Posezeníčko

Citace od: Petra kdy 2025-01-24 17:06CHÖKYI NYIMA RINPOČE: Hlavním hínajánovým slibem je neubližovat ostatním a zanechat všeho co jim škodí. V mahájáně je to pomáhat ostatním a prospívat jim. Vadžrajána je cestou čistého vnímání, kdy cestou je posvátný náhled. Je to založeno na těch dvou předcházejících slibech, neškodit ostatním, ale pomáhat jim. Navíc se ještě cvičíme v čistém vnímání, nejenom v duchovním kontextu, ale i v normálním životě v lidské společnosti.

V józe jsem nepotkal nikoho, kdo by chtěl někomu ublížit, ale když si to tak vezmu, tak ani předtím a ani potom. Ale vím že to tu je... U lidí lidských je to tak nějak přirozené, udělaj pro tebe všechno, pro kohokoliv, klidně umřou... Ne že pro sbírku dobrých skutků.. Oni to jinak neumí. Asi maj "krásný ego", jak říkal Vostálník. A to ego se obětuje pro druhého. Úplně v pohodě. Od čeho jiného by tu bylo.. než se položit na popravčí špalek...

Dost mě udivovalo, když mnoho lidí Janě něco řeklo, jak cítí její výjevy, a ona je pak častvovala neustále slovy jejich Mistrů. V tom byla agrese a msta. A musel jí prostě člověk říct, že je píča, nebo si to aspoň myslet. Někdo to řek, někdo si to myslel. Nestydím se za to, opravdu byla, takhle jak se projevovala, šílená .... Ale ani tak, jak si myslí, jsem ji nikdy neměl nerad. To já řeknu i kámošovi, že je kokot.

Citace od: Petra kdy 2025-01-25 14:55Pro mne to není mýtus, Pedrito.

Bdělá pozornost bez myšlení

Když chcete dosáhnout osvobození, musíte vědět jak rozpustit myšlení, říká učitel dzokčenu, Chökyi Nyima rinpoče. Nahradit ho vyrovnanou bdělou pozorností.

Jasně, musí to hledač najít a vědět, jak to jde. Složité myšlení, jak je známo, přišlo až s tím lidským mozkem. Mozek je defakto biologický počítač, co obsluhuje všechny připojené periferie. Ale! Jedno si musí uvědomit, že bez zdroje energie, kterou mu vyrábí srdce, je kaput, úplně šlus...

Citace od: Pedrito kdy 2025-01-26 08:53Jasně, musí to hledač najít a vědět, jak to jde. Složité myšlení, jak je známo, přišlo až s tím lidským mozkem.

Tak je to v materialistickém pojetí světa. Ale po duchovních zkušenostech jsem se z materialistického názoru dostala pryč. Ve skutečnosti je to hodně jinak, než nás učí ve škole.

Je no, ale ono je materialistické jen z neznalosti, to co vnímají smysly. Furt tu není nikdo, kdo by člověku řek, jak to vše vzniklo a jak to vše fakčí... On to neví, stačí mu přijmout nějaký koncept nekonečnosti, věčnosti, a je spokojen.

To je Poznání?

Jak může člověk poznat jen něco, co zove třebas podstatou? To proto, protože projev pochopit nedokáže? Tak je to přece tak jednoduché, vnímat nezrozené, samo semínko... Opravdu? Semínko je v každé divoké květeně... Začínám víc chápat Vostála.

Jo, ještě Vostálníka, a jsme skoro komplet... Ale s ním je to těžký...

Mysl je trochu klam, je si klamem, když tak sama sebe zve. Je to atmosféra vědomí. Nebo spíš, kolik má sfér Země? To vše je mysl, když Já je jádro Země. Ona vždy vnímá jen jednu sféru, tu kterou zrovna žije. A proto podvědomě cítí ze sebe klam...

Myslí třeba Átman tedy to jak se říká, nejvnitřnější Já?

To není tak jednoduchá otázka, jak se zdá. 

Ale Miroslav by moh...

To to zas mmusím odřít já?

A mě se nechce...

Kokrhá kohout nebo Já nebo Brahman nebo Bůh nebo vědomí? Nebo naše mysl nebo náš mozek, nebo je to všechno jen sen?

Je dobré si uvědomit, že to nevíme a ta otázka probudí širší pozorování - vnímání (celku), "přítomný okamžik". Když nevím tak se zastavím, dívám - z hloubi, ne z mysli.

Není dobré - z hlediska duchovní cesty se držet jednoho vysvětlení, protože jedno vytržené z kontextu všeho už není živé.
Už je to jenom myšlenka či, skupina myšlenek, představa, koncept.

Já si asi nikdo nevymyslel. Ono má na to ta těla sluncí a kohoutů...
Prý když se někoho zeptáme, "kdo jsi?" Dá si ruku na srdce. "Já jsem Pišta třeba Hufnágl". Nebo snad to tak kdysi možná bylo.
A ptá se Laa-Cea, páč v tom nějak tápe, "co dělat Lao?"... Mám podezření, že Lao byl Rak. Byl dokonce tak mateřskej ke Konfuciovi, že ho museli stráže podpírat, když od něj odcházel. Jen funivě vydech, "potkal jsem draka"... Asi už věděl, co dělat...

Mne už moc filosofování nezajíma, jde mi o konkrétní praxi.


Chökyi Nyima rinpoče:

Zůstávejte ve stavu bdělé pozornosti bez myšlení, jak jen to jde.

 

A co ti z toho kouká? Básnička, co zašumí a zmizí, nebo věčné ticho?

Nebo ani jedno, co nelze vypsat?

Není nic jednodušího než nemyslet, ale to tu pozornost umrtví - a to je dobře. Neb co nezemřelo, nemůže se znovuzrodit.  
"Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z ducha, je duch."

Když člověk jen špulí pozornost (prošel jsem to), je strašně vážnej. On musí, musí to poznat. Že když to nejde samo, něco je špatně.