Nisargadatta

Založil Petra, 2025-01-13 11:04

Předchozí téma - Další téma

0 Uživatelé a 2 Hosté prohlíží toto téma.

Pedrito

Že jsme u Nisargadatty, a já za ním přišel, řek by mi, nebo by spíš zakroutil hlavou... Ale já nepřišel, abych sázel moudra. Jen jak se chovat k ženám...

Miroslav

Citace od: Pedrito kdy 2025-01-14 22:29Jen jak se chovat k ženám...


Pedrito

"Sundarí" je "krásná", ale abych nebyl za telepata, jedna Sundarí nám z Indie přijela zatančit. Mám fotku. Takovou krásu a vznešenost jsem dosud neviděl. A pak mi Jáčko napsal, něco ve smyslu, že indické ženy jsou majetnické, vládnoucí. Byl to opak, jak jsem je vnímal. Ovládané a manipulované. Kasty furt  hrají prim. Ale Sundarí... Řek jsem to Rosadě, neb je tanečnice. A on ji tak pak nazval její Učitel. To se mi podlomila kolena...

Pedrito

Sundarí

Petra

Citace od: Miroslav kdy 2025-01-14 20:43Láska je široký pojem -

Právě jsem si uvědomila, že pro mne láska není široký pojem. Asi protože jsem už dříve začala rozlišovat mezi mít rád a milovat. Láska, milovat - to je pro mne, jak miloval Ježíš, jak milují realizovaní, ale i ti mohou prožívat to mít rád. 
Do toho "mít rád" zařazuji to, co ty do toho širokého pojmu láska. Tedy mít rád je pro mne široký pojem. Ale je dost dobře možné, že jeho "podkladem" je přece jen to, co nazývám láska. Tedy takový začátek lásky...

U samotné lásky (podle toho jak ten pojem vnímám já) pak už jen rozlišuji její intenzitu, její sílu - to zásadní je pořád stejné. :) 


Pedrito

Safra, musim si na tu nostalgii dávat majzla...

Ona se tahle síla (lásky) ťěžko definuje. Ona bude "podkladem" pro soucit, radost, moudrost, mír.... i pro ten cit mezi partnery.. jejich míza.

Pedrito

Tomu jsme říkali "levostrannost" když člověk moc tou pozorností klouže do minulosti, vzpomínek.. do Ida nádí. :)

Pedrito

Lehce se pak zaplétá do emocí...

Pedrito

To bude taky pouto, i když třeba jen chvilkové. Ale obzor není v tu chvíli pro pozornost volný. A záleží taky na intenzitě toho sepnutí se s emocí, a z druhé strany s myšlenkou... Ono je to v pohodě, když mezi pozorností a těmi myšlenkami a emocemi.. je "odstup", když je ta pozornost vidí ale nenechá se jimi svázat. To jde dobře v tý introspekci, pozorování vnitřních pochodů. "Předehra" meditace. No a kdo že to je v meditaci - Samádhi, Tichu? Mysl, ta zóna "já". :)

Pedrito

CitaceU samotné lásky (podle toho jak ten pojem vnímám já) pak už jen rozlišuji její intenzitu, její sílu - to zásadní je pořád stejné.

Já lásku vnímám jako tu nejjemnější sílu Duše (Ducha, čistého Já..). Ono to není něco chtít, ale Ego (osobní já), to z toho udělá, zúží to do konkrétní podoby svého zájmu. A musí poznat, jak tomu odebrat mantinely, které tomu dalo. A láska mu to umožní v prostoru jeho mysli.  Tím že může "odevzdat" její hranice. Tím vlastně ztratí svůj "chrám", oltář "svých" zájmů... Pozbyde pro sebe důležitosti. Umí např. samo o sobě vtipkovat, dělat si ze své maličkosti prču. Poklonit se. To sebestředné ego neumí, cítí se veledůležité. :)

Housenka se mění v motýla.

honzam

Pro mě je láska zvířecí instinkt, který slouží k rozmnožování. Bez rozmnožování mi láska připadá samoúčelná. I mettá je jen vyšší plošnější formou tohoto instinktu na jemnohmotné úrovni. Také láska k Ďáblu je instinktivní pomůckou k povznášení "démonických" bytostí z nižších úrovní do zvířecích a lidských těl.

Co se týče ulpívání na lásce, vnímám to tak, že bytost ulpívá, když si to milování užívá jako něco výjimečného a lepšího než jiné stavy. Pokud je láska automatizmus a funkce organismu potřebná pro jeho roli v realitě (např. role matky), tak v tom nevidím problém. Matka neulpívá, když přijde o děti, poučí se a udělá si nové, které bude milovat stejnou měrou jako milovala ty ztracené.

Jsem v tomhle omezený na svou současnou úroveň. Připouštím, že existuje nějaká vznešenější láska, která je mi nepřístupná.

Pedrito

No a co to je například ten "soucit" k trpícímu v podstatě?


Tělo má v DNA informace, jak fungovat. Většina tělesných "aktivit" probíhá neuvědomovaně - parasympaticus. A některé se odrážejí ve vědomí. Jako je třeba ta sexualita. Ale to není láska, o které je tu hovor. To je uvědomovaná potřeba těla, ať už jako touha po potomstvu, nebo jen uvolnění, uspokojení tělesného napětí. Ale i do toho jde duchovní lásku vnést, pozvat...

Jak a k čemu TO připodobnit? Jako k základně všech sil, z kterých je Kosmos, které se z Ní "rozvětvují", jejich lůno...

Církve, sekty, falešní guruové.. to jméno pěkně zprasili.

Petra

Všechny bytosti jsou Božími syny/dcerami - to je ten zaklád, o kterém mnohokrát nic nevědí. A protože mají k dispozici tělo, jsou zároven syny/dcerami projevu/světa/Boží manifestace. Takže např. syny člověka - tak jako Ježíš.

Podle toho, jak hluboce se žijí jako Boží synové/dcery, tak se mění a projevuje to, jakým způsobem žijí syny nebo dcery člověka.

S tím rozmnožováním je to zvláštní. Podle Šri Juktešvara by každý měl dát příležitost jiné duši, aby také mohla žít v lidském těle (umožnit jí tak sebezdokonalování). A pokud to někdo z nějakého důvodu nemůže nebo nechce, tak by se měl nějaký čas - jako náhradu - starat o potomky druhých. Proto Jogananda vedl nějakou dobu děti ve škole. Tam se taky odehrál příběh s tím umírajicím srnečkem. Děti i Jogananda si velmi přáli, aby neumřel. Srneček se pak ukázal Joganandovi ve snu a požádal ho, aby ho nechali odejít - že to tak je v pořádku.  :)


Pedrito

No, tak z jeho strany to byla podvodná manipulace za účelem zisku. A z její strany zamilovanost. Která žena by odolala Bradu Pittovi, žejo...
Holt to jeho ego se vydalo špatným směrem, co vede kolem šibenice, jak pravila ta kouzelná babička v té pohádce o soli nad zlato.