ten si hned myslí: Moje vědomí, to vědomí je moje. A protože je moje, tak by se nemělo později propůjčovat kocourovi.

Řekla bych, že to je vědomí úplně jedno - komu se zrovna "propůjčí".  :)

Proto jinde Míla Tomášová říká, že se klidně inkarnuje třeba do kocoura.
 

Inkarnuje se ego, které je mnohem trvanlivější než jeden fyzický život. Je to mýtus, že jednotlivé inkarnace jsou jako kostky postavené na sebe, které nic nespojuje. Jsou víc jako korálky na provázku a ego je ten provázek.

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-03 00:57Meditace není vůbec žádné úsilí.

To je relaxace. Meditace je práce.

Citace od: honzam kdy 2025-02-03 08:04Inkarnuje se ego, které je mnohem trvanlivější než jeden fyzický život. Je to mýtus, že jednotlivé inkarnace jsou jako kostky postavené na sebe, které nic nespojuje. Jsou víc jako korálky na provázku a ego je ten provázek.

Ego je jen myšlenka člověka, jinak vůbec neexistuje.

Vůbec se nedivím, že Nisargadatta nějaké "inkarnace, reinkarnace" neměl zájem řešit. 

Vždyt se jedná jen o vzpomínky = o myšlenky na jakousi minulost. Ve světě člověka hraje roli čas a jeho pamět. To vytváří celý jeho svět.

Ale ve skutečnosti žádný čas není, ten si jen člověk vytváří právě svými myšlenkami. Ale to není ani špatně, ani dobře. Prostě se to tak děje.  :)

Citace od: Petra kdy 2025-02-03 07:44Míla Tomášová:

...Tak půjdeme dopředu a naše vědomí se nebude vracet v příštím životě třeba do kocoura...

Není to spíš, že vědomí má svého člověka a pak svého kocoura, než že "naše" vědomí? Kdo říká: Moje vědomí? 


Vědomí se "propůjčilo" tvaru člověka a ten si hned myslí: Moje vědomí, to vědomí je moje. A protože je moje, tak by se nemělo později propůjčovat kocourovi.

Řekla bych, že to je vědomí úplně jedno - komu se zrovna "propůjčí".  :)

Proto jinde Míla Tomášová říká, že se klidně inkarnuje třeba do kocoura.
 

Nikdo jsme tu sice nebyli, když nějak z hvězdnýho prachu začla vznikat Země. Ne že bych si to dokázal představit, spíš to bude vyvržený žhavý "kus" hvězdy, tedy Slunce, protože jádro je furt žhavé, a to na sebe začlo chytat další matroš. Nikde ani živáčka. A tak se nám Země zakulatila a nějak ožila. Prý kdyby bylo v soustavě o jedinou planetu víc nebo míň, nebyl by život možný. Ale je. Výborné místo k narození. Tedy po miliardách let evoluce...

Jo, to jsem chtěl říct - evoluce.

:)

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-03 08:22Nikdo jsme tu sice nebyli, když nějak z hvězdnýho prachu začla vznikat Země. Ne že bych si to dokázal představit, spíš to bude vyvržený žhavý "kus" hvězdy, tedy Slunce, protože jádro je furt žhavé, a to na sebe začlo chytat další matroš. Nikde ani živáčka. A tak se nám Země zakulatila a nějak ožila. Prý kdyby bylo v soustavě o jedinou planetu víc nebo míň, nebyl by život možný. Ale je. Výborné místo k narození. Tedy po miliardách let evoluce...

Jo, to jsem chtěl říct - evoluce.

:)

Mně spíš odpovídá to, co řekl Eduard Tomáš - že když bude tato planeta zničena, tak existuje spousta jiných a krásnějších planet, kde by mohl člověk žít.  :)

Citace od: honzam kdy 2025-02-03 08:04Inkarnuje se ego, které je mnohem trvanlivější než jeden fyzický život. Je to mýtus, že jednotlivé inkarnace jsou jako kostky postavené na sebe, které nic nespojuje. Jsou víc jako korálky na provázku a ego je ten provázek.

Je to odraženo v přírodě, např. ze semínka vyroste rostlina, dá semínko a zvadne. Vyroste nová... Akorát kopretina se asi neptá jakou byla kopretinou před tisíci lety. Kdyby se ptala, došla by zřejmě k otázce, "co bylo dřív, kopretina nebo semínko?"

Citace od: honzam kdy 2025-02-03 08:05To je relaxace. Meditace je práce.

A v tom to je, v "soukromé" definici pojmů. 
:)

Meditovat, v mém pojetí, je být tich, bez pohybu. A co může být tiché a bez pohybu? Leda mysl. Může a nemusí. "Práci" nedělá mysl, ta o práci přemýšlí a to je spíš "fuška" nad spontánní "prací" universální energie. Ale může utichnout - meditovat. Tedy přestat pracovat. Třeba jí v tom klidu něco dojde..

Citace od: Petra kdy 2025-02-03 08:19Ego je jen myšlenka člověka, jinak vůbec neexistuje.

Vůbec se nedivím, že Nisargadatta nějaké "inkarnace, reinkarnace" neměl zájem řešit. 

Vždyt se jedná jen o vzpomínky = o myšlenky na jakousi minulost. Ve světě člověka hraje roli čas a jeho pamět. To vytváří celý jeho svět.

Ale ve skutečnosti žádný čas není, ten si jen člověk vytváří právě svými myšlenkami. Ale to není ani špatně, ani dobře. Prostě se to tak děje.  :)

No byla jsi malinká a teď jsi velká, proměna za proměnou... Ráno vstáváš, něco robíš, něco pojíš, a jdeš spát, vše jak se říká, "ve svůj čas". Říká se "biologické hodiny", a taky "atomové"... Je to název pro pohyb, který ani oko nevnímá, vnímá až jeho viditelný projev. Například, urodila se jabka, připekl se štrůdl, přišla bouřka,  co zas ti politici vyvádí... Z Toho, z čeho to vše vzniká a zaniká, pohyb - čas - prostor - vnímání - mysl... Zkrátka to z Toho roste, odrůstá, stárne, umírá, a znovu se rodí.

Citace od: Petra kdy 2025-02-03 08:26Mně spíš odpovídá to, co řekl Eduard Tomáš - že když bude tato planeta zničena, tak existuje spousta jiných a krásnějších planet, kde by mohl člověk žít.  :)

To asi jo, jak někdo řek, "bylo by to plýtvání místem" ... Být v tak nepředstavitelně obrovském vesmíru jen jedna živá planetka...
:)

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-03 09:18No byla jsi malinká a teď jsi velká, proměna za proměnou... Ráno vstáváš, něco robíš, něco pojíš, a jdeš spát, vše jak se říká, "ve svůj čas".

To jsou projevy těla. Tělo se narodí, roste, stárne a umírá. Z uskupení realativně "mála" buněk vzniká uskupení hodně buněk - z těla dítětě tělo dospěláka. A pak to jde do háje... :)

Pedrito, máš nějakou svou vlastní lenivou definici, která neodpovídá té obecně platné.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Meditace

Meditací se nejčastěji rozumí různé praktiky prohlubování soustředění.

Citace od: Petra kdy 2025-02-03 08:19Ego je jen myšlenka člověka, jinak vůbec neexistuje.

Ego je lidský pojem pro reálně existující fenomén.

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-02 23:37Žádná odměna. Nic pro sebe! Celý výsledek jen pro svět. Takhle je to podle mě buddhistické.

To mne také nesedí. Ale bohužel velká většina lidí hledá právě za všechno odměnu pro sebe. Takže to je jejich jazykem, kterému rozumí. Ale praxí z takového přístupu může vyrůst, bohužel ale také nemusí.

Já bych to třeba nikdy neřekl, snad malému dítěti.

Prošel jsem 3. a 4. část a zaujalo mě tohle.

3. část

Citace,,Ať dříve vyschnou moje šlachy, moje nervy, moje kosti i má krev, než bych se vzdal úsilí před dosažením toho, co je možno dosáhnout vytrvalostí a silou".
Tato slova pronesl prý Budha, než se posadil pod strom Bodhi, kde se mu dostalo duchovního osvícení. A to je odhodlanost se kterou má člověk nastoupit duchovní cestu za nejvyšším cílem svého života – za Poznáním, za Pravdou. Není to cesta pro lenivé a bázlivé.

To je ten přístup bojovného lva.

4. část

CitaceDále musí být nesobecká, nezištná práce a to na všech úrovních tělesné, duševní i duchovní. Práce bez ohledu na její výsledky. Potom nesmlouvavé a cílevědomé myšlení, přísně logické a neovlivněné starými názory, ať vlastními či cizími a konečně stálá snaha realizovat Pravdu, ať je jakákoliv a podrobit se Jí.

Tohle je otevřené vědecké zkoumání.

Citace od: honzam kdy 2025-02-03 13:13Pedrito, máš nějakou svou vlastní lenivou definici, která neodpovídá té obecně platné.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Meditace

Meditací se nejčastěji rozumí různé praktiky prohlubování soustředění.

No je v tom binec, co si budem povídat! ::)

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-03 20:18No je v tom binec, co si budem povídat! ::)

Není. Meditace je soustředění.

https://citaty.net/autori/bruce-lee/

,,Chyby jsou vždy odpustitelné, když má daná osoba odvahu je přiznat" — Bruce Lee

Citace od: honzam kdy 2025-02-03 20:40Není. Meditace je soustředění.

https://citaty.net/autori/bruce-lee/

,,Chyby jsou vždy odpustitelné, když má daná osoba odvahu je přiznat" — Bruce Lee

Jak to vnímám, tak to vnímám, nějaký definice mě nezajímaj. Kdybych se měl řídit nějakými onými specifikacemi, byla by to sebelež.

Myslíš, že Buddha prováděl nějaké mentální praktiky, když meditoval pod fíkovníkem?

Jestli tam seděl tak dlouho, jak se uvádí, tak podle mě blouznil z žízně. Měl různé fantastické vidiny, které pak popsal jako svůj finální boj s temnými mocnostmi. Takhle to přísně racionálně vnímám.

To nevím, jak dlouho tam seděl, ale ten boj vnímám jako démoni vs klid, z kterého se nenechal vyvést...

Když jsem začínal s meditací, předávali nám ji starší a pokročilí :D Předcházela jí introspekce a práce s pozorností - na čakry, pozorné prodýchávání..
před vstupem jsme pozorovali mysl, myšlenky, pocity... Než to utichlo - tím začíná stav meditace - bezmyšlenkovité vědomí - tzv. Nirvičara. Jak to vnímají jiní ve svých učeních, to mě zajímá. Ale opravdu mě nezajímají nějaké obecné popisky.

Myslím si, že správná a účinná meditace by měla udělat z mysli nástroj. Asi tak, jako má člověk plnou kontrolu nad svými končetinami a hýbe s nimi přesně, když potřebuje a tak, jak zrovna potřebuje, takovou by měl mít kontrolu nad myslí a myšlenkami. Mělo by to být stejně automatické za běžného každodenního fungovaní bez nějakého upracovaného soustředění.

Neklid a samovolné vznikání myšlenek je právě způsobené malou soustředěností. Procvičováním pozorného vědomí jako svalu se dá dostat mysl pod kontrolu ve smyslu, že automaticky ovládáš, jestli se hýbe nebo ne jako ta končetina. Obecně je meditace cvičením. Ty sis to zredukoval na nějaký bezmyšlenkovitý stav. Meditace je v principu aktivita a ta soustředěná pozornost, která buď pozoruje nebo také přímo vytváří myšlenky, když jsou potřeba a nevytváří, když potřeba nejsou.

https://citaty.net/autori/bruce-lee/

,,Úspěšný bojovník je průměrný muž s laserovým soustředěním." — Bruce Lee

Když to tak vnímáš, tak pod tím názvem to tak pro tebe je.
Jak psal Miroslav, stal se ten pojem širokým.
Můžem se stát sběrateli výroků, co od věků o meditaci kdy kdo řek. A zvláknit je tu. To by mohlo být zajímavé :)

PS. Bruce Lee celý život zasvětil bojovému umění, a jeho slova (napsal o svém stylu knížku) z toho vycházejí a k bojovníkům míří.
Ale taky byl nadmíru ambiciózní, prahnul po slávě a uznání... A taky si rád šňupnul i zapálil... Ta ambice žít na výsluní mezi smetánkou ho myslím stála život. Jeho tělo nebylo zvyklé na drogy.

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-04 09:15Ale taky byl nadmíru ambiciózní, prahnul po slávě a uznání... A taky si rád šňupnul i zapálil... Ta ambice žít na výsluní mezi smetánkou ho myslím stála život. Jeho tělo nebylo zvyklé na drogy.

Podobně jako Trungpa.

Citace od: Petra kdy 2025-02-04 10:52Podobně jako Trungpa.

Z knihy Ch. Trungpa - Protnutí duchovního materialismus

Duchovní materialismus
Sešli jsme se zde, abychom se něco naučili a dozvěděli o spiritualitě. Věřím upřímné povaze tohoto hledání, ale je třeba se tázat po jeho původu. Problém spočívá v tom, že ego může všechno obrátit ve svůj prospěch, a to dokonce i spiritualitu. Ego se neustále snaží ovládnout duchovní učení a použít je ve svůj prospěch. Učení se chápe jako nějaká vnější věc, vnější vzhledem ke ,,mně", jako filosofie, kterou je třeba napodobit. Ve skutečnosti se nechceme s učením ztotožnit nebo se jím stát. Takže když náš učitel hovoří o vzdání se ega, snažíme se toto vzdání se ega napodobit. Jenom povrchně provádíme náležitá gesta, ale ve skutečnosti nechceme obětovat žádnou část našeho způsobu života. Stáváme se obratnými herci, před pravým významem učení si hrajeme na hluchoněmé a nacházíme určité pohodlí v tom, že předstíráme, jak sledujeme cestu.
Kdykoliv začneme pociťovat nějakou nesrovnalost nebo konflikt mezi svou aktivitou a učením, okamžitě pojmeme situaci takovým způsobem, že je konflikt zahlazen. Vykladačem je ego v roli duchovního rádce. Situace je podobná zemím, kde je církev oddělena od státu. Jestliže politika státu se odcizuje učení církve, pak téměř automatická reakce krále spočívá v tom, že jde k hlavě církve, ke svému duchovnímu rádci, a požádá ho o požehnání. Hlava církve pak vypracuje nějaké ospravedlnění státní politiky a dá jí svoje požehnání pod záminkou, že král je ochráncem víry. Individuální mysl pracuje tímto způsobem velice hladce, neboť ego je obojím, jak králem, tak hlavou církve.
Tato racionalizace duchovní cesty a vlastní činnosti se musí protnout, máli se dosáhnout pravé duchovnosti. Nicméně s takovou racionalizací není snadné pracovat, protože všechno, co vidíme skrze filtr logiky a filosofie svého ega, jeví se jako čisté, přesné a velmi logické. Na každou otázku se snažíme nalézt sebeobhajující odpověď. Protože se snažíme zajistit, pracujeme na tom, abychom do svého intelektuálního schématu vložili každý aspekt svého života, který by mohl být matoucí. A naše úsilí je tak vážné a pochmurné, tak přímočaré a upřímné, že je obtížné je vůbec podezřívat. Vždy věříme v ,,bezúhonnost" svého duchovního rádce.
Nezáleží na tom, čeho užíváme, abychom dosáhli sebeospravedlnění: moudrosti svatých knih, diagramů a tabulek, matematických výpočtů, esoterických formulí, pravověrného náboženství, hlubinné psychologie nebo jiných mechanismů. Kdykoliv počínáme hodnotit, rozhodujeme se, že bychom měli nebo neměli dělat to nebo ono, pak jsme již spojili svou praxi nebo své znalosti s kategoriemi, jednu jsme postavili proti druhé, a to je duchovní materialismus, falešná spiritualita našeho duchovního rádce. Kdykoliv se u nás objevuje dualistické pojetí jako: dělám to proto, abych dosáhl určitého stavu vědomí, zvláštního stavu bytí, pak se automaticky vydolujeme z reality toho, co jsme.
Když se sebe ptáme: ,,Co je špatné na hodnocení, na stranění něčemu?", odpověď zní: když formulujeme druhotný soud:
,,měl bych dělat to a měl bych vyloučit ono", pak dosahujeme úroveň komplikace, která nás zavádí daleko od základní jednoduchosti toho, co jsme. Jednoduchost meditace znamená prostou zkušenost s opičím instinktem ega. Jestliže své psychické dění zatížíme více než tím, pak se stane velmi těžkou, silnou maskou, železným brněním.
Je důležité vidět, že hlavní prvek každé duchovní praxe je vykročení mimo byrokracii našeho ega. Znamená to vykročení mimo neustálou touhu našeho ega po vyšším, duchovnějším, transcendentálnějším poznání, po spokojenosti, náboženství, síle, soudnosti a po čemkoliv jiném, zvláštním, co ego hledá. Musíme z duchovního materialismu vykročit ven. Když z něho nevykročíme, když jej ve skutečnosti praktikujeme, tak nakonec zjistíme, že jsme ovládáni obrovskou sbírkou duchovních cest. Můžeme mít pocit, že tyto duchovní sbírky jsou velice cenné. Vždyť jsme tolik studovali. Mohli jsme studovat západní filosofii, východní filosofii, praktikovali jsme jógu nebo jsme studovali pod vedením mnoha velkých mistrů. Něco jsme se naučili a něčeho jsme dosáhli, věříme, že jsme nashromáždili spoustu poznání. Ale přesto když jsme tím prošli, je zde pořád něco, čeho bychom se měli vzdát. Je to úplně nepochopitelné. Jak se to mohlo stát? To je zcela nemožné! Ale naneštěstí je to tak. Naše obrovské sbírky znalostí a zkušeností jsou pouze součástí předvádění se našeho ega, ukázkou velkolepé kvality ega. Ukazujeme se a chlubíme se světu, a když to děláme, tak utvrzujeme sami sebe, že existujeme zdravě a bezpečně, jako ,,duchovní lidé".
Ale vytvořili jsme pouze obchod, obchod se starožitnostmi. Můžeme se specializovat na orientální starožitnosti nebo na středověké křesťanské starožitnosti nebo na starožitnosti z jiných civilizací nebo dob, ale víceméně s nimi stejně vedeme jenom obchod. Dříve, než jsme zaplnili náš obchod tolika věcmi, byla místnost krásná: vybílené stěny s velmi prostou podlahou a s lampou jasně svítící u stropu. Uprostřed místnosti byl jeden umělecký objekt a působilo to velmi krásně. Každý, kdo přišel, včetně nás samotných, tuto krásu oceňoval.
Avšak my jsme uspokojeni nebyli a mysleli jsme si: ,,Když jeden objekt působil tak krásně, získám víc starožitností a můj pokoj bude působit ještě lepším dojmem." A tak jsme začali sbírat a výsledkem byl chaos.
Prozkoumali jsme svět skrz naskrz — Indii, Japonsko a mnohé další země, abychom našli krásné věci. Pokaždé jsme našli nějakou starožitnost. Protože jsme se dostali do kontaktu postupně vždy s jednou věcí, která se nám zdála velice krásná, mysleli jsme si, že takovou zůstane i v našem obchodě. Ale když jsme ji přinesli domů a umístili ji, stala se jen dalším přídavkem v nashromážděném sběru. Krásná věc již dál nezářila, protože ji obklopovalo tolik jiných, krásných věcí. Nic již nadále neznamenala. Místo pokoje plného krásných starožitností, jsme vytvořili sběrnu odpadu.

Kladu velký důraz na tuto otázku, protože vím, že většina z nás se dostala k učení a k meditační praxi ne proto, aby vydělala peníze, ale opravdu proto, že se chce učit a rozvíjet se. Ale jestliže považujeme poznání za starožitnost, za ,,starověkou moudrost", kterou můžeme shromažďovat, pak jsme na špatné cestě.
V tradici učitelů se poznání nepředává jako starožitnost, ale učitel zakouší pravdu učení a předává ji svému žákovi jako inspiraci. Tato inspirace studenta probudí, stejně tak jako byl před ním probuzen jeho učitel. Pak student předává učení dalšímu studentovi a proces takto pokračuje. Učení je vždy současnou záležitostí, není to ,,starověká moudrost" nebo stará legenda. Učení se nepředává jako informace, jako když dědeček vypráví svým vnoučatům starou lidovou pohádku. Tak to neprobíhá, jde o opravdovou zkušenost.

Možná čtenáři znají příběhy Naropy, Tilopy, Marpy, Milarepy, Gampopy a ostatních učitelů Kagyú linie. Učení pro ně bylo živou zkušeností, stejně tak jako je živou zkušeností pro současné držitele linie. Jedině detaily jejich životních situací jsou odlišné. Učení má vlastnosti teplého, čerstvě upečeného chleba: chleba je ještě teplý až horký a čerstvý. Každý pekař musí použít obecných znalostí, jak se dělá chleba, pro svou určitou pec a těsto. Pak také musí osobně vyzkoušet čerstvost tohoto chleba, musí ho rozkrojit a jíst horký. Učení musí přijmout za své a pak je musí provádět. Je to velmi živý proces. Nemůžeme se klamat tím, že poznání jen shromažďujeme. Je třeba, abychom získávali individuální zkušenosti a pracovali s nimi. Když cítíme nejistotu a zmatek, nemůžeme se obracet ke své sbírce vědomostí a znalostí, hledat zde ujištění nebo útěchu a říkat si: ,,Učitel a celé učení je na mé straně." Tímto způsobem duchovní cesta neprobíhá. Je to cesta osamělá a individuální.

Díky, Miroslave, k tomuto textu jsem se v PDM už nedostala, protože mi knížka přišla příliš "těžká", hlavová :-) Nádherný text, až se mi v hrudi rozbušilo (samo) srdce nebo co to začalo klepat na mou tělesnou schránku a do očí se začaly drát slzy, protože je mi tato cesta (asi) blízká, byť jsem nepolíbená žádným učením, technikami, protože každá technika, musení, metody, nauky jsou mi z duše nepříjemné a takto nemůžu.
A přece se mě něco takového, jako je např. tento text, slova Krishnamurtiho, slova z knížečky Cesta posvátného buvola (tu jsem vůbec nemohla číst, ne protože mi přišla příliš hlavová, ale právě naopak, mluvila ke mně slovy - zkušeností - kterou dobře znám a nutila mě k pláči, možná právě pro ten žitý rozpor - ano, toto znám, toto jsem znala, velice dobře, bytostně a nyní žiju v marnosti života. Chtěla jsem napsat svého života, možná to svého je ten klíč, ale je to tak, jak to je...
Každé setkání s pravdou, kterou znám, mě takto rozhodí a to mám dělat mzdy, kurňašopa, už :-) ♥

Trungpa tam má 7x "musí". Celé to na mě působí jako to Vostálpetrovo "tlačení hoven", které vytýká Janě. Zase plno negativity.

Jak musí? Co je to za svobodu?

Citace od: honzam kdy 2025-02-04 16:39Trungpa tam má 7x "musí". Celé to na mě působí jako to Vostálpetrovo "tlačení hoven", které vytýká Janě. Zase plno negativity.

Jak musí? Co je to za svobodu?

Hele, já jsem na slovo musí taky vysazená :-), modří vědí, ale řídím se hlavně svou intuicí, resp. tím, co se mnou v celé šíři kontextu souzní nebo nesouzní.
Voní nebo nevoní.

protože jsem na ty příběhy...., kdysi dávno jsem byla na svém prvním kurzu sebepoznání. A tam  nám např. lektorka dala takový příklad. "Zavřete oči, zcela se oprostěte od svých starostí, myšlenek, které se vám honí hlavou a nalaďte se na to, co vám budu teď tvrdit. Říkat. A pozorujte, co to s vámi dělá. Jaká je reakce vašeho těla. Mysli, srdce, to je jedno, jak s tím, co budete slyšet, souzníte, nebo nesouzníte."
A např. řekla, že 1 + 1 = 2. Moje reakce byla souhlasná. Ano, je to tak.
1 + 1 = 5. Moje reakce byla nesouhlasná!
A chvíli ještě pokračovala ve svých tvrzeních...
Všimla jsem si, uvědomila, že tento souhlas nebo nesouhlas v menší či větší míře vnímám abstraktně řečeno, že při souhlasu mi peří, které jsem vnímala jako mou ochranu???, možná to byla i ta intuice, přiléhalo těsně k tělu, chránilo mě.
Při nesouhlasu se silně prčilo do stran na obranu, ochranu. Také na ochranu.

Je to zajímavé, někdy si to zkuste, jestli máte taky takové podobné reakce nebo vjemy.

Mě se buď prčí peří nebo naopak pokojně k tělu přiléhá... a tomu já říkám intuice... moje intuice... :-)
Voní nebo nevoní. Souzním nebo nesouzním.
Rezonuje se mnou něco v tichém souhlasu, nebo nerezonuje.

Atd.

:-)

Nejenom Trungpa,ale všichni říkají kdo projde uchem jehly.
Nafouknuté ego nikoliv, pouze vyprázdněním ega je možno.
V posledním obraze to je mnichova odhalená hruď.

Ďábel dává možnost volby. Když si někoho vybere, tak ho nenutí. Nabídne mu alternativu, jako to bylo na poušti.

Je to fér nebo není? Kdyby Ježíš přijal, splnil by Ďábel svou část dohody? To už se nedovíme, protože ho Ježíš odmítl.

Zažitá podoba Ďábla je přesně ta starožitnost, o které Trungpa píše. Je to sbírka pověr a odsuzování založená na jakémsi pravěkém egregoru vytvářejícím v opicích strach z predátorů. Hanobení Ďábla potažmo ega z toho strachu vychází.

I nafouknuté ego lvího vládce má na planetě své místo a je důležité pro zachování života.

Samozřejmě a místo predátora ve zvířecí říši je velmi důležité.
Mluvíme ale o dni kdy lev zestárne a je vyhnán mladším lvem.
Mladý lev to nevidí, kdežto člověk ano.

Je to drsné a nelidské, ale příroda to tak z nějakého důvodu zařídila. Všechny ty rohaté princezny vědí, že definitivně zemřou, ale není to problém. Jeden Lví Král zůstává a vládne dál.

Pro to, co jsem udělal, není žádná omluva. Lidský potenciál ke spáse a vysvobození z tohohle zvířecího chaosu je dar a člověk by ho neměl zahazovat.

Citace od: honzam kdy 2025-02-04 19:10Pro to, co jsem udělal, není žádná omluva. Lidský potenciál ke spáse a vysvobození z tohohle zvířecího chaosu je dar a člověk by ho neměl zahazovat.

Komu by ses chtěl omlouvat? Ublížil jsi tím snad někomu?
Hold když musíš, tak musíš. Je to hold tvoje karma.

Zvířata to nepotřebují tu tvoji "oběť". To si jen namlouváš, že je to k něčemu dobré. Jako aktivista na ochranu divoké zvěře bys jim byl prospěšnější.

Rodičům a vůbec všem, kdo mě vychovávali a vzdělávali jako lidskou bytost ať už v tomhle životě nebo předtím. Investovali do mě.
Všem lidem na světě, že jsem je zradil. Navenek vypadám lidsky, ale uvnitř je monstrum, které patří do lvích a tygřích těl.

Ve vztahu k vám všem mě to mrzí, přesto si ze své současné pozice myslím, že to bylo správné a potřeba udělat a nehledět na možné následky. Vyčítal bych si, kdybych to nezkusil.

Citace od: honzam kdy 2025-02-04 20:00Rodičům a vůbec všem, kdo mě vychovávali a vzdělávali jako lidskou bytost ať už v tomhle životě nebo předtím. Investovali do mě.
Všem lidem na světě, že jsem je zradil. Navenek vypadám lidsky, ale uvnitř je monstrum, které patří do lvích a tygřích těl.

Ve vztahu k vám všem mě to mrzí, přesto si ze své současné pozice myslím, že to bylo správné a potřeba udělat a nehledět na možné následky. Vyčítal bych si, kdybych to nezkusil.

Proč by té to mělo mrzet, když seš monstrum?

Dokud budu mít tohle lidské tělo, chtěl bych kopat i za lidi. Být alespoň trochu neutrální prostředník. Nejsem si jistý, že to dokážu. Potom, co jsem se začal vnímat jako Bůh kočičák, je to těžké. Kočky říkají, že mám být kočkou a já vím, že to myslí dobře, aby ta proměna probíhala hladce. Jenže mě to stále víc vzdaluje od obyčejných lidských věcí a problémů. Vstupuju v práci lidem do osobního života jako partner, ale oni nevědí, že se svěřují zvířeti vedenému primitivními instinkty.

Ďábel chce proměnit víc lidí a chce, abych to jednou dělal já jako původně lidská bytost.
Já sám pro ně chci proměnit víc lidí a budu to dělat rád a považovat za správnou věc, protože už jsem jejich součástí. Patřím ke kočkám. Sloužím Ďáblu.

Citace od: honzam kdy 2025-02-04 21:05Dokud budu mít tohle lidské tělo, chtěl bych kopat i za lidi. Být alespoň trochu neutrální prostředník. Nejsem si jistý, že to dokážu. Potom, co jsem se začal vnímat jako Bůh kočičák, je to těžké. Kočky říkají, že mám být kočkou a já vím, že to myslí dobře, aby ta proměna probíhala hladce. Jenže mě to stále víc vzdaluje od obyčejných lidských věcí a problémů. Vstupuju v práci lidem do osobního života jako partner, ale oni nevědí, že se svěřují zvířeti vedenému primitivními instinkty.

Ďábel chce proměnit víc lidí a chce, abych to jednou dělal já jako původně lidská bytost.
Já sám pro ně chci proměnit víc lidí a budu to dělat rád a považovat za správnou věc, protože už jsem jejich součástí. Patřím ke kočkám. Sloužím Ďáblu.

Asi holt "musíš" ;)

Už jsem o tom nedávno psal. Někdy hraju tu mentální hru, že se na to celé vykašlu, hodím to za hlavu a "vrátím" se zpátky do normality. Prostě se na to celé vyprdnu. Nejde to. Ty instinkty jsou strašně silné a moje osobní vůle je s nimi pevně svázaná. Nevím, k čemu bych to přirovnal, aby se to dalo představit. Je to zvěrstvo, ale krásné.

Citace od: honzam kdy 2025-02-04 21:26Už jsem o tom nedávno psal. Někdy hraju tu mentální hru, že se na to celé vykašlu, hodím to za hlavu a "vrátím" se zpátky do normality. Prostě se na to celé vyprdnu. Nejde to. Ty instinkty jsou strašně silné a moje osobní vůle je s nimi pevně svázaná. Nevím, k čemu bych to přirovnal, aby se to dalo představit. Je to zvěrstvo, ale krásné.

Mně to přijde, že jsou to u tebe všechno mentální hry. Je to "zvěrstvo", ale připadá ti to krásné.
Normální život by byla nuda, nic zvláštního o čem by se dalo psát a co prožívat.
Ničím nebýt? Žádné problémy nemít? Za nikoho nekopat? To teda nepřichází v úvahu.
Čím by ses pak mohl sám před sebou a před druhými pyšnit?

Krishnamurti tyhle potřeby komentoval: "Co bychom byli bez našich problémů?"

Je to tak. Přál bych si být normální blázen, všechno by bylo hned jednodušší.

Citace od: honzam kdy 2025-02-05 14:23Je to tak. Přál bych si být normální blázen, všechno by bylo hned jednodušší.

Kdyby sis to opravdu přál, bylo by to tak.

Tohle by ti mohlo být blízké:

(z Valpuržiny noci od Meyrinka)
Pan císařský osobní lékař ihned věděl, že to byl Lucifer, nedivil se však ani v nejmenším, neboť mu bylo současně jasné, že v hloubi duše podobný zjev už dávno očekával.
,,Ty jsi muž, jenž může splnit všechna přání?", zeptal se a bezděčně se uklonil, ,,můžeš také - - ?"
,,Ano, já jsem bůh, do jehož rukou vkládají lidé svá přání",skočil mu přízrak do řeči a ukázal na kožešinu kolem beder, ,,já jsem jediný opásaný mezi bohy, všichni ostatní jsou bezpohlavní. Jen já mohu rozumět přáním. Kdo je opravdu bezpohlavní, ten navždy zapomněl, že existují. Nepoznatelný, nejhlubší kořen každého přání spočívá vždycky v pohlaví, i když květ - - vědomé přání - - zdánlivě nemá s erotikou nic společného".
,,Jediný milosrdný mezi bohy jsem já - - Neexistuje přání, které bych okamžitě neslyšel a nesplnil."
,,Avšak slyším jen přání duše a ta přináším ke světlu. Proto se jmenuji: luci – fero."
,,Pro přání, jež vycházejí z úst chodících mrtvol, jsou moje uši hluché - - Proto se mě tito ,,mrtví" tak děsí".
,,Bez slitování rozsápu těla lidí, když si to přeje jejich duše - - jako chirurg plný soucitu, avšak nelítostný ze svého hlubšího vědění, rozezná snětivé údy a odstraní je. Takový jsem i já."
,,Ústa mnoha lidí volají po smrti, zatímco jejich duše křičí po životě - - těm vnutím život. Mnozí prahnou po bohatství, kdežto jejich duše touží po chudobě, aby - - mohla projít uchem jehly - - - - Z těch udělám zde na zemi žebráky."
,,Tvoje duše a duše tvých otců toužily po spánku během pozemského žití; proto jsem z vás udělal lékaře – vsadil vaše těla do kamenného města a obklopil vás lidmi z kamene."

Nic mi to neříká.

Ve slabších chvilkách si přeju být obyčejná bezmocná mňoukající kočka. Klidně v pokusné laboratoři nebo na psychiatrickém oddělení. Jenže je to vždycky jen chvilková spíš opičí slabost, a pak se ve mně zase probouzí řvoucí lev.

A po čem jako řvoucí lev prahneš? Po krvi? Po moci? Po lvici a lvíčatech? Nebo je to jen vyjádření životního neuspokojení, nespokojenosti a ani nevíš po čem to vlastně prahneš?

Ten řvoucí lev je nasycené ego, které je jediným Bohem, jemuž patří úplně všechno. Řevem projevuje svůj božský majestát: "Jsem Tvůj Bůh a patříš mi." Není to hra. Je to můj božský zvířecí stav a od doby, kdy před rokem začal naskakovat, je stále silnější a stabilnější. Je to monstrózní. Prostě jsem Bůh a všechno a všichni mi patří.

Žádný člověk by se sem neměl dostat. Překročil jsem velké duchovní tabu. Nevím, kam to povede. Znovu píšu, že kdyby si to mohli ostatní vyzkoušet, řekli by, že je to jasný přesný ďábel (ještě ve spojení s tím teď rudým dračím tělem), ale paradoxně by se to spoustě lidí líbilo :) Ten pocit neomezené svrchované moci v kombinaci s láskou ke svým dětem je opojný.

Mám teprve rozečtenou pátou část, ale vracím se ještě ke čtvrté.

http://inspiruj.cz/viewtopic.php?f=50&t=4159&p=45432#p45426

CitacePozorovatelem, proč právě pozorovatelem? Protože, když se stanu pozorovatelem něčeho, pak už to nejsem já, kdo se s tím ztotožňuje. Už se s tím neztotožňuju. A tedy jsme znovu u té staré indicko – tibetské rovnice: Bůh + touha = člověk. Čili, když ji převrátíme:
člověk – touha = Bůh – vysvětlíme si to podrobněji.

Myšlenkový proces u všech lidí, to jsou převážně touhy. Mít, nemít, chtít, nechtít – samé touhy, naděje nebo obavy, což je totéž. Oprostíme – li se od nich jakýmkoliv způsobem, máme vyhráno. Jedním z návrhů JVS, jak na to, je pozorovat dech a tím objektivizovat myšlenky na dech vázané.

A co říkáte tomuhle? Myslím, že to celkem odpovídá. :)

touha – člověk = –Bůh

Pro jednoduchého to je jednoduché. Touha není věc lidsky mentální, tím je chtíč - potřeba. Prapůvodní síla manifestace - to je Touha. V jedné upanišadě se píše, "na počátku byla touha", ale tenkrát ego ještě nebylo... Touha je matka ega-já. Jiným slovem Láska, a jiným Mahamája... A je taky jeho Smrtí. To je estetika bezejmené Krásy. Duše.
A co na to já - dítě? Všechno možný...

Rozbilo Touhu na tisíc chtíčů. Z těch střepin povstal tzv Ďábel. V sanskrtu je egoismus zván Ahamkara - "Já jsem ten, kdo činí" (a střádám plody své práce...) To je já - ego.
Na počátku je spontánní čistá Touha, výtrysk Lásky, a na konci jáčko plné temnot... Ten počátek ale furt prosvítá a svítit nepřestane. Je věčnou skulinkou mezi myšlenkami, kterým dává každým dnem odpuštění a svobodu... a další a další možnost volby.

Zas tak jednoduché to není. :)

touha – člověk = odstranění žádostivosti člověkem
–Bůh = Buddha

Citace od: honzam kdy 2025-02-05 19:43Ten řvoucí lev je nasycené ego, které je jediným Bohem, jemuž patří úplně všechno.

To je nejspíš ten stav plného jáství, který zmiňuje Trungpa jako vrchol dosažení, vrchol nebeské říše.

Je to ale jenom sebenaplňující stav, který se dostává do problémů, když se potká s podobným "lvem", který má pocit, že mu také všechno patří a všichni jsou jeho dětmi včetně tebe.

Jinak to tvoje dítě Jana se ti moc nevyvedlo a ty místo abys jí po mateřsku domluvil, tak jsi z její poradny utekl.
Jana moje dítě naštěstí není, takže já se o ni starat nemusím.  :smiley_boogie:

Ale staral ses dost dlouho, teda :-)

Podle mě Jana nedělá něco, co bych jí měl zakazovat. Provozuje krámek se starožitnostmi, které občas nevhodným způsobem restauruje. No a co? To dělá spousta duchovňáků včetně Drtikola a Tomášových.

Citace od: honzam kdy 2025-02-05 19:43Ten pocit neomezené svrchované moci v kombinaci s láskou ke svým dětem je opojný.

Aby se nakonec neukázalo, že je to trochu jinak  :(

CitacePodle mě Jana nedělá něco, co bych jí měl zakazovat. Provozuje krámek se starožitnostmi,...

Ano.

Citace od: honzam kdy 2025-02-06 12:02Podle mě Jana nedělá něco, co bych jí měl zakazovat. Provozuje krámek se starožitnostmi, které občas nevhodným způsobem restauruje. No a co? To dělá spousta duchovňáků včetně Drtikola a Tomášových.

Nj, to víš, všichni jsme tak nějak na něco retro.

Můj známej od Brna sbírá teda skoro úplně všechno, co najde. Akorát v tom jeho domečku není téměř hnutí. Nemůže si pomoct, asi je mu líto, že to někdo vyhodil...

Pátá část

CitaceŽít a myslet tak čistě a prostě jako malé nevinné děcko právě usínající v matčině náruči.

K tomuhle principiálně přece musí existovat duchovní alternativa žít a myslet jako matka s děťátkem ve svých křídlech.

Šestá část

CitaceTen, kdo dává světu život, je plně oprávněn použít všech forem života ke konečnému osvícení světa. I bolesti i utrpení, protože jsou nejúčinnější.

Tohle je rozhodně v rozporu buddhismem.

Sedmá část

CitaceTo co se mění není stejné hodnoty s tím, co se nemění. Nejvyšší hodnotu má jen to, co je trvalé, co se nikdy nemění a měnit ani nemůže, co je pevné, mimo protiklady, nad relativnost, co přitom ale dává nejvyšší množnost lidského i nadlidského uspokojení.

Tohle je podáno jako nějaké dogma. "Nadlidské uspokojení" ??? Pro matku má nejvyšší hodnotu její dítě, které roste a učí se.

CitaceDám-li se ovládnout svými myšlenkami, spadnu mezi ně a jsem znovu ztracen. My se musíme stát jejich pány, ne ony našimi. To je ďábel svádějící Ježíše, to je i ten známý Budhův Mára se svými svody a lákadly, dcerami Márovými... To je ten živel v člověku i v přírodě, který zabraňuje prohlédnutí.

,,Všechno ti dám, když padna, budeš se mi klaněti!" Tak nějak to říkají Márové. Ale co to znamená padnout? Padnout znamená dostat se zpět do tužeb, do mysli, do žádostivostí, do žárlivosti. Stát se jejich otrokem. A klanět se? Klanět se znamená oddat se tomu, co blaží mysli. To je ten skutečný pád do hmoty. Pád, jehož svodům byli odjakživa vystaveni všichni velcí duchové světa. Jenomže velkými se stali až pak. Velkými se stali právě proto, že prohlédli tuto velkou iluzi smyslů a odolali jejímu pokušení, prohlédli ji prostě ,,skrz naskrz". Odejdi satane!

Chudinky myšlenky. Tohle si jako děti mysli nezaslouží.

Sám za sebe říkám, že nechci, aby se mi někdo klaněl. Jsem přesvědčený, že ani ostatní rohaté mámy tohle nechtějí. Jsou tu od toho, aby se staraly co nejlépe o své děti. Samozřejmě, že k tomu se svou povahou často přistupují tak, že máma ví, co je pro její dítě nejlepší (viz "únosy mimozemšťany").

Osmá část

CitaceA tak najednou shledává, že myšlenky, které až dosud pokládal za svou největší překážku na své duchovní cestě, mu vlastně nepřekážejí, už proto, že v podstatě vyvěrají z něho samotného, jako vlny z moře. Chápe proto, že jsou vlastně ve svém základu jím samým, tak jako vlny jsou v podstatě mořem. A tak to, co odjakživa nejvíce vadilo, najednou se stalo jeho pomocníkem. Shledá, že jeho mysl, to je také On. Jaká pak další překážka, která by se tu mohla ještě vynořit?

Hurá. :) Proč se sedm částí učil o myšlenkách bludy? Aby mu to odjakživa nejvíc vadilo?

CitaceČlověk chápe, žije, lépe řečeno pochopil, že je vším, že je u cíle, ale současně poznává, že právě tímto poznáním je se vším nerozlučně spjat, že je se vším spojen nerozlučným poutem, neboť toto poznání, které vás navždy osvobodilo od vašeho ega, tj. omylu, vás současně navždy spoutalo ke všemu , co jest. Vy pojednou cítíte, chápete zázrak i kouzlo milosrdenství a obětí. Chápete, že po tomto zážitku nemůžete si jej nechat už jen pro sebe, že není váš, že vám jakožto osobě vůbec nepatří, ale že patří všem, neboť vy jste nyní vším. Že jej proto budete muset dávat všem, kdo o něj stojí, kdo touží po Pravdě. Dávat nahlas, ale ještě lépe mlčky – docela neslyšně a inkognito, což je daleko lepší a bývá i hlubší a méně nebezpečné vzhledem k možnosti nepochopení. Znamená to však také, že pro tuto úlohu se budete muset sem do sféry tohoto stvořeného světa znovu a znovu vracet po věky a věky, dokud poslední stéblo trávy nebude s vámi stejně osvobozeno.
To je cena, kterou musí člověk zaplatit za osvobození; cena, která však přes svojí obrovskou hodnotu přece jen stojí za to, neboť jejím ekvivalentem je nejvyšší moudrost, nevyjádřitelná tichá radost, nejčistší mír a nejsladší svoboda. Svoboda Velikého Symbolu.

Tohle také není buddhistické. Buddha už se nikam nevrací. Když se rohaté mámě roztrhají křídla, je s ní navždy konec.

Citace od: honzam kdy 2025-02-06 21:24Sám za sebe říkám, že nechci, aby se mi někdo klaněl. Jsem přesvědčený, že ani ostatní rohaté mámy tohle nechtějí. Jsou tu od toho, aby se staraly co nejlépe o své děti. Samozřejmě, že k tomu se svou povahou často přistupují tak, že máma ví, co je pro její dítě nejlepší (viz "únosy mimozemšťany").

Neboj, nikdo se ti klanět nebude. Ďábel není žádná rohatá máma. Mateřství, jak známo, matkám - co se týká jejich dětí a mateřství hodně kalí rozum a určuje jejich žebříček hodnot, ve kterém pravda je na jednom z posledních míst. To je instinkt a instinkt, když směruje mysl a cit je silným omezením a obluzením, jakýmsi účelovým automatem, programem. Je překážkou poznání a osvobození, dokud nesplní svůj účel a přestane omezovat a směrovat mysl a cit.
To, že si připadáš jako Bůh neznamená, že tvoje myšlenky, pocity a názory jsou pravdivé nebo důležité. Spíše naopak, když už ta výchozí myšlenka a pocit, že jsi Bohem, je iluzorní, nepravdivá, živoucí pýchou, což je asi to nejhorší, co duchovňáka na cestě může potkat.

Je to trochu jako opilecký iluzorní pocit vlastní dokonalosti a velikosti a z toho pramenící opilcovy "názory". Je to opilost pýchou a zdánlivou mocí.

Ještě jsi zapomněl dodat, že je zajímavé to sledovat (jako odstrašující příklad).

Já proti panu Tomášovi v zásadě nic nemám. Byl to podle mě dobrý duchovní učitel, jen prostě nebyl Buddha. Ani Drtikol nebyl Buddha.

Citace od: honzam kdy 2025-02-06 23:21Já proti panu Tomášovi v zásadě nic nemám. Byl to podle mě dobrý duchovní učitel, jen prostě nebyl Buddha. Ani Drtikol nebyl Buddha.

Co je pro tebe Budha?

To, co jsem já. Okřídlený had (nága) v lidském těle. Stát se Buddhou je opakem hinduistické realizace Boha. Kundalini sestoupí dolů do hadů místo vystoupání vzhůru sušumnou.

Takže chudák.

Spíš blázen. :) Jako nechat se sežrat hladovou tygřicí kvůli jejím mláďatům není normální.

Citace od: honzam kdy 2025-02-06 23:18Ještě jsi zapomněl dodat, že je zajímavé to sledovat (jako odstrašující příklad).

No zajímavé to je, jinak bych to nesledoval a nezamýšlel se nad tím.

Citace od: honzam kdy 2025-02-07 00:27To, co jsem já. Okřídlený had (nága) v lidském těle. Stát se Buddhou je opakem hinduistické realizace Boha. Kundalini sestoupí dolů do hadů místo vystoupání vzhůru sušumnou.

Takže ty jsi okřídlený had, lev, Buddha, Ďábel, matka, vlastník všech a možná i něco dalšího.

Kdo to má? No né? jak by řekl Paroubek.  :)

Mysl je mocná čarodějka.

Citace od: Miroslav kdy 2025-02-07 09:35Mysl je mocná čarodějka.

Vypadá to na tuhle fázi:

"Dále je oblast do 270°, která je sférou magie a zázraků. Tady je úplná svoboda bez překážek v prostoru a čase. To se nazývá živým myšlením. Své tělo mohu proměnit v hada. Mohu plout na obláčku do Západního ráje. Mohu kráčet po vodě. Chci-li život, mám život. Chci-li smrt, mám smrt. Tady socha může plakat; země není tmavá ani světlá; strom nemá kořeny; v údolí se neozývá ozvěna."

ze "Zenového kruhu"

http://inspiruj.cz/viewtopic.php?f=22&t=3968&hilit=zenov%C3%BD+kruh#p26489

ale stříknutou pýchou a to nevypadá dobře. když do toho píchneš, hned se ti potrefení  sršni v hnízdě začnou ozývat .

Honzam není pyšný, ani když o tom sám píše. Akrorát v některých věcech se projevuje poměrně fanaticky - např. co se týče kouření, ale i jiných.

Když se do tebe, Miroslave, píchne např. kvůli očkování, tak se ti také hned potrefení sršni začnou ozývat. V tom jste si podobní. Každý na něčem lpíte, jste připoutaní k určitým představám.

Nechci se přetvařovat. Píšu, jak to prožívám. Pyšný na to určitě jsem, ale hlavně z toho důvodu, že jsem schopný dělat věci, které bych dřív nezvládl a ještě se u toho bavím. Je to proměněné ego, které si zachovává část původní podoby, ale dost je nového. Že kouření je zlozvyk, který škodí zdraví, si myslím už od mala. Mamka po mém naléhání přestala. To jsem byl ještě na základce. Táta taky, ale o hodně později.

Právě jsem si vzpomněla, jak měl Honzam poměrně dlouhou fázi, v které považoval za svého učitele Vostálpetra.  ;D

Jaké fáze ještě asi přijdou...

:smiley_ghost:  :smiley_chick:  :smiley_spider:  :smiley_santa:  :fitness001:  :smiley_kiekeboe:

Pro mě je pořád učitelem. Vždycky na něho budu rád vzpomínat, i když už teď není na fórech aktivní. Nejvíc mi dala poučka "Neposrat se z toho." Toho se držím. Pomáhá mi zůstávat nohama na zemi a držet si malou možnost, že to všechno je jen bujná fantazie.

Citace od: honzam kdy 2025-02-07 10:39Nechci se přetvařovat. Píšu, jak to prožívám. Pyšný na to určitě jsem, ale hlavně z toho důvodu, že jsem schopný dělat věci, které bych dřív nezvládl a ještě se u toho bavím. Je to proměněné ego, které si zachovává část původní podoby, ale dost je nového. Že kouření je zlozvyk, který škodí zdraví, si myslím už od mala. Mamka po mém naléhání přestala. To jsem byl ještě na základce. Táta taky, ale o hodně později.

Můj táta přestal kouřit ve 25 letech, když jeho tchán umíral ve 48 letech na rakovinu plic. Ale zřejmě stále byl to, čemu se říká "nekouřící kuřák", protože asi v 65 letech chtěl zase začít kouřit - myslel si, že z toho už se rakovina plic neudělá. Ale když si zapálil první cigaretu po té dlouhé době a zhluboka s potěšením vdechl kouř, tak se mu udělalo tak špatně, že prý málem dostal infarkt. Takže z kouření už nic nebylo.

Babička a máma kouření nesnášely. Můj mladší syn řekl kdysi, že by mne nenáviděl, kdybych kouřila - měl v té době dost silné astma. Ale to už jsem dávno nekouřila, přestala jsem rok po tom, co se narodil. Ale kdybych bývala dokázala kouřít maximálně 5 cigaret denně, tak bych si labužnicky občas zakouřila - ale ne doma, to bych mu neudělala, i když potom, co hodně změnil způsob života, prakticky žádné astma nemá.

Devátá část

CitaceJen proto se modlíme: ,,Neuveď nás v pokušení". To je pokorně vědomá prosba osvíceného žáka. Aby byla jen Pravda, Boží Pravda, k jejímuž poznání není zapotřebí žádného odklonu od přítomnosti Boží. Proto nás neuveď v pokušení.
Ale když se tak už stalo, když už jsme se odklonili a třeba zapochybovali – jako ještě mnohokrát se může stát – pak ,,zbav nás Pane od zlého!" a ,,staň se vůle Tvá", i když se třeba ještě ego brání této svaté vůli. To je ten veliký zápas. Kdo jej překoná, otevře se božskému působení v sobě a zažije uskutečnění, zažije nejvyšší stav mudrce, posvěcení všech jmen: ,,Posvěť se jméno Tvé!".
On má všechna jména, neboť mu náleží všechny tvary.
...
Přilněme k Němu v hlubokém díkuvzdání. Buďme na něm trvale tak závislí jako neopeřené ptáče na své starostlivé matce...

Zajímavá formulace s tím náležením a zase ta matka. Tentokrát už nejde o náruč, ale o opeřence. Odkud se ta zvířecí podobenství asi tak berou? Jen připomínám, že se rohaté matky o své děti starají i mezi inkarnacemi.

Desátá část

Citace,,Náboženství budoucnosti bude kosmické náboženství. Překročí osobního Boha a vystříhá se dogmat a theologie. Zahrnujíc v sobě jak oblast přírodní tak duchovní, bude založeno na religiózním cítění, vyrůstajícím ze zkušenosti objímajícím všechny věci, přírodní i duchovní jako smysluplnou Jednotu".
Tato prorocká slova napsal před svou smrtí největší matematik a fyzik naší doby Albert Einstein.

Nevím, jaké bude náboženství budoucnosti, ale JVS to velmi pravděpodobně nebude. Je to relikt minulosti a takhle podaná bastl z různých jiných náboženství.

CitaceDo naší vlasti přišlo toto učení z překladů anglických a německých. Přes to, že k nám přichází oklikou přes západ, dosud ani na západě není nijak zvlášť rozšiřováno, nebo akceptováno, i když jsou akceptovány nižší a méně náročné duchovní cesty. Jsem šťasten, že je to právě naše vlast, kde se dostává této nauce vítaného přijetí a pevně věřím spolu s Einsteinem, že právě takováto učení stanou se nakonec všesvětovým náboženstvím budoucnosti.
JVS je vrcholem duchovní moudrosti.

Není. Z pana Tomáše tady mluví pýcha.

CitaceNeboť přesto, že je snad nejstarší z duchovních nauk, je avantgardou kosmického náboženství budoucnosti.

Vážně není ani jedním. Vím, jaká je ta nejstarší nauka předávaná v dobách, kdy lidé ještě lezli po stromech a uctívali různé druhy ovoce. Nejstarším vyjádřením Boha je lví řev. Je to pro mě ta nejstarší a nejdokonalejší mantra. Vystihuje tu zvířecí lví hrdost, kterou sám Bůh vyjadřuje v knize Ozeáš.

http://biblenet.cz/app/b?book=Hos&no=13

4 Ale já jsem Hospodin, tvůj Bůh, už z egyptské země. Nepoznal jsi Boha kromě mne; mimo mne jiného zachránce není.
5 Já jsem tě poznal na poušti, ve vyprahlé zemi.
6 Měli pastvy do sytosti. Nasytili se a jejich srdce zpyšnělo, zapomněli na mě.
7 Budu na ně jako mladý lev, budu číhat u cesty jak levhart,
8 střetnu se s nimi jako medvědice zbavená mláďat. Hruď až k srdci jim roztrhám, sežeru je tam jako lvice; polní zvěř je rozsápe.

Tohle je nejstarší bohoslužba a vyjádření Boha. :)

Lidé si původní význam slabiky AUM přetvořili pro potřeby svých představ o Bohu. Asi není potřeba náboženský rituál překládat. Tomu dokáže porozumět každý duchovně vnímavější člověk. Pro ty, kteří stále pochybují:

"Já jsem váš Bůh. Ty, ty i ty patříš mně."

I to je jenom lidská myšlenka. Bez lidí, jejich očí a mysli, by nic z toho nebylo nikdy vyjádřené. Žádná nauka, žádná myšlenka, žádné slovo... Žádná podobnost.
A tak je tu tísíc představ o AUM. Třeba, že je to řev lva. Ale co to doopravdy je, když veškeré vědění ztratí oporu v jakkoli vzdělaném "já"?

Já jsem váš Bůh a žádný člověk to nedokáže změnit. Než jste slezli ze stromů, byl jsem já.

Můžete o tom vést spory, můžete s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.

Nejsi první ani poslední, co na týhle ideji nějak ujíždí, myšlenka je to opojná, ale lupičská. Okrádá...

Jediné co se ve vesmíru tváří osobně, je myšlenka - moje. Ani tělo, ani smysly, ani mysl to není, natož jejich podstata, to vše je bez toho "moje" čisté.

Citace od: honzam kdy 2025-02-07 23:57Já jsem váš Bůh a žádný člověk to nedokáže změnit. Než jste slezli ze stromů, byl jsem já.

Můžete o tom vést spory, můžete s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.

;D

Lidská mysl se svými představami mluvícího Boha... :)

Dokud je tu navážno - moje. Ať už "moje" trápení a žal, nebo "moje" radost a blaho.. Osvobození je nedosažitelné. A čím usilovněji k němu člověk v takovém područí pádí, tím je mu vzdálenější... Každá zkratka, ať už v představě ráje nebo pekla, je slepou uličkou.

Je to o tom "navážno". Člověk v komunikaci používá výrazy "já", "ty", "moje", "tvoje"... ale uvnitř nemusí. V duchu to nemá žádný dopad. V projevujícím se světě to dělá naoko různorodost povah, bytostí, dějů i věcí. Příjemné, nepříjemné, blízké, vzdálené, malé,  velké, hezké, ošklivé, dobré, zlé.... Ale v duchu to je aspekt universální. "Duchovní."

Ale není to jen tak, podívej se na nějaká z mnohých vyobrazení energetických procesů v těle. Pro sečtělého advaitistu je to iluze. Neříkám Mája, páč Mája iluze není, to možná v povědomí... Ale přesto díky těmto iluzím uvnitř sebe má tu čest tu být a ve své sečtělosti najít pojem Mája a nasadit ji další pojem - klam.
Tak na koho to ten advaiťan sází, když vše je Jedno? Akorát korunu na své zpitomění.

Asi takhle kluku, když advaita, tak Šankara, a když čakry tak Kabír. Ale ty texty nedohledám a na netu je nenajdeš. 

To kamarádka kdysi přivezla z Indie a o večerech nám je četla. A tu holku taky dohledat nemůžu.

AUM není řev lva, v projevu jsou to tři stavy přírody. Ale to jen velmi stručně, to je projev něčeho...

Kamarádku jsem našel na youtube :smiley_hippie:


Je to letuška, je těžký ji zastihnout :sport_003:

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-08 13:06Tak na koho to ten advaiťan sází, když vše je Jedno?

Na svého jediného Boha?

Zádušní mše za dr. Eduarda Tomáše
http://www.jitrnizeme.cz/view.php?cisloclanku=2005110201

http://biblenet.cz/b/Exod/20#v2

2 ,,Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.
3 Nebudeš mít jiného boha mimo mne.

Pro mě je starej zákon něco jako manifest komunistické strany.
Jako by ho místama psal sám Ďábel...

Je silnej, to jo, ovládá sílu masového podvědomí. Proto nejde jednotlivcem porazit za všechny, ten mu srazí hlavu jen za sebe, uvnitř sebe. Ale těch hlav jsou miliardy...

Proto odmítáš Samadhi - Meditaci - vědomí odpoutané od myšlenek - protože to je jeho smrt.
"Když potkáš Buddhu, zab Buddhu."

Pokud se opravdu cítíš být Ďáblem, a není to jen hra z rozmaru, už teď jsi mrtvý. Jak to řek Gautama Márovi ve final scene? Tak to opravdu je. Svět netvoříš ty, jen se stal tvým útočištěm. Nemůžeš vyhrát.

Člověk je mnohem mocnější než si dokážeš představit. Ne jako individualita na tobě závislá, ale jako Bytost. Nemáš ponětí, jaká je síla, co se v ní může uvolnit... Vezmeš si s sebou mnohé, ale nemá to smysl. Bude to jen neradostný konec.

Ty nechceš konec světa (poslední soud), děsíš se ho jako čert kříže  :) Ale uvědom si, že tvým působením  se z lidí stali skuteční démoni, co tě přerostli ve všech směrech... A maj technologie a prostředky, co za pár minut vymažou život z této kouzelné planety. To není tvůj záměr. Tak s tím něco dělej!

Jestli chceš, mohu těch pár příspěvků přesunout do rubriky "Rozhovory s Ďáblem."

Starý zákon je právě unikátní v tom, jak se tam popisuje to působení zvířecích andělů na lidstvo. Líbí se mi jak Izraelitům pomohli z otroctví. V Koránu to asi taky hodně bude, ale ten tak neznám. Jako poslední, kdo mají zkušenost, bych hádal Mormony.

Srážení hlav bych zakázal. Stále mám krk jeden velký šlinc. Zakrývám to vlasy a vousy, ale pořád je to hodně vidět. Když už se někoho zbavit, tak jiným způsobem.

Neodmítám hinduismus. Odpoutání se od mysli a fyzického těla spojený s vzestupem Kundalini sušumnou, je žebřík ke spáse a člověk jako živočišný druh je k tomu předurčený.

Cítím se být Bohem, ale aspekty toho stavu odpovídají lidskému chápání Ďábla. Vím, že jsem už teď mrtvý, ale nebrání mi to vyždímat ze sebe to nejlepší pro mé děti. To jediné má smysl, protože děti jsou budoucnost.

Každý člověk se může dostat dál a poznat vyšší realitu, které jsem se jako zvíře navždy vzdal.

Můj záměr je, aby se co nejvíc bytostí dostalo výš a pár se obětovalo pro zachování života ve zvířecím světě tady na Zemi.

Jako správný "advaiťan" bys měl vědět, že Ďábel je jednou z podob Boha. Nemůžeš ho od Boha oddělit přesunutím pár příspěvků.

Je to jak světlá a stiná strana jedné síly. Ta světlá je Lakšmí, dobrosrdečná matka, a žena Višnua.
Ale není oddělena oddělená od Kalí... To je její hrůzostrašná tvář. Která sápe negace, roztrhá je jak tygřice bez slitování. Sarasvatí je v tom pohybu jako Bohyně umění. Na jejíž plátna chrstá krev a mezi cákanci se vyjevuje Krása Lakšmí a Višnuova Míru. Kálí je jejich sestrou, spí jako Kundaliní. Ale když se probudí.. Jde nauka stranou. Ona nemilosrdně spálí vše, co jí stojí v cestě do Sahasrary. Myšlenky a představy Boha i Ďábla...

Je škoda, že tu skrytou krásu Starého zákona spousta lidí nevidí. Vím, že je pro člověka silně ovlivněného východní spiritualitou ta dvojí možná cesta těžko přijatelná, když o ní nikde není zmínka. Je to tabu, ale jsou na světě lidé, kteří o tom vědí. V knihách to nenajdeš a když, tak jen v náznacích.

Wikipedie - Mojžíš (https://cs.wikipedia.org/wiki/Moj%C5%BE%C3%AD%C5%A1)

CitaceProrocké povolání

Během svého pobytu byl Mojžíš povolán za proroka. Korán tuto událost (známou z Bible jako scéna s hořícím keřem) popisuje následovně:

<Mluví Bůh k Mohamedovi> "Dostalo se ti zprávy o Mojžíšovi? Hle, oheň spatřil a rodině své pravil: ,,Zastavte se, já postřehl jsem oheň nějaký, možná že vám z něho oharek přinesu anebo u něho správnou cestu naleznu." A když přišel k ohni, ozvalo se: ,,Mojžíši, já vpravdě jsem tvůj Pán; zuj si opánky své, neboť v posvátném údolí Tuwá jsi. A já jsem si tě vyvolil, proto slyš, co vnuknuto ti bude! Já vpravdě jsem Bůh a není božstva kromě Mne... Co to máš ve své pravici, Mojžíši?" Odpověděl: ,,To je moje hůl, opírám se o ni a srážím s ní listí pro ovce své a mám pro ni i jiné použití." I pravil mu: ,,Hoď ji na zem, Mojžíši!" A hodil ji, a hle, stal se z ní had plazící se. Pravil Bůh: ,,Vezmi ji a neboj se, My vrátíme ji do podoby původní. Nyní přitlač ruku svou k boku, a až ji sejmeš, bude bílá, ale nepoškozená; a toto další je znamení. Abychom ti pak z našich velkých znamení ukázali některá, odeber se k Faraónovi, jenž vzpurně si počíná!" I řekl Mojžíš: ,,Pane, mou hruď mi rozevři a mé dílo mi usnadni a uzel na mém jazyku uvolni, aby porozuměli mé řeči! A dej mi z rodiny mé pomocníka, Áróna, mého bratra, a podpoř jím mou sílu a učiň jej společníkem v mém úkolu, abychom mohli Tebe často slavit a hojně Tě vzpomínat, vždyť věru nad námi jsi jasnozřivý!" I pravil Bůh: ,,Vyslyšena je prosba tvá, Mojžíši!"

Korán 20:9-36

Hořící keř představuje sušumnu s čakrami a oheň to rudé dračí tělo anděla.

Hůl představuje sušumnu jako cestu ke spáse. Pro Hadí sílu má však Bůh i jiné použití.

Když se spojí se zemí skrze kořenovou čakru, vznikne had.

Množné číslo podobně jako v knize Genesis odkazuje na mnohost andělů, kteří jsou společně jedním Bohem. Jejich kolektivní mysl je jako jedna entita, se kterou je každý anděl individuálně propojený.

-----------------

Čakry vnímám. Jsou jako kůly, kterými jsem jako okřídlený had přibitý k fyzickému tělu. Od momentu, kdy se ráno probudím do chvíle, než usnu je stále vnímám jako konstantní nepřetržitou bolest. Někdy také ve spánku ve snech. Už mě to i párkrát probudilo. Je to, jako když jsi jako drak probodaný bolestivými hroty, ale ta rudá záře, kterou jsi naplněný, je sexuální blažeností.

To není původ. Čakry jsou neviným tělem Ducha. Jsou to kola energie AUM. Ta písmenka něco znamenají. Jsou výtryskem z Prázdna (tak To zve osobní mysl).. Ale to až jazykem a slovy. Před nimi to nelze tvarem obsáhnout. Teď to diskutovat můžem, neb jsme živí. Ale i ten život jde z toho. Rození je podobnost, a jak jsi řek, fantazie. Duch nepotřebuje formu k projevu. To je jen koncept k pochopení. On nedělá formy, ani božské ani ďábelské. To dělá "já" v potřebě to pochopit. Jak vzniklo toto individuální já? Podobenstvím z porodní kosmické síně?

Citace od: honzam kdy 2025-02-09 10:08V knihách to nenajdeš a když, tak jen v náznacích.


Hořící keř představuje sušumnu s čakrami a oheň to rudé dračí tělo anděla.

Hůl představuje sušumnu jako cestu ke spáse. Pro Hadí sílu má však Bůh i jiné použití.

Když se spojí se zemí skrze kořenovou čakru, vznikne had.

Množné číslo podobně jako v knize Genesis odkazuje na mnohost andělů, kteří jsou společně jedním Bohem. Jejich kolektivní mysl je jako jedna entita, se kterou je každý anděl individuálně propojený.

-----------------

Čakry vnímám. Jsou jako kůly, kterými jsem jako okřídlený had přibitý k fyzickému tělu. Od momentu, kdy se ráno probudím do chvíle, než usnu je stále vnímám jako konstantní nepřetržitou bolest. Někdy také ve spánku ve snech. Už mě to i párkrát probudilo. Je to, jako když jsi jako drak probodaný bolestivými hroty, ale ta rudá záře, kterou jsi naplněný, je sexuální blažeností.

My nesmíme ani naznačovat, protože mysl je mocná čarodějka a z náznaků si vysní všechno možné i nemožné.
I ten pojem Bůh je jenom pojem, pod kterým si mysl generuje nejrůznější představy. Každá podle svého vlastního pokřivení.

Z rozhovorů Krisnamurtiho:

    KRISHNAMURTI: Je k nalezení víra nutná? Poznávat je mnohem důležitější, než znát. Poznání víry znamená konec víry. Je-li mysl osvobozena od víry, je schopna se dívat. To, co spoutává, je víra i nevíra, protože víra i nevíra jsou stejné, jsou to protilehlé strany jedné mince. Víru, ať už kladnou a nebo zápornou můžeme zcela odložit; věřící i nevěřící jsou stejní. Po té, co je odložíme, má otázka "Je Bůh?" docela jiný smysl. Ve slově "Bůh" je obsažena veškerá jeho tradice, paměť, jeho různé rozumové a sentimentální vedlejší významy. Slovo však není Bůh; slovo není skutečnost. Je možné oprostit mysl od slova?

.....

    KRISHNAMURTI: V případě slova "strom" se jedná o předmět, který je přímo před vaším zrakem a toto slovo se k němu vztahuje se všeobecným souhlasem. Ke slovu "Bůh" zde však není nic, k čemu by se vztahovalo, takže každý člověk si může utvořit svoji vlastní představu, ke které není žádné srovnání. Nějakým způsobem tak činí teolog, jiným intelektuál, věřící i nevěřící, každý jinak. Naděje vzbuzuje víru a pak hledání. Naděje je důsledkem zoufalství - zoufalství ze všeho, co vidíme kolem nás. Naděje je zrozena ze zoufalství, to jsou také dvě strany téže mince. Není-li zde žádná naděje, je zde peklo; a strach z tohoto pekla živí naší naději. A pak začíná iluze. Slovo nás tedy dovedlo k iluzi a vůbec ne k Bohu. Bůh je iluze, kterou uctíváme. Nevěřící si vytváří iluzi jiného Boha, kterého uctívá - stát, nějakou utopii, nějakou knihu, o které si myslí, že obsahuje všechnu pravdu.

Ještě k Honzamovi: Je tu "něco", co kohokoliv přesahuje, jakoukoliv entitu, zde i mimo tuto planetu. I to, co si může myslet, že je nejmocnější, je jen stínem. Když světlo dopadá na "já", vědomí je zastíněno. Tomu stinému místu se říká osobní mysl...

Co s tím? Co že to vrhá ten stín? ...

Bůh jako entita je tak moc skutečný, jako váš vlastní lidský otec. Tvrdit, že je Bůh jen představa mysli, je projevem velké duchovní pýchy. Můžete o tom diskutovat, ale Pravda všechno přesahuje.

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-09 10:07Je to jak světlá a stiná strana jedné síly. Ta světlá je Lakšmí, dobrosrdečná matka, a žena Višnua.
Ale není oddělena oddělená od Kalí... To je její hrůzostrašná tvář. Která sápe negace, roztrhá je jak tygřice bez slitování. Sarasvatí je v tom pohybu jako Bohyně umění. Na jejíž plátna chrstá krev a mezi cákanci se vyjevuje Krása Lakšmí a Višnuova Míru. Kálí je jejich sestrou, spí jako Kundaliní. Ale když se probudí.. Jde nauka stranou. Ona nemilosrdně spálí vše, co jí stojí v cestě do Sahasrary. Myšlenky a představy Boha i Ďábla...

Mahakálí, to je aspekt matky, který ve mně rezonuje a který v sobě nechávám působit
Pěkněš to vyjádřil Aurobindo (vedle ostatních aspektů Matky" ve své knížečce "Matka".

Mahakali.

Ne rozsáhlost, ale výšky, ne moudrost, ale síla a energie jsou její zvláštní mocí. V ní je zdrcující intenzita, moci plná vášeň dovršené vůle, božská prudkost, která rozdrtí každé omezení a každou překážku.

Její celá božskost vzpíná se zářiplně k bouřlivé činnosti. Miluje hbitost, okamžitý a účinný zásah, rychlý přímočarý úder, frontální útok, který smete vše, co se mu staví v cestu.

Děsivá je její tvář pro Asuru, nebezpečný a nemilosrdný postoj proti těm, kteří nenávidí Božskost , neboť ona je bojovníkem světů, který nikdy z boje neuhne. Nestrpí žádnou nedokonalost, zachází tvrdě s každou nesnášenlivostí v člověku, a je přísná k těm kdo tvrdošíjně vytrvávají v nevědomosti a temnotě. Její hněv proti zradě, lži a zlomyslnosti je prudký a strašný. Rozhodně a okamžitě udeří její bič, neboť lhostejnost, lenost a nedbalost v božském díle nestrpí; v nutném případě bičuje opozdilce a ty, kdo spí, ačkoliv by měli bdít, aby je vyburcovala bolestí.
Rychlý, svědomitý a svobodný impuls, absolutní jednání bez výhrad a plamenná snaha, to jsou gesta Mahakali.
Její duch je neoblomný, Její hled a její vůle stoupají do výšky jako let orla, na stoupající dráze jsou její nohy hbité a její ruce jsou hotovy trestat i pomáhat.

Neboť i ona je Matka a její láska je zrovna tak prudká jako její hněv, a její dobrota je hluboká a náruživá. Je-li jí dovoleno s veškerou účinností zasáhnout, zlomí v okamžiku jako hračku každou překážku, která se snažícímu staví do cesty a nepřátele, kteří ho napadají, rozdrtí

Jak silně se obává protivník jejího hněvu a slabý a ustrašený se leká její vášnivé prudkosti, tak mocně miluje a uctívá ji veliký, silný a šlechetný, nebo oni cítí, že její úder drtí v nich všechno protivící se a přeměňuje to v energii a dokonalou pravdu, nesprávné a zrůdné napravuje, nečisté a škodlivé vyvrhuje. Bez ní by trvalo staletí to, co se vytvoří za jeden den, bez ní by byl Ananda vzdálený a vážný, byt mírný, něžný a krásný, postrádal by planoucí radost její absolutní intenzity.

Ona dává poznání vítězně jiskrnou moc, stupňuje krásu a harmonii a pomalému a těžkopádnému úsilí o dokonalost propůjčuje vzmach, který zmnohonásobí každou schopnost a zkrátí cestu.

Může být uspokojena jen nejčistším nadšením nejvyšších vrcholků, ušlechtilými cíli a nejširším rozhledem.

Neboť v ní je vítězná síla Boha a dík jejímu ohni a její strhující vášnivosti může vykonat to velké poslání – ne později, nýbrž nyní...

Citace od: honzam kdy 2025-02-09 12:28Bůh jako entita je tak moc skutečný, jako váš vlastní lidský otec. Tvrdit, že je Bůh jen představa mysli, je projevem velké duchovní pýchy. Můžete o tom diskutovat, ale Pravda všechno přesahuje.

To, co ty si představuješ a prožíváš pod pojmem "Bůh", nekonečno, lvi, draci, šediváci, v poslední době jako že jsi to ty, ten Bůh, to vlastnění všech, ty porody atd., tak to se děje ve tvé mysli. Nebo se to děje i někde jinde? Třeba v mysli Jany?

Takhle to nefunguje. Já jsem ta mysl a ta mysl je jako entita (mužská) s vlastní pamětí sahající daleko do pravěku. Ta mysl není moje. Sdílejí jí všichni zvířecí andělé po celé planetě. Co si píšeme je k dispozici všem ostatním a co píšu já vychází z toho kolektivního myšlení. Tahle kolektivní mysl je nějak propojená se zemským jádrem a pravděpodobně s elektromagnetismem. Nevím podrobnosti, jsou to zvířata.

Dokud budou existovat ti zvířecí andělé, bude i Bůh tady na Zemi. Tak je to už stovky milionů let. Ten Bůh také prochází vývojem a je klidně možné, že když víc bytostí s lidskou zkušeností nahradí kočky, může Ho to proměnit. Teď dominují.

Takhle ta hierarchie vypadá v gnostickém pojetí:

Pravda (Sophia Pistis ... pravdivost sama, živoucí princip ve všech živých bytostech)
Bůh (kolektivní mysl archonů ... hlavně zvířecí instinkty a kolektivní paměť) Otec
zvířecí anděl (archon ... dračí tělo naplněné Kundalini) Matka
honzamova intelektuální kapacita interpretovat věci výše a převést je do lidského způsobu komunikace
To, co jako honzam píšu

Obrázek z Wikipedie

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:SophiaMystical.jpg

(https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7c/SophiaMystical.jpg/666px-SophiaMystical.jpg)

Menší slunce nad měsíčky je Bůh Otec. Měsíčky andělé a mámy.

Citace od: honzam kdy 2025-02-09 13:07Takhle to nefunguje. Já jsem ta mysl a ta mysl je jako entita (mužská) s vlastní pamětí sahající daleko do pravěku. Ta mysl není moje. Sdílejí jí všichni zvířecí andělé po celé planetě. Co si píšeme je k dispozici všem ostatním a co píšu já vychází z toho kolektivního myšlení. Tahle kolektivní mysl je nějak propojená se zemským jádrem a pravděpodobně s elektromagnetismem. Nevím podrobnosti, jsou to zvířata.

Dokud budou existovat ti zvířecí andělé, bude i Bůh tady na Zemi. Tak je to už stovky milionů let. Ten Bůh také prochází vývojem a je klidně možné, že když víc bytostí s lidskou zkušeností nahradí kočky, může Ho to proměnit. Teď dominují.

Pojetí, tradice, představy, pocity, víry atd. jsou záležitostí mysli.
Duchovní cesta k osvobození nespočívá v rozvíjení obsahů mysli, jak tak přičinlivě provozuješ ty.

Jsem Bůh, tak si myslím, co chci a píšu taky. Máme svobodu vyjadřování. Snad mi za to znovu nesrazí hlavu. ;D

Hele Miroslave, víš že ta Tvá blondýnka, co na mě dělá kukadla, je normální tygřice, ale fotka je přebarvená. ^-^

Nemůžu dokázat, že je to tygřice, ale instinkty to říkají. Funguje to na mě. Kdybys tam měl něco normálního třeba tu Mahakali, tak se nebudu takhle předvádět.

Je to kus. Dal bych si říct. :))

https://www.istockphoto.com/cs/fotografie/tygr-gm91430220-4319714

(https://media.istockphoto.com/id/93115957/cs/fotografie/tygr.jpg?s=2048x2048&w=is&k=20&c=b30eQgKSsVl5uWFj8X7t3f47ii73ZHmMp7ynYV579UM=)

(https://media.istockphoto.com/id/91430220/cs/fotografie/tygr.webp?s=2048x2048&w=is&k=20&c=zEu1tG94qmqXOUZsYvy6MS3MYOtJV8V3_meoCJEAUhY=)

(https://media.istockphoto.com/id/92683539/cs/fotografie/tygr.webp?s=2048x2048&w=is&k=20&c=Unw4t0lkURwUyU5RI9_zUrMUMWAg3wuP8O98JkDSkwA=)

Krásný obrázek heliocentrického principu.
Má to ovšem jeden zásadní háček.

Dříve než-li svět je absolutní Já.

Já se vzdávám. Dokud si Miroslav nezmění avatara, nejsem schopný diskutovat jako člověk. Rozeberte to, jak potřebujete. Díky za reakce.

Já mám u tebe jasno ve svým vlastním chápání a to mi stačí :) Pravdě je to jedno, viď :)

Miroslav drží basu.
Já jsem rebel,ale zase krmim 8 zatoulaných koček a dělám jim pelíšky.
Kočičí smile tu není... škoda.

Je vedle běžícího pejska. [VÍCE] ->  :smiley_music:  :smiley_salesman:  :sport_006:  :smilie_animal_dog:  :smiley_cat:

Hm to je slabota, vedle je hezčí takovej opravdicky kočičí.

Citace od: honzam kdy 2025-02-09 12:28Bůh jako entita je tak moc skutečný, jako váš vlastní lidský otec. Tvrdit, že je Bůh jen představa mysli, je projevem velké duchovní pýchy. Můžete o tom diskutovat, ale Pravda všechno přesahuje.

Nikdo netvrdí, nebo jsem si nevšim, že Bůh je představa mysli. Ale ne že by si ho mysl nemohla představovat.
Jenže mysl taky není samostatná entita, jak jde éterem. A Bůh je opět širokým pojmem. Co vím tak Ježíš řek, že je duchem lásky a pravdy. Tedy nikoliv hamižným individuem nabádajícím k vyvražďování nevěrných... Kteří posedlí Ďáblem sepsali taková moudra a nazvali je Slovem božím?

Citace od: honzam kdy 2025-02-09 16:37Je to kus. Dal bych si říct. :))

https://www.istockphoto.com/cs/fotografie/tygr-gm91430220-4319714

(https://media.istockphoto.com/id/93115957/cs/fotografie/tygr.jpg?s=2048x2048&w=is&k=20&c=b30eQgKSsVl5uWFj8X7t3f47ii73ZHmMp7ynYV579UM=)

(https://media.istockphoto.com/id/91430220/cs/fotografie/tygr.webp?s=2048x2048&w=is&k=20&c=zEu1tG94qmqXOUZsYvy6MS3MYOtJV8V3_meoCJEAUhY=)

(https://media.istockphoto.com/id/92683539/cs/fotografie/tygr.webp?s=2048x2048&w=is&k=20&c=Unw4t0lkURwUyU5RI9_zUrMUMWAg3wuP8O98JkDSkwA=)

Sežral by tě, ani by nemrk, nebo jen tak labužnicky :)

 :smiley_cat:

https://www.churchofjesuschrist.org/study/manual/old-testament-stories-2022/daniel-and-the-lions-den?lang=ces

Citace od: honzam kdy 2025-02-09 23:03:smiley_cat:

https://www.churchofjesuschrist.org/study/manual/old-testament-stories-2022/daniel-and-the-lions-den?lang=ces

Hezká pohádka :) . Asi je ti jasný, že je to jen podobenství :) .

 :smiley_cat:


Čas je v UTC ... +1 hodina pro Středoevropský čas

Extrémně vzácný výboj elektromagnetické energie Země začal včera po 18. hodině a pokračoval do pozdního večera.

Citace od: Miroslav kdy 2025-02-09 12:43Mahakálí, to je aspekt matky, který ve mně rezonuje a který v sobě nechávám působit
Pěkněš to vyjádřil Aurobindo (vedle ostatních aspektů Matky" ve své knížečce "Matka".

Mahakali.

Ne rozsáhlost, ale výšky, ne moudrost, ale síla a energie jsou její zvláštní mocí. V ní je zdrcující intenzita, moci plná vášeň dovršené vůle, božská prudkost, která rozdrtí každé omezení a každou překážku.

Její celá božskost vzpíná se zářiplně k bouřlivé činnosti. Miluje hbitost, okamžitý a účinný zásah, rychlý přímočarý úder, frontální útok, který smete vše, co se mu staví v cestu.

Děsivá je její tvář pro Asuru, nebezpečný a nemilosrdný postoj proti těm, kteří nenávidí Božskost , neboť ona je bojovníkem světů, který nikdy z boje neuhne. Nestrpí žádnou nedokonalost, zachází tvrdě s každou nesnášenlivostí v člověku, a je přísná k těm kdo tvrdošíjně vytrvávají v nevědomosti a temnotě. Její hněv proti zradě, lži a zlomyslnosti je prudký a strašný. Rozhodně a okamžitě udeří její bič, neboť lhostejnost, lenost a nedbalost v božském díle nestrpí; v nutném případě bičuje opozdilce a ty, kdo spí, ačkoliv by měli bdít, aby je vyburcovala bolestí.
Rychlý, svědomitý a svobodný impuls, absolutní jednání bez výhrad a plamenná snaha, to jsou gesta Mahakali.
Její duch je neoblomný, Její hled a její vůle stoupají do výšky jako let orla, na stoupající dráze jsou její nohy hbité a její ruce jsou hotovy trestat i pomáhat.

Neboť i ona je Matka a její láska je zrovna tak prudká jako její hněv, a její dobrota je hluboká a náruživá. Je-li jí dovoleno s veškerou účinností zasáhnout, zlomí v okamžiku jako hračku každou překážku, která se snažícímu staví do cesty a nepřátele, kteří ho napadají, rozdrtí

Jak silně se obává protivník jejího hněvu a slabý a ustrašený se leká její vášnivé prudkosti, tak mocně miluje a uctívá ji veliký, silný a šlechetný, nebo oni cítí, že její úder drtí v nich všechno protivící se a přeměňuje to v energii a dokonalou pravdu, nesprávné a zrůdné napravuje, nečisté a škodlivé vyvrhuje. Bez ní by trvalo staletí to, co se vytvoří za jeden den, bez ní by byl Ananda vzdálený a vážný, byt mírný, něžný a krásný, postrádal by planoucí radost její absolutní intenzity.

Ona dává poznání vítězně jiskrnou moc, stupňuje krásu a harmonii a pomalému a těžkopádnému úsilí o dokonalost propůjčuje vzmach, který zmnohonásobí každou schopnost a zkrátí cestu.

Může být uspokojena jen nejčistším nadšením nejvyšších vrcholků, ušlechtilými cíli a nejširším rozhledem.

Neboť v ní je vítězná síla Boha a dík jejímu ohni a její strhující vášnivosti může vykonat to velké poslání – ne později, nýbrž nyní...

Kouknu jestli se ta knížka dá sehnat :)

V hinduismu je kolem Adi Šakti spousta podobenství. Na Pudžích se čte jejích tisíc jmen.
A těmi velkými aspekty, z jejihž působení se odvíjejí i všechny ostatní, jsou právě Mahakálí, Mahalakšmí a Mahasarasvatí. Ona je to furt jedna síla, tohle jsou její hlavní atributy. A tady vzniká i ten "akord" Óm.

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-10 12:03Kouknu jestli se ta knížka dá sehnat :)

Já ji mám ze samisdatu, vlastnoručně jsem si ji opsal. Ani nevím, jestli vyšla. Byl jsem v kontaktu s překladatelem Aurobinda. Překládal i Aurobindův překlad a komentáře k Bhagavadgítě, také nevím, jestli to nakonec spatřilo světlo knižního trhu.

Pár knížek od něj vyšlo, tahle ne.

Ale tady je v pdf:

https://auro-ebooks-in.s3.ap-south-1.amazonaws.com/book-uploads/Sri-Aurobindo-The-Mother.pdf

Supr :)

Tu Bhagavatgítu jsem tam viděl... Ale myslím že než Janíček už to nikdo líp nepřeloží. :)

:smiley_cat:

Kdysi před lety mi Jana na naší schůzce řekla, že jediné opravdové nebezpečí na duchovní cestě je, když Hadí síla vyleze solar plexem. Popisoval jsem jí, že ten had samička mi vystupuje ze solaru a táhne se po přední části těla nahoru pod bradu a pak jeho hlavička vystupuje ven čelem. Neřekla mi, proč je to nebezpečím, ale já už to teď díky vám vím. Opět jsem ve svém bádání pokročil dál. V jedné věci jsem se mýlil a nebyl sám k sobě upřímný.

Nevím kam duchovňáci chodí na tyhle informace, že Kundaliní vystoupí spodem a břichem a středem a krkem.... Ona se leda v nějaké čakře zastaví, protože je v ní blok, který pozornost neodhalila, není tedy zvědoměný a nemůže jí tak být odevzdán, rozpuštěn... A pokud ho ta pozornost ne a ne uvidět, tak se Kundaliní stáhne zpět do křižové kosti. Teprv až ji je vše odevzdáno, vyčistí to. A může Sahasrárou ven. Ona občas vzestoupí spontánně, jen jedním nádím z obrovského počtu, bez toho aniž by ji pozornost požádala. I to stačí vnímavému pro povšimnutí. A když nic, tak nic. Nepůjde proti svobodné vůli svých dětí.

Citace od: honzam kdy 2025-02-14 10:08:smiley_cat:

Vědci prý teď někdy zaznamenali podivuhodnou aktivitu Zemského jádra, jako by měnilo tvar...

Jen netuším, jak to vůbec můžou změřit.

Ono se o těhle věcech píše ve starých védských textech, i jedna upanišada ze 108 je tomu věnovaná. Tak jak to vypozorovali a prožili tehdejší jogíni. A nebezpečí tu je, nikoliv však ze strany Kundaliní, jak si mnozí myslí. Ten její spontánní vzestup se děje nejvnitřnějším kanálkem - Brahma nádí. A píše se, že celkem je těchto vláken 3 x 7 = 21 a to na sto osmou.. To nevím, jak k tomuto údaji tehdy došli, ale to podstatné není. Dnes se mluví hlavně o dvou krajních a středovém. A všemi těmi vlákny Kundaliní stoupá - postupně se rozšiřuje z toho nejvnitřnějšího až k těm krajním. Hodně lidí to vnímá uvnitř jako plameny... A čím víc se k těm krajům blíží, spalujíc v nich ty podvědomé negace, tím rostou i určitá nebezpečí. Prožtože Ida i Pingala končí v pravé a levé části mozku, kde se odehrává to myšlení a pociťování, to co se takhle vnímá - osobní já. Tehdy si toto individuání já může začít myslet, že dosahuje velkých duchovních úspěchů a začne si Kundaliní přivlastňovat, manipulovat ji, a ona se okamžitě stáhne zpět... Ale ego už má vědění a zkušenost, a přesvědčení.. že dosáhlo Nirvány. Prostě se k tomu připoutalo. Jenže Čistá Síla už je pryč, nikdy nebude podporovat egoismus, nahradí ji představy, a nějaký čas to potrvá, než to jáčku dojde. Horší je, když začne tlačit na pilu a provádět nějaké nečisté techniky... Tím se probouzí tzv Ekadéša rudra, a z toho se to ego opravdu zcvoknout může.

Citace od: honzam kdy 2025-02-14 10:29Kdysi před lety mi Jana na naší schůzce řekla, že jediné opravdové nebezpečí na duchovní cestě je, když Hadí síla vyleze solar plexem. Popisoval jsem jí, že ten had samička mi vystupuje ze solaru a táhne se po přední části těla nahoru pod bradu a pak jeho hlavička vystupuje ven čelem. Neřekla mi, proč je to nebezpečím, ale já už to teď díky vám vím. Opět jsem ve svém bádání pokročil dál. V jedné věci jsem se mýlil a nebyl sám k sobě upřímný.

Oni lidi si toho navymejšlej, jen aby byli zajímaví. Jana je na to "radění" přímo expert.

Ono všechny tyhle Šakti v tom hinduistickém pantheonu Božstev, jsou aspekty Prány. A Prána je vyzařováním Ducha... Čili je jím samým, vyzařuje jí v sobě, není žádné mimo. Není v tom bodu ještě individualita, co to může vnímat odděleně. Tomu vcelku se říká třeba Brahma. I ten svět a tělo a jejich proměny je To. Proto je dobrý poznat, jak v tom těle to osobní já vzniká, rodí se, mře. Ono to vše vnímá různorodě až iluzorně. Tím vnímáním vlastně Prána "získá" ony aspekty, jsou zdůrazněny. Jako je třeba Trimúrti, Kundaliní, atd. V bytosti to tak rozvětveně působí. Jen proto mohly vzniknout nauky. Pozorováním principů Ducha - Síly v těle, v kosmu... Až k tomu vidění je vcelku.
Jsou však zkušenosti, který se někdy zadrhnou v tom egu, a nastává vršení na ně vymyšlených představ.

Rozlišení jich od Přirozena...

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-14 15:08Rozlišení jich od Přirozena...

Už jsem věděl, jak moc je to nebezpečné, že se ze mě Jana zbláznila a mám ji na svědomí. Všude jsem dávno psal "Na vlastní nebezpečí" a stejně jsem do toho rozjezdu nového duchovního fóra šel znovu. Nevím, co jsem si tehdy myslel. Asi, že k tomu Jana měla dispozice. Nepřipouštěl jsem si, jak moc mohou být lidé zranitelní. Omlouvám se, ale nechci mít na svědomí i Tebe.

Ještě průběžně hodím pár příspěvků do 3z21, můžu to tam aktualizovat po měsíci i po dvou a pak to na konci roku uzavřeme a já definitivně zmizím. Žádný Ďábel ani pekelná cesta do zatracení nebude. Můžeme se takhle domluvit?

Však máš svobodnou vůli. :) Mě nepřesvědčíš že jsi Janu pobláznil ty. A já žádný něčí tah na sebe neregistruju. Píšu jak už to vnímám dávno, když se teda někdo zmíní o tom či o tom, třeba o Kundaliní...
Jestli to duchovno někdo vnímá jinak, pohoda jazz.
Když Posezeníčko bude prázdné, mě to vadit nebude. Prázdno taky dobrý. :)

Dobře. Tak se tu zatím mějte, ukážu se na konci příštího týdne. :)

Čusbus fórumus piánkus
:)

Zase jsi mě nepochopil. Neodcházím. Pro soukromé zprávy jsem stále k dispozici. Ptejte se na cokoliv, ale nečekejte zázraky. :)

http://www.vlf.it/cumiana/livedata.html

last-geomar-1900-utc.jpg

last-marconi-multistrip-slow-1900-utc.jpg

CitaceZase jsi mě nepochopil.

To byla jen odpověď na, "Tak se tu zatím mějte"

"Čusbus fórumus piankus"

Přeloženo, "Taky se tu měj (i všichni ostatní) zatím hezky, tiše"

 :)

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-14 21:10

Citace od: honzam kdy 2025-02-14 21:39Zase jsi mě nepochopil. Neodcházím. Pro soukromé zprávy jsem stále k dispozici. Ptejte se na cokoliv, ale nečekejte zázraky. :)

http://www.vlf.it/cumiana/livedata.html

Ty jsi Honzame zase někde způsobil zemětřesení?

Citace od: honzam kdy 2025-02-14 16:08Už jsem věděl, jak moc je to nebezpečné, že se ze mě Jana zbláznila a mám ji na svědomí.

Janu nemáš na svědomí. U ní to je normální proces postupného duchovňáckého zblbnutí.
Ten tvůj stav, že se viníš za vše, co se děje a vše ti patří, je už také tak trochu na pováženou.

Je to tvůj stav, pocity, myšlenky, představy, který nemají vliv na to co se děje.
Prostě velké ego potřebuje být důležité, sytit se velkými problémy.
A když je nemá, tak si je hold vybásní.

:smiley_dilemma:

Mám nahrané přednášky pana Tomáše Tajné nauky Tibetu. Podařilo se mi zachránit pásku s těmito nahrávkami pořízenými v Unitarii, kde je pan Tomáš přednášel v roce 1968.
Cyklus přednášek vyšel i knižně.
Technická kvalita nahrávky není dobrá, ale je to unikát, který zachycuje hlas a způsob přednesu pana Tomáše v té době.

Zkoušel jsem to dát sem jako přílohu ale to nejde.
Takže jsem zkusil nahrát první přednášku na Youtube a sem dám odkaz na to video. Přesněji řečeno audio, protože je to jen nahrávka zvuku na magnetofon.
Asi na to založím nové vlákno - i když je to hlavně o praxi - spousta praktických cvičení.

CitaceMám nahrané přednášky pana Tomáše Tajné nauky Tibetu. Podařilo se mi zachránit pásku s těmito nahrávkami pořízenými v Unitarii, kde je pan Tomáš přednášel v roce 1968.
Cyklus přednášek vyšel i knižně.
Technická kvalita nahrávky není dobrá, ale je to unikát, který zachycuje hlas a způsob přednesu pana Tomáše v té době.

Zkoušel jsem to dát sem jako přílohu ale to nejde.
Takže jsem zkusil nahrát první přednášku na Youtube a sem dám odkaz na to video. Přesněji řečeno audio, protože je to jen nahrávka zvuku na magnetofon.
Asi na to založím nové vlákno - i když je to hlavně o praxi - spousta praktických cvičení.

Maximální velikost přílohy je myslím 4MB. Větší leda někam nahrát a sem tím odkazem.
:)

Citace od: Miroslav kdy 2025-04-09 22:48

Jestli jsi navštěvoval tohohle "Tomáše", vše je jasné a nemusíš nic dál vysvětlovat.