Posezeníčko

Od Jakuba Demla z úžasné knížečky MOJI PŘÁTELÉ

Tázal jsem se květin, kde myšlenky jejich jsou nejzdravější.
A odpověděly: Na hrobech!
I optal jsem se jich rychle, kde se jim nejlépe odpočívá.
A odpověděly: Na oltáři!
¤              ¤               ¤
MATEŘÍDOUŠKO, nevidím tě, tolik jsi se ztratila ve svém okolí, ale jako bys jenom ty voněla ze šatů léta, přítelkyně pasáčků – moje myšlenka není o nic méně ztracená a já nevěděl, že tě budu někdy zváti Sestrou!
Těžký je kalich tvůj, ZVONKU, příliš jsi jej nalil modří ocele, spravedlivče.

Vítám tě, sestro CHARPO, ti, kdož nerozumějí bolesti mé, myslí, že nemluvím jedině k tobě, tuto chvíli. Klasy nad tebe se vypínají, ale bez nás nebylo by utěšeného pohledu do stébel a pěkně se neseme na hlavách ženců a svědčí nám u polních křížů nad klekátkem.
¤              ¤               ¤
VSTAVAČI, tvé tělo je silné a lodyha tvá vrže jako škorně kyrysníka, jsi hrdinný, purpurový, ale když tě vytrhnou, dole jsi nezvykle bled, a hlas tvé vůně je jako touha po říčním rákosí – miluji tě pro tvoji odvahu a obzvláštní příchylnost k dětem: ony tuší nesmírný smutek, uložený v hrdle kukačky, a my toužíme, aby se milovalo nezištně, nevinně a věčně...
¤              ¤               ¤
BLATOUCHU, příteli včel, služebnic oltáře, bez tebe bych nerozuměl Proroctví, jež dí: Máslo a med jísti bude, aby uměl zavrhnouti zlé a vyvoliti dobré. Na místech, která nevysýchají, když všichni tvoji bratři a sestry hynou žízní, blyskotá kalich tvůj hlubokým leskem zlata jako kalich mešní o Božím těle, a člověk se chvěje, že tvoje poupata každým okamžikem mohou rozpuknout a že se při tom stane veliké zjevení Krásy.
DIVIZNO, kněžno, lid je ti vděčen, že jsi opět zavítala na svoje venkovské sídlo.
¤              ¤               ¤
VANILKO, zůstati bez někoho v cizině je méně strašné než zůstati bez něho v domově? Giocondo, den pod mrakem i mně znázorňuje věci neměnitelné. Dýka zase představuje mi úsměv o dvou ostřích, ale na konci je hrot, a neví se, leda matematicky (věříš?), kde se setkávají rovnoběžky.
¤              ¤               ¤
HADINČE, co myslíš: má ježek také pravdu? A možno vymyslit anebo říci něco krásného, například nějaký nesmrtelný verš, a nezdát se vzbouřencem? Sláva azuru! Sláva azuru!
PŘESLIČKO, vzpomene si někdo ještě na nás, až budou všechny stromy tak malé jako ty? Oh, jak tě miluji, sestřičko, neboť jsi mi poslední svědkyní věků, kdy ještě nebylo lidí.
¤              ¤               ¤
VLČÍ MÁKU, vidím město orientální, je obklíčeno vysokou zdí.
Slunce v plném květu na nebi i na zemi.
Podél městských hradeb – viď, kosti vybělené sluncem svaté jsou? – jde dívka, ruce napřažené, obličej obrácený k nebi.
Kam jdeš?
Do Města.
Ale tudy se nejde do Města.
Pane, já nevidím.
Bolí tě, že nevidíš?
Pane, já nevím.
Tedy jsi dosud nemilovala?
Očima ne, pane.
A jak se ti to stalo?
Když jsem byla maličká, zírala jsem do ohně.
A pamatuješ, jaké je nebe a jaká je země za krásného dne, anebo za jasné, čisté noci?
Pane, já jsem byla maličká. Vidělas Smrt?
Jen jsem ji slyšela.
A nebojíš se jí?
Neumru, když mě viděly Jeho oči.
Čí oči?
Třeba vaše, pane; já nevím, nevidím.
V tom jsme si podobni.
Tak? i vy, pane?
Baže, dcero; vidím sice lilie polní, něhu dalekých obzorů, bílá města, širý úsměv moře, radostné strnutí palem, let orlů na horách, hluboký pohled blankytu, ale to vše, to vše se velmi podobá vidění tvému, a ve spaní jsme si zcela podobni...
Nu, a jaký by tedy byl rozdíl podstatný?
Já, doufám, věřím.
Abyste více viděl?
Abych mohl více milovati.
¤              ¤               ¤
KAPRADINO, dnes je tomu už dávno, pověz mi tedy, jaká to byla píseň, kterou pěly borovice a při níž se mi chtělo umříti? Je možno, aby píseň mariánská byla ze všech nejsmutnější? Anebo proto tak se zachvíval hvozd a slzely staré skály, že to byla píseň poutnická? A pověz mi, může-li celý sbor znít jako sólo? Kde vykrvácel ten hlas, a kde jej opět uslyším? Proč odcházejí ti nejdražší a proč nás nevzali s sebou? Hle, na celém světě není už bytosti, před níž bychom se nemuseli za něco hanbiti! Ó Matko, a Ty – Nenávratná! Všichni chtějí od nás tak málo...
¤              ¤               ¤
OTÁČKO, brambor každému říká, že nám dává život. Jako bychom si nedávali život navzájem!
SILENKO, nedráždí mravence k ukrutnosti, vynášejí-li svá vajíčka na slunce?

HYACINTE, ještě před rozedněním rozjímal jsem o tobě, o šeříku a o přátelích, kteří nás navštěvují ze záhrobí. I nadále buďme uctiví k mrtvým nemluvňátkům, anať jsou tak křehká, že pospíchají do krajin světla odhmotnělého.

https://www.deml.cz/moji-pratele

Jen tak

Kdyby někdo hodil tázanec, keré kusanec járu névíc žeru, tak asi hóknu, že jaro. To je náhodó maso... Už se pomalu startuje teplotechna, kosa a sněhy dó pali. Kocóři ukazujó vanilky, ťamani levný hadry a cimelíci drátujó vo sto šest. Do kosy se jim moc nechce a tak vylezó až když valí zoncna. No fakt, nebudu kecat, ale kosu ve Štatlu moc neprožívám. Jó, na berglách, to je inčí kafe. Hafo sněhu, bretle, k večeru ňáké groček a je pohoda, ale ve Štatlu, to je prd. Sníh přistane, chvilu se poflakuje jak boverák po ulicách a pomalu taje jak koc při céčku, takže ve finále je z něho jen nechutná břečka.
To jaro, to je jiné fofr. Fógli jedó zonky, travisko začíná chytat zelené přeliv a vůbec celé Štatl vožije jak Ajnkeslbuntes. Téden se dá v hokně, pokud Cajzli nevotravujó, ňák překlapat a do víkendu se dá v pohodě prodéchat. Když borec dorazí z hokny, tak není moc času na ňáké velké prohazunk, ale sténě se na to klepu. Tam, kde já déchám se dá hrnót na Rosňu – to je takové betálné plac pod Wilsoňákem. Samý prolízačky a blbiny, na kteréch se vyblbnó hlavně kindoši, ale ani choroši nezůstanó civět jak péra. Musijó házet solidního majzla na ty svoje dárečky, aby někde nehodili skobu, čápa, nebo aby si nepochrómali vanilky a plótve. To by se jinak muselo klapat do nemálu a to je dost hóby jarní idylka. Su rád, když na jaře lapiduchy nešpiznu, eště tak zubála, kerýho taky sice nemusím, ale aspoň mně hodí čuz na kelcny, esi tam nepasu ňákó lochnu. No a když nic nezgómne, tak to je teprv pohoda, moc neprožívám rozvrtanó chlebárnu.
Finále čtvrtýho metru je asi nélepčí. To už taky pomale začínám razit na Prigl. Prigl to je taková ta óbr-lóža za Bastrem. Je to tam supr, až na to že se tam s kindošama nadá bez újmy dostat. No ber to tak:
Jenom vylítneš na Portu ze šaliny, hned na tebe hókne čóglař a  nutí ti taliánskó vatu na špéli. Kindoš ze začne krótit, ať mu kósek kópím. Cuká se takovým stylem, že nakonec hrábnu do holstru a vytasím prkenicu. Chvílu je klid. Malé je celé zablemptané vod vatiska, ale hlavně je v klidu. To je pohoda ... Kolem šustijó bicyglisti jak vo život, ( Někdy doslova ) nevím kam tak hrnó. S takovó brzo natáhnó ráfek... , no ale je to jejich věc a jejich lajfka. Tak pomalu sme sjeli vatu a už na nás klepe další lákanec – malý šalinový káry na baterku. Je jasný, že další štreka bude tam. No jasný. A tak zase tasím love a malé už za dvě pětky valí na džipu... Pár  minut se tam motá a pak vyrážíme pali. Pomale valíme kolem glgjícího fóglčápa, kde só už někeří kalósci solidně fet. No není to špica, ať žije Prigl. Dole už gómu port se šífama. Bocman vohozené do bílýho mantlu a jako king hrne do šífu. Chvilu stojí za zubatým kolečkem, háže machra a vartuje, než se všeci nacpó do šifu. Jak bocmanovi kalósci vodjistijó laniska, tak šífec naklape na štreku po vasru.
Chvílu tady stepujeme, dávám majzla na kindoša, aby nehópl do vasru a hážeme curyk k Sirce. To je takové ten velké klacek s bambuló na vrchu, keré se fakt ksichtí jak sirka. Zas kolem prolítl ňáké splašené bicyglista s kokosem na dózně a jen taktak vybral maminu s kindrkáró.
 Posedíme pod Sirkó, nachálujem labuťáky a pomale to hrnem na šmirgl. No, není ve Štatlu a hlavně na Priglu špicově ? Je. To Vám poslušně hlásím. Takže bacha, užite si jara a léta, hoknu berte v pohodě a nechytéte žádnýho nerva, aby se Vám nezasekla pikola, nestojí to za to ...

-Aleš Bojanovský-

Nedopuručil byste mi někdo něco ke čtení na knihy Dobrovský? Dostala jsem od ježíška poukaz na koupi knížek a né a né si vybrat. Asi něco duchovního? 

Mám v pácu zbudovat si knihovničku, pač ty hřbety knížek přidaj něco hezkýho do atmošky pokoje. Takže poshánim, co jsem v minulu rozdal... Nad novinkami už nekoumám, vše další je při nejlepším na stejné brdo :-)

Četla jsi Siddharthu od Hesse?

Já si vyrobila asi před měsícem police ze dřeva a koupila k nim černé konzole, no a začali jsme řešit reko baráku, protože jsem doplatila hypotéku, takže do zdi ty police teď nepůjdou...siddhártu jsem nečetla, kouknu jestli ho tam neprodávají...

V pondělí přijde projektant. Mám z tý rekonstrukce hrůzu, bojím se, abysme zvládli pak znova platit hypotéku a hlavně bych to ráda vymyslela tak, že ty náklady nepůjdou přes milion, což je asi nereálný, i když budeme dělat asi spoustu věcí sami.

Na druhou stranu kdy jindy se do toho pustit, když stárneme a ten barák není v dobrý kondici.

Citace od: Paradoxy kdy 2025-03-23 07:18Nedopuručil byste mi někdo něco ke čtení na knihy Dobrovský? Dostala jsem od ježíška poukaz na koupi knížek a né a né si vybrat. Asi něco duchovního?

Ahoj Paradoxy. Uvažovala jsem, co bych z mé knihovny nedala pryč. A jsou to všechny knihy od Ankera Larsena, jeho Kámen mudrců je dle mě základ..., a potom všechny knihy od Eduarda Tomáše a Míly. Od Eduarda určitě Milarepa, nebo Metafyzické příběhy 1 a 2. Od Míly Za čas a prostor.
Dívala jsem se na web Dobrovský, tyto knihy tam mají.
Pak bych asi nedala pryč knihy od Dana Millmana... :-)

Ještě tato by se ti mohla líbit. Dívka s pomeranči.

https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/divka-s-pomeranci-365339789?utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=4_DSA-Feed%20(new)&utm_id=1756096732&gad_source=1&gclid=Cj0KCQjw4v6-BhDuARIsALprm30E-ZVGrMBnZ-CDYypSFQ0KGZPRRZ1sElbl91BAia8vD2Vqhf8F2UkaAtrlEALw_wcB

Citace od: Paradoxy kdy 2025-03-23 07:45V pondělí přijde projektant. Mám z tý rekonstrukce hrůzu, bojím se, abysme zvládli pak znova platit hypotéku a hlavně bych to ráda vymyslela tak, že ty náklady nepůjdou přes milion, což je asi nereálný, i když budeme dělat asi spoustu věcí sami.

Na druhou stranu kdy jindy se do toho pustit, když stárneme a ten barák není v dobrý kondici.

Taky musim s tou panelgotkou něco udělat, ale nemám zrovna moc projektantský období
No jde hlavně o jádro, nedávno jsem ho jako by vylepšil, ale není to ono. Umakart musí pryč. Bourání bude v pohodě...

Citace od: Pedrito kdy 2025-03-23 10:04

Citace od: Paradoxy kdy 2025-03-23 07:45V pondělí přijde projektant. Mám z tý rekonstrukce hrůzu, bojím se, abysme zvládli pak znova platit hypotéku a hlavně bych to ráda vymyslela tak, že ty náklady nepůjdou přes milion, což je asi nereálný, i když budeme dělat asi spoustu věcí sami.

Na druhou stranu kdy jindy se do toho pustit, když stárneme a ten barák není v dobrý kondici.

Taky musim s tou panelgotkou něco udělat, ale nemám zrovna moc projektantský období
No jde hlavně o jádro, nedávno jsem ho jako by vylepšil, ale není to ono. Umakart musí pryč. Bourání bude v pohodě...

Kéž bych měnila jen umakartové jádro, to ti půjde, zvládneš to

No, proti baráku to je máček, ale to dáte, držim palec! Malá a posezeníčko vás bude povzbuzovat

S koupelnou mě trk nápad, nechám ji tak nějak otevřenou, a vanu na nožičkách, juch! Jen hajzlík ostěňuju.

Citace od: Pedrito kdy 2025-03-23 10:37No, proti baráku to je máček, ale to dáte, držim palec! Malá a posezeníčko vás bude povzbuzovat

S koupelnou mě trk nápad, nechám ji tak nějak otevřenou, a vanu na nožičkách, juch! Jen hajzlík ostěňuju.

Vyber ale pořádnou vanu, né nějakou plastovou, prd to vydrží, není nad starou klasiku...

Bude se dělat všechno a začne se znovu vyzděním baráku od stropů a novýma krovama se střechou...špekuluju. jestli jít do dotací na zateplení...

Citace od: Evulína kdy 2025-03-23 09:03

Citace od: Paradoxy kdy 2025-03-23 07:18Nedopuručil byste mi někdo něco ke čtení na knihy Dobrovský? Dostala jsem od ježíška poukaz na koupi knížek a né a né si vybrat. Asi něco duchovního?

Ahoj Paradoxy. Uvažovala jsem, co bych z mé knihovny nedala pryč. A jsou to všechny knihy od Ankera Larsena, jeho Kámen mudrců je dle mě základ..., a potom všechny knihy od Eduarda Tomáše a Míly. Od Eduarda určitě Milarepa, nebo Metafyzické příběhy 1 a 2. Od Míly Za čas a prostor.
Dívala jsem se na web Dobrovský, tyto knihy tam mají.
Pak bych asi nedala pryč knihy od Dana Millmana... :-)

Ten kámen mudrců zní dobře, děkuju za tip Tomášovi mám a občas se k nim vracím.

Tak mám vybraný kámen mudrců a dívku s pomeranči, celkem za cca 750,-. Poukaz je za 1 000,-, tak kdyby Vás něco napadlo, šup sem s tím