Posezeníčko

Tam v té písničce Ozzy a Litta - je s titulky, je pěkně vyjádřeno to
Jestliže zavřu oči navždy, nic se nezmění - v tom zní to, že je třeba řešit život teď - to co nás pálí třeba z minulosti, smysl toho jak žijeme atd. teď. Smrt to nevyřeší - zase se to vrátí, dokud to nevyřešíme, není úniku.
Času je málo. Opravdu.

Krishnamurti říkával - "Když to všechno vidíte (u sebe), proč se neměníte, proč s tím něco neděláte?"

Ano.

A nelez mi do (S)vědomí :-)
Stačím si se svým, chjo.

No, ještě se stresujte časem, obdobně jako smilan. 

Kdo věří na reinkarnaci, tak už má za sebou tisíce a tisíce inkarnací a čekají ho další tisíce a tisíce - tedy žádný důvod k představě, že by bylo málo času (který se vyrábí myšlenkami). Stejně si nic nebude pamatovat a kdyby náhodou si na nějakou inkarnaci vzpomněl, tak mu bude připadat jako sen nebo příběh někoho jiného. Co má Miloš Tomáš z toho, že byl někdo známý ve starém Egyptě?

A kdo ti zaručí, když se v tomto životě osvobodíš, že ti to zůstane jednou provždy? I takový duchovní velikán jako Ramana si nic nepamatoval. A pochybuji, že by někdo jako on chtěl trávit mnoho let někde v jeskyni, aby si to osvobození připomenul.

Kdo je tady se svým údělem nespokojený a chtěl by ho jinak? 

CitaceA nelez mi do (S)vědomí :-)
Stačím si se svým, chjo.

Co tě holka trápí? Třeba to rozlousknem...

Mě žerou takový blbosti.

Jako že třeba vedle mě na šatně má skříňku strašnej smraďoch, on ty fusky tam snad skladuje! Nos fakt dostává facky.

A teď mě to trklo, ty vole! Proč se nepřesuneš jinam! "no, nevím jestli tam je flek", ospravedlňuji se vnitřnímu hlasu.
A on, "a podíval ses?"

"No jo furt, už mlčim, je tam flek"...

Eduard Tomáš:

Stejně tak pozoruje čas. Minulý, budoucí i přítomný. Žádná myšlenka se nemůže trvale udržet ani v minulosti ani v budoucnosti, ale ani v bodě přítomnosti, neboť v nejbližším okamžiku už je to myšlenka minulá a ta už není. Tak poznává, že žádná věc o sobě nemá trvání, tak jako nemá trvání žádný čas. Čas trvá jen z duchovního vědomí. Vidí a chápe, že věci jsou samy o sobě neslučitelné, ale podstata věcí, která je také podstatou všech tří časů, že je skutečná a neměnná. Žije ji, neboť se v ní uvědomil.

...


...tak jako nemá trvání žádný čas.

Nejhorší je, že si vůbec nevzpomínám, co jsem měl před rokem na oběd... Ale ani před měsícem! Pro to by šlo udělat, že by člověk jedl jen třeba špenát, jako Pepek námořník. A když by se ho někdo lišácky zeptal, "co jsi měl 21.10. 2033 na oběd, ha?" Úplně přesně a piánko by mu řek, "špenát, kámo, špenát.".

Citace od: Petra kdy 2025-02-08 14:54No, ještě se stresujte časem, obdobně jako smilan. 

Kdo věří na reinkarnaci, tak už má za sebou tisíce a tisíce inkarnací a čekají ho další tisíce a tisíce - tedy žádný důvod k představě, že by bylo málo času (který se vyrábí myšlenkami). Stejně si nic nebude pamatovat a kdyby náhodou si na nějakou inkarnaci vzpomněl, tak mu bude připadat jako sen nebo příběh někoho jiného. Co má Miloš Tomáš z toho, že byl někdo známý ve starém Egyptě?

A kdo ti zaručí, když se v tomto životě osvobodíš, že ti to zůstane jednou provždy? I takový duchovní velikán jako Ramana si nic nepamatoval. A pochybuji, že by někdo jako on chtěl trávit mnoho let někde v jeskyni, aby si to osvobození připomenul.

Kdo je tady se svým údělem nespokojený a chtěl by ho jinak? 

Citace od: Petra kdy 2025-01-31 14:25Chökyi Nyima rinpoče:

Ve srovnání s ostatními říšemi, jako lidé tolik netrpíme. Nezakoušíme nesnesitelné utrpení jako nesčetné jiné bytosti. Pro některé ale může být jejich fyzické, nebo duševní utrpení obrovské. Když necháme naše myšlení bez kontroly, nevíme, jak skončíme, v jakém tvaru či formě.


Eduard Tomáš:

...Nikdy se nesmíme dívat na život pod zorným úhlem jediného, tzn. jen tohoto vtělení, ale jako na spojitý řetěz příčin a následků, který ani smrt nepřeruší.

Nejde o vzpomínky, ale o "duši" ten soubor karmy, nedořešeností atd., které daly vznik naší současné formě, osudu, nevědomosti, prožívání atd.

Není třeba se tím trápit, ale je dobré vidět, poznávat vlastní trámy a třísky v očích a tím se jich zbavovat. To je cesta Osvobození, cesta od k osvobození k osvobození, k Poznání, Milosti.

Jak se říká, teď jsme měli to štěstí, tu milost, tu dobrou karmu, že jsme potkali učení, učitele, světlo - příště toho třeba už nemusíme být schopni.

Pan Tomáš nám několikrát opakoval historku, jak padá nějaký muž z mrakodrapu a jak v oknech kolem nichž prolétá, lidé slyší jak říká - "Zatím dobrý".

Citace od: Miroslav kdy 2025-02-08 17:46Pan Tomáš nám několikrát opakoval historku, jak padá nějaký muž z mrakodrapu a jak v oknech kolem nichž prolétá, lidé slyší jak říká - "Zatím dobrý".

To si pamatuju ze Sedmi Statečných, to tam říkal Steve McQueen tomu stařešinovi vesnice.
To se tuším psal rok 1960. Teda beze mě ještě...

Teda, kdybych já byl tenkrát holka, tak bych si toho Yula Brynnera na stěnu asi vylepil.

Citace od: Miroslav kdy 2025-02-08 17:30Nejde o vzpomínky, ale o "duši" ten soubor karmy, nedořešeností atd., které daly vznik naší současné formě, osudu, nevědomosti, prožívání atd.

Není třeba se tím trápit, ale je dobré vidět, poznávat vlastní trámy a třísky v očích a tím se jich zbavovat. To je cesta Osvobození, cesta od k osvobození k osvobození, k Poznání, Milosti.

Jak se říká, teď jsme měli to štěstí, tu milost, tu dobrou karmu, že jsme potkali učení, učitele, světlo - příště toho třeba už nemusíme být schopni.

Mě by vlastně zajímalo, jak to kdo vnímá, celou tu hirearchii duše a těla, pak je možný to diskutovat a nechtěně nezraňovat. Protože, co jeden vnímá jako svůj přístav, může se druhému jevit jako bouře...
Nesdílím názor, že když se někdo posere, tak jsou všichni kol něj posraní.

Citace od: Pedrito kdy 2025-02-08 19:23Teda, kdybych já byl tenkrát holka, tak bych si toho Yula Brynnera na stěnu asi vylepil.

Já jsem si jeho fotku ze Sedmi statečných tenkrát koupila, ale nepověsila. Pokud vím, tak ji ještě někde doma mám. On se tak nádherně pohyboval. Ale Britt a Bernardo také nebyli k zahození.

Advaiťan si buď myslí, že je ego, když je mu nedobře, anebo že je Bůh, když je mu dobře.

"Něco není dobré, to je ego!", "Jsi nějakej smutnej, jsi ego.", "jsi veselej, jasnej Šiva"

Takovou prču jsem zažil naposled, když jsme jeli na Sázavu, a já v kupé zjistil, že jsem si doma zapomněl spacák, že mám v usárně jen zmuchlanou celtu. Ale naštěstí byly zrovna tropické noci. A navíc nás druhej den vyhodili, ležící, spící, policajti. Takže jsme skončili v nádražní boudě... Ale tenkrát jsem z vlaku, co tam stavěl, slyšel melodii, co mi těžko nějaká překoná. To si tam prostě banda metalistů pouštěla Scorpions...

Citace od: Petra kdy 2025-02-08 21:09Já jsem si jeho fotku ze Sedmi statečných tenkrát koupila, ale nepověsila. Pokud vím, tak ji ještě někde doma mám. On se tak nádherně pohyboval. Ale Britt a Bernardo také nebyli k zahození.

Ten mladej, taky nebyl k zahození, ale ta vesničanka, co se zamilovali, ta z nich byla nej