Majdóóóó, docela mi tu chybíš, haló, kde jen může být? A Evulínu pohladit, svou přítomností?
:-)
Jsem všude, Evulko (Ivánku), ve větru, co hvízdá, u ptáčat, co chystají svá hnízda, v korunách stromů, které svými větvemi mávají na pozdrav.
Všude.
A nic.
Jen Ticho.
A i to ztichlo,
aby byly slyšet srdce, co se našly
a splynuly v jedno.
♥
Děkuju, občas nahlédnu.