Posezeníčko

Citace od: durodara kdy 2025-03-16 08:10Tomášovi to sami popisovali docela srozumitelně.

Přichází k nám lidé, plní sebe sama a toužící, abychom si "všimli" jejich "osoby", abychom jim dali "zadostiučinění", že jsou "dobří" a že v tom mají "pokračovat" Takových lidí chodívá skutečně hodně a častokrát i jediná "návštěva u Tomášů" tyto lidi vede k tomu, že argumentovali slovy "já u Tomášů byl".

Další skupinou jsou lidé, kteří potřebují nějaký "podnět", protože sami se dostali do zmatku z nejistoty toho, co dělají - protože očekávají nějaký zřetelný dopad své činnosti ve svém životě. Ti dostanou radu, ale nevrací se.

Jedna část lidí ale skutečně chodí jen "pobýt". Jsou otevření tomu, co zrovna u nás probíhá, neprosazují sami sebe, ale spíše se sdílejí...

Pro mne byli Tomášovi něco jako druzí rodiče.
První odchovali "zrozence" z těla, Tomášovi "zrozence" z ducha.

Mohu se Miroslave zeptat?

Už nějaký ten pátek se setkáváme a je dosti dlouhá doba :-)

Co tě vede k té dišputácii tady a tam a tak dlouho? :-)

Citace od: Evulína kdy 2025-03-16 12:24Mohu se Miroslave zeptat?

Už nějaký ten pátek se setkáváme a je dosti dlouhá doba :-)

Co tě vede k té dišputácii tady a tam a tak dlouho? :-)

Asi to bude něco podobného, jako třeba tebe.

Citace od: Paradoxy kdy 2025-03-16 11:42Bůh je skutečný, svět je neskutečný, bůh je svět.

Vypadá to jako paradox, ale když se to pochopí, tak člověk už nemá potřebu řešit, materiální versus duchovno.

Třeba já teď furt řeším rekonstrukci baráku, je toho hodně, trávím spoustu času představami, jak by co mělo nebo mohlo vypadat, kolik to bude stát, jestli to zvládneme atd.

Jsem kvůli tomu materialista nebo jsem duchovní?

Není Jana jako Jana

On to za nikoho nikdo neudělá, chodit do práce, starat se o domácnost, vychovávat děti, udržovat bydlo... I proto jsme zřejmě dostali tyto dary, jako je tělo, rozum, vědomí, cit.. Pro krásu, moudrost, radost i tichost.... Protože to vše může životem znít stejně jako mlčet. Z ticha se probouzí píseň a do ticha usíná...

Citace od: Miroslav kdy 2025-03-16 12:29

Citace od: Evulína kdy 2025-03-16 12:24Mohu se Miroslave zeptat?

Už nějaký ten pátek se setkáváme a je dosti dlouhá doba :-)

Co tě vede k té dišputácii tady a tam a tak dlouho? :-)

Asi to bude něco podobného, jako třeba tebe.

ŽE bychom si byli až tak podobní? :-)

Citace od: Evulína kdy 2025-03-16 12:42ŽE bychom si byli až tak podobní? :-)

Obávám se, že v tomhle asi ano. 

Citace od: durodara kdy 2025-03-16 08:10častokrát i jediná "návštěva u Tomášů" tyto lidi vede k tomu, že argumentovali slovy "já u Tomášů byl".

Jak dopadá jeden takový, který tam ale byl vícekrát hezky ilustrují jeho poslední videa:

Ajaj, ta jeho videa zpočátku, dvě jsem viděl, mi přišla jako rekapitulování a že se jde dál a lépe...

Citace od: Pedrito kdy 2025-03-16 13:10Ajaj, ta jeho videa zpočátku, dvě jsem viděl, mi přišla jako rekapitulování a že se jde dál a lépe...

Je to dobrý příběh, na kterém člověk může díky opravdové upřímnosti autora vypozorovat, co člověka nepustí a nepustí dál i kdyby se rozkrájel.

Jeden z příznaků je například silná alergie na "nevyžádané rady", mentorování, kritiku atd.

Citace od: Miroslav kdy 2025-03-16 11:20I Tomášovi měli své přátele (žáky) k tomu aby k něčemu v životě byli, aby se učili a úspěšně pracovali - třeba Miloše, kterému se do toho moc nechtělo.

Měli pro to Tomášovi nějaké vysvětlení - tedy k tomu, že se Milošovi do toho moc nechtělo?

Nic nevysvětlovali, někteří z příchozích se s ním učili, hráli jsme s ním fotbal, aby měl pohyb. Prostě se to nevysvětlovalo a dělalo se s tím, co bylo třeba. Nebylo na tom nic jakože duchovního, ale zkrátka taková povaha a dispozice.
Myslím, že měl i trochu potíže s plícemi - to asi sdělil po panu Tomášovi. Pan Tomáš se z toho ke svému překvapení zcela vyléčil, když se pokoušel o sebevraždu.

Citace od: Miroslav kdy 2025-03-16 18:30Nic nevysvětlovali, někteří z příchozích se s ním učili, hráli jsme s ním fotbal, aby měl pohyb. Prostě se to nevysvětlovalo a dělalo se s tím, co bylo třeba. Nebylo na tom nic jakože duchovního, ale zkrátka taková povaha a dispozice.
Myslím, že měl i trochu potíže s plícemi - to asi sdělil po panu Tomášovi. Pan Tomáš se z toho ke svému překvapení zcela vyléčil, když se pokoušel o sebevraždu.

Takže to neviděli jako nějakou závadu pro duchovní život? V Pamětech mystika mluví Eduard Tomáš o Milošovi jako dítěti velmi pochvalně. Nezanedbávali Tomášovi trochu Miloše, když se starali a věnovali všem příchozím? Nebo necítil se on sám trochu zanedbáván kvůli tomu? Měl jako dítě a v pozdějším věku přátele? Ty jsi zřejmě jen o trochu starší než on, a přesto to nepůsobí, že jste byli přátelé. Spíš ho líčíš jako někoho s problémem - jako někoho, o kterého se museli ostatní starat. To mi připadá dost podivné.

Pro Miroslava obvykle mívají ostatní lidé vážné problémy (kulturistka, youtuber, asi i Miloš), ale on sám je dokonalý a bez chyb.
Jeho taktika v posledních dnech byla napadat cizí lidi, kteří sem nepíší. Nemyslím si, že by ho tenhle způsob "zkoumání" a "černého humoru" úplně naplňoval. Sám píše, že ho sytí až ty reakce.

Citace od: Petra kdy 2025-03-16 19:48Takže to neviděli jako nějakou závadu pro duchovní život? V Pamětech mystika mluví Eduard Tomáš o Milošovi jako dítěti velmi pochvalně. Nezanedbávali Tomášovi trochu Miloše, když se starali a věnovali všem příchozím? Nebo necítil se on sám trochu zanedbáván kvůli tomu? Měl jako dítě a v pozdějším věku přátele? Ty jsi zřejmě jen o trochu starší než on, a přesto to nepůsobí, že jste byli přátelé. Spíš ho líčíš jako někoho s problémem - jako někoho, o kterého se museli ostatní starat. To mi připadá dost podivné.

Jako dítě měl kamarády hlavně mezi příchozími a měl spíš nadprůměrnou péči a pozornost. Jednu dobu maloval obrázky příchozích, ne jejich podobu, ale jejich ducha, cestu. Byly velmi výstižné. Pana Tomáše namaloval jako velké červené srdce, Mílu jako červené ostré plameny s modrým okrajem - symbolizovaly lásku ale velmi ostrou (přísnou), modré okraje symbolizují moudrost. Já mám svůj obrázek ještě někde schovaný, také můj stav v té době dobře vystihoval.

Později si Miloš vzal za manželku jednu z pravidelných návštěvnic, krasavici, super dívku. Později se ale zase rozvedli.

Maloval krásné obrázky, některé jsou na obálkách knih Tomášových.

Slyšela jsem, že byl / je pěkný holkař :-) a dost rozmazlený, sebestředný teď už vypelíchaný kocour. No, mě by se nelíbil ani nevypelíchaný 🙂