Posezeníčko

Citace od: Petra kdy 2025-03-22 15:58Jediný platný důkaz by bylo otestování otcovství. Nebo si myslíš, že Tomášovi řekli Milošovi, že není syn Eduarda, že jeho otec je někdo jiný?

To nevím a tak si o tom ani nic nemyslím - co Milošovi řekli nebo jak to je.
Našel jsem teď k Míle toto - z toho plyne, že s Eduardem se sznámili v roce 1954

Manželstvím ke svobodě
Míla se velmi brzy provdala. V osmnácti letech vstoupila do manželského svazku se svým gymnaziálním profesorem údajně poté, co jejich vesnici zabrali nacisté a vystěhovali obyvatele kraje pro potřeby takzvaného vyškovského pásma. Její manžel byl taktéž nadšeným čtenářem a překladatelem alternativní duchovní literatury, a tak se i za dob protektorátu společně dál vzdělávali v tomto směru. První zkušenost s praktickou mystikou jí údajně poskytla kniha ,,Ohnivý keř" od Karla Weinfurtera. Ani společné zájmy a naladění ale manželství neudržely. Míla se po několika letech rozvedla a odstěhovala do Prahy, kde po studiích pracovala jako laborantka. Stýkala se s mnohými duchovními osobnostmi té doby, vzdělávala se po boku Františka Drtikola, Květoslava Minaříka nebo Bedřicha Hejhala. V té době se také seznámila se svým druhým mužem, se kterým se ale po několika letech opět rozvedla.

Osud v Podolí
Poté, co v padesátých letech získala doktorát v oboru mikrobiologie, nastoupila do Podolského sanatoria, dnešního Ústavu pro péči o matku a dítě, kde založila a vedla oddělení mikrobiologie. Říká se, že měla extrémně citlivý čich a jen podle něj byla schopná identifikovat jednotlivé kmeny bakterií.

V této době, ve svých 34 letech se také seznámila se svým osudovým partnerem a třetím manželem, mystikem Eduardem Tomášem. Vystudovaný právník, který se zajímal o spiritualitu, jí učaroval. Ačkoliv Míla vycházela z křesťanství a Eduard tíhl k východu, našli hluboké duchovní i lidské propojení. A byla z toho láska na celý zbytek života.

https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/116068/mysticka-mila-tomasova-vedkyne-se-spiritualnim-vhledem-udajne-umela-cichem-odhalit-bakterie.html

Citace od: durodara kdy 2025-03-22 17:02Pokud můžeš, zkus mi, prosím, vysvětlit, co tě vede až tak bazírovat na tvém pohledu na Miloše - třeba mi pomůže pochopit něco, co zatím nevidím jinak, než jako úplně nepodstatný detail...
Díky.

Vždyť to píšu. Že po shlédnutí videa Miloše o Velikonocích (spolu s mojí manželkou) - co mi o otcovství Miloše k tomu řekla (pro mne překvapivého) se ve mně objevila tato otázka a tak když tu bylo zrovna to ticho, tak jsem to sem nanesl jako otázku a také k tomu napsal co já o tom vím a co si myslím.
Snad to není něco tajného nebo nedotknutelného, je to úplně normální faktická záležitost, drobnost a zajímá mne co o tom kdo ví. Ale ne zas tak, že bych po tom začal přímo pátrat. A překvapilo mne jaké jsou kolem toho nejasnosti.
Zatím to stále nevím a nijak mi to zvlášť nevadí, ale zaujaly mne ty reakce tady v diskuzi, co si kdo myslí a jak reaguje.

Mám ve zvyku, když mi něco není jasné, se zeptat a když se ukáže, že je to nějak zamlžené, tak mám chuť to rozlousknout, podobně třeba jako nějaký techický problém v domácnosti nebo v počítači.
To už je taková nátura. Evulína by mohla vyprávět (o sobě a jejím vztahu k mlžení) 

Citace od: Miroslav kdy 2025-03-22 17:21V této době, ve svých 34 letech se také seznámila se svým osudovým partnerem a třetím manželem, mystikem Eduardem Tomášem. [/url]

A ve 35 letech se jí narodil Miloš. Takže je to jasné. 

CitaceNašel jsem teď k Míle toto - z toho plyne, že s Eduardem se sznámili v roce 1954

CitaceMíla se vdala v Olomouci. V rámcí svého nutkavého "hledání a nacházení" našla v Ostravě žáka Fráni Drtikola - a věděla: musím!. Odjela do Prahy, "trefila" na Spořilov a mluvila i meditovala s Fráňou. Pro ni to bylo až tak jasné, že si vyslechla i to, že v Praze je Unitaria, kde jsou zajímavé přednášky. V rámci těch přednášek natrefila na přednášku jakéhosi Tomáše. Mluvil - na její aktuální pochopení strašně pateticky (byla taková doba) - do té doby, než se střetly jejich pohledy...
Okamžitě po přednášce jela na neplánovanou návštěvu k Fráňovi, který potvrdil, že by to tak mohlo být prospěšné, ale pouze za předpokladu, že všichni boudou přirozeně souhlasit a nikdo nebude cítit, že něco tratí. Bez toho všeobecného souhlasu by to, co nastalo, by nemohlo nastat. "Akčně" zorganizovala přijetí u Fráni pro Eduarda a pak to zkusili...

Všichni čtyři zúčastnění se setkali v Praze, a po krátkém vysvětlení, oč jde a co se stalo, oba "pozůstavší" potvrdili souhlas, i s tím, že Eduardovi zůstane rodičovská role pro syna. (Duchovní rozměr těch tehdejších partnerů před zákonem mi dodnes lehce prošimrává okolo srdce.)
Rozvedli se řádně a rychle a téměř vzápětí Míla a Eduard uzavřeli manželství. Nerozšiřovali to, a z počátku to ani téměř nikdo nevěděl ("byla" taková "doba"). Myslím, že Miloš byl jedním z prvních společných dárků.

CitaceZačal přednášet v Unitarii tuším 1966 seriál přednášek Umětí klidu mysli.

Takže ty paměti fakt docela dost drhnou, co se jedná setkání Míly a Eduarda...

Citace od: durodara kdy 2025-03-22 13:59

Citace od: Miroslav kdy 2025-03-22 13:55

Citace od: durodara kdy 2025-03-22 13:46Jsi určitě strašlivě mladičká (a tedy i krásná), protože rodné listy se začaly plošně vydávat až za protektorátu a rodná číslo se (i zpětně pro všechny) začala vlnově vydávat po roce 1970...
Dnes ty mladistvé krásky umí tvrdit, že Československo osvobodili Američané...

Já jsem starší než Miloš a rodný list mám.
A protektorát byl před rokem 1955 a ne až po něm.

"rodné listy se začaly plošně vydávat až za protektorátu" - myslím, že tě jako vetchého staříka přes pětaosmdesát neuvidíme, ani když nám to budeš přes texty komentářů vehementně tvrdit...

Jestli je Miroslav podle čínského horoskopu tygr jako já, musí být ročník 1950 :-)

Citace od: Evulína kdy 2025-03-22 19:40

CitaceNašel jsem teď k Míle toto - z toho plyne, že s Eduardem se sznámili v roce 1954

CitaceMíla se vdala v Olomouci. V rámcí svého nutkavého "hledání a nacházení" našla v Ostravě žáka Fráni Drtikola - a věděla: musím!. Odjela do Prahy, "trefila" na Spořilov a mluvila i meditovala s Fráňou. Pro ni to bylo až tak jasné, že si vyslechla i to, že v Praze je Unitaria, kde jsou zajímavé přednášky. V rámci těch přednášek natrefila na přednášku jakéhosi Tomáše. Mluvil - na její aktuální pochopení strašně pateticky (byla taková doba) - do té doby, než se střetly jejich pohledy...
Okamžitě po přednášce jela na neplánovanou návštěvu k Fráňovi, který potvrdil, že by to tak mohlo být prospěšné, ale pouze za předpokladu, že všichni boudou přirozeně souhlasit a nikdo nebude cítit, že něco tratí. Bez toho všeobecného souhlasu by to, co nastalo, by nemohlo nastat. "Akčně" zorganizovala přijetí u Fráni pro Eduarda a pak to zkusili...

Všichni čtyři zúčastnění se setkali v Praze, a po krátkém vysvětlení, oč jde a co se stalo, oba "pozůstavší" potvrdili souhlas, i s tím, že Eduardovi zůstane rodičovská role pro syna. (Duchovní rozměr těch tehdejších partnerů před zákonem mi dodnes lehce prošimrává okolo srdce.)
Rozvedli se řádně a rychle a téměř vzápětí Míla a Eduard uzavřeli manželství. Nerozšiřovali to, a z počátku to ani téměř nikdo nevěděl ("byla" taková "doba"). Myslím, že Miloš byl jedním z prvních společných dárků.

CitaceZačal přednášet v Unitarii tuším 1966 seriál přednášek Umětí klidu mysli.

Takže ty paměti fakt docela dost drhnou, co se jedná setkání Míly a Eduarda...

Anebo:

Ale specielně pro tebe to musí být uvozeno jinak.

Naše existence je "paraleně-prostorová". Kdo si pamatuje jako slon, bývá často konfrontován s vlastní pamětí, která mu říká jediné "bylo to v jiné paralelní rovině". Často si lze všimnout toho, že ti lidé "v pozadí" jsou sice stále jakoby vnějškově "stejní", ale mají úplně odlišné "povahy"...
Takže nemohu tvrdit, že to, co napíši je "univerzální pravda", je potřeba doplnit, že to jsou pouze mé zkušenost. Někdo - v té popisované době - si může vybavovat něco úplně jiného. Mám to ale z přímých vyprávění.


Asi v tom je chyba - místo slova "tebe" tam očividně musí být "vás"...

Neparalelně řečeno, jsi popisoval jiný příběh někoho jiného, než jiní pamětníci.

Šmánkote! Svůj!
Ty přednášíš, na tvou přednášku přijde Míla, vaše oči se střetnou, ona hned běží k Sajbábovi, ten jí řekne, že by to šlo, oba se rozvedete a do roka a do dne se vám narodí mimčo. Protože to máš se svou vytížeností náročné, spolu začněte žít až ve třech letech dítěte.

Docela jsem Dorko zklamaná z tvého dnešního vystupování, fakt že jo, nějak tomu nerozumím, proč píšeš takové smyšlenky a mlžiš. No, ne každý den je posvícení...

Tady je to slovy pana Tomáše popsáno, jak se seznámili. Čili asi ne na přednášce ani u Drtikola.
O Milošovi tam není napsáno  "Narodil se nám synek", ale "Vychovávali jsme spolu synka"

Citace od: Miroslav kdy 2025-03-23 23:01Tady je to slovy pana Tomáše popsáno, jak se seznámili. Čili asi ne na přednášce ani u Drtikola.
O Milošovi tam není napsáno  "Narodil se nám synek", ale "Vychovávali jsme spolu synka"

Štastně jsme se vzali, žili spolu a vychovávali malého synka. Synek se jim holt narodil dříve, než se mohli vzít. To se stává.

Tobě se asi víc líbí představa, že Eduard Tomáš poznal vdanou, těhotnou Mílu a začal s ní randit. V roce 1954, kdy se seznámili, nebyl ještě Miloš na světě. Narodil se až v roce 1955.

Narozen 2.3.1955.

Citace od: Evulína kdy 2025-03-23 23:44Narozen 2.3.1955.

Citace od: Miroslav kdy 2025-03-22 17:21Našel jsem teď k Míle toto - z toho plyne, že s Eduardem se seznámili v roce 1954


V této době, ve svých 34 letech se také seznámila se svým osudovým partnerem a třetím manželem, mystikem Eduardem Tomášem.

Citace od: Evulína kdy 2025-03-22 21:26Docela jsem Dorko zklamaná z tvého dnešního vystupování, fakt že jo, nějak tomu nerozumím, proč píšeš takové smyšlenky a mlžiš. No, ne každý den je posvícení...

Mé vyprávění vychází z privátních rozhovorů na téma "účel vztahů" - "příběh" vznikl jako "vedlejší efekt",  jen jako "ukázkový příklad" - v rozhovoru o skrytém smyslu "vztahů" - vlastní obsah nebyl vůbec důležitý - důležité bylo to, co to mělo "ukázat". Mně to právě takto vysvětlilo hromadu věcí, které mně v té době trápily. Ta "jejich" doba byla navíc hodně postižená tím, co bychom dnes s úspěchem potřebovali použít také - "potřebou matení nepřítele", jak psala Petra - prostředí bylo velmi nepřející, až nepřátelské... Proto lze najít množství - navzájem si odporujících - popisů "jiných"...

A k tomu se ještě skutečně přidává ta složka "paralelity". Má zkušenost je jasná - cca dva až tři roky nastává u mne něco jako "restart" - někdy se mění jen část "mého" světa, "který je mnou vnímán", několikrát se již stalo to, že nastala změna téměř všeho, dokonce v některých "restartech" je až čekáno na "mé potvrzení", že k tomu dávám "souhlas"...

Proto nemohu jakkoli bazírovat na té mé "paměti" - ta tady je stále a stejná, ale "prostředí" se mi periodicky mění... Lidé mizí a nejsou k nalezení, jiní se zase po letech "najednou" ozvou - a je to jakoby: "jsme se přece naposled viděli před chvílí, zrovna dnes ráno"...

Protože to o sobě vím, proto ta poznámka, věnovaná Petře , která je hodně vnořena do "svých" vzpomínek.. Ale tvá "reakce" je až v rovině "umanutosti" - mnohem "ostřejší" než Petřina...
A mlžení? Pro mne v tom nic takového nenacházím, chápu, že to tak cítíš, ale stále nechápu to "proč"...

Jinými slovy - stále nechápu "důležitost" tématu seznámení/svatby/narození Miloše Tomáše; vždyť už všichni "přítomní" většinou cítíme, že tělo a jeho hmotná reprezentace není podstatou existence a že jakási genetika slouží pouze jako "nějaký" prostředek promítnutí vlastních (jedinečně soukromých) potřeb do hmotné úrovně. Třeba je to jen nutná "daň" zrození do prostředí, které přináší potřebné charakteristiky a vlastnosti, avšak pro "vyvážení" v této úrovni jsme sami souhlasili s těmito "omezeními" - bez těch omezení a jejich skutečného přijetí nenastane realizace těch potřebných "věcí". Nenutím ti to, ale pro mne je to vysvětlení, proč mnoho úžasných lidí si "přinášejí" do světa některé věci, které nejsou schopni "měnit" - a prostě se s tím musí naučit žít - a když to zvládnou, skáčou v poznání skutečnosti - oproti ostatním - o sedmimílové skoky.

Ale...
Zkus mi, prosím, vysvětlit to tvé "neštěstí kočky, které ze spárů "zmizel" ten ulovený slavík, aniž si sama kousla"...

Nevím, jak tě má odpověď uspokojí nebo neuspokojí.
Na jasně položenou otázku, v našem případě otázku Miroslava, co si myslíme o tom, že Miloš není biologickým synem Eduarda, očekávám jasnou odpověď, třeba i takovou, že nevím, nebo tohle jde tak nějak mimo mě, nebo ... atd.
Nemám ráda a to skutečně ne vytáčky, otáčky, já tomu říkám mlžení.
To je pro mě něco jako červený hadr pro býka.

Podívej, Petra si myslí, že Miloš je biol. synem Eduarda, já si myslím, že není, Miroslavovi žena si to myslí také, Miroslav neví a proto se ptá, není na tom nic špatného, na žádném tom názoru a pak do toho vstoupíš ty se svou paralelou, příběhem, který sice neodpovídá dějové lince, době, zato je ze světa (tvého světa) o předurčenosti. Vlastně taková pohádka..., co tím chce pohádkář říci? Vše je jinak, než jak se nám zdá...
I tato "pohádka" jde uvést, napsat trochu jinak, pro děti, které jsou zvyklé uvažovat a žít v racionálním světě. A pokus mají prostor, otevřou se tomu pohádkovému příběhu, který občerství jejich duši, protože kouzla a čáry v pohádkách vždy vedou k naplnění.
A o ně jde až na prvním místě 🙂

Takže zpátky do světa rácia.
Miroslave, stále si myslím, že Miloš není biologickým synem Eduarda. 🙂
Ale ...

A že zdravím tvou ženu 🙂