Posezeníčko

Tohle je zedřívějška z Poradny:

http://poradnazdarma.cz/viewtopic.php?f=60&t=2560&sid=e4793d6f1ef671c8e5d352b5ebabdbec

od Návštěvník » čtv 04. črc 2013 7:34:52

Bdělá pozornost bez myšlení


Dám to sem celé, ale momentálně mne zaujalo toto:

V meditační zkušenosti jogína není myšlení. Je to něco jiného, nežli normální myšlení. Nazýváme to šamatha, nebo vipašána, nebo i jinak, není to ale obvyklé myšlení. Meditační zkušenost jogína se objevuje, když je mysl vyrovnaná a v klidu. Ty neznámější stavy se nazývají blaženost, jas, či ne-myšlení. Objevují se během vipašánové meditace, mohou se ale ukázat i při šamatě. Meditací se mysl vyjasňuje a stává se lucidní. Když ale nemáme mistra a nevíme jak k těmto stavům správně přistupovat, můžeme je považovat za realizaci. To je na závadu a je to vážná překážka.


..........................

Bdělá pozornost bez myšlení

Když chcete dosáhnout osvobození, musíte vědět jak rozpustit myšlení, říká učitel dzokčenu, Chökyi Nyima rinpoče. Nahradit ho vyrovnanou bdělou pozorností.

(https://vajratool.files.wordpress.com/2010/07/chokyi-nyima-rinpoche.jpg)

Ego je jen myšlenka. Self je také jen myšlenka. Pojem ,,ostatní" také tak. Dualita je myšlenka. Koncept dobra a zla také. Neutrální koncept je také jen myšlenka. Kdekoliv je myšlenka, objevuje se lpění a za ním následují tři jedy - vášeň, agrese a ignorance. Protože myšlení zahrnuje tři jedy, je příčinou samsáry, nekonečného utrpení cyklické existence. V čemkoliv se objevuje myšlení, budeme zakoušet jako samsáru. Myšlení je kořenem samsáry.

Myšlení je příčinou karmy a konfliktních emocí. Kdekoliv je myšlení, objevuje se přijímání a odmítání, radost a bolest. Krása a ošklivost se jeví jako vlastnost externích objektů, je to ale jen představa mysli. Stejně tak její přijímání a odmítání je jen akt naší mysli. Týká se to smyslového objektu, hlavním faktorem je zde ale zase mysl.

Aby se bytosti všech šesti říší (bohové, asurové, lidé, zvířata, prétové a bytosti v pekle) zcela osvobodili ze samsáry, musíme vyřešit problém myšlení. Myšlení tvoří příčiny, jež nás pak ženou do různých říší. Je jasné, že myšlení je klam. Je ale těžké chtít se osvobodit a současně si ho ponechat. Jde to proti sobě a není to možné.

Když chcete dosáhnout osvobození a osvícení, musíte opustit myšlení. Meditace, ve smyslu návratu k přirozenosti mysli, je opouštění lpění a myšlení, jako příčiny samsáry, karmy a konfliktních emocí. Osvobození a samsára není nic, co by na nás někde čekalo, je zde, v nás. Myšlení je samsára. Opustit myšlení je osvobození. Když opustíme myšlení, nemáme myšlenky. Problémem je, že neustále vytváříme příčiny další samsáry a procházíme tak šesti říšemi se spoustou utrpení.

Ve srovnání s ostatními říšemi, jako lidé tolik netrpíme. Nezakoušíme nesnesitelné utrpení jako nesčetné jiné bytosti. Pro některé ale může být jejich fyzické, nebo duševní utrpení obrovské. Když necháme naše myšlení bez kontroly, nevíme, jak skončíme, v jakém tvaru či formě.

Podstatné tedy je, že musíme vědět jak rozpustit myšlení. Bez toho se nemůžeme zbavit karmy a konfliktních emocí. Dokud neskončí karmické jevy, nezmizí ani naše klamné vnímání. Je jasné, že se nelze zbavit myšlení zase nějakou jinou myšlenkou. Lze toho dosáhnout jen cestou bdělé pozornosti bez myšlení. To nám není tak docela cizí, existuje to s každou myšlenkou a od ní neoddělitelně. Myšlení ale zastírá a skrývá tuto vnitřní skutečnost, která je přítomná v každém okamžiku, kdy se myšlení rozpouští a mizí.

Buddha podrobně popsal 84000 emocí. V podstatě máme šest hlavních a dvacet vedlejších. Nebo ještě stručněji, máme tři jedy. Ať je vypočítáváme jakkoliv, Buddha učil jak se jich zbavit.

Možná nemáte čas, touhu anebo schopnost to všechno studovat. Pro takový případ Buddha a bódhisattvové podávají učení ve velmi stručné formě jako esenciální instrukci, která se týká všech emocí. Tou instrukcí je poznat, že všechny emoce jsou jen pouhé myšlenky. Lpění na egu a dualitě je jen myšlenka. Instrukce, kterou dává mistr svým studentům, ukazuje, jak rozpustit myšlení a poznat svou pravou podstatu, kterou je samotná bdělá pozornost.

Myšlení je příčinou zmatku. Esencí myšlení je ale bdělá pozornost. Zůstávejte ve stavu bdělé pozornosti bez myšlení, jak jen to jde. Samsára je pouhé myšlení. Jeho opuštění je osvobozením. Velcí učitelé to detailně vysvětlují, protože pouhý stav bezmyšlenkovitosti není osvobozením ve smyslu bdělé pozornosti. Bezvědomí, mdloba, nebo zapomnětlivost není samozřejmě osvobozením. To by bylo velmi snadné.

Jde ale o to, nahradit myšlení vyrovnanou bdělou pozorností. Důležité na učení o podstatě mysli je, že musí být jednoduché a snadné k nácviku. Zvláště v náhledu mahámudry a dzokčenu se mluví o otevřenosti a bezstarostnosti. Čím méně ulpíváme, tím jsme svobodnější a otevřenější. Taková je naše přirozenost. Čím méně rigidní je náš konceptuální postoj, tím svobodnější máme náhled.

Mysl je prázdná, vnímavá, jednotná a bez tvaru. Taková by měla být i vaše vlastní zkušenost. Také byste mohli říct, že mysl je ,,beztvárná jednota prázdného vědomí." To jsou hluboká a vzácná slova. ,,Prázdný" znamená, že mysl je v podstatě něco, co je prázdné. S tím je snadné souhlasit. Nemůžeme nalézt mysl jako věc. Nikdo ji nevyprázdnil, ani my, je přirozeně prázdná od samého počátku.

Současně jsme ale schopni poznávat a vnímat, což je také přirozené a nevytvořené. Tyto dvě vlastnosti, prázdnota a vnímavost, nejsou od sebe oddělené. Tvoří nerozdílnou jednotu. Nikdo ji nevytvořil. Není to jednota prázdné vnímavosti, která se objevila, je zde, a po čase zmizí. Co je beztvaré, neobjevuje se, neprodlévá a neodchází. Nepodléhá to času. Není to hmotná substance. Všechno co existuje v čase, nebo jako hmota, je předmětem myšlení. Beztvará jednota prázdné vnímavosti není ale vytvořená myšlením, není objektem myšlení.

Jakoukoliv představu založenou na čase či hmotě je složité udržet. Vyžaduje to hodně úsilí. Tato beztvará podstata je ale velmi jednoduchá. Příčinou komplikací, strachu a nadějí, je představa času a prostoru. Hmota a čas nikdy neexistovaly, neexistují a ani nebudou. Jejich představa je jen návykem mysli. I když neexistují, mysli se zdá, že ano.

Všechno okolo nás se jeví tak pevné a skutečné. Ve zkušenosti opravdového jogína ale čas ani hmota samozřejmě neexistují. Dokonce i učenec k tomu dojde inteligentní úvahou. Když si myslíme, že to co neexistuje, je, pak se zdá, že to existuje. Podle buddhy ale, vše co zakouší samsárické bytosti, není o nic reálnější nežli sen. Všechno je to jako sen.

Vadžrajánová praxe je založena na dvou principech, na oddanosti a čistém vnímání. Oddanost bychom měli cítit k neomylné přirozenosti, přirozeně oceňovat co je opravdové, nezmatené a nezatemněné. Ve skutečnosti je podstata všech věcí absolutně čistá. Znečištění je jen výsledkem našich konceptů. Proto bychom se měli v čistém vnímání cvičit.

V tomto kontextu mluvíme o třech druzích zkušenosti. Zastřená lidská zkušenost, meditační zkušenost jogínů a čistá zkušenost buddhů. Dualistickou mysl vždy doprovází zastřená zkušenost. Je nečistá, protože je spojena s karmou a konfliktními emocemi. Vždy je v ní snaha něco přijímat a odmítat, naděje a strach, a to je bolestivé. Je to utrpení. Kdekoliv je myšlení, objevuje se naděje a strach. Kde je naděje a strach, je utrpení.

V meditační zkušenosti jogína není myšlení. Je to něco jiného, nežli normální myšlení. Nazýváme to šamatha, nebo vipašána, nebo i jinak, není to ale obvyklé myšlení. Meditační zkušenost jogína se objevuje, když je mysl vyrovnaná a v klidu. Ty neznámější stavy se nazývají blaženost, jas, či ne-myšlení. Objevují se během vipašánové meditace, mohou se ale ukázat i při šamatě. Meditací se mysl vyjasňuje a stává se lucidní. Když ale nemáme mistra a nevíme jak k těmto stavům správně přistupovat, můžeme je považovat za realizaci. To je na závadu a je to vážná překážka.

Cesta mahámudry se presentuje jako dvanáct aspektů čtyřech jóg. Čtyři jógy mahámudry jsou cestou osvobození. První je jednobodovost, což je schopnost zůstat v nerušeném klidu jak dlouho si přejeme. Další je jednoduchost (prostota), což je, vidět svou přirozenost jako obyčejnou mysl, bez základu a kořene. ,,Jednoduchost je obyčejná mysl, která na ničem nezávisí a z ničeho nevyrůstá." K tomuto poznání musíme vyvinout sílu, jinak jsme bezbranní jak dítě na bitevním poli. Nacvičujeme to bdělou pozorností, nejprve s úsilím a pak bez úsilí. Jednoduchost cvičíme na nižší, střední a vyšší úrovni a dostáváme se tím k jednostejnosti, třetí ze čtyř mahámudrových jóg. Jednostejnost je rozpuštěním duality zkušenosti, kdy se duality jako je samsára a nirvána rozpouští ve stavu neduální bdělé pozornosti.

Završením jednostejnosti na nižším, středním a vyšším stupni se dostáváme ke čtvrté józe, k ne-meditaci. Tady se jakékoliv představy a ulpívání pozornosti na čemkoliv rozpouští. Dosahujeme dharmakájového trůnu ne-meditace.

Zpočátku potřebujeme nějakou představu o realitě a důvěru v náhled. Na konci je ale jakákoliv představa na závadu a na překážku. V konečném stádiu ne-meditace musíme opustit a zanechat všechny návyky a představy. Není už co kultivovat, není čeho dosahovat. Jsme na konci cesty. Co bylo třeba vyčistit, je vyčištěno. Karma, emoce i návyky jsou očištěny a nic už nezbývá.

Cesta trvá tak dlouho, dokud k tomu nedospějeme. Jakmile to ale nastane, cesta odpadá. Dokud k tomu nedospějeme, potřebujeme představu cesty, která nás vede. Když toho ale dosáhneme, jakmile zkultivujeme, co bylo třeba, a opustíme, co bylo třeba zanechat, potřeba cesty odpadá. To se myslí ne-meditací, doslova ne-kultivací. To je dharmakájový trůn ne-meditace. (Dharmakája je beztvará absolutní realita, jedno ze tří buddhovských těl, kájí). V dzokčenu je vyprázdnění všech představ a jevů tou nejvyšší zkušeností, osvícením. Všechny tyto úrovně realizace jsou pro všechny buddhy stejné.

Co se nás týká, existuje pak už jen čistá zkušenost. Ostatní bytosti vnímáme s jejich nečistou, zastřenou zkušeností. Například bytosti v šesti říších. Když je porovnáme, každá cítí, že její zkušenost je hlubší nežli té v nižší říši. Každá ale považuje svoji zkušenost za reálnou. Rozdíl v prožívání různých říší je rozdílem v intenzitě karmy a zatemnění. Čím méně intenzivní karma, tím je zkušenost bližší realitě. Ve srovnání s obyčejnou samsárickou bytostí, je pak zkušenost jogína reálnější, čistší. Ve srovnání s ním je ale zkušenost buddhy ještě víc reálnější a čistší.

Nečistou, zastřenou zkušenost musíme rozpustit. Pochází z neznalosti podstaty mysli, z ignorance jako neznalosti našeho přirozeného stavu. Když ho neznáme, zůstáváme obyčejnou bytostí. Ignorance mizí poznáním naší přirozenosti, buddhovství.  Jeho neznalost tvoří karmu a emoce. S jeho poznáním se karma a emoce už netvoří. Kdybyste znali svoji vnitřní přirozenost, zůstávali v ní a neopouštěli ji, byli byste buddhou.

Buddhistická filosofie má mnoho krásných slov, jak to popsat. Čittamátra, škola pouhého vědomí, mluví o imaginární, závislé a absolutní realitě. Podle dzokčenu má ignorance tři aspekty: konceptuální ignoranci, spolupovstávající ignoranci a jednoduchou ignoranci. To jsou ale jen slova. Je to v podstatě stav, kdy si ani neuvědomujeme zmatek. Zmatek je neznalost naší podstaty. Základem toho co myslí je dharmakája. Myšlení samo o sobě není dharmakája, ale identita toho co myslí je dharmakája. Myšlení jsou myšlenky. Není to stav bez myšlenek, ale je to identita toho co myslí, že je bez myšlenek.

Ať už říkáme podstata mysli, prvotní čistý stav, nebo spolu‑povstávající moudrost, jedno je jisté: v okamžiku kdy nemyslíme, máme automaticky správný náhled.

K náhledu lze dospět dvěma způsoby. Studiem a úvahou, a zkušeností. I když se chceme cvičit v mahámudře, nebo dzokčenu, není tak snadné mít jistotu v náhledu bez nějakého studia a vlastní úvahy.

Občas je možné přenést náhled bez jakéhokoliv studia, vyžaduje to ale na jedné straně kvalifikovaného mistra, který zná esenci učení a chápavého žáka na druhé. Máme tři druhy transmise. Transmise myslí buddhů neužívá slova, gesta ani žádné znaky a přesto se něco přenáší - moudrost realizace. Transmise pomocí symbolů užívá jen slovo či větu - bez vysvětlování. Je jenom gestem, které ukazuje na moudrost realizace. Třetí transmise je nasloucháním, což je jen velmi stručné učení.

V našich časech je kterákoliv z nich nedostatečná. Potřebujeme vysvětlení, aby nás přivedlo k naší podstatě. To lze udělat dvěma způsoby. Prvním je analytický přístup učence a druhým je meditace. Jsou tací, co věří učiteli a mohou být přivedeni k přirozenému stavu bez dlouhého vysvětlování. Jiným to ale nestačí. Pak je třeba obsáhlejší učení a inteligentní úvaha, abychom dospěli ke správnému náhledu. I když k němu ale dojdeme inteligentním úsudkem, stejně potřebujeme požehnání učitele a ukázání podstaty mysli.

STUDENT: Můžete říct něco víc o čistém vnímání?

CHÖKYI NYIMA RINPOČE: Hlavním hínajánovým slibem je neubližovat ostatním a zanechat všeho co jim škodí. V mahájáně je to pomáhat ostatním a prospívat jim. Vadžrajána je cestou čistého vnímání, kdy cestou je posvátný náhled. Je to založeno na těch dvou předcházejících slibech, neškodit ostatním, ale pomáhat jim. Navíc se ještě cvičíme v čistém vnímání, nejenom v duchovním kontextu, ale i v normálním životě v lidské společnosti.

Vadžrajánový postoj, kdy všechno nahlížíme jako čisté, se může zdát divný a snad i pošetilý. Při podrobném zkoumání ale zjistíme, že čistota je podstatou všeho. Je tedy správné vidět všechno jako čisté. Čisté vnímání se tak blíží absolutní realitě, tomu jak věci skutečně jsou. Všechny bytosti mají osvícenou, buddhovskou podstatu. Všichni jsou buddhové, i když dočasně zatemnění. I tak ale zůstávají ve skutečnosti buddhy a je proto správné je vidět jako dokonale čisté.

Hínajánový slib neškodit je nezbytný. Mahájánový, sloužit všem bytostem, je také výjimečně důležitý. Navíc k tomu, vadžrajánový výcvik v čistém vnímání je ohromně hluboký. Je to výcvik v poznávání přirozené čisté podstaty všeho. Tibetské pojetí buddhismu je tedy takové, že tyto tři přístupy nejsou oddělené, ale praktikují se společně.

Princip čistého vnímání musíme pečlivě zkoumat, protože věci zdánlivě nejsou čisté. Na první pohled se zdá, že něco je čisté a něco ne, na úrovni skutečné reality je ale všechno čisté. Vadžrajánový postoj je takový, že všechno od samého počátku jsou tři buddhovská těla, (nirmanakája, sambhogakája a dharmakája). Všechny myšlenky jsou jen hrou bdělé pozornosti. Rozlišujeme a tvoříme názory, protože si to ale neuvědomujeme.

Je mylné považovat něco, co je ve skutečnosti čisté, za nečisté. Je ale správné vidět čisté jako čisté a podobně, vidět všechno jako pomíjivé a nehmotné, a ne jako pevné a trvalé. Nejvyšší náhled je vidět vše nejen jako pomíjivé a nehmotné, ale i jako dokonale čisté.

STUDENT: Co se týká čistého vnímání, zdá se snazší vidět sebe sama jako čistého, ne?

RINPOČE: Bez čistého vnímání je vadžrajána obtížná. Je to rychlá cesta, protože díky důvěře a oddanosti je mnohem snazší poznat skutečnou podstatu věcí.

Čisté vnímání je poznání, že všichni mají schopnost osvícení, každý má podstatu, kterou lze odkrýt a naplnit. Navíc i pět elementů, pět skand a pět jedů, všechny ty aspekty zkušenosti, mají čistou podstatu. Nečisté se jeví jen, protože je mylně chápeme. Při čistém vnímání bez vytváření představ o čistém a nečistém, vidíme všechno tak jak to ve skutečnosti je, jako manifestaci bdělé pozornosti.

Vadžrajánové učení je vhodné pro toho, kdo rozumí smyslu oddanosti a čistého vnímání a je ochoten se v tom cvičit. Vyžaduje to ale břitkou a širokou mysl. Všechno je absolutní čistota, všezahrnující čistota. Kdo ale nemá širokou mysl a ostrou inteligenci, ten to tak nevidí.

Měli bychom se také cvičit v tom, vidět učitele a ostatní praktikanty jako čisté. Neposuzovat jeden druhého, ale oceňovat své bratry a sestry v dharmě. Toho kdo učí vadžrajánu, bychom neměli vidět jen jako obyčejného člověka, snad trochu zvláštního, ale bůhví? Nikoliv. Učitele bychom měli vidět také čistě. V takovém postoji je obrovská síla.

Podle vadžrajánové tradice dosahujeme realizace díky oddanosti a důvěře. Oddanost vyrůstá z toho, že každého vnímáme jako čistého. Všichni jsou totiž potenciální buddhové. Dočasně zastření, v podstatě ale buddhové. Zastřená takovost se může stát nezastřenou, což je buddha. Zatemnění lze vyčistit.

Čisté vnímání je tedy velmi hluboké a vzácné. Jen díky němu se objevuje opravdová oddanost a skrze ni se dostavuje realizace. Jako když Milarepa řekl Gampopovi: ,,Jednou mne synu uvidíš ne jinak, nežli ztělesněného buddhu. Pak v tobě vzejde skutečný náhled."

Vadžrajána není obyčejným Buddhovým učením, ale praví: ,,Všechno co učitel říká, chápej jako výjimečné, všechno co dělá, jako čisté a vaše mysli se sjednotí." Dokud není člověk inteligentní a nemá širokou mysl, není to snadné. Vidět někoho zcela čistě, neznamená být slepý. O tomhle nemluvím. To by byl jen hloupý a falešný obdiv. Opravdová důvěra má spíš co dělat s poznáním základní čistoty všech věcí.

Oddanost, nebo důvěra a čisté vnímání, jsou základem vadžrajánové praxe. Platí to, ať nasloucháme dharmě, aplikujeme ji, nebo i v denní činnosti. Čisté vnímání je nezbytné v jakékoliv situaci.

Osvobození a samsára není nic, co by na nás někde čekalo, je zde, v nás. Myšlení je samsára. Opustit myšlení je osvobození. Když opustíme myšlení, nemáme myšlenky. Problémem je, že neustále vytváříme příčiny další samsáry a procházíme tak šesti říšemi se spoustou utrpení.

Ve srovnání s ostatními říšemi, jako lidé tolik netrpíme. Nezakoušíme nesnesitelné utrpení jako nesčetné jiné bytosti. Pro některé ale může být jejich fyzické, nebo duševní utrpení obrovské. Když necháme naše myšlení bez kontroly, nevíme, jak skončíme, v jakém tvaru či formě.


Aby se bytosti všech šesti říší (bohové, asurové, lidé, zvířata, prétové a bytosti v pekle) zcela osvobodili ze samsáry, musíme vyřešit problém myšlení. Myšlení tvoří příčiny, jež nás pak ženou do různých říší. Je jasné, že myšlení je klam. Je ale těžké chtít se osvobodit a současně si ho ponechat. Jde to proti sobě a není to možné.


...............................................

To je opravdu zajímavé a právě to momentálně řeším.


V říši bohů a asurů, není tolik utrpení jako v říši lidí? A v říši zvířat, pretů a bytostí v pekle je víc utrpení než v říši lidí? No, nazdar...

Tohle jsem našla ve wiki:


https://cs.wikipedia.org/wiki/Naraka_(buddhismus)

Naraka (buddhismus)

Naraka (sanskrt नरक; páli निरय Niraya) je termín z buddhistické kosmologie,[1] jemuž se přisuzuje význam ,,pekla" (nebo také ,,pekelného světa"). V křesťanské mytologií se můžeme setkat i s pojmem ,,očistec". Naraka je blízce příbuzná s pojmem Ti-jü (pinyin: diyu; zjednodušené znaky: 地狱), jenž značí peklo v čínské mytologii. Naraka se od křesťanského pojetí pekla liší ve dvou aspektech: za prvé, důvodem, proč se bytost ocitla v Narace, není Božský soud, ale následky špatné karmy - zlých činů spáchaných samotným člověkem; za druhé, délka pobytí bytostí v Narace není věčná,[2] přesto to může být v případě vážných provinění neuvěřitelně dlouhá doba, od sta milionů až po sextiliony (1021) let.

Peklo je součástí Samsáry, nekonečného kola znovuzrození. Samsára znázorňuje koloběh života, který je také symbolizován 6 světy, do nichž se může bytost reinkarnovat: Říše bohů, Svět Asurů, Svět zvířat, Svět lidí, Svět hladových duchů a Svět pekla.[3]

Celé kolo Samsáry objímá Mára, také nazýván Pán smrti. Často je spojován s Jamou, Pánem pekla, který je vyobrazován jako král a zároveň soudce ve světě Naraka. V pekelném světě se nachází pekelní démoni, již představují pekelné bytosti, pekelné mučitele. Jejich hlavním úkonem je trýznit bytosti pobývající v pekle.

Bytost přichází do pekelného světa na základě svých činů (karmy). Pobývá zde po omezenou dobu, dokud karma nedosáhne svého úplného naplnění.[4] Po spotřebování karmy se bytost znovu narodí (inkarnuje), zpravidla do světa zvířat nebo lidí.

Fyzicky jsou pekelné světy Naraka brány za několik sérii jeskynních vrstev, jež se rozprostírají v hloubkách země pod světem Jambudvípa (svět obyčejných lidí). Existuje mnoho systémů, které popisují způsob mučení a také množství pekelných světů Naraka. Teorie Abhidharmakóša (součást buddhistických textů Abhidharma) je kořenem nejznámějšího systému rozdělení a funkce světa Naraka. Zde je Naraka rozdělena na 8 studených pekel a 8 žhavých pekel.[5]

Dévadúta sutta, 130. rozmluva ze souboru buddhistických děl Madždžhima-nikája, detailně popisuje Buddhovo učení o pekle.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Asura


Jako asurové je v buddhismu také označována skupina nižších božstev kladoucích důraz na smyslové prožitky a bojujících proti dévům.

Aha...

CHÖKYI NYIMA RINPOČE: Hlavním hínajánovým slibem je neubližovat ostatním a zanechat všeho co jim škodí. V mahájáně je to pomáhat ostatním a prospívat jim. Vadžrajána je cestou čistého vnímání, kdy cestou je posvátný náhled. Je to založeno na těch dvou předcházejících slibech, neškodit ostatním, ale pomáhat jim. Navíc se ještě cvičíme v čistém vnímání, nejenom v duchovním kontextu, ale i v normálním životě v lidské společnosti.


:)

Citace od: Petra kdy 2025-01-24 16:35Osvobození a samsára není nic, co by na nás někde čekalo, je zde, v nás. Myšlení je samsára. Opustit myšlení je osvobození. Když opustíme myšlení, nemáme myšlenky. Problémem je, že neustále vytváříme příčiny další samsáry a procházíme tak šesti říšemi se spoustou utrpení.

Ve srovnání s ostatními říšemi, jako lidé tolik netrpíme. Nezakoušíme nesnesitelné utrpení jako nesčetné jiné bytosti. Pro některé ale může být jejich fyzické, nebo duševní utrpení obrovské. Když necháme naše myšlení bez kontroly, nevíme, jak skončíme, v jakém tvaru či formě.


Aby se bytosti všech šesti říší (bohové, asurové, lidé, zvířata, prétové a bytosti v pekle) zcela osvobodili ze samsáry, musíme vyřešit problém myšlení. Myšlení tvoří příčiny, jež nás pak ženou do různých říší. Je jasné, že myšlení je klam. Je ale těžké chtít se osvobodit a současně si ho ponechat. Jde to proti sobě a není to možné.

Myšlení není klam. Současný moderní buddhismus je 90% fantazie a klam. Myšlení je nástroj k přežití. I Buddha jako člověk myslel, jen to myšlení bylo jakoby za obzorem. Místo nekontrolovaného proudu myšlenek vnímal své lví božství, protože bylo jeho jemnohmotné tělo odpojené od fyzického těla včetně mozku. Spojení bylo jen volné, jak ho popisuji já. Myšlení je součástí těla a to obojí byl jeho nástroj pro komunikaci s ostatními lidmi. Když potřeboval něco vysvětlit, tak normálně myslel a uvědomoval si to. Jeho myšlenky se objevovaly, když chtěl a byly přesně takové, jaké je chtěl a potřeboval mít.

Já sám si myšlenky taky neuvědomuji, jen když potřebuji myslet a i v tom případě je to myšlení jakoby vzdálené a vznikající přímo k dané situaci. Nedokážu rozlišit, jestli je tvořím sám nebo vznikají. Je to hodně, jako když používáš nějaký nástroj, který není přímo Tebou, ale umíš to s ním tak, že se nepotřebuješ na práci s ním soustředit. Když myšlenky nepotřebuji, tak jsem Bůh nebo smysly vnímám okolní svět a ten jen je (jako můj majetek).

Buddha učil o správném myšlení a ne o tom, že by myšlení bylo příčinou utrpení. Tou je lpění.

Citace od: honzam kdy 2025-01-24 19:21Myšlení je nástroj k přežití.

Zvířata nemyslí a přežívají docela dobře.  :)

Ale myslí. Lvi dokonce umějí počítat. Spočítají si podle počtu řvoucích hlasů, kolik cizích lvů tam je, a jestli jich je víc. Zváží situaci a zachovají se podle toho.

Citace od: Petra kdy 2025-01-24 19:54Zvířata nemyslí a přežívají docela dobře.  :)

Třeba žížaly nemají nohy a tak nemohou běhat jako třeba savci ani létat jako ptáci, přesto přežívají taky docela dobře.
Myšlení - světlo rozumu je schopnost, nový rozměr, který ostatní zvířata nemají. Lidi to značně zvýhodnilo v boji o přežití druhu v hmotném - tělesném světě. Zároveň je to vyšší vývojový stupeň ducha.

V tomhle směru, chlapci, věřím Eduardu Tomášovi.

Nesmrtelný Kylián

"...Minulost je jen ve tvých myšlenkách a budoucnost je také jen ve tvých myšlenkách. Musel bys zabít svoje myšlenky!" pravil.

"Ale jak bych pak mohl žít?"

"Musel bys žít jako ty stromy v lese," řekl hospodář Kylián.
.
Říkaval mně: "Čas, milý hochu, čas je něco, co můžeš mít a taky nemusíš. Čas si vyrábíme sami. Mimo nás není. My si ho jen nepřetržitě vyrábíme svými vlastními myšlenkami...."

......

Eduardu Tomášovi to, myslím, vysvětlil F. Drtikol.  :)

O egu a dětství :: Eduard Tomáš, Paměti mystika 07/15

https://www.youtube.com/watch?v=cTUpj-C_Xkc&t=166s


3:31

Tak jsem se ještě zeptal Fráni:"No, dobře, ale když to ego pak není, tak nejsou myšlenky. Jak se potom tedy žíje?" A on se jen zas zasmál a říkal: "No, žije se intuicí, jakpak jinak."

 :)

Hlavně nevěř Buddhovi. Byl zvířetem ovládaným instinkty. Celý buddhismus má kořeny v Buddhově divoké zvířecí askezi. Pan Tomáš a Fráňa byli civilizovaní vzdělaní lidé.

Citace od: honzam kdy 2025-01-24 21:11Hlavně nevěř Buddhovi. 

Pokud vím, tak Buddha říkal, at mu nevěříme, at si všechno nejdříve sami ověříme.  :)

To je sporný citát, ale vlastní hlava a rozum je to nejcennější.

Citace od: honzam kdy 2025-01-24 19:21Buddha učil o správném myšlení a ne o tom, že by myšlení bylo příčinou utrpení. Tou je lpění.

Chökyi Nyima rinpoče:


Kdekoliv je myšlenka, objevuje se lpění a za ním následují tři jedy - vášeň, agrese a ignorance.


Protože myšlení zahrnuje tři jedy, je příčinou samsáry, nekonečného utrpení cyklické existence. V čemkoliv se objevuje myšlení, budeme zakoušet jako samsáru. Myšlení je kořenem samsáry.

:)

https://www.buddhismus.cz/uslechtila-osmidilna-stezka.html

Citacepravé chápání
pravé myšlení

https://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%A1lechtil%C3%A1_osmid%C3%ADln%C3%A1_stezka

Citace1 sammáditthi sanjagdršti ...   náhled    nazírání    názor    pochopení    názor
2. sammásankappa sanjaksankalpa ...   záměr    rozhodování    rozhodnutí    myšlení    rozhodnutí

CitaceBdělá pozornost bez myšlení


Dám to sem celé, ale momentálně mne zaujalo toto:

V meditační zkušenosti jogína není myšlení. Je to něco jiného, nežli normální myšlení. Nazýváme to šamatha, nebo vipašána, nebo i jinak, není to ale obvyklé myšlení. Meditační zkušenost jogína se objevuje, když je mysl vyrovnaná a v klidu. Ty neznámější stavy se nazývají blaženost, jas, či ne-myšlení. Objevují se během vipašánové meditace, mohou se ale ukázat i při šamatě. Meditací se mysl vyjasňuje a stává se lucidní. Když ale nemáme mistra a nevíme jak k těmto stavům správně přistupovat, můžeme je považovat za realizaci. To je na závadu a je to vážná překážka.


..........................

Jasně, meditatér tím prochází, a je to velké dobrodružství - cesta pozornosti. :)

A začíná myslet jinak, vidí že on - to, co je v něm tou meditací odkrýváno - čisté vědomí, má tělo a mysl k dispozici. Co-by nástroj a prostor pro intuici. Říkali jsme - intuitivní myšlenky, ale já to zval inspirací. :)

Jenže, aby se to v něm probudilo, tato a další kvality, protože to jsou přirozené "siddhi".. musí se napřed v tom stavu úplného zastavení mysli ocitnout, tou pozorností (celá tahle vnitřní cesta je o pozornosti). Tím získá od mysli odstup.

A proto je na to u žáků mnoha škol kladen takový důraz, na tu meditaci.

Citace od: Pedrito kdy 2025-01-25 09:23musí se napřed v tom stavu úplného zastavení mysli ocitnout,

To znamená, že se už neobjevují žádné myšlenky? Podařilo se ti to? Na jak dlouho? Mně se to maximálně podaří na moment, malou chviličku.  :)

Těžko říct, jestli něco jako mysl opravdu existuje. Vidím ten pojem "mysl" spíš jako pomocný koncept.

Myšlenky jsou slova, která se objevují ve vědomí člověka. To je celkem jasné. Ale jestli je vytváří "mysl" nebo jak se do mysli/vědomí dostávají nebo tam vznikají, na to jsou jen teorie.
No, něco jiného je, když se dostávají myšlenky do vědomí např. čtením napsaného nebo poslechem mluveného.

Ve vědomí zvířat se neobjevují slova, ale určitě "obrazy". Děti, než se naučí mluvit, to budou mít zřejmě podobně.

Možná tedy zvířata a děti žijí ve věčném ted a ne v čase jako myslící dospěláci, kteří si vytvářejí čas myšlenkami.  ;)


Říkaval mně: "Čas, milý hochu, čas je něco, co můžeš mít a taky nemusíš. Čas si vyrábíme sami. Mimo nás není. My si ho jen nepřetržitě vyrábíme svými vlastními myšlenkami...."


Nebo vytvářejí "obrazy" ve vědomí také čas?  :smilie_confused_dontknow:

:)

To je mýtus Petro, že kdo tu nepohnutost poznal a zná, neb koho jednou políbila Smrt, je navěky poznamenán.., tak tomu to memyslí.. :D

"Myslí" mu to "jinak" - intuitivně. Zvláště ohledně toho duchovna. Ale nemusí myslet vůbec, ani zlehka jako vánek když vane.. Ani hrát vítr, když to scéna vyžaduje. Nemusí a může.

Krišna tomu říkal Líla...

Něco jiného je, když se v mysli zatoulaná pozornost nikdy Ticha nedotkla, ale jen si to představuje a té představě věří.. Tak se klubou falešní guruové, co zásadně nikdy nemyslí :))

Mysl je pohyb pozornosti ve vědomí. A když se zastaví...........

Jakékoliv hlubší stavy tej meditovanej - tišenej - mysli.. se mohou stát stejnou i tužší připoutaností - zvyklostí.. než je třeba tabákové pouto... Neboť mysl ještě nebyla zcela znehybněna, a pozornost byla zlákána do "zkratky" - odbočky...

Citace od: Petra kdy 2025-01-25 10:46Říkaval mně: "Čas, milý hochu, čas je něco, co můžeš mít a taky nemusíš. Čas si vyrábíme sami. Mimo nás není. My si ho jen nepřetržitě vyrábíme svými vlastními myšlenkami...."

To je vyjadřením svobody - můžeš a nemusíš.
Třeba stromy nebo zvířata čas mít nemohou, nemohou myslet, nemohou se orientovat v širším světě - vesmíru, v čase, v celém stvoření. Jsou omezeny jen na svoje momentální prožívání.

Kdo nezvládá tuto svobodu a zamotá se do ulpívání a problémů a trpí tím, pro toho je cesta se od toho všeho oprostit. ...A pak začít znovu. Jaksi restartovat ten božský nástroj mysl. Ne že bude už věčně nemyslet, jako třeba veverka. I když samozřejmě může - to je svoboda.

Myslet si, že zvířata nevnímají čas a nemohou myslet, může jen úplný do sebe zahleděný ignorant. Mozek zvířat a lidí má stejnou stavbu a funguje stejně. Liší se jen rozměry a tudíž komplexností myšlenek.

Například delfíni používají jména a dokonce dokážou svou řečí napodobit tvar objektu a druhý delfín přímo jako zprávu dostane ten zvukový obraz a zobrazí se mu. Je to něco jako mnohem dokonalejší obrázkové písmo.

Citace od: Pedrito kdy 2025-01-25 12:13To je mýtus Petro,

Pro mne to není mýtus, Pedrito.

Bdělá pozornost bez myšlení

Když chcete dosáhnout osvobození, musíte vědět jak rozpustit myšlení, říká učitel dzokčenu, Chökyi Nyima rinpoče. Nahradit ho vyrovnanou bdělou pozorností.


:)

Mozek zvířat opravdu myslí a to jak vesele tak chmurně. Spíš jde o to, žě jen málokterý druh sám sebe vnímá třeba v zrcadle. IQ a EQ je samozřejmě jinde než u člověka. Ale mnohý člověk by se styděl, kdyby se dokázal konfrontovat ve své pitomosti s mnohými "nižšími" tvory...

Zvířata nejen, že se orientují ve svém okolí, ale také plánují. Pamatují si věci a jiné bytosti v prostoru i v čase. Některé druhy se poznají v zrcadle.

Ty obludné antropocentrické představy a fantazie, kterými někteří lidé trpí, jsou vážně k blití.

Vzhledem k tomu, co má teď Miroslav za avatara, si myslím, že měl jen slabší chvilku. :)

Citace od: honzam kdy 2025-01-25 14:48Myslet si, že zvířata nevnímají čas a nemohou myslet, může jen úplný do sebe zahleděný ignorant.

Tohle vypadá na lpění a následnou vášeň a agresy.  ;)

Kdekoliv je myšlenka, objevuje se lpění a za ním následují tři jedy - vášeň, agrese a ignorance

Zvířata jsou v podstatě vydaná lidem napospas. Ale něco mi říká, že je jim to úplně jedno. Záviděníhodné... :)

Jsme jedna rodina  :)

Přesně tak. Vytesat do kamene.

Citace od: Petra kdy 2025-01-25 15:08Tohle vypadá na lpění a následnou vášeň a agresy.  ;)

Kdekoliv je myšlenka, objevuje se lpění a za ním následují tři jedy - vášeň, agrese a ignorance

Zvířata jsou v podstatě vydaná lidem napospas. Ale něco mi říká, že je jim to úplně jedno. Záviděníhodné... :)

Představ si, kdyby Ti někdo říkal, že Tvoje děti nemyslí a jsou to jen takové nesvobodné strojky, které jen žerou.

Není jim to jedno! Jsou slabší, proto nemají na výběr!

Třeba blechy, taky jsou svoji. Psi se škrábou, ale blechy jsou blechy. Ty ale prý na člověka nejdou.

Citace od: Petra kdy 2025-01-25 15:08Zvířata jsou v podstatě vydaná lidem napospas. Ale něco mi říká, že je jim to úplně jedno. Záviděníhodné... :)

Přírodní národy jsou rovněž těm "civilizovanějším" národům vydány napospas. Právo silnějšího. A proto existují říše pekelné a říše věčně hladových prétů a říše zvířat. Karma - léčivá ruka Boží - to všechno zase vyrovnává, srovná a harmonizuje.  :)

Mě na celém křesťanství je nejsoucitnější Jidáš. Který nejvíc Ježíše miloval, tak se nechal zlákat na 30 stříbrných? Ani náhodou.

Citace od: honzam kdy 2025-01-25 15:17Představ si, kdyby Ti někdo říkal, že Tvoje děti nemyslí a jsou to jen takové nesvobodné strojky, které jen žerou.

Není jim to jedno! Jsou slabší, proto nemají na výběr!

Je jim to jedno. Žijí tak, jak mají a to ostatní přenechají Bohu, osudu.

Podle mne mají zvířata jiné dary, které my jako lidé nemáme.  :)

Svobodu mají v genech a zajetí/věznění je pro ně nepřirozené, protože to ubíjí jejich potenciál dál se rozvíjet a stoupat.

Zviřata si neuvedomují dharmu, nemaj na to mozek, co dokáže rozlišit Já od já.

Citace od: Pedrito kdy 2025-01-25 15:41Zviřata si neuvedomují dharmu, nemaj na to mozek, co dokáže rozlišit Já od já.

Ramana a Buddha byli v podstatě zvířaty v lidském těle a oba považovali zvířata za myslící živé bytosti.

Mimochodem Ramana prý krávu Lakšmí dovedl k osvícení. :)

Neni to pravda, zvíře nikdy nebude řešit svuj handycap, ani si ho nevšimne, je to dané. Člověk ho bude řešit až do skonání světa. A nikdy ho nevyřeší, páč když vyřeší jeden, objeví se druhý, atd.
Proto se říká, že mysl člověka je hra smrti...

Citace od: Pedrito kdy 2025-01-25 15:55Neni to pravda, zvíře nikdy nebude řešit svuj handycap, ani si ho nevšimne, je to dané. Člověk ho bude řešit až do skonání světa. A nikdy ho nevyřeší, páč když vyřeší jeden, objeví se druhý, atd.
Proto se říká, že mysl člověka je hra smrti...

To říkal přímo Ramana, že Lakšmí realizovala, proto ji tam doteď uctívají. :)

Zvířata umí používat nástroje. Často se to předává mezi jednotlivci jako kultura, která není instinktivně dána celému druhu. Netýká se to jen primátů. Nástroje používají třeba delfíni, vrány nebo chobotnice.

Zvíře vždy přijímá svůj osud bez reptání, žije z našeho hlediska v pekle, nemyslím jen veké kočky, ale komplet.
Je to divný svět pro lidské oči, od améb, přes mravence a ptáky až po gorily...

Clověk je divnej...

Zvíře nepřijímá svůj osud bez reptání. Klidně člověka zakousne.

Z živých organismů jsou nejvíc mimozemské chobotnice. Chobotnice se učí podle videa...

Člověk je jen žebřík pro bytosti inkarnované na Zemi k vzestupu na vyšší úroveň mimo tuhle zvířecí planetu. Je to mix té vyšší úrovně a zvířecí.

velké šelmy reptat budou, ale pokud jim nebude moci pomoct člověk s velkým srdcem, tak nikdo. Ani mystičtí bohové ani tlučhubové, co si přečetli o nirváně...

Citace od: Pedrito kdy 2025-01-25 16:22velké šelmy reptat budou, ale pokud jim nebude moci pomoct člověk s velkým srdcem, tak nikdo. Ani mystičtí bohové ani tlučhubové, co si přečetli o nirváně...

Uvidíme, co přijde. Myslím si, že kdyby draci (osvícené kočky) chtěli, tak lidstvo zahubí, ale třeba je to jen pohádková fantazie. Na draky nikdo nevěří a je to tak zatím dobře.

Citace od: honzam kdy 2025-01-25 16:13Z živých organismů jsou nejvíc mimozemské chobotnice. Chobotnice se učí podle videa...

A to má být kdo, ta vyšší chobotnická společnost? Myslíš že ji jím člověk přenechá?
To buduu mít co dělat, aby Zemi detoxikovali...
Pokud nás přežijí.

Říká se, že kdyby chobotnice žily tak dlouho jako lidé a uměly si předávat poznatky z generace na generaci, tak by vládly světu dávno před lidmi.

Citace od: honzam kdy 2025-01-25 16:27Uvidíme, co přijde. Myslím si, že kdyby draci (osvícené kočky) chtěli, tak lidstvo zahubí, ale třeba je to jen pohádková fantazie. Na draky nikdo nevěří a je to tak zatím dobře.

Příroda vždy dokázala velké věci, člověk se ale vydal proti jejímu proudu, a to nevěstí nic dobrého, pro něj.
Ta mašinérie už nejde zastavit. Carpe diem.

Citace od: honzam kdy 2025-01-25 16:33Říká se, že kdyby chobotnice žily tak dlouho jako lidé a uměly si předávat poznatky z generace na generaci, tak by vládly světu dávno před lidmi.

V každém chapadle maj mozek :) To je takový multiprocesing, něco jako kdysi ve Falconovi...

Citace od: honzam kdy 2025-01-25 14:48Myslet si, že zvířata nevnímají čas a nemohou myslet, může jen úplný do sebe zahleděný ignorant. Mozek zvířat a lidí má stejnou stavbu a funguje stejně. Liší se jen rozměry a tudíž komplexností myšlenek.

To je pravda, že zvířata také myslí, ale jak vidno tak v souladu s dialektickým zákonem přechodu kvantity v novou kvalitu, je to u člověka - pokud není úplně dementní úplně nová kvalita a to je míněno tím "myšlením" člověka na rozdím od "myšlení" zvířete.

Ok. Už nejsme v 19. stol., kdy byla zvířata jen pohybující se tupé věci.

Jakej je stav bytí? Kočky mňoukaj, psi vrčí, morčata piští... Kuny žěrou auta. Medvědi koušou, berušky vylejzaj  z děr kolem oken, zajíci se čím dál míň bojej, muchy už se nelepí na mucholapku, velkej brouk mě příjde přivítat po práci, i když ho každý den vyhodím z okna. Kolik jich tu a kde je?

Je to neúnosné, lidé jsou všude. Výhodu mají druhy, které se umí přizpůsobit a využít situace. Třeba potkani. Jsou velmi inteligentní. Mají mezi sebou ochutnávače, kteří jako první testují pohozené potraviny a ostatní počkají, jestli ochutnávač přežije.

Njn. Ale hmyz má dost místa ještě jinde, nemusí bydlet s námi. Ušetřil by každoročně mnoho hlav, nelýzt lidem do bytů, zkusil jsem mantru proti komárum, asi jich je míň, ale najednou pupínek! No tohle! Tak to ne, hmyz vúbec nerozumí dharmě a že nesmí kousat jogina! Proč mě vesmír takhle zkouší??

No ne, příští rok dávám sítě do oken.

To bude tím, že mu to moc nemyslí, dokonce jsem jednou napsal muší řečí nápis, že do tohoto okna muchám vstup zakázán. A naopak jich přilítlo mnohem víc. A to přesto, že jsem ten nápis zamantroval...

Prostě, ve stavu od těchto myšlenek se huba zasměje. A vo.. vo... vo to jde.

Páč holé nic, hned musí být obléknuto. Kým?

CitaceOsvobození a samsára není nic, co by na nás někde čekalo, je zde, v nás. Myšlení je samsára. Opustit myšlení je osvobození. Když opustíme myšlení, nemáme myšlenky. Problémem je, že neustále vytváříme příčiny další samsáry a procházíme tak šesti říšemi se spoustou utrpení.

Ve srovnání s ostatními říšemi, jako lidé tolik netrpíme. Nezakoušíme nesnesitelné utrpení jako nesčetné jiné bytosti. Pro některé ale může být jejich fyzické, nebo duševní utrpení obrovské. Když necháme naše myšlení bez kontroly, nevíme, jak skončíme, v jakém tvaru či formě.


Aby se bytosti všech šesti říší (bohové, asurové, lidé, zvířata, prétové a bytosti v pekle) zcela osvobodili ze samsáry, musíme vyřešit problém myšlení. Myšlení tvoří příčiny, jež nás pak ženou do různých říší. Je jasné, že myšlení je klam. Je ale těžké chtít se osvobodit a současně si ho ponechat. Jde to proti sobě a není to možné.

Pravda tu byla i bez nás a stvoření, ale asi chtěla být poznána a viděna... Jinak by neměla důvod stvořit
někoho, kdo by to dokázal.

Nikdo nikdoucí Petro neví, co asurové, a bozi, a démoni... Nikdo živý je nikdy neviděl a mrtvý nic neřěkne. Ale já mám ty příběhy rád, stejně jako pohádky. Holý brahman je i světem.. Holý brahman je holejší než věta.
Ticho brahman... a z něj jde hlas. A my jsme jejich děti - písničky... :smiley_kilian:  :smiley_sax:  :smiley_tramp:  :smiley_hippie:  :smiley_baguette:

Citace od: Petra kdy 2025-01-24 17:06CHÖKYI NYIMA RINPOČE: Hlavním hínajánovým slibem je neubližovat ostatním a zanechat všeho co jim škodí. V mahájáně je to pomáhat ostatním a prospívat jim. Vadžrajána je cestou čistého vnímání, kdy cestou je posvátný náhled. Je to založeno na těch dvou předcházejících slibech, neškodit ostatním, ale pomáhat jim. Navíc se ještě cvičíme v čistém vnímání, nejenom v duchovním kontextu, ale i v normálním životě v lidské společnosti.


:)

V józe jsem nepotkal nikoho, kdo by chtěl někomu ublížit, ale když si to tak vezmu, tak ani předtím a ani potom. Ale vím že to tu je... U lidí lidských je to tak nějak přirozené, udělaj pro tebe všechno, pro kohokoliv, klidně umřou... Ne že pro sbírku dobrých skutků.. Oni to jinak neumí. Asi maj "krásný ego", jak říkal Vostálník. A to ego se obětuje pro druhého. Úplně v pohodě. Od čeho jiného by tu bylo.. než se položit na popravčí špalek...

Dost mě udivovalo, když mnoho lidí Janě něco řeklo, jak cítí její výjevy, a ona je pak častvovala neustále slovy jejich Mistrů. V tom byla agrese a msta. A musel jí prostě člověk říct, že je píča, nebo si to aspoň myslet. Někdo to řek, někdo si to myslel. Nestydím se za to, opravdu byla, takhle jak se projevovala, šílená .... Ale ani tak, jak si myslí, jsem ji nikdy neměl nerad. To já řeknu i kámošovi, že je kokot.

Citace od: Petra kdy 2025-01-25 14:55Pro mne to není mýtus, Pedrito.

Bdělá pozornost bez myšlení

Když chcete dosáhnout osvobození, musíte vědět jak rozpustit myšlení, říká učitel dzokčenu, Chökyi Nyima rinpoče. Nahradit ho vyrovnanou bdělou pozorností.


:)

Jasně, musí to hledač najít a vědět, jak to jde. Složité myšlení, jak je známo, přišlo až s tím lidským mozkem. Mozek je defakto biologický počítač, co obsluhuje všechny připojené periferie. Ale! Jedno si musí uvědomit, že bez zdroje energie, kterou mu vyrábí srdce, je kaput, úplně šlus...

Citace od: Pedrito kdy 2025-01-26 08:53Jasně, musí to hledač najít a vědět, jak to jde. Složité myšlení, jak je známo, přišlo až s tím lidským mozkem.

Tak je to v materialistickém pojetí světa. Ale po duchovních zkušenostech jsem se z materialistického názoru dostala pryč. Ve skutečnosti je to hodně jinak, než nás učí ve škole. :)

Je no, ale ono je materialistické jen z neznalosti, to co vnímají smysly. Furt tu není nikdo, kdo by člověku řek, jak to vše vzniklo a jak to vše fakčí... On to neví, stačí mu přijmout nějaký koncept nekonečnosti, věčnosti, a je spokojen.

To je Poznání?

Jak může člověk poznat jen něco, co zove třebas podstatou? To proto, protože projev pochopit nedokáže? Tak je to přece tak jednoduché, vnímat nezrozené, samo semínko... Opravdu? Semínko je v každé divoké květeně... Začínám víc chápat Vostála.
:)

Jo, ještě Vostálníka, a jsme skoro komplet... Ale s ním je to těžký...

Mysl je trochu klam, je si klamem, když tak sama sebe zve. Je to atmosféra vědomí. Nebo spíš, kolik má sfér Země? To vše je mysl, když Já je jádro Země. Ona vždy vnímá jen jednu sféru, tu kterou zrovna žije. A proto podvědomě cítí ze sebe klam...

Myslí třeba Átman :) tedy to jak se říká, nejvnitřnější Já?

To není tak jednoduchá otázka, jak se zdá. 

Ale Miroslav by moh...

To to zas mmusím odřít já?

A mě se nechce...

Kokrhá kohout nebo Já nebo Brahman nebo Bůh nebo vědomí? Nebo naše mysl nebo náš mozek, nebo je to všechno jen sen?

Je dobré si uvědomit, že to nevíme a ta otázka probudí širší pozorování - vnímání (celku), "přítomný okamžik". Když nevím tak se zastavím, dívám - z hloubi, ne z mysli.

Není dobré - z hlediska duchovní cesty se držet jednoho vysvětlení, protože jedno vytržené z kontextu všeho už není živé.
Už je to jenom myšlenka či, skupina myšlenek, představa, koncept.

Já si asi nikdo nevymyslel. Ono má na to ta těla sluncí a kohoutů...
Prý když se někoho zeptáme, "kdo jsi?" Dá si ruku na srdce. "Já jsem Pišta třeba Hufnágl". Nebo snad to tak kdysi možná bylo.
A ptá se Laa-Cea, páč v tom nějak tápe, "co dělat Lao?"... Mám podezření, že Lao byl Rak. Byl dokonce tak mateřskej ke Konfuciovi, že ho museli stráže podpírat, když od něj odcházel. Jen funivě vydech, "potkal jsem draka"... Asi už věděl, co dělat...

Mne už moc filosofování nezajíma, jde mi o konkrétní praxi.


Chökyi Nyima rinpoče:

Zůstávejte ve stavu bdělé pozornosti bez myšlení, jak jen to jde.

 :)

A co ti z toho kouká? Básnička, co zašumí a zmizí, nebo věčné ticho?

Nebo ani jedno, co nelze vypsat?

Není nic jednodušího než nemyslet, ale to tu pozornost umrtví - a to je dobře. Neb co nezemřelo, nemůže se znovuzrodit.  
"Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z ducha, je duch."

Když člověk jen špulí pozornost (prošel jsem to), je strašně vážnej. On musí, musí to poznat. Že když to nejde samo, něco je špatně.

"Vrchol" Jógy není věčná nehybnost, žádná strnulost. Není to dokonce ani blaženství. Nejsou to nadpřirozené síly. Není to ani uspokojení já. Není to dokonce vševědění. Není to nekonečný řád. Není to titul mudrce. Není to básňostrůjství. Žádná alfa a omega. Není to ticho ani hlas. Není to kolébka, ani hrob. Není to tělo ani popel. Není to Šiva , Višnu ani Brahma. Není to Átman, a není to Brahman. Není to Kálí, Lakšmí, ani Sarasvátí... Ani Krišna to není, ani Ráma, žádný Mojžíš. Jen jediného nemohu zapomenout - Hanuman. Ale musím. Ani já jich všech to není. A ani to "musím". Nic? Ani nic. Jen vánek, a jej nevnímat, když hladí tvář. Žádná tvář. Jen vánek? ;-)
Kdo ho cítí, a kdo tohle píše?
A kdo se ptá a nač? Jak realizovat co? Všechno nebo nic?
Jóga je jen spojení, řasy na víčkách se spojí. Uvnitř a venku, ticho a hlas.
Spící a bdící, klid a síla...

Do kolika jazyků, náboženstvích, nauk, hlasů guruů to obléci?

Citace od: Pedrito kdy 2025-01-28 01:33Není nic jednodušího než nemyslet, ale to tu pozornost umrtví

Kdepak, to pak je něco úplně jiného než, o čem ringpoče mluví. Zde to vysvětluje:

Ringpoče:

Zůstávejte ve stavu bdělé pozornosti bez myšlení, jak jen to jde. Samsára je pouhé myšlení. Jeho opuštění je osvobozením. Velcí učitelé to detailně vysvětlují, protože pouhý stav bezmyšlenkovitosti není osvobozením ve smyslu bdělé pozornosti. Bezvědomí, mdloba, nebo zapomnětlivost není samozřejmě osvobozením. To by bylo velmi snadné.


Nemyslet s bdělou pozorností není jednoduché.

:)

Citace od: Petra kdy 2025-01-28 07:49Ringpoče:

Zůstávejte ve stavu bdělé pozornosti bez myšlení, jak jen to jde. Samsára je pouhé myšlení. Jeho opuštění je osvobozením. Velcí učitelé to detailně vysvětlují, protože pouhý stav bezmyšlenkovitosti není osvobozením ve smyslu bdělé pozornosti. Bezvědomí, mdloba, nebo zapomnětlivost není samozřejmě osvobozením. To by bylo velmi snadné.


Nemyslet s bdělou pozorností není jednoduché.

:)

Vlastně toto učení už dávno znám, ale od jiného učitele, ne od učitele buddhismu.

Je čas filosování, hraní si se slovy a je čas praxe. U mne je ted čas praxe. To co ringpoče o bdělé pozornost bez myšlení říká, mně ukázalo, proč je to tak důležité - pro mne. Pro tebe ne, Pedrito. V tvém věku mi to také nebylo důležité. Ale ted už je vše jinak.  :)

Tomu stavu vědomí bez myšlenek a činné pozornosti jsme říkali, tedy říkám tomu, Nirvičara. To je "fukční" stav pro aktivní život.
To "umrtvení" je něco jiného a je to syrově nazváno, spíš je to známo jako Nirvikalpa. Kdy ta pozornost se úplně vstřebá do Vědomí. To je hluboká meditace. :) S tím nejde třeba pracovat, komunikovat, řešit úkoly...

Citace od: Pedrito kdy 2025-01-28 09:00To "umrtvení" je něco jiného a je to syrově nazváno, spíš je to známo jako Nirvikalpa.

Nic není tak živé jako nirvikalpa. Z mé zkušenosti.

Každý člověk má jiný osud, jiné zájmy a v různých obdobích pozemského života se to ještě navíc mění. Proto je tak nesmírně těžké dojít k nějakému souznění.

Ramana se vzdal na mnoho let pozemského života a žil převážně v nirvikalpě. proto pro něho nebyl později problém se při zavřených očích okamžitě dostat do nirvikalpy.
Byl si vědom, že je to jeho osud a nikomu proto neřekl, že by měl následovat jeho příkladu. Věděl, že každý má svůj speciální osud, a proto nějaká všeobecná nauka nemá velký smysl.

Podle mne si každého najde to, co v dané situaci potřebuje. Tohle povídání od Chökyia Nyima rinpoče si mne našlo, protože právě v téhle době to potřebuji. Dala jsem to sem především pro sebe a ne, že by to ostatní mělo také zajímat.  :) 

To je v poho, je to výživný text :-)
Ty moje mystický výjevy berte s rezervou, to mi jen občas ulítne Múza.

Ono těch mezistavů Samadhi je vícero. Nirvikalpa znamená doslova "bez věku". Pozornost je prostě rozpuštěna a s ní i ta mysl, ego, osoba. Vnímání světa, projevu, je odstřiženo, vjemy prostoru a času ustanou. Tak to vidím, ale samosebou zpětně, v té Nivičaře třeba. V ní vnímání projevu probíhá, jen pozornost je čistá - odpoutaná od myšlenek. Záleží, jak to kdo prožil, jak to má definováno. Když si o tom povídat, žejo.

PS. možná různé školy chápou tu Nirvikalpu trošku rozličně. Já ji teda měl vždy zá úplné odosobnění,  kdy už prostě to jáčko úplně zmizí, a přichází-li vjem, hned se rozpouští. Taky jsme používali termín Turia - nad bděním, sněním i hlubokým spánkem. V podstatě trvalá Nivičara. :-) A pak tu byla ještě Turijatita... Ještě za Turiou, trvalá Nirvikalpa? Ale to by se živobytí opravdu zastavilo, v ní všichni spočinout...
Prostě pojmy, které popisují stavy vědomí, no. A jistě nejsou všemi stejně chápány.

Citace od: Pedrito kdy 2025-01-28 11:04Pozornost je prostě rozpuštěna

Kdyby pozornost byla rozpuštěna, tak by to byla mdloba nebo hluboký spánek a ne nirvikalpa. Ale není to pozornost osoby, ale pozornost Absolutna a to je živé.  :)

Citace od: Petra kdy 2025-01-28 15:15Kdyby pozornost byla rozpuštěna, tak by to byla mdloba nebo hluboký spánek a ne nirvikalpa. Ale není to pozornost osoby, ale pozornost Absolutna a to je živé.  :)

Rozpuštěna asi není to nejsprávnější slovo. Ona se prostě vrátí, splyne s Vědomím, z kterého povstala, v té bytosti. Jenže v ten moment se já přestává vnímat jako já - jedinec. Zůstává Vědomí. To už prostě nevnímá se bytostně, není už kdo by to nějak uvažoval, tedy jako cokoliv. - To dělá ten pohyb pozornosti, ať už s nějakou ideou spjatá či odpoutaná a z lehka pozorující dění, energii. Tehdy ví, ale když se od toho stáhne do Vědomí, je jím. Nejde tehdy říct, že je to mrtvé ani živé, není kdo by to řek. Ono to září, vyzařuje, je to "Radost" něčeho, co nemůže v tu chvíli samo sebe pojmenovat. Ale je. Je TO.

Citace od: Pedrito kdy 2025-01-28 15:46Nejde tehdy říct, že je to mrtvé ani živé, není kdo by to řek.

Eduard Tomáš řekl, že je to živé. A má pravdu.  :)

Citace od: Petra kdy 2025-01-28 15:54Eduard Tomáš řekl, že je to živé. A má pravdu.  :)

P.S. V podstatě je to živé tak, jako nic jiného - prostě opravdová, skutečná živost. Co známe jako živost ze světa, je proti tomu jen slabý odvar.  :)

To je pravda, je to zdroj Bytí a plný života, takto poznán. Tou pozorností, je-li k němu pozorná. Když se v něm vykoupe, utichne, a znovu se zrodí čirá, může to říct hlasem bytosti. Byla realizována. Ne já, ale TO. Bylo uskutečněno v život. A ten je o pozornosti k Tomu bdělé...

Třeba Miroslav a Salmo k tomu něco poví, zkušenost mají. A Evulína třeba příběh. A Honzam přidá kočku, nebo aspoň Bohyni ;)

Snad jsem tak zas moc neřek, copak já za tu hubu můžu? No tak můžu no.

Ach kde jsi Paradoxy?

Zasleh jsem hlas, jen nevím čí, pedro, pedro, ty jsi ale trdlo!

Já to nebyl! To vím naprosto přesně, páč svý ego nazývám zásadně troubelínem!

Víte jak poznáte, že jste bdělí bez myšlení? Odpovědi přicházejí samy právě bez přemýšlení, to je to kouzlo :)

Moc jsem tohle vlákno nepročítala, ale zaujalo mě, jak se tu řeší zvířata. Je zajímavé, že ví co mají dělat, a to i bez mozku, a to samé i rostliny. Prostě žijou, co žít mají.

Myslím, že každá rostlinka má v sobě malinkou Kundaliní :)

Jednou jsem čet o delfínovi, co se zamiloval do svý chovatelky, když s ním plavala, chtěl se s ní pářit a loudil milostný zvuky :)

Dost chyrý jsou vrány, a maj poměrně rozvinutý sociální cítění.

Jo jeden z plastků, Vráťa Brabenec, četl příběh o havranovi, kterýmu jeho táta zachránil život,
byl zranňný a on si ho vzal a staral se o něj, dokud se neuzdravil. A on za ním pak furt přilétal.
Až do jeho smrti. V ten den co umřel, havran už nepřiletěl...

Chökyi Nyima rinpoče:

Ve srovnání s ostatními říšemi, jako lidé tolik netrpíme. Nezakoušíme nesnesitelné utrpení jako nesčetné jiné bytosti. Pro některé ale může být jejich fyzické, nebo duševní utrpení obrovské. Když necháme naše myšlení bez kontroly, nevíme, jak skončíme, v jakém tvaru či formě.


Eduard Tomáš:

...Nikdy se nesmíme dívat na život pod zorným úhlem jediného, tzn. jen tohoto vtělení, ale jako na spojitý řetěz příčin a následků, který ani smrt nepřeruší.



Aha.  :)

Citace od: Pedrito kdy 2025-01-25 19:23V józe jsem nepotkal nikoho, kdo by chtěl někomu ublížit, ale když si to tak vezmu, tak ani předtím a ani potom. Ale vím že to tu je...

Většina z nás spíš ubližuje, aniž si to uvědomuje. Ale i to samozřejmě vytváří naší karmu. Ubližujeme si nechtěně navzájem. Proto je praktická rada: Nedělěj někomu něco, co bys nechtěl, aby bylo děláno tobě. Prostě se zamýšlet, jestli to, co děláme, druhým neubližuje. Zbavovat se tak egoismu.

Proto je velmi zajimavý koncept, že po smrti zažijeme to, jak naše chování prožívali ti druzí - tedy na vlastní kůži cítíme, jaké bolesti a utrpení jim naše chování způsobovalo. Kdo se z toho poučí, bude zřejmě v příštím životě k druhým citlivější a ohleduplnější. 

:)

No, to jsem byl zrovna asi v nějakým dobroušským rozpoložení, zíraje v paměti jen nablízko kolem sebe :D

Jinak bude záležet na úmyslu a jakou emocí je zabarven.. zloba, nenávist, závist, chtíč.. kdoví co... A nakolik ta pozornost je v tom zacuchaná.

Myslím, že karmická stopa záleží na motivaci s jakou něco děláme, ne na tom, jak to dopadne - to už je karma toho druhého.
Jestli je ta motivace sebestředná i třeba převlečená za dobro a nebo zdánlivě z pohledu druhého krutá a pro druhého nepříjemná, jako třeba když druhému neposkytneme jeho drogu nebo někdy když vychováváme dítě a zrovna omezujeme rozpínavost jeho psychologických "potřeb" nebo když žena odmítne stýkat se s mužem, který by ji chtěl ale ona jeho ne, atd.

Ono to jinak bude probíhat u člověka, pro kterýho je duchovno španělská vesnice, jinak u někoho, kdo se jím zabývat začíná, a jinak, kdo už je nějaký pátek na cestě.
Ten první vnímá příjemnosti, co se mu dějí jako své úspěchy, "ó podívejte se, jak se mi daří, peníze, posty, ženy..." Na druhé hledí, buď v závisti, maj-li se materiálně ještě líp, a chce je předhonit. Anebo, jako na ty pod sebou, ty vnímá opovržlivě, k ublížení nemá daleko, "já jsem prostě pan ego...
Pak to krachne a je na prášky...
Ten druhý, tam to jde zprvu velmi rychle, jestli jde na to meditačně. Dosavadní vnímání světa se mu hroutí před očima, a jde-li do toho srdcem, neděsí ho to, krvácí rád. Přestává vnímat někoho nad sebou a někoho pod sebou. Zažívá stavy, kdy dobro i zlo jsou jen myšlenkové konstrukce. A ony v něm padaj... Přestává rozumět pojmu - ublížit.
Ten třetí.. v něm už je to promeditované a slušně stabilizované, ale už to pozbylo ten "vstupní" tah... Už oklepal křídla a letí. Už ani nekoumá kam.. nebe, peklo, věčnost... Je mu to fuk.. Avšak jakmile zapomene v kontaktu s těmi, co ještě nevykročili a nějak se v tom zmítaj, i na ty co už vykročili, ale ještě maj oči plné dálek., na sebe sama, když na tom byl stejně jako oni, stává se nejubožejším ze všech.
Pak platí, "že první budou poslední."

Pro inspiraci:

Madždžhmanikájó, 129, sv.3, s. 171]

Mnichové, jako se stíny vysokých vrcholků horských snášejí v době západu slunce na zemi, kladou se na ni, rozprostírají se po ní, tak se také snáší k rozumnému muži, když usedl do lenošky nebo se položil na lůžko nebo ulehl na zemi, to, co dříve krásného vykonal myšlením, řečí, skutky, ukládá se to v jeho nitru a rozprostírá se to v něm.
Tehdy si, mnichové, rozumný muž pomyslí: Nedopustil jsem se zlého, nedopustil jsem se krutosti, nedopustil jsem se hříchu, dobře jsem jednal, blahodárně jsem jednal, ochraňoval bázlivé. Až zemru, půjdu cestou těch, kteří se nedopustili zlého, kteří se nedopustili krutosti, kteří se nedopustili hříchu, kteří dobře jednali, blahodárně jednali, ochraňovali bázlivé.
Muž ten není zarmoucen, není v nesnázích, neběduje, nebije se kajícně v prsa, neupadá v zoufalství.

:)

Člověk míní a Pán Bůh mění.

Citace od: Petra kdy 2025-02-02 09:12Většina z nás spíš ubližuje, aniž si to uvědomuje.

Vzpomněla jsem si na to, co jednou vyprávěla Lída o zážitku s Eduardem Tomášem. Něco spolu dělali na chatě - myslím, že natírali rámy oken - a jemu se stal najednou nějaký malér, který okomentoval slovy, že to má za to, že se ráno nezachoval dobře k Míle. Pro Lídu to byl projev velké pokory.

Eduard Tomáš zaručeně nechtěl své ženě Míle ublížit, ale zřejmě se k ní zachoval nevědomky "bezmyšlenkovitě", a tak se jí mohl ne zrovna příjemně dotknout. Ta brzká karma ho na to upozornila - hned si uvědomil, že něco neudělal správně. Karma u duchovního velikáná funguje takřka vzápětí.

Proto vnímám Edurda Tomáše jako naprosto vyjímečného. Hned tak nikdo se mu nevyrovná.  :)

Pojem meditace je široký pojem - pouzívaný pro všechno možné. Takže když někdo řekne "meditace" ještě nevíme, co tím má na mysli

Co říká o meditaci Krishnamurti ve své knížečce Freedom from the Known:

Tak se sám sebe ptám, je možné být zcela probuzen, ne okrajově, v několika oblastech své bytosti, ale zcela probuzen, bez jakéhokoli podnětu nebo zkušenosti? To v sobě zahrnuje velkou citlivost, jak fyzickou, tak psychologickou; znamená to, že musím být osvobozen od všech žádostí, protože v okamžiku, kdy žádám, budu zažívat zkušenost. A abych se osvobodil od žádosti a uspokojování, to vyžaduje zkoumání sebe sama a pochopení celé povahy žádosti.
     Žádost se rodí z duality: "Jsem nešťasten a musím být šťastný." V samotném tomto požadavku, že musím být šťastný, je neštěstí. Když člověk vynakládá úsilí, aby byl dobrý, v samotné této dobrotě je její opak, zlo. Všechno, v čem se utvrzujeme, obsahuje svůj opak a úsilí o překonání posiluje to, s čím zápasíme. Když toužíte po zažívání pravdy nebo skutečnosti, tato samotná žádost je zrozena z vaší nespokojenosti s tím , co je, a proto žádost vytváří opak. A v opaku je to, co bylo. Takže člověk musí být osvobozen od této ustavičné žádosti, jinak z duality nikdy nevyjdeme. To znamená, tak dokonalé sebepoznání, že mysl už dál nehledá.
     Taková mysl nežádá zkušenosti; nemůže žádat podnět nebo znát podnět; neříká: "Spím" nebo: "Jsem probuzená". Je zcela tím, čím je. Jen frustrovaná, omezená, mělká mysl, podmíněná mysl vždy hledá něco víc. Je tedy možné žít v tomto světě bez tohoto víc - bez toho nekonečného porovnávání? Ale to musí zjistit každý sám.

     Zkoumání celého tohoto problému je meditace. Toto slovo bylo užíváno jak na východě, tak na západě, velice nešťastným způsobem. Existují různé meditační školy, různé matody a systémy. Některé systémy říkají: "Sleduj pohyb svého palce u nohy, sleduj ho, sleduj ho, sleduj ho", jiné systémy prosazují sezení v určité pozici, pravidelné dýchání nebo cvičení vědomí. Toto vše je naprosto mechanické. Jiná metoda vám dá určité slovo a říká, že když ho budete stále opakovat, získáte mimořádné transcendentální zkušenosti. To je vyložený nesmysl. Je to forma sebehypnózy. Opakováním slova ámen, óm nebo coca-cola donekonečna, budete mít zřejmě určité zkušenosti, protože opakováním se mysl utiší. To je dobře známý jev, který byl praktikován tisíce let v Indii - nazývaný mantra jóga. Opakováním můžete způsobit, že vaše mysl bude jemná a poddajná, ale bude to stále malicherná, zmatená, malá mysl. Stejně dobře můžete položit do krbového výklenku kousek větve, kterou jste sebral na zahradě, a každý den mu přinášet květiny. Za měsíc jej začnete uctívat a stane se hříchem nepoložit před něj květinu.
     Meditace není sledování nějakého systému; není to stálé opakování a napodobování. Meditace není koncentrace. Jednou z nejoblíbenějších praktik některých učitelů meditace je, aby se jejich žáci učili koncentraci, t.j., aby upnuli mysl na jednu myšlenku a vypudili všechny ostatní myšlenky. Toto je ta nejhloupější, ošklivá věc, kterou může dělat každý školák, je-li k tomu přinucen. Znamená to, že celou dobu bojujete bitvu mezi naléháním, že se musíte koncentrovat, na jedné straně, a svou myslí, která putuje pryč, ke všem možným jiným věcem, na druhé straně, zatímco byste měl být pozorný ke každému pohybu mysli, ať jde kamkoli. Když vaše mysl putuje pryč, znamená to, že vás zajímá něco jiného.

     Meditace vyžaduje neobyčejně pozornou mysl; meditace je pochopení celistvosti života, ve kterém každá forma tříštění ustala. Meditace není kontrola myšlení, protože když je myšlení kontrolováno, plodí to v mysli konflikt. Ale když rozumíte struktuře a povaze myšlení, čímž jsme se již zabývali, pak myšlení nebude překážet. Toto samotné pochopení struktury myšlení je jeho vlastní kázní a to je meditace.
     Meditovat znamená být si vědom každé myšlenky a každého pocitu, nikdy neříkat, to je správné nebo špatné, jen to sledovat a být s tím. Při takovémto pozorování začínáte chápat celý pohyb myšlení a cítění. A z tohoto uvědomování přichází ticho. Ticho vytvořené myšlením je stagnací, je mrtvé, ale ticho, které přichází, když myšlení pochopilo svůj vlastní počátek, svou povahu, když pochopilo, že žádné myšlení není nikdy svobodné, ale že je vždy staré - toto ticho je meditací, ve které naprosto není meditující přítomen, protože mysl se vyprázdnila od minulosti.
     Jestliže jste četli tuto knihu celou hodinu pozorně, je to meditace. Jestliže jste z ní převzali několik slov a shromáždili si několik myšlenek, o kterých budete později přemýšlet, tak to už meditace není. Meditace je stav mysli, který se na vše dívá s naprostou pozorností, celistvě, nejen z části. A nikdo vás nemůže naučit, jak být pozorný. Když vás nějaký systém učí, jak být pozorný, pak věnujete pozornost tomuto systému, a to není pozornost. Meditace je jedním z největších umění v životě - možná to největší - a není možné, aby se jí člověk od někoho učil, v tom je její krása. Nemá žádnou techniku, a proto žádnou autoritu. Když se učíte znát sám sebe, pozorujte se, sledujte způsob, jakým chodíte, jak jíte, co říkáte, tlachání, nenávist, žárlivost - jste-li si tohoto všeho u sebe vědom, bez jakéhokoli výběru, je to součást meditace.
     Meditace se tedy může odehrávat, když sedíte v autobuse nebo když jdete lesem plným světla a stínů nebo když posloucháte zpěv ptáků nebo se díváte do tváře své ženy či dítěte.
     V pochopení meditace je láska a láska není produktem systému, zvyků, sledování metody. Láska nemůže být pěstována myšlením. Láska se může, možná, uskutečnit, je-li tu úplné ticho, ticho, ve kterém meditující naprosto není přítomen; a mysl může být tichá, jen když rozumí svému vlastnímu pohybu, kterým je myšlení a cítění. Abychom tomuto pohybu myšlení a cítění porozuměli, nesmí být v pozorování obsaženo odsuzování, hodnocení.

Milovaný Krishnamurti...

Tohle je typické filozofování, relativizování a odsuzování jiných duchovních směrů. Káže vodu a sám pije Coca-Colu.

CitaceJednou z nejoblíbenějších praktik některých učitelů meditace je, aby se jejich žáci učili koncentraci, t.j., aby upnuli mysl na jednu myšlenku a vypudili všechny ostatní myšlenky. Toto je ta nejhloupější, ošklivá věc, kterou může dělat každý školák, je-li k tomu přinucen.

CitaceAbychom tomuto pohybu myšlení a cítění porozuměli, nesmí být v pozorování obsaženo odsuzování, hodnocení.

To je skoro jako číst Janu!

https://citaty.net/autori/bruce-lee/

,,Pokud člověk miluje, nemusí mít ideologii lásky." — Bruce Lee

CitaceTohle je typické filozofování, relativizování a odsuzování jiných duchovních směrů. Káže vodu a sám pije Coca-Colu.

To je skoro jako číst Janu

Holt to není čtivo pro tebe.
Jana jen kdákala, co kde vyšťórala,
byl by téměř zázrak nenajít někde její šlápoty.
 :)

Ten citát je definicí pokrytectví a autor to vydává za lásku. V tom je to podobné.

Láska je zvířecí instinkt a ne filozofická úvaha o meditaci.

Citace od: honzam kdy 2025-02-04 08:20Ten citát je definicí pokrytectví a autor to vydává za lásku. V tom je to podobné.

Láska je zvířecí instinkt a ne filozofická úvaha o meditaci.

Každá ideologie, náboženství, nauka je více-méně stínem tomu o čem pojednává.
Ale jen ve spojení s lidským vnímáním (cítění, myšlení). Jinak jsou to jen mlčenlivá slova. Vnímání je oživuje, ale také na ně vrhá ten stín. A to má v miliónech lidí milión podob.

Citace od: honzam kdy 2025-02-04 08:20Ten citát je definicí pokrytectví a autor to vydává za lásku. V tom je to podobné.

Láska je zvířecí instinkt a ne filozofická úvaha o meditaci.

Všiml jsem si, že ty projevy postoupivších dál, jsou ti hodně proti srsti - třeba jako to "Nic nemít, nic nechtít ničím nebýt a nic nevědět".
Nejspíš to neodpovídá tvé zkušenosti a tak jsou to pro tebe jenom slova a nedovedeš tedy odlišit žvanění Jany od slov pronesených z vlastní zkušenosti osvobozených.

Láska je u zvířat a lidí za zamilovanosti, mateřskou láskou, vztahy i nenávistí atd. a funguje hlavně jako instinkt.

Také někteří říkali "Bůh je láska" - že by Bůh byl instinkt?
Takže stejně jako pojem meditace tak i pojem láska jsou široké pojmy a každý za nimi vidí, co jeho jest - svoji zkušenost.

To co říká Krishnamurti - jak se negativně vyjadřuje  je obdobou známého "Zabít Buddhu", tj. odložit všechny berličky na kterých jsme vyrůstali a jít už sám, vlastní cestou. Ne odložit je protože bychom je měli odložit, ale protože už vidíme jak nás omezují a že už jsme schopni jít sami - sami sobě světlem, "Sami sobě útočištěm".

Takže stejně jako se Krishnamurti vyjadřuje negativně o jiných cestách (těch berličkách) tak ty se vyjadřuješ negativně o jeho cestě.
Jenže on vidí do těch druhých cest (prošel krátce i jimi), ale ty nevidíš do té jeho. V tom je drobný rozdíl. 

Citace od: honzam kdy 2025-02-04 00:44https://citaty.net/autori/bruce-lee/

,,Pokud člověk miluje, nemusí mít ideologii lásky." — Bruce Lee

Jak se to pozná, že někdo miluje?
Skutečně, nevlastnicky, z celé své duše, mysli? Celým svým velkým srdcem...
Jana si myslí, že je Láskou, ve skutečnosti si jen barví peří svého ega.
Matka umetá cestu svému dítěti, ať je mu třeba padesát. Proč ho neumí nechat dospět, stát na svých vlastních nohou, přijímat zodpovědnost za své vlastní činy, kroky? Protože by třeba ztratila SVUJ pocit smyslu života? Třeba...
Atd.
Není jednoduché toto posoudit (ne odsoudit), vidět to...
Krishnamurti má i pěkné zamyšlení v knize Volnost, která neví: "Co je to láska"...
Jinak kdo by si ji chtěl přečíst, nebo jen třeba kapitolku o tom, co ho zaujalo, co ho osloví, je tady: http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.php?f=273&t=9354

Citace od: honzam kdy 2025-02-04 00:38Tohle je typické filozofování, relativizování a odsuzování jiných duchovních směrů.

No, on byl především filosof, podle wikipedie. Moc mne nezaujal. Podle mne je to, co povídá, zaměřené především na estetiku. Zřejmě k tomu byl theosofisty tak vychováván.

Citace od: Miroslav kdy 2025-02-04 09:38Všiml jsem si, že ty projevy postoupivších dál, jsou ti hodně proti srsti -

Zřejmě je Honzam odkládá jako berličky, které už nepotřebuje.  :)

P.S. A tak zabíjí Krišnamurtiho.

Jde svým speciélním peklem.

CitaceNo, on byl především filosof, podle wikipedie. Moc mne nezaujal. Podle mne je to, co povídá, zaměřené především na estetiku. Zřejmě k tomu byl theosofisty tak vychováván.

To je zajímavý názor , hlavně to, jak vidíš hlavní zaměření na estetiku... :-)
Estetika, jak ji chápu, je, "aby to vypadalo pěkně, líbivě, učesaně atd.
Podle mě zase Krishnamurti, jako jeden z mála (pro mě) hovoří o jednotě bytí, dechu života, míru, tichu, kdy poeticky vyjádřeno slyšíš i trávu růst.... :-)

Honzam měl dříve ve zvyku druhé provokovat a pozorovat, kdy začnou být agresivní, kdy se z toho svého klidu vychýlí a začnou ho napadat.

Třeba se k tomu zase vrací...

Citace od: Evulína kdy 2025-02-04 10:53Estetika, jak ji chápu, je, "aby to vypadalo pěkně, líbivě, učesaně atd.

Jo, učesaně. Mne vždy udivovala ta jeho zvláštní přehazovačka, kterou zakrýval pleš. Příšlo mně to u duchovního muže jako malichernost. Tím měl u mne hned mínusové body.  :)

CitaceEstetika, jak ji chápu, je, "aby to vypadalo pěkně, líbivě, učesaně atd.

Estetika není, aby to vypadalo...

Je to spíš cit pro krásno.

:)

Třeba v těch Bruce Leeho pohybech byla velká estetika, až grácie.
:)

Každý duchovní učitel je trochu jiný, aby mohl oslovit speciélní skupinu lidí, kterým právě to, jak se projevuje, vyhovuje.

Krišnamurti oslovil např. moji švagrovou, která ho velmi obdivovala a navštěvovala jeho přednášky. A to bylo velmi dobře, protože k duchovnu - stejně jako můj manžel - měla kvůli své matce dost negativní postoj. Ta totiž horoucně vyznávala Rudolfa Steinera a to šlo celé rodině - s výjimkou nejstarší dcery - dost na nervy. Rudolf Steiner nesouhlasil s tím, když teosofisté viděli v Krišnamurtim budoucího učitele lidstva - spasitele, a kvůli tomu ho ve 12 letech "odkoupili" jeho otci na speciální výchovu. 

Moje švagrová jezdila často obchodně do Indie, a tak věděla, že existuje i jakýsi Nisargadatta - podle ní nevzdělaný, prostý Ind. Krišnamurti naproti tomu dostal od teosofistů v Anglii výborné vzdělání.

Např. Šri Juktešvar požadoval od Joganandy, že musí dostudovat - i když ho to nebavilo, protože Američané a Evropané dají na toho, kdo má vysokoškolské vzdělání. A proto to nutně potřebuje, když je jeho osudem duchovně učit v USA.

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-04 11:27Třeba v těch Bruce Leeho pohybech byla velká estetika, až grácie.
:)

Citace od: Petra kdy 2025-02-04 11:03Jo, učesaně. Mne vždy udivovala ta jeho zvláštní přehazovačka, kterou zakrýval pleš. Příšlo mně to u duchovního muže jako malichernost. Tím měl u mne hned mínusové body.  :)

Vypadá to, že máte s Honzamem podobné "bodovací" tabulky  :)  

Ještě jsem žádný film s Leem Brucem neviděla.

Tak aspon clip.

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-04 11:27Třeba v těch Bruce Leeho pohybech byla velká estetika, až grácie.
:)

Všimla jsem si, že měl krásné, inteligentní ruce. To mne dost překvapilo. Jak s nimi mohl tak mlátit?  :smilie_confused_dontknow:

Jsem alergický na duchovní učitele, kteří učí nemyšlení a nekritizování jako nějaké vyšší kvality existence. Dělají z lidí ovce. Vždycky se vůči takové manipulaci budu přísně vymezovat.

Pro mě je někdo hlásající neodsuzování a nehodnocení a zároveň prohlašující, jak jsou některá duchovní cvičení nejhloupější a nejošklivější, nadutý pokrytec. Sám je nejhloupější a nejošklivější. Podívejte se na něho. Spasitele. Leda hovno. Zatímco on pilně studoval, jak jsou ostatní hloupí a oškliví a sepisoval o tom moudrá pojednání, Buddha žral hovna.

Vidím do něho jako do otevřené knihy. Stačí se podívat na fotku nebo video, jak je celý zkroucený od toho filozofování. "Volnost, která neví", ale zároveň sepisuje vyumělkovaná díla o tom, jak to musí a nesmí být.


-----------------

Bůh je zvíře. Miluje a trestá jako zvíře. Všechno je to v Bibli.

Citace od: Petra kdy 2025-02-04 11:03Jo, učesaně. Mne vždy udivovala ta jeho zvláštní přehazovačka, kterou zakrýval pleš. Příšlo mně to u duchovního muže jako malichernost. Tím měl u mne hned mínusové body.  :)

No já to honím po hlavě taky tak, aby vypadalo, že mám ještě nějaké ty vlasy, a marné, marné. Nedávno mě manžel vyfotil v restauraci u dobrého jídla a poslal dětem a já se zhrozila, že mi tak prosvítá pokožka, i ptala jsem se muže, to jakože fakt mi tak jde vidět pokožka, že mám, věkem, prořídlé vlasy???? Úplně s údivem, nehraným.... a on opatrně vážil slova: "No jako že, no trošku možná..."! Chjo a tak mi to v mládí docela slušelo, se vším všudy, postava, vlasy, napnuná pleť, jiskra v očích, bóóóže, kdeže ty loňské sněhy jsou :-)
A ty mě hned odsoudíš a dáš mi mínusové body, fňuk :-)

Citace od: Miroslav kdy 2025-02-04 11:48Vypadá to, že máte s Honzamem podobné "bodovací" tabulky  :)   

Za mě nejhloupější a nejošklivější duchovní učitel. Fuj!

Citace od: Miroslav kdy 2025-02-04 11:48Vypadá to, že máte s Honzamem podobné "bodovací" tabulky  :) 

No, pokud se Krishnamurti tomu sám smál, jak je mu ta přehazovačka důležitá, tak by se dal nějaký ten bod odpustit.  :)

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-04 11:04Estetika není, aby to vypadalo...

Je to spíš cit pro krásno.

:)

Ten cit pro krásno může každý mít jiný, co jinému se líbí, to druhého vůbec nezaujme, nebo se mu i vyloženě nelíbí. proto možná ten výraz estetika není vhodně použit. Petře se třeba nelíbí a použila to jako výraz spojený s estetikou - že si Kr. přehazoval vlasy :-)
Co na výraz estetika říká wikipedie:

Estetika (z řec. aisthetikos - vnímavost, cit (pro krásu)) je filosofická disciplína zabývající se krásnem, jeho působením na člověka, lidským vnímáním pocitů a dojmů z uměleckých i přírodních výtvorů.[1] Estetické úvahy provázely filosofii již od jejích samotných počátků, jako samostatnou disciplínu však estetiku vymezil až roku 1750 A. G. Baumgarten.

Dále na wikipedii....

Pouhá filozofie nestačí pro přiblížení toho, o čem jsem psala výše - o pochopení toho, co je skutečná láska, meditace atd. Slova musí jít z duše, z vlastního POCHOPENÍ, zkušenosti a tu Krishnamurti "má"... :-)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Estetika

Citace od: honzam kdy 2025-02-04 12:05Za mě nejhloupější a nejošklivější duchovní učitel. Fuj!

Krishnamurti byl krásný muž a v mládí měl nádherné vlasy. Ale asi právě proto nebylo pro něho lehké, tu krásu ztrácet... :(


A to, co říkal, nebylo špatné a hlavně ne povrchní, jako to bylo např. u Rajneeshe/Osha. Krishnamurti mne sice neoslovil, ale byl ok. Osho pro mne není ok.

Citace od: Evulína kdy 2025-02-04 12:04No já to honím po hlavě taky tak, aby vypadalo, že mám ještě nějaké ty vlasy, a marné, marné. Nedávno mě manžel vyfotil v restauraci u dobrého jídla a poslal dětem a já se zhrozila, že mi tak prosvítá pokožka, i ptala jsem se muže, to jakože fakt mi tak jde vidět pokožka, že mám, věkem, prořídlé vlasy???? Úplně s údivem, nehraným.... a on opatrně vážil slova: "No jako že, no trošku možná..."! Chjo a tak mi to v mládí docela slušelo, se vším všudy, postava, vlasy, napnuná pleť, jiskra v očích, bóóóže, kdeže ty loňské sněhy jsou :-)
A ty mě hned odsoudíš a dáš mi mínusové body, fňuk :-)

U žen je to úplně něco jiného. A i u mužů to chápu, tedy pokud nejsou duchovní učitelé - těm by to mělo být jedno, pokud se neidentifikují s tělem.  :)

Citace od: Petra kdy 2025-02-04 11:55Ještě jsem žádný film s Leem Brucem neviděla.

Tak aspon clip.

Tak v těch filmech je to zinscenované, scény dopředu sehrané... Ale i tak ten um do toho dává.

Škoda že je k mání tak málo materiálu z jeho tréningů.

Citace od: Evulína kdy 2025-02-04 12:12Estetika (z řec. aisthetikos - vnímavost, cit (pro krásu)) je filosofická disciplína zabývající se krásnem, jeho působením na člověka, lidským vnímáním pocitů a dojmů z uměleckých i přírodních výtvorů.

Oscar Wilde byl pro mne vyslovený estét (vůbec mne proto neudivuje, že byl gay), ale to, co psal, bylo nádherné - kromě citu pro krásu v tom bylo srdce. Nádhera.  :)

A právě mne bolí srdce, když myslím na to, že musel ve vězení šlapat v tom točícím kole jako pro křečky. Zničilo ho to.  :(

Tak si projdeme nějaké citáty. Všimněte si, jak často používá negaci podobně jako Jana.

https://www.databazeknih.cz/citaty/jiddu-krisnamurti-17181

 ,,Bez porozumění, co je potěšení, není možné ukončit utrpení." +

 ,,Ctnostný člověk je spravedlivý a ten nikdy nemůže pochopit, co je to pravda." -

 ,,Člověk s materiálním bohatstvím, ani ten, který má bohaté znalosti a víru, nikdy nepozná nic jiného než tmu a bude šířit nepokoj a utrpení." velké ---

 ,,Chodíte do kanceláře, nevím proč. Říkáte, že musíte, protože máte zodpovědnost, musíte vydělávat, podporovat rodinu. Nevím, proč byste museli cokoli dělat. Jste otroci, to je všechno." velké ---

 ,,Je-li zde jakékoli potěšení, musí zde být i utrpení-jedno nemůže být bez druhého." velké +++

 ,,Jste-li vězeň, není mým zájmem popisovat, co je svoboda. Mým zájmem je ukázat, co tvoří vězení, a vy jste je tak mohli prolomit." 0

 ,,Meditace je otevření nového. Nové je za minulostí, nad vším, co se opakuje. Meditace je ukončení opakování. Smrt, kterou meditace přináší, je nesmrtelností nového. To nové není ze světa myšlení, meditace je klid myšlení. Meditace není dosahování, citové vzrušení ani udržování nějaké vize. Je jako řeka, již není možné zkrotit. Bystře proudí a omývá se břehy. Je jako hudba bez zvuku. Nemůže být využita ani ochočena. Je to klid, z něhož se úplně vytratil pozorovatel." 0 blábolení

 ,,Meditace je pozornost, ve které je obsaženo uvědomění pohybu všech věci bez výběru, krákání vran, zvuk elektrické pily, zakusující se do dřeva, chvění listů, hluk potoka, volající chlapec, pocity, motivy, myšlenky, stíhající jedna druhou a jdoucí stále hlouběji, je to uvědomění absolutního vědomí." +

 ,,Navážete-li vztah se stromem, navážete jej s celým lidstvem." 0

 ,,Neexistuje zdravý způsob, jak se přizpůsobit hluboce nemocné společnosti." 0

 ,,Není zdravý způsob, jak žít v nezdravé společnosti" 0

 ,,Obáváme se nechat mysl ničím nezaměstnanou. Člověk by pak mohl přijít na to, jaký vlastně je." - manipulace

 ,,Porozumět jakým jste - ať už jste krásný či škaredý, lstivý nebo nezbedný - rozumět tomu, vidět se jakým jste bez zkreslení - je počátkem ctnosti." velké +++

 ,,Poznání víry znamJe to pravda, co osvobozuje, nikoli vůle nebo úsilí.ená konec víry." -

 ,,Pro mimořádně hluboce nemocnou společnost neexistuje žádné měřidlo zdraví." -

 ,,Řád, vytvořený sledováním autority, plodí chaos...Nejhorší je tzv.duchovní autorita. Je jedním z hlavních tvůrců "řádu", protože rozdělila svět na různé druhy náboženství a ideologií." +

 ,,Tomu, co je kladné, neporozumíme tak, že se to budeme snažit analyzovat, ale jedině tak, že pochopíme to, co je chybné." +

 ,,Začněte žít a budete zde bez ptaní, bez hledání, bez strachu." -

------------------------

+ 10 - 11 = -1

Není to taková hrůza. Občas se v něčem potkáváme.

Citace od: Petra kdy 2025-02-04 12:17U žen je to úplně něco jiného. A i u mužů to chápu, tedy pokud nejsou duchovní učitelé - těm by to mělo být jedno, pokud se neidentifikují s tělem.  :)

No, já nejsem duchovní učitel a je mi to úplně jedno, jak vypadám, docela se cítím mezi lidmi dobře, když vypadám jako strašidlo.
Kdybych šel přednášet, tak bych se asi taky vyparádil, umyl a učesal, abych neodradil ty, kteří podle vzhledu těla posuzují ducha.

https://www.databazeknih.cz/zivotopis/jiddu-krisnamurti-17181

Musí to být šílené mladému klukovi vsugerovat, že je Maitréja a udržovat ho v tom. Neměl to v životě lehké. Působí na mě rozporuplně. Na jednu stranu se od toho jakýmsi rebelstvím distancuje, ale v jeho projevu je znát, jak ho formovali k obrazu mesiáše.

Citace od: honzam kdy 2025-02-04 12:29Tak si projdeme nějaké citáty. Všimněte si, jak často používá negaci podobně jako Jana.

Citace od: honzam kdy 2025-02-04 12:03Jsem alergický na duchovní učitele, kteří učí nemyšlení a nekritizování jako nějaké vyšší kvality existence. Dělají z lidí ovce. Vždycky se vůči takové manipulaci budu přísně vymezovat.

Pro mě je někdo hlásající neodsuzování a nehodnocení a zároveň prohlašující, jak jsou některá duchovní cvičení nejhloupější a nejošklivější, nadutý pokrytec. Sám je nejhloupější a nejošklivější. Podívejte se na něho. Spasitele. Leda hovno. Zatímco on pilně studoval, jak jsou ostatní hloupí a oškliví a sepisoval o tom moudrá pojednání, Buddha žral hovna.

Vidím do něho jako do otevřené knihy. Stačí se podívat na fotku nebo video, jak je celý zkroucený od toho filozofování. "Volnost, která neví", ale zároveň sepisuje vyumělkovaná díla o tom, jak to musí a nesmí být.

Spíš to vypadá, že používáš negace a u sebe si to neuvědomuješ. :(

Používám je schválně v kontextu jeho negativních úvah. Pro mě je přirozené vidět v ostatních lidech vždycky to lepší. Jsou to moje děti. :)

Citace od: honzam kdy 2025-02-04 13:15https://www.databazeknih.cz/zivotopis/jiddu-krisnamurti-17181

Musí to být šílené mladému klukovi vsugerovat, že je Maitréja a udržovat ho v tom. Neměl to v životě lehké. Působí na mě rozporuplně. Na jednu stranu se od toho jakýmsi rebelstvím distancuje, ale v jeho projevu je znát, jak ho formovali k obrazu mesiáše.

Ďábelství a osvobození jdou proti sobě.
Ďábelství plní přání, svazuje, slibuje a žádá upisování, službu, povinnost, něco za něco, atd.
Osvobození je opačná cesta. Nic nemít, nic nechtít, ničím nebýt, nic nevědět. A přitom být, všechno moci a nic nemuset, rozumět životu. Na co mne Ďábel uloví do marné služby? Do trápení ducha, marnosti nad marnost?

Citace od: honzam kdy 2025-02-04 13:24Používám je schválně v kontextu jeho negativních úvah. Pro mě je přirozené vidět v ostatních lidech vždycky to lepší. Jsou to moje děti. :)

Vidět to, co ty si představujěš, že je lepší.
Takhle to dělají rodiče a děti některých rodičů si z toho nesou následky pro celý život

Citace od: Miroslav kdy 2025-02-04 13:30Ďábelství a osvobození jdou proti sobě.
Ďábelství plní přání, svazuje, slibuje a žádá upisování, službu, povinnost, něco za něco, atd.
Osvobození je opačná cesta. Nic nemít, nic nechtít, ničím nebýt, nic nevědět. A přitom být, všechno moci a nic nemuset, rozumět životu. Na co mne Ďábel uloví do marné služby? Do trápení ducha, marnosti nad marnost?

Něco za něco, tak to na tomhle světě chodí. Pátral jsem po kořeni té iracionální lásky a oddanosti Ďáblu. Je strašně záludný. Moje srdce patří těm divokým zvířatům, obchod je obchod. Udělám pro ně cokoliv, protože chci. Je to jako čestná služba prastarým bohům. Pro mě jsou bohy a dohromady jsme Jeden jediný Bůh.

Citace od: Miroslav kdy 2025-02-04 13:33Vidět to, co ty si představujěš, že je lepší.
Takhle to dělají rodiče a děti některých rodičů si z toho nesou následky pro celý život

Jako chudák Krišnamurtí? I rodiče jsou moje děti. Většinou dělají, co umí a co se naučili od svých rodičů a tak bylo rodičovství předáváno dávno předtím, než existoval člověk. Evoluce ho pilovala téměř k dokonalosti.

Citace od: Miroslav kdy 2025-02-04 13:07No, já nejsem duchovní učitel a je mi to úplně jedno, jak vypadám, docela se cítím mezi lidmi dobře, když vypadám jako strašidlo.
Kdybych šel přednášet, tak bych se asi taky vyparádil, umyl a učesal, abych neodradil ty, kteří podle vzhledu těla posuzují ducha.

 ;D

Citace od: Petra kdy 2025-02-04 12:03Všimla jsem si, že měl krásné, inteligentní ruce. To mne dost překvapilo. Jak s nimi mohl tak mlátit?  :smilie_confused_dontknow:

Slyšel jsem rozhovor s jeho žákem, říkal že se v pohybu nohou, v krocích, inspiroval Muhammadem Ali a v pohybu rukou v šermířství, že pravou ruku hodně používal jako meč. On takhle čerpal ze všech stylů, z jiujitsu, juda, karate, aikida, a kdoví čeho ještě, a zakomponoval to do kung-fu, co cvičil od malička. Tak vzniklo jeho Jeet kune do. :)