Pokusím se opět o takřka nemožné.
Nelze při tom opomenout mechaniku vesmíru, v kterém jsme se jako ti lidi vyskytli, ani to, co je všech vědomostí prosté. Neboť je to provázané, je to jeden svět. To co je, ať tomu rozumíme nebo ne. Není to závislé na našem vnímání ani dílčím poznání. Pravda o tom je vnímána buď celá, a nebo neúplná. Můžeme znát pravdu o podstatě kosmu, můžeme znát pravdu o čemkoli v kosmu, o detailu i celku. A detailů v tom celku je nevyčíslitelně. Ale vidět to vše v té celistvosti - od toho, co nelze nazvat ani bodem, až po trilióny na triilióntou "pixelů", a z nich fraktálů - to už je jiný kafe. Neb to pole zrnek, vlnek energie se rozkvétá v klas...
Fraktál je množina bodů, kompletní v jedné rovině, a v každém tom bodu je další rozvíjející se fraktál. A furt se to takhle rozvíjí, a zároveň je to jako tunel, do kterého to odkvetlé padá a zas z toho rozkvétá... A je to abstraktní, žádný jmenný tvar. To až když se to rozvine v nás....
Takže Honzame, já ti rozumím :-) Vidím to jen "mechanicky", neb jsem technickej od přírody typ.
Ty vidíš hady a draky, a já vlnky a vzory... A naštěstí i verše, co si na to sedaj, jako ti ptáčci.
Jo, ale co jsem to chtěl, jo, iluze nikde... :smiley_shrug:
Jo ony to jsou vlastně informace, to vše jsou informace, elektron, proton, neutron...... informace... Co se formujou v ten svět, a zas zpět.. Ach ten foton (paprsek)...
Mám rád fraktály, dračí křivka je můj oblíbený. Taky jsem od přírody technicky zaměřený. Iluze je pro mě něco, co se tváří jako něco jiného, tedy vlastně klam. Například je to chobotnice měnící barvu a strukturu těla, aby se skryla a oklamala predátory.
Já používám slovo iluze v tom přeneseném smyslu, jak to stojí ve wikipédií: Představovala jsem si, že něco dobře/hezky dopadne, a ono se to nestalo.= Dělala jsem si iluze. ::) :)
-----------------------
https://cs.wikipedia.org/wiki/Iluze
Iluze je mylný smyslový vjem. Iluze vždy vychází ze skutečného podnětu, který je smyslovými receptory chybně interpretován. V přeneseném smyslu může být iluze chápána jako klamné očekávání nebo mylná naděje.
------
Sen např. pro mne není iluze. Je halucinace iluze? :smiley_spider: :smiley_hearts: Jsem okouzlena těmi všemi smajlíky. :smiley_soccer: :smiley_taz: Ale než je všechny prozkoumám, to bude trvat. :smilie_character_typing:
Citace od: honzam kdy 2024-05-27 21:41Mám rád fraktály, dračí křivka je můj oblíbený. Taky jsem od přírody technicky zaměřený. Iluze je pro mě něco, co se tváří jako něco jiného, tedy vlastně klam. Například je to chobotnice měnící barvu a strukturu těla, aby se skryla a oklamala predátory.
Jj. No já v duchovědě chápu ten koncept iluze. Však jsem na něm vyrůstal :D A je prospěšný, neb nabádá obrátit tu pozornost ode jmen, tvarů, smyslových vjemů... Neb to není vše, je to jen část celé Pravdy. A když ta pozornost vázne v části skutečna, nevidí zbytek, a klame se: "duchovno neexistuje, je jen atom". Jenže ono to je i opačně, když se hned někdo upne v nedvojnosti, nevidí už nic jinýho, je to úplně stejný, jen otočený. Je to stejná zaslepenost částí celé Pravdy.
A já jen říkám, že je tu něco, co to propojuje a sjednocuje v jeden celek. :)
Citace od: Petra kdy 2024-05-28 06:28Já používám slovo iluze v tom přeneseném smyslu, jak to stojí ve wikipédií: Představovala jsem si, že něco dobře/hezky dopadne, a ono se to nestalo.= Dělala jsem si iluze. ::) :)
-----------------------
https://cs.wikipedia.org/wiki/Iluze
Iluze je mylný smyslový vjem. Iluze vždy vychází ze skutečného podnětu, který je smyslovými receptory chybně interpretován. V přeneseném smyslu může být iluze chápána jako klamné očekávání nebo mylná naděje.
------
Sen např. pro mne není iluze. Je halucinace iluze? :smiley_spider: :smiley_hearts: Jsem okouzlena těmi všemi smajlíky. :smiley_soccer: :smiley_taz: Ale než je všechny prozkoumám, to bude trvat. :smilie_character_typing:
Právě, je pouze skutečnost. Nechápu logiku, která tvrdí že něco, co je, není.. :D Můžem o ledasčem říct, "hele, je to". Ale kdyby vážně něco nebylo, tak ani nevíme, že to není, a můžem o tom říct leda prd. I lež je, klam je.... Jen ta neexistence není. :-)
Člověk zaslepenej a ohlušenej duchovními texty, které neprocítil, nepromeditoval, se vznáší na obláčku svého povrchního porozumění a přesvědčení jimi. A dává mu to, v mezích tohoto pro něj předtím nevídaného obzoru, uspokojení. A skálopevný pocit stanutí v "nejvyšším nebi" po boku "nejvyšší" pravdy, či dokonce sebelibé zbožštění toho svého takhle rozparáděného "já"...
Pravda stvoření a tvoření, vyživování tvorby, i její neustálé zanikaní pro neustálý nový vznik, je tehdy mimo dosah, rozsah, takto zatemovaného vnímání. Neb ono není jen vnější, naladěné pro radost z různorodosti a barevnosti Bytí.. Je i vnitřní, "mezi-smyslové" a nemůže to vidět jinak než propojené v jednotě. Stejně jako milióny květů vyrůstají ze země, rozkvetou a uvadají, a znovu vyraší...
Co je spojuje se zemí a znovuzrozuje, je míza a semínko.
Ticho a Píseň.
Jen bych ještě dodal tu neduální pointu toho všeho projevu Jediného (Brahman) v té své manifestaci jako by skrytého... Každý ten tón, vlnka, vibrace - souhry jejih souher - kde jednou z nich je i to smyslové vnímání, a díky tomu i každý tvar, je Ono samo....
Citace od: Pedrito kdy 2024-05-28 15:53Jj. No já v duchovědě chápu ten koncept iluze. Však jsem na něm vyrůstal :D A je prospěšný, neb nabádá obrátit tu pozornost ode jmen, tvarů, smyslových vjemů... Neb to není vše, je to jen část celé Pravdy.
Samotná Pravda s velkým P je nedělitelná. Bez obsahu ji dělit nejde.
Zkrátka je všeobsažná. A teprve když to jméno, i s vekým P, nebo jiná její velká písmena v jiných jazycích, člověk vypustí, dotkne se ho. Páč tím právě přestane k tomu názvu spojovat význam, tedy část celku o obsahu, co je zrovna vnímán. Je to prostě jako plátno všech obrazů od věků do věků... A člověk jako by před tím neohraničeným plátnem stál. A kouká sem a kouká tam, něčemu rozumí, něčemu ne, a většinu nedohlédne. A málokdy, že sám je jedním z jeho motivů, že je součástí, a tehdy tu Malbu teprve začne zkoumat, když už se v ní postřeh... Ó bože, takových odstínů barev a stylů, témat. A těch vrstev za vrstvou, v kterých se našel. A každá je jako hladina. Kolik hladin má moře, od té, na níž se zrcadlí nebe a hvězdy, až po samé dno? Vlnky, proudy, a čím hloub, tím větší ticho... Tajemné netušené hlubiny, a přesto stejná voda, co v pradávnu napršela v kapkách z nebes. Neuvěřitelné dílo!
Pravda s velkým P je bezobsažná, a proto nejde dělit.
Nejde, to je smyslový trik, magie vjemů, i to je z Pravdy nevyloučitelné, neoddělitelné.
Pravda je úplně prázdná. Nic neobsahuje ani Jí nic není. Je sama o sobě nezávisle na vědomí a myšlenkách. Je nezávislá na tom, jestli drak ještě žije nebo už zemřel.
Všepronikající Světlo.
Citace od: honzam kdy 2024-05-27 21:41Mám rád fraktály, dračí křivka je můj oblíbený. Taky jsem od přírody technicky zaměřený. Iluze je pro mě něco, co se tváří jako něco jiného, tedy vlastně klam. Například je to chobotnice měnící barvu a strukturu těla, aby se skryla a oklamala predátory.
Jestli ta iluze nebudou naše domněnky o světě...
CitaceJestli ta iluze nebudou naše domněnky o světě...
To je jádro pudla! Žádné vnímání projevu nemůže být úplné. Ten neviděný zbytek tomu vždy bude dávat ráz iluze, máji. Pokud.... :-)
Ano, každý vnímáme výsek pravdy...Pokud...:)
Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-10 20:30Jestli ta iluze nebudou naše domněnky o světě...
I domněnky jsou součástí světa a tvoří ho.
Domněnky o světě svět netvoří. Když se budu domnívat třeba o někom, že je hodný, bude hodný?
Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-12 06:31Domněnky o světě svět netvoří. Když se budu domnívat třeba o někom, že je hodný, bude hodný?
Pro tebe přece bude hodný. Když se domníváš, že je hodný, je k tomu obvykle nějaký důvod. A to celé samozřejmě tvoří svět. Kdysi dávno jeden kluk v našem okolí byl hrozně hodný, až mne to udivovalo. Potom se zamiloval do jedné pani, která moc hodná nebyla, a naprosto se změnil...už nebyl hodný. To mě hodně překvapilo, že je taková extremní změna možná.
Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-11 20:02Ano, každý vnímáme výsek pravdy...Pokud...:)
Pokud nám nedojde ta paralela... ;)
Citace od: honzam kdy 2024-06-11 20:48Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-10 20:30Jestli ta iluze nebudou naše domněnky o světě...
I domněnky jsou součástí světa a tvoří ho.
Tvoří jeho další, a určitě ne poslední, kapitolu. Nebo spíš jeden motiv tý kapitoly.
Jedna jediná mylná domněnka může mít na podobu světa fatální dopad viz mučednictví a 72 panen. Je to pozměněný obraz archonů a toho lvího nebe.
Citace od: honzam kdy 2024-06-12 16:57Jedna jediná mylná domněnka může mít na podobu světa fatální dopad viz mučednictví a 72 panen. Je to pozměněný obraz archonů a toho lvího nebe.
Záleží jakou tomu dáš váhu. Když to bude jen doměnka, které sis jako doměnky vědom, tak nemá žádnou moc, něco v podstatě přestavět. (To nemá žádná, ani ta nejmocnější)... Ale má moc to Já zahalit a v tom zahalení se vnímat ještě "skutečněji" než je ono samo. Čili jako zosobněné já. Doměnka (myšlenka + pocit = osoba). Tělo v tom nehraje až takovou roli a vůbec ne tvary a jména - to je průzračné.
Tak ještě poslední příměr, co tu dnes vyplodím... Rozhlasové či televizní a jiné vysílání. Kde by to bylo bez příjímače? Čím by byly paprsky promítačky bez plátna? Beztvaré nicneříkající vlny, paprsky. Nic. A co z toho vykouzlí na ně naladěný přijímač, či dobře umístěné plátno? Čili aparát, plocha, co to rozezvučí a vyobrazí? Takže tělo hraje velkou roli, neb ono je tím přijímačem, plátnem ... To jsem se nahoře trochu sek... Ale ta role ztrácí s časem důležitosti. :-) Tak brou.
Citace od: Petra kdy 2024-06-12 07:01Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-12 06:31Domněnky o světě svět netvoří. Když se budu domnívat třeba o někom, že je hodný, bude hodný?
Pro tebe přece bude hodný. Když se domníváš, že je hodný, je k tomu obvykle nějaký důvod. A to celé samozřejmě tvoří svět. Kdysi dávno jeden kluk v našem okolí byl hrozně hodný, až mne to udivovalo. Potom se zamiloval do jedné pani, která moc hodná nebyla, a naprosto se změnil...už nebyl hodný. To mě hodně překvapilo, že je taková extremní změna možná.
Možné je všechno. Domněnky o tom, že je někdo hodný nebo zlý, jsou iluze ve smyslu celkového pohledu na konkrétního člověka, protože každý z nás je celkově pestrý. Pak záleží na konkrétní situaci a pak to nemusí být domněnka, ale slovní konstatování toho, co vidíme
Citace od: honzam kdy 2024-06-12 16:57Jedna jediná mylná domněnka může mít na podobu světa fatální dopad viz mučednictví a 72 panen. Je to pozměněný obraz archonů a toho lvího nebe.
Ano, domněnka může mít velký dopad, pokud není rozpoznána jako iluze.
Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-13 17:05Citace od: honzam kdy 2024-06-12 16:57Jedna jediná mylná domněnka může mít na podobu světa fatální dopad viz mučednictví a 72 panen. Je to pozměněný obraz archonů a toho lvího nebe.
Ano, domněnka může mít velký dopad, pokud není rozpoznána jako iluze.
Jj. To je jediné, co možno nazvat klamem. Ale nemá to nic společnýho s přirozenou tvorbou, přírodou - tvary podstaty a jejich řádem. Neb bez osobního pojednání, to "pouze" je. Avšak myšlenka o tom, tomu dá razítko, udělá z toho úřad. Na tom, co už úplné, postaví svůj chrám...
Ano, jsem ráda, že jsi mě pochopil a šel se mnou k jádru :)
Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-13 17:05Citace od: honzam kdy 2024-06-12 16:57Jedna jediná mylná domněnka může mít na podobu světa fatální dopad viz mučednictví a 72 panen. Je to pozměněný obraz archonů a toho lvího nebe.
Ano, domněnka může mít velký dopad, pokud není rozpoznána jako iluze.
Jenže honzam k tomu napsal
mylná domněnka. Domněnka může být také pravdivá.
Péťo chápu, že máš asi v povaze chytat se slovíček. Pro mě je tohle ale zbytečná diskuze. Asi takhle- domněnka může být pravdivá, až se její pravdivost dokáže( do té doby je to stále domněnka) a je třeba jít jakoby víc za slova, pokud chce člověk něco chápat.
Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-13 19:49a je třeba jít jakoby víc za slova, pokud chce člověk něco chápat.
Tedy důvěřovat svým zvířecím instinktům, kterým se mezi lidmi říká intuice. :)
Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-13 19:49Péťo chápu, že máš asi v povaze chytat se slovíček. Pro mě je tohle ale zbytečná diskuze. Asi takhle- domněnka může být pravdivá, až se její pravdivost dokáže( do té doby je to stále domněnka) a je třeba jít jakoby víc za slova, pokud chce člověk něco chápat.
Slovíček se nechytám, Janko. Ale domněnka pro mne není to samé co iluze. Třeba máš špatnou zkušenost s domněnkami, proto je vidíš negativně. Mám v povaze spíš všechno vidět pozitivně = negativita se musí nejdříve plně prokázat, abych ji mohla brát vážně.
Iluzi vidím jako klam/omyl. Domněnka může být klam, ale také nemusí. To je pro mne ten rozdíl. :)
CitaceDomněnka (mínění, dohad) je tvrzení, které může být správné, ale dosud nebylo dokázáno ani vyvráceno. V obecné češtině je domněnkou jakýkoli neprokázaný názor. Vědecká domněnka se také označuje jako hypotéza, v právu jako presumpce nebo právní fikce, v bibliografii konjektura.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Domn%C4%9Bnka
CitaceIluze je mylný smyslový vjem. Iluze vždy vychází ze skutečného podnětu, který je smyslovými receptory chybně interpretován. V přeneseném smyslu může být iluze chápána jako klamné očekávání nebo mylná naděje.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Domn%C4%9Bnka
Citace od: honzam kdy 2024-06-13 21:23Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-13 19:49a je třeba jít jakoby víc za slova, pokud chce člověk něco chápat.
Tedy důvěřovat svým zvířecím instinktům, kterým se mezi lidmi říká intuice. :)
Ano, dala bych na instinkty a vhled :)
Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-10 20:30Citace od: honzam kdy 2024-05-27 21:41Mám rád fraktály, dračí křivka je můj oblíbený. Taky jsem od přírody technicky zaměřený. Iluze je pro mě něco, co se tváří jako něco jiného, tedy vlastně klam. Například je to chobotnice měnící barvu a strukturu těla, aby se skryla a oklamala predátory.
Jestli ta iluze nebudou naše domněnky o světě...
Něco mi říkalo, že takhle to není - pocit, intuice.
Takhle by to pro mne odpovídalo:
Jestli ta iluze nebudou naše mylné domněnky o světě...
Prostě nevidím domněnky negativně, naopak v nich vidím možnost, naději. A jako takové jsou součástí světa a to je podle mne dobře. :)
Citace od: Petra kdy 2024-06-14 06:57Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-13 19:49Péťo chápu, že máš asi v povaze chytat se slovíček. Pro mě je tohle ale zbytečná diskuze. Asi takhle- domněnka může být pravdivá, až se její pravdivost dokáže( do té doby je to stále domněnka) a je třeba jít jakoby víc za slova, pokud chce člověk něco chápat.
Slovíček se nechytám, Janko. Ale domněnka pro mne není to samé co iluze. Třeba máš špatnou zkušenost s domněnkami, proto je vidíš negativně. Mám v povaze spíš všechno vidět pozitivně = negativita se musí nejdříve plně prokázat, abych ji mohla brát vážně.
Iluzi vidím jako klam/omyl. Domněnka může být klam, ale také nemusí. To je pro mne ten rozdíl. :)
CitaceDomněnka (mínění, dohad) je tvrzení, které může být správné, ale dosud nebylo dokázáno ani vyvráceno. V obecné češtině je domněnkou jakýkoli neprokázaný názor. Vědecká domněnka se také označuje jako hypotéza, v právu jako presumpce nebo právní fikce, v bibliografii konjektura.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Domn%C4%9Bnka
CitaceIluze je mylný smyslový vjem. Iluze vždy vychází ze skutečného podnětu, který je smyslovými receptory chybně interpretován. V přeneseném smyslu může být iluze chápána jako klamné očekávání nebo mylná naděje.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Domn%C4%9Bnka
Proč rozlišuješ na pozitivní a negativní? Jaká k tomu jsou měřítka?
Prosím neoslovuj mě Janko (třeba Jano) a pokud chceš já tě budu oslovovat tak, jak se ti to líbí, jestli ti vadí Péťo? děkuju :)
Toto např. vidím jako velmi důležité:
Presumpce neviny
Presumpce neviny je právní domněnka spočívající v tom, že je na obviněného v rámci trestního nebo přestupkového řízení nahlíženo jako na nevinného, pokud není pravomocně rozhodnuto o jeho vině. Je jedním z principů právního státu. Odpovědnost za dokazování viny leží na orgánech veřejné moci, obžalovaný svou nevinu dokazovat nemusí.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Presumpce_neviny#Pr%C3%A1vn%C3%AD_zakotven%C3%AD
Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-12 06:31Domněnky o světě svět netvoří. Když se budu domnívat třeba o někom, že je hodný, bude hodný?
Je to vůbec důležíté posuzovat ho, jestli je hodný nebo ne? Navíc jde o osobní pohled.
Je, jaký je - bez měřítek pozitivity a negativity.
Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-14 07:23Prosím neoslovuj mě Janko (třeba Jano) a pokud chceš já tě budu oslovovat tak, jak se ti to líbí, jestli ti vadí Péťo? děkuju :)
Oslovuj mne, jak chceš - nemám s tím problém. Budu tě tedy oslovovat neutrálně t.j. Paradoxy.
Tak tedy Paradoxy, jinak už mlčím, diskuze mezi tebou a mnou se točí na zbytečných slovech a přijde mi lepší být laskavá, než abysme se diskutovaly jako teoretický filozofové :)
Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-14 08:56Tak tedy Paradoxy, jinak už mlčím, diskuze mezi tebou a mnou se točí na zbytečných slovech
Nejde o slova, jde o rozdílné vnímání, rozdílné chápání.
Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-14 08:56a přijde mi lepší být laskavá, než abysme se diskutovaly jako teoretický filozofové :)
Co mne život naučil, je, že komunikace je velmi důležitá. A že se tedy musí trénovat, hlavně když je v datu narození jen jedna jednička - jak to obě máme, k tomu ještě tvrdohlavá pětka (mám dvě, ale zase jsem měla jako babka podstatně delší možnost na tom pracovat.)
Ale samozřejmě se můžeme spolu bavit jen o tom, v čem se shodneme, a to ostatní nechat stát. :)
Nemám moc času, tak pohádka ve zkratce. :)
V zemi Brahman, na louce čistého vědomí, v domečku lidského těla, žili byli dva milenci. Žena se jmenovala Cit a muž Rozum. A tak se spolu milovali, že měli za čas dětí jako smetí. Kluci byly myšlenkami a holky pocity. Něktré byly klidné, jiné neklidné, některé hodné, jiné zlobivé, jak kdy... A tak si spolu hrály doma i na louce, volaly na sebe jmény, a že jich bylo.. "Ahój Domněnko", "ahój Předsudku", "pojď, budeme hrát na babu, nebo na schovku?" A Vzpomínka s Výtkou na ně opodál volají, "pojďte za námi, hrajem tu s Poznatkem, Pochybností a dalšími vybiku"...
Citace od: Petra kdy 2024-06-14 09:49Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-14 08:56Tak tedy Paradoxy, jinak už mlčím, diskuze mezi tebou a mnou se točí na zbytečných slovech
Nejde o slova, jde o rozdílné vnímání, rozdílné chápání.
Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-14 08:56a přijde mi lepší být laskavá, než abysme se diskutovaly jako teoretický filozofové :)
Co mne život naučil, je, že komunikace je velmi důležitá. A že se tedy musí trénovat, hlavně když je v datu narození jen jedna jednička - jak to obě máme, k tomu ještě tvrdohlavá pětka (mám dvě, ale zase jsem měla jako babka podstatně delší možnost na tom pracovat.)
Ale samozřejmě se můžeme spolu bavit jen o tom, v čem se shodneme, a to ostatní nechat stát. :)
Tak tak, nemá cenu se spolu diskutovat, pokud to chápeme každá jinak :) je to zbytečný.
Citace od: Pedrito kdy 2024-06-14 09:59Nemám moc času, tak pohádka ve zkratce. :)
V zemi Brahman, na louce čistého vědomí, v domečku lidského těla, žili byli dva milenci. Žena se jmenovala Cit a muž Rozum. A tak se spolu milovali, že měli za čas dětí jako smetí. Kluci byly myšlenkami a holky pocity. Něktré byly klidné, jiné neklidné, některé hodné, jiné zlobivé, jak kdy... A tak si spolu hrály doma i na louce, volaly na sebe jmény, a že jich bylo.. "Ahój Domněnko", "ahój Předsudku", "pojď, budeme hrát na babu, nebo na schovku?" A Vzpomínka s Výtkou na ně opodál volají, "pojďte za námi, hrajem tu s Poznatkem, Pochybností a dalšími vybiku"...
A proto je v mlčení a v nepřilnutí se k těmhle věcem velká síla :)
Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-14 07:12Citace od: honzam kdy 2024-06-13 21:23Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-13 19:49a je třeba jít jakoby víc za slova, pokud chce člověk něco chápat.
Tedy důvěřovat svým zvířecím instinktům, kterým se mezi lidmi říká intuice. :)
Ano, dala bych na instinkty a vhled :)
Rozum pracuje dost často jen jako zdůvodnění zvířecí složky člověka a pochodů v ní. Co se týče lásky a vzájemné přitažlivosti, pracuje tak vždycky.
CitaceNejde o slova, jde o rozdílné vnímání, rozdílné chápání.
A votom to je. Páč pojmům dává význam naše vnímání a to stojí na pilířích zkušeností spolu s tou povahou... A ta je opět výsledkem přijímání vjemů, tedy informací, a způsobu jak s nimi ten náš nervový systém a mozek pracuje - jak je to dosud vypracováno... A hrajou v tom nemalou roli taky geny... A nakonec, v jaké šíři a jaké podobě se to vše odráží v tom vědomí, co se v nás odmala označuje jako to osobní já.. a na jeho zpětné vazbě...
Např. je až neuvěřitelné, jak všelijak může být vnímán takový pojem jako - "mysl",. a mnohé další. Jójó.
V tom bude zakopáno nejmín půl psa, co se nedorozumění mezi duchotepci týká.
Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-14 17:31Citace od: Pedrito kdy 2024-06-14 09:59Nemám moc času, tak pohádka ve zkratce. :)
V zemi Brahman, na louce čistého vědomí, v domečku lidského těla, žili byli dva milenci. Žena se jmenovala Cit a muž Rozum. A tak se spolu milovali, že měli za čas dětí jako smetí. Kluci byly myšlenkami a holky pocity. Něktré byly klidné, jiné neklidné, některé hodné, jiné zlobivé, jak kdy... A tak si spolu hrály doma i na louce, volaly na sebe jmény, a že jich bylo.. "Ahój Domněnko", "ahój Předsudku", "pojď, budeme hrát na babu, nebo na schovku?" A Vzpomínka s Výtkou na ně opodál volají, "pojďte za námi, hrajem tu s Poznatkem, Pochybností a dalšími vybiku"...
A proto je v mlčení a v nepřilnutí se k těmhle věcem velká síla :)
Nojo, je... A právě ona to takhle v základu dělá, je to její "práce". Asi nemá smysl tu rozvádět, jak a proč to dělá... Ale to vše vnímatelné, uvažovatelné, pochopitelné, je ona sama, její tvorba. Ona netvoří "dobré a zlé", ani když tvoří život, a lidské bytosti. Je v tom přirozený řád. A vlastně je to obraz, autoportrét sebe sama, svého Srdce (Ducha, Já). Ono samo to vyjádřit nemůže (tišší než to nejtišší), proto ono ze sebe musí uvolnit hlas, světlo... A z jeho tónů, paprsků, utkat Svět. Je to jeho Šakti, která to dělá. A ač jako by se TO rozdělilo (uvolnilo ze sebe velkou sílu) stále jsou spolu spojeni. Vlastně ten výtrysk z bezejmeného a beztvarého, dal vznik ženskému a mužskému aspektu Bytí. A tím i tomu dětskému, prvotně nevinnému - zrozenému... A šlo to dál...
No a tak třeba Šankara klíďo řek, "Svět je Brahman".
Citace od: Pedrito kdy 2024-06-15 03:00Např. je až neuvěřitelné, jak všelijak může být vnímán takový pojem jako - "mysl",. a mnohé další. Jójó.
V tom bude zakopáno nejmín půl psa, co se nedorozumění mezi duchotepci týká.
Neduchovnáci to mají zřejmě lehčí. Mysl pro ně bude něco jako přenesený význam pro mozek. V mozku přece ty elekrické proudy myšlení probíhají, nebo? :)
Citace od: Pedrito kdy 2024-06-15 08:06No a tak třeba Šankara klíďo řek, "Svět je Brahman".
No, vždyt to taky všechno je - To Jediné. :)
Citace od: Petra kdy 2024-06-15 08:19Citace od: Pedrito kdy 2024-06-15 03:00Např. je až neuvěřitelné, jak všelijak může být vnímán takový pojem jako - "mysl",. a mnohé další. Jójó.
V tom bude zakopáno nejmín půl psa, co se nedorozumění mezi duchotepci týká.
Neduchovnáci to mají zřejmě lehčí. Mysl pro ně bude něco jako přenesený význam pro mozek. V mozku přece ty elekrické proudy myšlení probíhají, nebo? :)
Probíhají no. Však to jsou ty myšlenky a pocity, impulsy, co probíhají v živé tkáni, v tý "chaloupce těla", reakce na vjemy. Jenže ono to není tak hmotné a fyzické, jak to vypadá... Ale i to že to tak vypadá, má svůj význam. A tím je zvýraznění Krásy. Jenže to zároveň generuje svobodu a to zatoulání se v ní, ztracení... Proto nalezení je takovou nirvánou.
Bez trudu a bolu Krása by byla něčím samozřejmým, nikdo by nemoh říct, že živoucím, bylo by to neviditelné, nepoznazelné, páč bez živých očí a rukou., které by mohli milovat, pohladit, podělit se., i volit v tom zázraku Bytí jinak...
Pro milosrdné je svoboda prostorem k vnitřnímu rozletu, čistá radost.. Pro nemilosrdné ztrátou toho nejcenějšího - sebe sama.
Jeden Svět zrovna teďka.
:smiley_heartbounce:
Citace od: honzam kdy 2024-06-14 21:00Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-14 07:12Citace od: honzam kdy 2024-06-13 21:23Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-13 19:49a je třeba jít jakoby víc za slova, pokud chce člověk něco chápat.
Tedy důvěřovat svým zvířecím instinktům, kterým se mezi lidmi říká intuice. :)
Ano, dala bych na instinkty a vhled :)
Rozum pracuje dost často jen jako zdůvodnění zvířecí složky člověka a pochodů v ní. Co se týče lásky a vzájemné přitažlivosti, pracuje tak vždycky.
Jo my lidi si myslíme, že jsme rozumní, ale je to jak píšeš. Málokdo má odvahu přiznat si to, všechny ty ,,touhy,, a tím se nad to dostat.
Duchovňáci nemaj touhy rádi. Ale já jo. Touha je zázrak kámo, zázrak...
Bez touhy by svět zaniknul, proto je celkově důležitá :) Ale pro část lidí důležitosti pozbývá.
Pravda potvrzení nehledá, sama jím je. Duch nehledá Krásu, Radost, Moudrost a Štěstí, Lásku.... Je to v něm. A dokonalost zušlechtit nepotřebuje. Ona (Touha ryzí) hledá spíš jeho, než on Jí
Země je pevná a silná. Přesto protkaná kořínky. Jí neporaní blesk, vichr ani sopka. Ale stromy a květy, co v ní rostou, ty jsou slabé a křehké, a potřebujou každodenní péči.
Láska nepromlouvá k sebe sama, promlouvá pouze k bloudícím, uzná-li je toho hodnými.
Píseň nevyjadřuje samu sebe sobě, i když to jde tak nablble brát. Zní v nás a námi, ze srdce až po sluch. V tom je patrná.
Pravda nehledá svůj kořen, jako Sahasrára nehledá své okvětní lístky. Na každém z tisíců je tichá báseň.
Citace od: Pedrito kdy 2024-06-16 13:06Pravda potvrzení nehledá, sama jím je. Duch nehledá Krásu, Radost, Moudrost a Štěstí, Lásku.... Je to v něm. A dokonalost zušlechtit nepotřebuje. Ona (Touha ryzí) hledá spíš jeho, než on Jí
Země je pevná a silná. Přesto protkaná kořínky. Jí neporaní blesk, vichr ani sopka. Ale stromy a květy, co v ní rostou, ty jsou slabé a křehké, a potřebujou každodenní péči.
Ano pravda potvrzení nehledá a ten kdo si ji uvědomil, nemá potřebu touhy ani netouhy, jak je to prosté🙂.
Je Krásná. Od své podstaty, až ke každému tónu. A je strašná, od své tichounké duše, až k hrůzným akordům bijícím o sebe ve vichrech života. Je jemná, jako učesaná matka, s voňavým dechem, v kterém skořápky jsou osnovy těl zpěvných ptáků. A je nekompromisní a ultimátní, a v jejích stopách skořepina je drcená v prach. Je Krásná, plná života. Je smrtící, a ani žádný z Bohů, není před ní skryt. Je nejtišší, a tím volá...
Pravda je úplně obyčejná a jednoduchá jako facka. Lidé mají tendence něco za ni dosahovat a tím se od ní vzdalovat.
Maj na to právo. Nevěsta nepůjde k oltáři nahá...
Citace od: honzam kdy 2024-06-16 19:01Pravda je úplně obyčejná a jednoduchá jako facka. Lidé mají tendence něco za ni dosahovat a tím se od ní vzdalovat.
A proto moudří radí jak na nerozvětvenost mysli.
Citace od: Pedrito kdy 2024-06-16 19:05Maj na to právo. Nevěsta nepůjde k oltáři nahá...
Nevěsta se odhaluje společně s ženichem o svatební noci :)
Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-16 19:16Citace od: Pedrito kdy 2024-06-16 19:05Maj na to právo. Nevěsta nepůjde k oltáři nahá...
Nevěsta se odhaluje společně s ženichem o svatební noci :)
Tak je to dané. Je Mahamájou, a proto jejímu ženichovi skrytá, ale dostal dar jí odhalit. Svléknout. :)
Pravda je totiž dech - průvan - jsoucna. I že někdo lže je pravda, nezná protiklad. Ale přesto v ní protipóly s námi ožívají. Lze jen se v ní položit. Jako když ležíš na hladině, a hraješ si obrazotvorností s mráčky.
Já nevím zda to bylo skutečné, že když jsme meditovali na louce, déšť se nad námi změnil v obláčky ve tvaru ómkary... Ano, stalo se to, a zas to vzala voda. Co v potocích plyne v okeán...
Lhát je možné na různé variace. Ale většinou, kdo lže, si to neuvědomuje. Pro něj to je pravda. Jinak by se za to nebil.
Pak je stav, kdy si pozornost a její já, strašně věří, a bohužel to není jako když František z Asisi našel ruinu a postavil z ní chrám.
Jinak, za pravdu se člověk musí bít, i když se nebije rád... A radši by seděl pod lístky a promlouval s ohněm, měnil své myšlenky v jeho plamínky...
Stav světa a jeho proudy, jsou proudy mašinerie myšlení. A tak moudří vždy říkají, nemyslete, už jste promysleli vše, ale ku štěstí vás to nepřivedlo. Už zbývá jen jedna poslední možnost...
:)
Proto je mysl tak důležitá, je to vědomí ohraničené pozorností. A v meditaci to je viděno, neb ta pozornost je stahována zpět, k pozorovateli, svědkovi. Padá hranice, jejíž prostor se nazval myslí. Bylo - nebylo....
Samosřejmě že myslet je třeba, ale ne o duchu, nýbrž o tom jak uvařit boršč.
Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-16 19:13Citace od: honzam kdy 2024-06-16 19:01Pravda je úplně obyčejná a jednoduchá jako facka. Lidé mají tendence něco za ni dosahovat a tím se od ní vzdalovat.
A proto moudří radí jak na nerozvětvenost mysli.
O moudrých nic nevím ani si nic nemyslím.
Citace od: honzam kdy 2024-06-17 19:11Citace od: Paradoxy kdy 2024-06-16 19:13Citace od: honzam kdy 2024-06-16 19:01Pravda je úplně obyčejná a jednoduchá jako facka. Lidé mají tendence něco za ni dosahovat a tím se od ní vzdalovat.
A proto moudří radí jak na nerozvětvenost mysli.
O moudrých nic nevím ani si nic nemyslím.
Pravdivá odpověď, dík :)
Citace od: Pedrito kdy 2024-06-16 22:14Proto je mysl tak důležitá, je to vědomí ohraničené pozorností. A v meditaci to je viděno, neb ta pozornost je stahována zpět, k pozorovateli, svědkovi. Padá hranice, jejíž prostor se nazval myslí. Bylo - nebylo....
Samosřejmě že myslet je třeba, ale ne o duchu, nýbrž o tom jak uvařit boršč.
Jak má člověk myslet o něčem, čím je :)
Citace od: Pedrito kdy 2024-06-16 20:41Lhát je možné na různé variace. Ale většinou, kdo lže, si to neuvědomuje. Pro něj to je pravda. Jinak by se za to nebil.
Pak je stav, kdy si pozornost a její já, strašně věří, a bohužel to není jako když František z Asisi našel ruinu a postavil z ní chrám.
To by ses divil, kolik lidí je ochotno se prát i za vědomou lež, v tom už naivní nejsem.
Citace od: Pedrito kdy 2024-06-16 22:14Proto je mysl tak důležitá, je to vědomí ohraničené pozorností. A v meditaci to je viděno, neb ta pozornost je stahována zpět, k pozorovateli, svědkovi. Padá hranice, jejíž prostor se nazval myslí. Bylo - nebylo....
Samosřejmě že myslet je třeba, ale ne o duchu, nýbrž o tom jak uvařit boršč.
Nebo jak co jiného udělat atd., myšlení je fajn pomůcka :)
No... Jak má člověk myslet... Jsem bezradný.
Teda. Škoda že si nepamatuju, když jsem vykouk z matčina lůna... Ale pamatuju si, když vykoukla moje Julča... Za prvý jsem málem omdlel a za druhý... I když už jsem neomdlel, byl jsem paf. Ona koukala nádhernýma vočima, co mě vtáhly jak magnetová hora. Bez jediné myšlenky, bez jediného zosobnění. A tak jme na sebe koukali a ztráceli se v sobě asi hodinu. A pak asi dostala hlad a začla se sápat po prsu vysílené mámy. Páč to nebyl bezbolestný porod.
To byl samo vtip, s tím myšlením :)
Když se narodila malá, dívala se na nás moudrým pohledem, oba jsme si toho všimli a teď je z ní rarach🙂
Naše pak rok řvala, špatně trávila mlíko... Ale po roce utichla, a moc toho nenamluví dodnes. :) S klukem se to opakovalo :D